Nízkobílkovinná dieta je speciální stravovací režim, který omezuje příjem bílkovin. Její uplatnění je klíčové v léčbě některých metabolických poruch a onemocnění ledvin.
Úvod do nízkobílkovinné diety
Nízkobílkovinná dieta se používá především jako dietní léčba u pacientů s fenylketonurií (PKU) a u většiny dalších metabolických poruch, jako je homocystinurie a tyrosinémie typu I. Cílem této diety je snížit hladinu specifických aminokyselin nebo jejich škodlivých meziproduktů v krvi, což je dosaženo omezením příjmu bílkovin nebo konkrétních aminokyselin, například fenylalaninu u PKU nebo metioninu u homocystinurie.
U pacientů s chronickým onemocněním ledvin je cílem konzervativní léčby zmírnění příznaků a zpomalení progrese onemocnění, aby dialyzační a transplantační léčba byla nutná co nejpozději.
Principy nízkobílkovinné diety
Omezení příjmu bílkovin
Omezování příjmu bílkovin je základním dietetickým principem v léčbě onemocnění ledvin již celých 100 let. Při omezení příjmu bílkovin zhruba na 0,5 g na kg hmotnosti za den při dostatečném přívodu energie se dosáhne u méně pokročilých stavů urémie vyrovnané dusíkové bilance.
Dietní léčba při PKU a jiných dědičných metabolických poruchách (DMP) patří k nejpřísnějším dietám vůbec. V jídelníčku musí být na rozdíl od jiných diet (včetně např. i diety bezlepkové) všechny porce jídla limitované a vždy přesně vážené a zaevidované.
Čtěte také: Principy nízkobílkovinné diety
Specifika PKU a těhotenství
Zvláštní péči představují pacientky s PKU, které plánují těhotenství. Prekoncepční dieta je extrémně přísná a také v průběhu těhotenství je nezbytné striktní dodržování diety podle pokynů lékaře. Nedodržování diety v těhotenství vede k vážnému poškození plodu.
Speciální nízkobílkovinné potraviny
Aby pacienti měli co jíst a dodávali tělu potřebnou energii, musí do jídelníčku zařazovat speciální nízkobílkovinné potraviny. Ty nejsou běžně dostupné, ale musí se pořizovat ve specializovaných e-shopech či lékárnách při metabolických centrech. Tyto potraviny jsou velmi nákladné a nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Pro srovnání, o kolik je běžná cena těchto potravin vyšší oproti cenám běžných potravin: například 1 kg nízkobílkovinné mouky stojí kolem 290 Kč, 400 gramů nízkobílkovinného chleba kolem 150 Kč, litr nízkobílkovinného mléka kolem 250 Kč, 500 gramů těstovin kolem 200 Kč.
Historický vývoj
V roce 1963 prokázal Giordano, že lze příznivě ovlivnit klinické i biochemické ukazatele pokročilého selání ledvin dietou, v níž bílkoviny byly nahrazeny nezbytnými aminokyselinami v množství zaručujícím krytí jejich doporučené minimální potřeby.
V roce 1964 pak na tuto práci navázaly studie Giovannettiho se spolupracovníky, kteří směs nezbytných aminokyselin nahradili biologicky vysoce hodnotnými bílkovinami vajec a jako zdroje energie použili speciální nizkobílkovinné těstoviny. Princip přísně nízkobílkovinné Giordano-Giovannettiho diety se zachováním normálního obsahu energie byl dále rozpracovám a přizpůsobovám zvyklostem národních kuchyní.
