Chronické i akutní střevní záněty vyžadují specifický dietní přístup, který zohledňuje individuální potřeby pacienta a fázi onemocnění. Tento článek poskytuje ucelený přehled o dietních postupech při střevních zánětech, včetně Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy, a nabízí praktické rady pro sestavení vhodného jídelníčku.
Úvod do dietní léčby střevních zánětů
Dieta hraje klíčovou roli v léčbě střevních zánětů. Cílem dietní terapie je zmírnit příznaky, podpořit hojení střevní sliznice a zajistit dostatečný přísun živin. V akutních stadiích onemocnění a při relapsu se často zvažuje enterální výživa, která má kromě nutričního i léčebný efekt. Následná perorální výživa by měla být přizpůsobena individuálním chuťovým preferencím pacienta, s počátečními úpravami šetřícími střevo.
Obecné zásady dietní léčby
Individuální přístup
Každý pacient s idiopatickým střevním zánětem (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) vyžaduje individuální přístup lékaře a dietní sestry. Nemoci mají komplexní patogenezi a projevy, které se liší v závislosti na fázi onemocnění a přítomnosti komplikací.
Frekvence a objem jídel
Důležitá je frekvence denních jídel. Pacient by měl jíst v menších dávkách častěji, ideálně 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravování je nezbytný ke zmenšení vstřebávací plochy a zlepšení trávení.
Makroživiny a tekutiny
Obecně se doporučuje strava bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg), s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatná. Příjem tekutin by měl odpovídat obecným pravidlům, pokud nejsou přítomny jiné komplikace, a tekutiny by měly být konzumovány nejlépe mezi jídly.
Čtěte také: Dieta pro zdravý žaludek
Dietní postup při Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě
Akutní fáze
V akutní fázi onemocnění se doporučuje pouze parenterální výživa, která zajistí přísun živin intravenózně.
Obnovení výživy (realimentace)
Po odeznění akutních příznaků se postupně obnovuje perorální výživa. Začíná se kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter. V případě postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto se doporučuje upřednostňovat kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) před mlékem a mléčnými kašemi (krupicovou, rýžovou).
Bezezbytková šetřící dieta
Při průjmech se doporučuje bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin, která sníží rychlost vyprazdňování a prodlouží dobu vstřebávání živin.
Enterální výživa
Pacienti s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou mají často sníženou chuť k jídlu, což vede k nedostatečnému příjmu potravy. Malnutrici lze předcházet podáváním tekuté enterální výživy, a to buď formou sippingu (popíjení), nebo pomocí nazogastrické (do žaludku) či nazojejunální sondy (do tenkého střeva). Podle způsobu zavedení sondy a postižení konkrétní části střeva se využívají oligomerní (obsahují částečně naštěpené základní živiny) nebo polymerní (obsahují nenaštěpené živiny) přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy se výživa podává nízkou rychlostí během dne. Tuto stravu lze použít také jako přechod z parenterální výživy na běžnou dietu.
Doplnění vitaminů a minerálů
Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, zejména draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (Mg).
Čtěte také: Prevence onemocnění žlučníku
Zklidnění a remise
Při zklidnění ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, se někdy podává šetřící dieta s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu. Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale se dbá na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění (bezpříznakové období) lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podávání komerčních přípravků, tzv. elementární formule, se ukončuje pomalu.
Reintrodukce běžné diety
Po zklidnění zánětu následuje postupná reintrodukce běžné diety:
- 1.-3. den: tekutiny, raději nepodávat mléko, opatrně polévky a džusy
- 4.-8. den: měkká masa (kuře, ryba), rýže, brambory
- 9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny
- 14.-20. den: chléb a potraviny s lepkem
- 17.-19. den: mléko
Zhruba 20. den se strava uvolní zcela. U ulcerózní kolitidy se dříve než u ostatních zánětů podávají orální nutriční přípravky, více tekutin a méně přísně se omezují mléčné výrobky.
Specifické dietní doporučení
Crohnova choroba
Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána. Většina autorů se v současné době shoduje na doporučení lehké, ale plnohodnotné stravy v období bez příznaků a stravy chudé na balastní látky (tj. potraviny s obsahem vlákniny) v akutní fázi nemoci. Některé studie naznačují příznivý vliv omega-3 mastných kyselin s cílem udržet remisi onemocnění.
Ulcerózní kolitida
Některé studie byly provedeny s dietou s vyloučením mléčných bílkovin, ale tato dieta se u lidí s ulcerózní kolitidou nikdy rozsáhleji nepoužívala. Bylo zjištěno, že bohatá konzumace zeleniny, ovoce, balastních látek, ryb a omega-3 mastných kyselin a vyšší podíl omega-3 ku omega-6 mastným kyselinám ve stravě významně snižují riziko onemocnění.
Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?
Stenózy a steatorea
Pokud se u pacientů na základě stenóz (zúžení střev) vyvinou poruchy pasáže (střední průchodnosti), je doporučena strava chudá na balastní látky. V případě, že se při rozsáhlém postižení Crohnovou chorobou u jedince rozvine steatorea (porucha vstřebávání tuků a žlučových kyselin), je doporučena strava chudá na tuky a bohatá na bílkoviny.
Bezezbytková dieta: Co to je a kdy se používá?
Bezezbytková dieta, známá také jako dieta s nízkým obsahem vlákniny nebo reziduí, je typ léčebné výživy, která minimalizuje nestrávenou část potravin a zabraňuje tak podráždění střevní sliznice. Je určena pro osoby se záněty střev nebo jinými onemocněními zažívacího traktu, a to zejména ve fázi vzplanutí potíží.
Zásady bezezbytkové diety
Základem bezezbytkové diety je lehce stravitelná strava a nenadýmavé potraviny. Z jídelníčku je nutné vyřadit těžce stravitelná, nadýmavá, příliš tučná a smažená jídla. Ve stravě je také potřeba snížit příjem potravin bohatých na vlákninu, včetně celozrnných potravin, luštěnin, nadýmavých druhů zeleniny, slupek i pecek z ovoce a zeleniny.
Vhodné a nevhodné potraviny
- Vhodné: bílé pečivo, bílá rýže, těstoviny, vařená zelenina (mrkev, brambory), ovoce bez slupek a pecek, libové maso, drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy
- Nevhodné: celozrnné pečivo, hnědá rýže, luštěniny, ořechy, semínka, syrová zelenina a ovoce se slupkou a peckami, tučné maso, smažená jídla, kořeněná jídla, alkohol, káva
Příprava pokrmů
Všechny pokrmy musí být vařené nebo dušené do měkka, bez slupek, zrníček a kůrek. Při přípravě jídla se nepoužívá olej nebo jiný tuk, jíška, ani osmažený cibulový základ pod maso, protože tak dochází k přepalování tuků, které dráždí střevo. Malé množství tuku (maximálně 10 gramů na porci) se přidává až do hotového pokrmu, aby nedocházelo k jeho přepalování. Vhodné jsou kvalitní rostlinné oleje nebo máslo.
Dochucování
K dochucení pokrmů se používá malé množství soli a preferuje se nedráždivé koření - mletá červená paprika, vývar z cibule, kmínu, bobkového listu nebo nového koření. V menší míře je možné použít i vývar z hub (ne samotné houby) a citronovou šťávu. Vhodnými dochucovadly jsou zejména bylinky a zelené natě, jako je petrželová a celerová nať, kopr, majoránka, bazalka.
Ukázkový jídelníček
Ukázkový jídelníček pro bezezbytkovou dietu zahrnuje například:
- Snídaně: bílý rohlík s džemem, čaj
- Oběd: kuřecí vývar s rýží, vařené kuřecí maso s bramborovou kaší
- Večeře: dušená mrkev s rýží
Důležitost konzultace s lékařem
Bezezbytková dieta by měla být předepsána pouze krátkodobě a pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta. Dlouhodobé dodržování bezezbytkové stravy může vést k nutričním nedostatkům a zdravotním problémům.
Další dietní doporučení a tipy
Ovesná kaše
Ovesná kaše je šetrná a vhodná pro trávicí trakt osob se střevním zánětem. Vločky se doporučuje namočit neboli fermentovat 8 až 10 hodin před samotnou přípravou kaše. K vločkám lze přidat i pohanku lámanku a nadrobno nasekané ořechy. Druhý den ráno se do kaše přidá ovoce podle chuti, rozinky, případně lžíce medu a špetka skořice. Fermentované ovesné vločky už není nutné tepelně upravovat.
Brokolicová polévka
Brokolicová polévka je další vhodnou volbou. Brokolice se uvaří s cibulí a česnekem ve vývaru a poté se rozmixuje dohladka. Do hotové polévky se přidá špetka šafránu.
Pečená červená řepa s dýní
Pečená červená řepa s dýní (dýně hokaido se neloupe) je zdravá a chutná příloha nebo menší večeře. Zelenina se peče v troubě do měkka a poté se může rozmixovat s tvarohem, solí a kořením na pomazánku.
Bramborové vajíčky
Bramborové vajíčky jsou lehce stravitelné jídlo. Brambory se nastrouhají nahrubo a smaží se na pánvi s tukem, solí, kmínem, majoránkou a česnekem. Nakonec se přidají vajíčka a vše se promíchá. Směs se posype kvalitním tvrdým sýrem a servíruje se posypaná čerstvou pažitkou nebo petrželkou.