Úvod
Umělá sladidla, včetně aspartamu, se stala nedílnou součástí moderního potravinářského průmyslu. Používají se v široké škále produktů, od dietních nápojů po žvýkačky, s cílem snížit obsah kalorií a cukru. Aspartam, objevený v 80. letech 20. století, je jedním z nejrozšířenějších umělých sladidel na světě. Nicméně, jeho bezpečnost a potenciální zdravotní dopady jsou předmětem trvajících debat a výzkumů. Tento článek si klade za cíl poskytnout komplexní přehled faktů, rizik a kontroverzí spojených s aspartamem, a to na základě vědeckých poznatků a hodnocení autoritativních institucí.
Co je aspartam?
Aspartam je nízkokalorické umělé sladidlo, které je přibližně 200krát sladší než cukr. Jedná se o bílý prášek bez zápachu, složený ze dvou aminokyselin: fenylalaninu a kyseliny asparagové. Tyto aminokyseliny se běžně vyskytují v potravinách, které konzumujeme. Aspartam je synteticky (uměle) připravená sloučenina. V Evropské unii musí být přítomnost aspartamu v potravinách uvedena na etiketě buď jeho názvem, nebo číslem E (E 951).
Použití aspartamu
Aspartam se používá jako náhrada cukru v mnoha potravinách a nápojích, včetně:
- Dietní nápoje a limonády
- Žvýkačky
- Sladkosti a dezerty
- Jogurty a mléčné výrobky
- Instantní potraviny
- Topingy
Aspartam není vhodný pro tepelnou úpravu, protože se při teplotách nad 40 °C rozpadá na výchozí složky a ztrácí svou sladkou chuť. Proto se obvykle nepoužívá v pečených nebo vařených potravinách.
Bezpečnost aspartamu a hodnocení EFSA
V Evropské unii musí všechny potravinářské přídatné látky, které již byly povoleny k používání před 20. lednem 2009, projít novým hodnocením bezpečnosti, které provádí Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). EFSA v rámci hodnocení bezpečnosti potravinářských přídatných látek, pokud je to možné, stanoví ADI (akceptovatelný denní příjem) pro každou látku. ADI se obvykle vyjadřuje v miligramech na kilogram tělesné hmotnosti za den (mg/kg tělesné hmotnosti/den).
Čtěte také: Maltitol – umělé sladidlo
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je důležitým orgánem, který v Evropské unii hodnotí bezpečnost potravin. Potraviny schválené EFSA mají označení E. Některými obávaná „éčka“ tak nejsou nebezpečné chemikálie, ale látky, které jsou tímto orgánem poctivě prověřeny a označeny za bezpečné pro použití v potravinách. Každé ze sladidel, které je povoleno EFSA a FDA, má svou hodnotu akceptovatelného denního příjmu, známou jako ADI (acceptable daily intake). Jedná se o dávku sladidla, která je považována za bezpečnou při denní konzumaci. Typicky je běžnou stravou prakticky nereálné jí dosáhnout. Navíc jsou tato povolená množství dokonce vyšší než průměrný odhadovaný denní příjem daného sladidla (EDI, estimated daily intake), a tak se nemusíme bát, že bychom je přesáhli.
EFSA v současné době přehodnocuje bezpečnost dvou příbuzných potravinářských přídatných látek, soli aspartamu-acesulfamu (E 962) a neotamu (E 961), a to s ohledem na všechny nové údaje, které mohly být k dispozici od doby, kdy byly naposledy hodnoceny úřadem EFSA nebo Evropským vědeckým výborem pro potraviny. Sůl aspartam-acesulfamu (E 962) je směs dvou sladidel aspartamu (E 951) a acesulfamu K (E 950), zatímco neotam (E 961) je chemicky příbuzná látka vyráběná z aspartamu.
Akceptovatelný denní příjem (ADI) aspartamu
Akceptovatelný denní příjem (ADI) aspartamu je 40 mg/kg tělesné hmotnosti. To znamená, že osoba vážící 70 kg může denně bezpečně konzumovat až 2,8 gramů aspartamu po celý život. Průměrný odhadovaný denní příjem (EDI) aspartamu je obvykle nižší než ADI, což znamená, že většina lidí konzumuje méně aspartamu, než je považováno za bezpečné.
Aspartam a fenylketonurie
Lidé trpící fenylketonurií (PKU) by se měli vyhýbat aspartamu, protože obsahuje fenylalanin. PKU je vzácná metabolická porucha, při které tělo nedokáže metabolizovat fenylalanin, což může vést k jeho hromadění v krvi a poškození mozku. Nově narozeným dětem se dnes automaticky provádí test na toto onemocnění.
Kontroverze a zdravotní rizika
Aspartam byl v minulosti spojován s různými zdravotními problémy, včetně rakoviny, neurologických poruch a metabolických problémů. Nicméně, rozsáhlé vědecké studie a hodnocení regulačních orgánů, jako je EFSA a FDA, nepotvrdily, že by aspartam představoval významné zdravotní riziko pro běžnou populaci, pokud je konzumován v rámci stanovených limitů ADI.
Čtěte také: Srovnání umělých sladidel pro pečení
Aspartam a rakovina
V červenci 2023 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která působí při Světové zdravotnické organizaci (WHO), aspartam na seznam položek, které pravděpodobně mohou způsobovat rakovinu (skupina 2B). Toto rozhodnutí bylo založeno na omezených důkazech o rakovině u lidí, konkrétně o hepatocelulárním karcinomu (typ rakoviny jater). Nicméně, expertní výbor WHO pro potravinářská aditiva (JECFA) prozatím nezměnil svá pravidla pro bezpečnou spotřebu aspartamu a potvrdil dříve stanovený přijatelný denní příjem (ADI) aspartamu ve výši 0-40 mg/kg tělesné hmotnosti.
Další potenciální rizika
Některé studie naznačují, že aspartam by mohl mít vliv na chuť k jídlu, střevní mikrobiom a hladinu cukru v krvi. Nicméně, tyto studie jsou často prováděny na zvířatech nebo používají nadměrné dávky aspartamu, což ztěžuje extrapolaci výsledků na lidi. Je zapotřebí dalšího výzkumu k potvrzení těchto potenciálních rizik a k určení, zda představují skutečné zdravotní riziko pro běžnou populaci.
Alternativy aspartamu
Pokud se chcete vyhnout aspartamu, existuje mnoho dalších alternativních sladidel, včetně:
- Přírodní sladidla: stévie, erythritol, xylitol, čekankový sirup, med
- Umělá sladidla: sukralóza, acesulfam K, sacharin, cyklamát
Je důležité si uvědomit, že každé sladidlo má své vlastní vlastnosti, výhody a nevýhody. Některá sladidla mohou mít specifickou chuť, jiná mohou být vhodnější pro tepelnou úpravu. Je vhodné experimentovat s různými sladidly a najít ty, které vám nejvíce vyhovují.
Čtěte také: Jak se orientovat v umělých sladidlech?