Funkce ledvin a dietoterapie
Ledviny v organismu plní 3 typy funkcí: 1. Exkreční, 2. Homeostatické a metabolické, 3. Endokrinní. Exkreční schopnost ledvin umožňuje, aby z těla byla vyloučena nadbytečná voda a v ní rozpuštěné odpadní látky. Homeostatická funkce zabezpečuje stálost vnitřního prostředí, zejména z hlediska rovnováhy vodní, acidobazické a elektrolytové. Endokrinní aktivita ledvin se projevuje tvorbou reninu, erytropoetinu a prostaglanditů. Hlavním problémem dietoterapie chronické nedostatečnosti ledvin je zabránění retence dusíkatých látek. O to se snažíme : 1. omezováním tkáňového katabolismu bílkovin, 2. zmenšením podílu pro proteosyntézu nevyužitelných aminokyselin z diety, 3. nahrazováním nezbytných aminokyselin jejich analogy neobsahujícími dusík.
Čtěte také: Správné stravování psů s nízkobílkovinnou dietou
Principem všech diet je v první řadě zabezpečit přísun energie. Omezením zdrojů bílkovin se snažíme v co největší míře zmenšit podíl aminokyselin, nevyužitelných pro proteosyntézu. V dietách přísně nízkobílkovinných je navíc využito silně anabolicky působící vyčerpání proteinových zásob. Bílkoviny biologicky méně hodnotné nahrazujeme bílkovinami méně hodnotnými. Musíme mít na zřeteli: 1. jak výběr a vývoj jídel s dostatečným energetickým obsahem při velmi nízkém obsahu bílkovi, tak zvyšování biologické hodnoty bílkovin v dietě výběrem a kombinací vhodných bílkovinných zdrojů, 2. hledání nejvhodnější technologie přípravy diety s ohledem na přijatelné chuťové vlastnosti. Současně je třeba řešit poruchy homeostázy natria a kalia, fosfátů a síranů, acidobazické rovnováhy a dalších odchylek, ovlivňujících negativně jak metabolismu organismu vcelku, tak přímo i činnost samotných ledvin.
Metabolické poruchy a nízkobílkovinná dieta
Poruchy metabolismu nebílkovinných látek
Pro výpočet ideální hmotnosti použijeme Broccův vzorec: ideální hmotnost v kg = výška v cm -100.
Poruchy metabolismu sodíku a vody
Na retenci sodíku jsme upozorněni otoky a zvýšeným krevním tlakem. Velmi citlivým a jednoduchým ukazatelem obou poruch je pravidelné sledování změn tělesné hmotnosti. Její rychlý přírůstek mluví pro retenci a tedy relativně nadbytečný přívod sodíku dietou. Dálšími znaky sodíkové retence jsou zmírněné otoky, zvýšení krevního tlaku a někdy až příznaky srdeční nedostatečnosti. Příznakem deplece je pak posturální hypotenze, zvracení a křeče. O sodíkové bilanci nás nejlépe informuje množství vyloučeného sodíku močí za 24 hodin.
Poruchy metabolismu draslíku
Následkem osmotické diurézy dochází ke ztrátám, které mohou vést až k depleci draslíku, projevují se nejprve zmenšením obsahu draslíku v buňkách, později i hypokalémií. K depleci draslíku výrazně přispívají ztráty draslíku zvratky a průjmem. Zvýšené ztráty podporuje i osmotická diuréza při cukrovce, při podávání některých diuretik a léčbě kortikoidy. Velmi nebezpečné jsou stavy intoxikace draslíkem. Hyperkalémie ohrožuje nemocného srdeční zástavou.
Poruchy metabolismu Ca, P, S, Fe, vitamínů, acidobazické rovnováhy a hyperparathyreoidismus
Ledviny jsou jediným orgánem, v němž probíhá přrměna vitamínů na jeho biologicky aktivní formu. Zvýšení hladin fosforu v plazmě následkem jeho retence vyvolává pokles kalcémie s následnou stimulací sekrece parathormonu(PTH). PTH působením na tubuly blokuje reabsorpci fosforu, čímž se zvýší odpad fosforu do moči. Při selhávání ledvin je tak rovnováha vápník-fosfor udržována za cenu zvýšení PTH. Při pokračujícím selhání ledvin vzniká porucha erytropoézy a snižuje se životnost erytrocitů.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Poruchy metabolismu lipidů a sacharidů
Při chronickém selhání ledvin je častá ztráta chuti k jídlu, zvracení a různé trávicí potíže. To vede ke snížení příjmu potravy a k nedostatečnému energetickému příjmu. Častými jsou poruchy v homeostáze plazmatických lipidů.
