V našem těle probíhají složité procesy, které zpracovávají veškerou přijatou potravu. Pokud dojde k narušení tohoto metabolismu, může to vést k celé řadě zdravotních problémů. Metabolity, tedy nesprávně rozložené, nevyužité a nevyloučené složky stravy, se stávají nebezpečnými a ohrožují naše zdraví. Dochází k usazování hlenu v různých orgánech, což narušuje tok důležité energie. Čím více je člověk nemocný, tím horší je koloběh energie, což vede k únavě, přibírání na váze a nesoustředěnosti.

Úvod do metabolismu tuků

Metabolismus je soubor biochemických procesů, které v těle probíhají za účelem získávání energie a přeměny látek potřebných pro stavbu a správnou funkci buněk, tkání a orgánů. Zahrnuje anabolismus (procesy výstavby) a katabolismus (procesy rozkladu). Pro správný chod metabolismu jsou nezbytné vitamíny a další prvky. Poruchy metabolismu tuků, známé také jako dyslipidémie nebo hyperlipidémie, jsou metabolická onemocnění charakterizovaná zvýšenými plazmatickými hodnotami některých lipoproteinů. Frekvence dyslipidémií v populaci se pohybuje kolem 2-3 %, ale podle nejnovějších diagnostických kritérií postihují více než polovinu populace. Dyslipidémie jsou významným rizikovým faktorem ischemické choroby srdeční (ICHS) spolu s kouřením a hypertenzí.

Usazování hlenu a infekční ložiska

Mezi nepříjemné komplikace usazování hlenu patří tvorba infekčních ložisek. V hlenových obalech, nejčastěji mléčných a pšeničných, se usazují různé mikroorganismy, které se do organismu dostávají během těhotenství z těla matky a pak během života z okolního světa. I když nedojde k vyvolání infekce, postupně dochází k rozkládání našeho těla a produkci vlastních toxinů. Infekční ložiska se během života rozpadají a vytvářejí se nová, a tak mohou být zdrojem opakujících se infekcí.

Celiakie a lepek

Jestliže v organismu chybí enzym štěpící obilnou bílkovinu, dochází k nemoci zvané celiakie. Jedná se o celiakii prvního typu, která je vrozená a zakazuje konzumaci lepkových obilovin. Dotyčný jedinec musí celoživotně dodržovat bezlepkovou dietu, která dovoluje použití rýže, kukuřice, jahel a pohanky. Do lepku usazeného v ledvinových kanálcích se vysrážejí některé soli. Dojde k vytvoření hlenové zátky neboli měkké kameny nebo infekční ložiska, které následně využívají mikroorganismy, aby se v nich ochránily před imunitním systémem. Měkké kameny v ledvinách mají dopad nejen na samotné ledviny, ale také na další orgány, které spadají pod ledviny (kosti, klouby - kolena, páteř, vlasy, uši) a vyvolávají úzkost.

Vliv živočišných tuků

Živočišný tuk má mezi potravinami nedobrou pověst, ale i přesto ho konzumujeme nadměrné množství. V naší stravě převládá maso a mléčné výrobky, které jíme i třikrát denně. Špatně metabolizovaný tuk může být zdrojem rakovinotvorných látek a současně vytváří obdobné měkké kameny jako pšeničný lepek, ale ve žlučových cestách v játrech. V případě těchto kamenů se jedná o nadměrný cholesterol.

Čtěte také: Léčba poruch metabolismu tuků

Poruchy metabolismu cukrů

Poruchy metabolismu cukrů zahrnují:

Cukrovka I. typu (diabetes mellitus I. typu)

Tato porucha se vyskytuje poměrně často a jedná se o vadu tvorby hormonu inzulinu, který se tvoří v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní, které podléhají játrům. Diabetes I. je vrozená a znamená, že inzulinu máme málo, nebo vůbec. To vyvolává vysokou hladinu krevního cukru, která mnohonásobně převyšuje normální stav. Z toho důvodu se lidem postiženým tímto typem cukrovky musí inzulin dodávat, nejčastěji injekčně. Dnes již existuje celá řada šetrných a efektivních metod, jak dostat inzulin do těla. Jedná se o inzulinová pera, která tenoučkou jehlou tvoří pouze malý vpich v kůži, dále inzulinové pumpy, které jsou do těla trvale zavedeny a hormon dodávají průběžně a tak se tělo vyhne glykemickým skokům.

