Veganství, striktnější forma vegetariánství, si získává stále větší popularitu po celém světě. Tento životní styl, který odmítá veškeré živočišné produkty, má hluboké kořeny v historii a je spojen s etickými, environmentálními a zdravotními důvody. Světový den veganství, který se slaví každoročně 1. listopadu, je příležitostí k oslavě tohoto hnutí a k šíření povědomí o jeho přínosech.

Historické kořeny vegetariánství a veganství

Veganství a vegetariánství nejsou moderní vynálezy. Již v dávných dobách se v různých kulturách objevovaly výživové směry, které se vyhýbaly konzumaci masa, a v některých případech i dalších živočišných produktů.

Vegetariánství v starověku

• Indie: Vegetariánství má silné kořeny v indických náboženstvích, jako je hinduismus, buddhismus a džinismus. Princip Ahimsa (nenásilí) je klíčovým konceptem, který ovlivňuje stravovací návyky. Džinismus dokonce klade důraz na vegetariánství starší než samotný buddhismus. Buddhistický vládce Ašóka Veliký ve 3. století př. n. l. aktivně podporoval nenásilí ke zvířatům. I dnes existují v Indii kmeny, jako například v oblasti Kašmíru, které se stravují vegetariánsky. Kmen Toda v horách Nilgiri je dalším příkladem vegetariánského kmene, který žije v souladu s přírodou.
• Persie: Perský filozof Zarathustra v 6. století př. n. l. byl považován za šiřitele vegetariánství.
• Starověký Egypt: Výzkumy mumií ukazují, že strava starověkých Egypťanů byla převážně rostlinná, složená hlavně z obilovin.
• Japonsko: V roce 676 n. l. císař Tenmu zakázal lov ryb, čímž se japonské obyvatelstvo stalo vegetariánským. Ve 13. století vznikla Shojin Ryori, japonská vegetariánská kuchyně, spojená se zenovým buddhismem.
• Čína: Podle legend bylo vegetariánství běžné ve starověké Číně díky králům-prorokům a filozofii Tao. Buddhismus a vegetariánství zažily rozkvět za dynastie Han. Mniši v shaolinských klášterech dodržují vegetariánskou stravu.
• Starověké Řecko a Řím: Zmínky o vegetariánství se objevují v Homérově Odysee a u praktikantů orfického hnutí. Známým vegetariánem byl i filozof Pythagoras v 6. století př. n. l. Orfici a pythagorejci se vyhýbali konzumaci masa, vajec a obětování zvířat z etických důvodů.

Vegetariánství v Evropě a Americe

• Křesťanství: Přestože křesťanství není striktně vegetariánské náboženství, některé rané křesťanské osobnosti a mniši se zříkali masa. Některé skupiny křesťanů považují Ježíše za vegetariána a v Bibli lze nalézt verše, které podporují rostlinnou stravu (Gn 1, 29; Gn 3, 18, 19).
• Renesance: Vegetariánství se v Evropě znovu objevuje v období renesance (15. - 16. století).
• 19. století: V Anglii se vegetariánství stalo populárním díky vlivu Indie. Vzniklo mnoho vegetariánských společností.
• Amerika: V 18. století existovaly v Americe malé skupiny lidí, kteří se vyhýbali konzumaci masa. Církev Adventistů sedmého dne vzniklá v USA v 19. století, je známá svým vegetariánským a veganským stravováním.
• Indiáni: Přestože jsou Indiáni často vnímáni jako lovci bizonů, některé kmeny, jako například Tarahumara v Mexiku, se stravují převážně rostlinně.

Vegetariánství v českých zemích

• 19. století: Baron Salomon Friedberg-Mírohorský sepsal v roce 1884 esej „O vegetarismu“. Kolem roku 1890 existovaly vegetariánské restaurace a obchody.
• 20. století: Ctibor Bezděk propagoval vegetariánství. Mezi významné osobnosti vegetariánského hnutí v Česku patří Franz Kafka, Ctibor Bezděk, František Kupka a Tomáš G. Masaryk.

Zrod moderního veganství

Moderní veganství má své kořeny v Anglii. Donald Watson založil v roce 1944 britskou Vegan Society a definoval veganství jako způsob života, který vylučuje všechny formy vykořisťování a krutosti vůči zvířatům. Veganství se tak stalo nejen stravovacím stylem, ale i etickou filozofií.