Metabolismus bílkovin a dieta
Pokud je podávána dieta bez bílkovin, postupně klesá vylučování dusíkatých látek močí. Asi za 7 dnů již neklesá, ale udržuje se na téměř stálé úrovni. U dospělého zdravého muže ztráty činní asi 0,5 mg dusíku na 1kJ za 24 hodin. Bilanční bílkovinné minimum je závislé na kvalitě, tj. biologické hodnotě bílkovin v dietě -vyjadřuje podíl, v jakém je daná bílkovina využita pro syntézu tkáňových bílkovin.
Močové kameny a úprava stravy
Proto léčebná výživa nemocných s tvorbou močových kamenů musí být zaměřena především na to, aby co nejvíce šetřila ledviny a jejich činnost. Strava nemocných, u nichž se vytvořily močové kamneny, ale činnost ledvin je unich zcela normální, by se měla řídit zásadami správné výživy, což platí i pro ty, jimž kameny z těla již vyšly nebo jim byly vyoperovány. Jejich strava by měla mít přiměřenou energetickou hodnotu, tedy aby ani nepřibírali na váze, ani neubývali. Dále by měla mít spávnou hodnotu biologickou, s dostatečným množstvím bílkovin, vitamínů i nerotných solí. Doporučuje se však zvýšení příjmu tekutin asi na dvojnásobek normálního množství a dostatečné doplňování tekutin pitím, zejména v horkém prostředí, kdy dochází k většímu pocení. Důležité je, aby se při sestavování jídelníčku nemocný s tvorbou močových kamenů snažil omezit ty potraviny, které ve zvýšeném množství obsahují kamenotvorné soli, a tak pokud možno zabránit jejich zvýšenému vylučování močí.
Specifické typy kamenů a doporučení
Oxalátové kameny
Při kamenech oxalátových, které jsou složeny převážně ze solí kyseliny šťavelové, omezujeme potraviny, které obsahují ve zvýšeném množství tuto kyselinu a její soli (oxaláty): špenát, reveň, fazole, brusinky, angrešt, zelené lusky, hrách, červená řepa, čokoláda, kakao, mák, kyselá vína, nezralé ovoce a příliš sladká jídla. Částečně omezujeme i brambory. Naopak zase jsou dovolena všechna jídla ze všech druhů masa včetně masa z ryb mořských i sladkovodních, vnitřnosti, všechny tuky, jídla z mouky, rýže i vajec, zralá jablka, hrušky, broskve, melouny, dýně a pomeranče. Z nápojů jsou vhodné čaje: šípkový, jeřabinový, z lipového květu či z černého rybízu. Nedoporučují se vysokostupňová piva.
Urátové kameny
U kamenů urátových, které jsou složeny převážně ze solí kyseliny močové( urátů), omezujeme potraviny obsahující ve zvýšeném množství tzv. purinové látky. Proto se nedoporučují výtažky z masa, vnitřností, ryby, luštěniny, houby, káva i čaj a čokoláda. Purinové látky vznikají ze všech živočišných bílkovin. Doporučuje se proto menší porce masa a vůbec pokrmů, které maso obsahují. Naopak mají převažovat potraviny, které způsobují alkalickou reakci moče: všechny druhy ovoce a zeleniny, a to jak čerstvé, tak ve formě kompotů, brambory, výrobky z černé mouky a mléčné výrobky. Urátové kameny se zejména tvoří u lidí otylých. Dieta nemá mít příliš vysokou kalorickou hodnotu. Vysloveně otylý nemocní mají mít redukční dietu, která by měla působit na snížení tělesné hmotnosti na normální hranici. Vhodnýcm nápojem jsou různé léčivé čaje.
Fosfátové kameny
Fosfátové kameny jsou tvořeny především ze solí kyseliny fosforečné. Proto omezujeme v potravě vejce, maso, luštěniny, mléko, a mléčné výrobky, neboť obsahují fosforečné soli.
Lidové recepty a doplňky stravy
Z přírodního ( lidového receptáře):
- Spařením čerstvých kopřiv získáme čaj vhodný při onemocnění ledvin. Pije se jeden litr denně, uchovává se teplý v termosce.
- Čaj při ledvinových kaméncích: směs stejných dílů řepíku pastuší tobolky, jehlice trnité a březového listí; spaříme krátce necháme vyluhovat; pijeme dva až šest šálků denně.
- Šťáva z červeného rybízu ( obsahuje vitamin C, soli draslíku aj.) je vhodná jako doplněk při dietetické léčbě onemocnění ledvin.
- Šťáva z plodu tykve je vhodná při zadržování vody v těle a vleklém onemocnění ledvin; obsahuje cukry, tuk, vitamíny, sodík, draslík, vápník, hořčík, železo, síru, fosfor.
- Mezi přírodní močová desinfeciancia patří: medvědice léčivá a hruštička ( které obsahují arbutin, v ledvinách štěpitelný na desinfekčně působící fenolovou látku hydrochinon ), bříza a chmel ( jako desinficiens obsahující silici ze sírou), divizna a len ( obsahující slizovité látky, které pokryjí ochranným hlenem zánětlivě změněné sliznice, čímž tkáň mechanicky chrání).
- Močopudně působící rostlinné potraviny: kukuřice setá, pastiňák setý, pupava bezlodyžná, rozrazil lékařský, topol osika, brusnice brusinka, kořiva dvoudomá, libeček lékařský, jalovec obecný, bedrník větší; smícháním stejných dílů těchto rostlin, na drobno nakrájených, lze obvyklým způsobem připravit výborný močopudný i desinficientní čaj; pijeme dva až čtyři šálky denně.
Uvedené recepty nenahrazují oficiální léčbu.
Vhodné a nevhodné potraviny
Obecný přehled
Obecně nevhodná jídla: Masové konzervy, uzeniny, sýry, slanina, vnitřnosti, kyselé okurky, kyselé zelí, zelenina nakládaná v soli, polévkové koření, hotové polévky, slané pečivo a chléb, sardelová pasta, paprika, pepř, nové koření, tymián; omezujem mléko a masité pokrmy.
Léčivé pokrmy:
- Glukopur s malým množstvím čaje a máslové kuličky nebo máslo v oplatkách. Vhodné jsou i máslové krémy, ochucené kakaem a se šlehačkou (k energetické úhradě).
- Pečivo, rýže, brambory, těstoviny ( úhrada sacharidů).
- Kapusta, květák, salát, mrkev, červené zelí, kompotované ovoce ( vitamíny a minerály).
- Podle individuální snášenlivosti rozšlehaný vajčný bílek, výrobky z mléka a posotupně kvalitní libové maso - poloviční porce - telecí, hovězí, případně játra ( kvalitní bílkovina, vitamíny).
Potraviny při závažném selhání ledvin
Při závažném selhání ledvin je nutné sledovat také, aby byl zajištěn odpovídající příjem fosforu.
Vhodná potravina: fosfor v mg na 100 g potravy - mouka( 100-120g), mléko ( 120g), čištěná rýže (120g), hermelín (120g), tvaroh (190g), tvarohový sýr 60% ( 190g), vepřové maso (140-190g), hovězí maso (150-180g), kuře (200g), šunka (210g), uzeniny (110-120g), bílek (22g), režný chléb (223g), ryby (180-240g), Ovoce (9-44), zelenina (26-70), petržel (130!)