Veganská společnost a Světový den veganství

Veganská společnost byla založena 1. listopadu 1944. Při padesátém výročí jejího vzniku se začal každoročně slavit 1. listopad jako Světový den veganství. Tento den je příležitostí k oslavě a propagaci veganského životního stylu.

Co je veganství?

Veganství je životní styl, který se snaží vyloučit všechny formy vykořisťování zvířat a krutosti vůči nim. To zahrnuje:

Čtěte také: Veganství: Pozor na zdraví

• Stravu: Vegané nejí žádné živočišné produkty, včetně masa, ryb, mořských plodů, mléčných výrobků, vajec a medu. Jejich jídelníček se skládá z obilovin, luštěnin, ořechů, semen, ovoce, zeleniny a hub.
• Oblečení: Vegané nenosí oblečení z kůže, kožešin, vlny nebo hedvábí.
• Kosmetiku a hygienické potřeby: Vegané používají pouze kosmetiku a hygienické potřeby, které nejsou testovány na zvířatech a neobsahují živočišné složky.
• Další produkty: Vegané se vyhýbají používání jakýchkoli produktů, které byly vyrobeny za použití zvířat nebo zvířecích produktů, jako jsou například některé léky nebo lepidla.

Důvody pro veganství

Lidé se stávají vegany z různých důvodů, které se často prolínají:

• Etické důvody: Vegani věří, že zvířata mají právo na život a svobodu a neměla by být využívána pro lidský prospěch. Odmítají krutost spojenou s chovem zvířat pro maso, mléko, vejce a další produkty.
• Environmentální důvody: Živočišný průmysl má negativní dopad na životní prostředí. Je zodpovědný za odlesňování, znečišťování vody a ovzduší a emise skleníkových plynů. Veganská strava má menší ekologickou stopu.
• Zdravotní důvody: Dobře sestavená veganská strava může mít zdravotní výhody, jako je snížení rizika srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu, obezity a některých druhů rakoviny. Veganská strava je bohatá na vlákninu, vitamíny, minerály a antioxidanty.

Výhody a rizika veganské stravy

Výhody

• Nízký obsah nasycených tuků a cholesterolu: Veganská strava obvykle obsahuje méně nasycených tuků a cholesterolu než strava obsahující živočišné produkty.
• Vysoký obsah vlákniny: Vláknina je důležitá pro zdravé trávení a může pomoci snižovat hladinu cholesterolu v krvi.
• Vysoký obsah vitamínů a minerálů: Veganská strava, pokud je dobře sestavená, může poskytnout dostatek vitamínů a minerálů, jako je vitamín C, vitamín E, hořčík, draslík a kyselina listová.
• Vysoký obsah antioxidantů: Ovoce, zelenina a další rostlinné potraviny jsou bohaté na antioxidanty, které chrání tělo před poškozením volnými radikály.

Rizika

• Nedostatek vitamínu B12: Vitamín B12 se přirozeně vyskytuje pouze v živočišných produktech. Vegané musí vitamín B12 doplňovat prostřednictvím obohacených potravin nebo doplňků stravy. Nedostatek vitamínu B12 může způsobit anémii a neurologické problémy.
• Nedostatek jódu: Jód je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Vegané by měli konzumovat jodidovanou sůl nebo mořské řasy, aby zajistili dostatečný příjem jódu.
• Nedostatek vápníku: Vápník je důležitý pro zdravé kosti a zuby. Vegané by měli konzumovat potraviny bohaté na vápník, jako je tofu, obohacené rostlinné mléko, brokolice a listová zelenina.
• Nedostatek selenu: Selen je antioxidant, který je důležitý pro imunitní systém. Vegané by měli konzumovat para ořechy, které jsou bohaté na selen.
• Nedostatek omega-3 mastných kyselin: Omega-3 mastné kyseliny jsou důležité pro zdraví srdce a mozku. Vegané mohou získat omega-3 mastné kyseliny z lněných semínek, chia semínek, konopných semínek a vlašských ořechů.

Veganství v současnosti

Veganství se stává stále populárnějším po celém světě. Rostoucí povědomí o etických, environmentálních a zdravotních důvodech vede k tomu, že stále více lidí přechází na veganskou stravu a životní styl. Vznikají nové veganské restaurace, obchody a produkty, které usnadňují veganům život.

Čtěte také: Veganská dieta: Pro a proti

Čtěte také: Veganský životní styl: Podrobná analýza