Nevhodná potravina: fosfor mg na 100g potravy - žloutek (590), hruška ( 390), hrách (300), čočka (410), arašídy (330). Mandle (450), eidam (400), ementál (860), tavený sýr (940), játra (310), mozeček (350), hořká čokoláda (290), kakao (700), olejovky (430), slaneček (340), makrela (280), sleď (250).
Jídelníček pro jeden den při onemocnění ledvin
Jídelníček pro jeden den při onemocnění ledvin
| Jídlo | kJ | B | T | C | Vit.C | Ca | Fe |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Snídaně: | |||||||
| Čaj s ovoc. šťávou | 270 | 0,0 | 0,0 | 16,7 | 0,0 | 0 | 0,0 |
| Máslo 20g | 602 | 0,1 | 16,2 | 0,1 | 0,0 | 3 | 0,0 |
| Chléb (neslaný) 70g | 703 | 3,9 | 0,6 | 36,0 | 0,0 | 14 | 0,6 |
| Med 30g | 379 | 0,1 | 0,0 | 23,4 | 0,6 | 2 | 0,2 |
| Přesnídávka: | |||||||
| Jablka | 359 | 0,5 | 0,6 | 22,2 | 10,5 | 11 | 0,8 |
| Oběd: | |||||||
| Polévka zelen. s vejci | 292 | 1,2 | 4,2 | 7,0 | 9,5 | 19 | 0,5 |
| Papriky plněné v rajč. |
Další aspekty nízkobílkovinné diety
Cílem nízkobílkovinné diety je nejen snížit objem přijatých bílkovin na polovinu běžné dávky, ale také v maximální míře omezit konzumaci soli a všech potravin, které ji obsahují. Denní příjem bílkovin v dietě má být 0,6 g/kg tělesné hmotnosti, proto vybíráme vysoce kvalitní živočišné bílkoviny. U diety s omezeným příjmem bílkovin není povoleno konzumovat ve větším množství maso, ryby, vejce, sýr, mléko a mléčné výrobky. Maso zařazujeme 1 x denně v poloviční dávce, to je 50 g. Vylučujeme také potraviny, při jejichž přípravě byla použita kuchyňská sůl. Neslanou chuť pokrmů zastíráme vhodnou technologickou úpravou - opékání, zapékání, občas můžeme i smažit. Dieta je speciálně určena pro pacienty s ledvinovými onemocněními (koliky, selhání ledvin, chronické potíže). Snížení soli a příjmu bílkovin přímo souvisí s fungováním ledvin. Ty jsou totiž jakousi přirozenou čističkou organismu - vylučují z těla všechny škodliviny a odpadní látky, produkují moč a filtrují krev. Pokud jsou ledviny jakkoli poškozeny nebo jejich funkce je nedostatečná, je potřeba snížit jejich zatížení, a to tak, že ve stravě ubereme látky, které ledviny musí náročně zpracovávat.
Další doporučení
- Nepodáváme jako samostatný nápoj, pouze ředěné a to jednou za den.
- Tvaroh, sýry pouze tvarohové - Lučina, Žervé, Fénix. 1 ks/týden.
- Příkrmy - brambory, rýže, nízkobílkovinné těstoviny.
- Naprosto nevhodné jsou uzeniny, tučné sýry, slané pečivo, koření, sladkosti, příliš tučné nebo kyselé pokrmy.
- Omezeno je mléko a maso.
Dieta je speciálně určena pro pacienty s ledvinovými onemocněními (koliky, selhání ledvin, chronické potíže). Méně soli znamená méně chuti, ale zase více zdraví. Sůl obecně není prospěšná. Délku dodržování této diety určí u nemocných ošetřující lékař; u zdravých by měla také proběhnout konzultace s lékařem, který doporučí vhodnou dobu dodržování. Vybírejte z mnoha receptů. U každého z nich najdete potřebné nutriční hodnoty.
Příklady receptů
- Cuketové noky: Cuketu omyjeme, neloupeme a nastrouháme nahrubo, posolíme a přidáme ½ vejce, strouhanku, polohrubou mouku, prolisovaný česnek a vše smícháme. Lžící vykrájíme noky, které osmažíme o obou stranách dozlatova. Dip ze zakysané smetany připravíme smícháním zakysané smetany, bylinek, popř.
- Rýžový salát s pomerančem: Ve větším množství osolené vody, uvařte rýži, sceďte jí a promíchejte s olivovým olejem. Oloupejte pomeranče a vykrájejte dužinu. Zbytek vymačkejte na šťávu a dejte stranou na zálivku. Promíchejte rýži, dužinu, olivy, okurku a celer, a to vše ve velké míse. Zálivka - pomerančovou šťávu prošlehejte s hořčicí, mátou, olivovým olejem, solí pepřem a přelijte přes rýži, promíchejte a případně dochuťte. Chléb opečeme, potřeme česnekem a pokapeme olivovým olejem.
Význam diet v péči o nemocné s ledvinami
Diety byly velmi významnou součástí v péči o nemocné s chorobami ledvin, dnes jejich význam mírně poklesl. Ledviny jsou zatěžovány zejména nadměrným příjmem bílkovin nebo jejich nadměrným odbouráváním; je proto důležité udržet nemocného v dobrém stavu výživy, snížit nároky na funkci ledvin a přispět k úpravě vnitřního prostředí. Při snížení schopnosti ledvin filtrovat krev a odvádět odpadní produkty se omezoval přívod bílkovin. Tento princip léčby je podrobně uveden v článku Speciální diabetické diety; dnes se používá jen při méně závažných stupních tohoto postižení. Při zahájení dialyzačního programu se dieta prudce mění a stává se poměrně volnou.
Dieta při prevenci a léčbě močových kamenů
Diety mají určitý význam v prevenci a léčbě močových kamenů (urolitiázy), jež se vyskytuje u více než 10 % mužů a cca 8 % žen. Nevhodné dietní návyky přitom hrají při vzniku konkrementů (kamenů) v močových cestách významnou roli. Přibližně 80 % kamenů je tvořeno sloučeninami s vápníkem, cca 10 % kamenů je urátových (kyselina močová) a 10 % z tzv. struvitu, který vzniká na podkladě infekce. Nejdůležitějším dietním opatřením u močových kamenů je dostatečný přívod tekutin. Na tvorbě kamenů se dále podílí nadměrný přívod živočišných bílkovin, nadměrný přívod soli, vysoký přívod kalcia (vápníku) často v kombinaci s předávkováním vitaminem D, vysoký přívod šťavelanů a zátěž kyselinou močovou, např. při redukčních dietách.
Omezení šťavelanů a vápníku
Omezení listové zeleniny s obsahem šťavelanů má význam jen u již existujících kamenů s obsahem šťavelanů. Preventivní význam je malý. Rovněž omezení příjmu vápníku, např. zákaz mléčných produktů a mléka, nemá žádný význam. Běžně doporučovaný příjem vápníku kolem 1 g/den by neměl být při močových kamenech omezován.
Studie MDRD a omezení příjmu bílkovin
Potvrzení či vyvrácení příznivého významu nízkobílkovinné diety bylo považováno za tak závažné, že v USA byla z vládních prostředků financována prospektivní a velmi přesně koncipovaná studie zabývající se touto otázkou (studie MDRD - Modified Diet Renal Disease). Její výsledky byly publikovány v roce 1994 v časopise New England Journal of Medicine a v následujících letech byly doplněny o další detailnější analýzy (metaanalýzy).
Výsledky studie
Lze konstatovat, že studie MDRD přinesla určité důkazy o tom, že nízkobílkovinná dieta zpomaluje progresi zániku funkce ledvin, i když tyto důkazy nejsou zcela jednoznačné a jsou opřeny zejména o metaanalýzu dat (zabudování Mitchova pozorování o potřebném časovém odstupu pro uplatnění příznivého efektu nízkobílkovinné diety na progresi renálního postižení). Současně však studie upozornila na malnutrici (podvýživu) jako možný negativní důsledek omezení proteinů (bílkovin) v dietě. Podle současných znalostí tedy existují důvody pro i proti dietě s nízkým obsahem bílkovin u pacientů se sníženou funkcí ledvin.
Důležitost monitoringu a prevence podvýživy
Selhávání ledvin se projevuje kumulací látek v krvi obsahujících dusík. V pokročilém stupni se dnes léčí dialýzou (umělou ledvinou). Jak bylo uvedeno výše, bylo zvykem při nižších stupních porušené filtrační schopnosti ledvin omezovat příjem dusíku (bílkovin). Výsledky mnoha studií v této oblasti ukazují, že je to i nadále významný postup, viz podrobně v článku Speciální diabetické diety, důležité však je, že toto opatření by nemělo vést k podvýživě. Je chybou, když do dialyzačního léčení nastupuje pacient s podvýživou, např. se snížením bílkovin v krvi. Proto je třeba nemocného, který podle tabulek (viz článek Speciální diabetické diety) omezuje bílkoviny, monitorovat a včas zachytit hmotnostní úbytek či známky malnutrice. Dostatečný by měl být rovněž přívod energie. Rozhodně však platí, že omezení bílkovin svůj smysl má; dokáže funkci ledvin udržet a léčbu umělou ledvinou oddálit.
Omezení fosforu a draslíku
Omezení příjmu bílkovin přispívá i k omezení příjmu fosforu. Bílkoviny jsou totiž hlavním zdrojem fosforu: l g bílkovin obsahuje přes 10 mg fosfátu. Problém vysoké hladiny fosfátu je u nemocných se selháváním ledvin častý. Dnes je řešitelný i podáváním léků, které ve střevě vážou fosfát. Vysoká hladina fosfátu vyvolává nadměrnou funkci příštítných tělísek, které vyplavují parathormon, jenž u pacientů s postižením ledvin závažně porušuje kost (renální osteodystrofie). Vysoká hladina fosfátu je podmíněna i tím, že ledviny nedostatečně metabolizují vitamin D. Je tedy obvykle třeba podávat vitamin D ve formě, která již hydroxylaci (reakce, která zvyšuje rozpustnost ve vodě) v ledvinách nepotřebuje.
Dalším problémem u pacientů s pokročilým postižením ledvin bývá vysoká hladina draslíku - v této situaci je třeba omezit přísun ovoce a zeleniny. Přihlédnout lze i k obsahu draslíku v jednotlivých potravinách podle tabulky o neslané dietě, viz článek Dieta u vysokého krevního tlaku.
Je třeba zdůraznit, že existují i nemoci ledvin, kdy vzniká nedostatek draslíku, a v tom případě je naopak vhodné příjem zvýšit. To by však mělo být rozhodnuto při konzultaci s lékařem či nutričním terapeutem.
Dietní léčba při dialýze
Dietní léčba při dialýze (léčba umělou ledvinou) je velmi individuální. Většině lidí po sdělení diagnózy chronického onemocnění ledvin vyvstane v hlavě řada otázek. Například, jakt se s chorobou ledvin dá žít? Co je možné pro sebe učinit? Jaká budou omezení nebo zda bude nutné užívat nějaké léky? Pod pojmem dieta si většina lidí představí redukční dietu, tedy obvykle krátkodobou snahu omezit příjem kalorií, vynechání nezdravých jídel a upřednostňování zdravějších variant. Redukční dietu málokdo zvládne dodržovat dlouhodobě. Navíc střídání výživových zvyklostí (dieta - přejídání) není pro organismus nic zdravého. Při onemocnění ledvin to platí dvojnásob - výkyvy stravovacích návyků mohou lidem s chorobou ledvin výrazně uškodit. Jako u každého chronického onemocnění má být jídelníček pokud možno vyrovnaný a bez větších výkyvů. Jde tedy spíše o ucelený systém životosprávy.