Cukrovka II. typu (diabetes mellitus II. typu)

Tento typ cukrovky se nemusí nějak zvláště projevovat a někdy se podobá kolísání hladiny cukru v krvi, zejména stavů hypoglykemie, kdy jde o nízkou hladinu, která může být způsobena náhlým nadměrným vyloučením inzulinu a následným prudkým zpracováním cukru v krvi. Lidé při hypoglykemii konzumují nadměrné množství sladkostí. Je potřeba si uvědomit, že čím dříve vznikne u dětí závislost na cukru, tím déle, respektive po celý další zbytek života bude trvat. S věkem dítěte se odvykání sladkostem stává obtížnější. Je rozhodně vhodnější konzumovat sladkosti s rozumem. Cukrovka II. typu se projevuje tím, že tělo sice inzulin produkuje, nicméně již na něj nereagujete, jak by mělo, a tak dochází k tomu, že se hladina glukózy rovněž zvyšuje. Je charakterizovaná vysokou hladinou tuků v krvi, protože inzulin se podílí na zpracování tuků přijatých z potravy. Pokud je ho nedostatek, tuk není uložen do buněk jako nutná zásoba, ale je naopak uvolněn. Příznaky cukrovky II. typu jsou častější močení, nadměrné množství moči, únava, snížená výkonnost, hubnutí, odvodnění a žízeň. Někdy může být signálem i suchá svědící kůže, časté infekce nebo pomalé hojení ran a odřenin. Léčba cukrovky spočívá v podávání antidiabetik, které mají snížit hladinu cukru v krvi. Mezi hlavní rizikový faktor vzniku cukrovky II. typu patří nadměrná hmotnost. Jedinci s nadváhou by měli dbát na to, aby jejich hladina cukru v krvi byla v pořádku. Pokud váha dlouhodobě přesáhne zdravé hodnoty (BMI 25) a obvod pasu je větší než 88 cm u žen a u mužů 94 cm je potřeba udělat rozhodně změnu stravovacích návyků. Nejvíce případů se odhaduje po 40. roce věku, ale ojedinělí nejsou ani dětští pacienti. Pokud onemocníte cukrovkou, je nezbytné dodržovat léčebný režim. V opačném případě se vystavujete riziku diabetické nohy nebo kožní infekce. Než rozebírat komplikace, je určitě vhodnější myslet na prevenci, která není nikterak složitá. Důležité je dodržovat vhodnou životosprávu, hlídat si tělesnou hmotnost a věnovat přiměřený čas pohybu.

Skrytá porucha metabolismu cukrů a plísně

Jestliže je porucha metabolismu cukrů skrytá, zbývající cukry se vylučují na povrch kůže nebo sliznic. Vytvářejí tak vhodné prostředí pro existenci plísní, protože ty potřebují k životu jedině cukr. Nemají totiž chlorofyl jako rostliny, a tak energii získávají rozkládáním cukrů. V poslední době velice narůstá počet plísní, které napadají lidský organismus. Na vině je kromě životního prostředí také to, že se snižuje protiplísňová odolnost a dále porucha metabolismu cukrů.

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je soubor několika zdravotních poruch, které lidé často podceňují a berou je jako zcela běžné. Ve svém důsledku však vedou k závažným chorobám. Metabolický syndrom představuje souběžný výskyt několika rizikových faktorů, jako jsou obezita, dyslipidemie (zvýšená hladina krevních lipidů), hypertenze (vysoký krevní tlak) a porušená glukózová tolerance nebo diabetes mellitus 2. typu. Riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění je u lidí s metabolickým syndromem v průměru třikrát vyšší než u zdravé populace. Zvýšené je i riziko vzniku cukrovky 2. typu nebo steatózy jater.

Čtěte také: Diagnostika poruch lipidového metabolismu

Indikátory metabolického syndromu

Pro stanovení diagnózy metabolického syndromu musí být přítomny alespoň tři z pěti rizikových faktorů:

• Obezita: Zvýšený obvod pasu (u mužů více než 94 cm, u žen více než 80 cm).
• Hypertenze: Vysoký krevní tlak (≥ 130/85 mmHg).
• Hyperglykemie: Zvýšená hladina glukózy v krvi nalačno (≥ 5,6 mmol/l).
• Hypertriglyceridemie: Zvýšená hladina triglyceridů v krvi nalačno (≥ 1,7 mmol/l).
• Nízká hladina HDL cholesterolu: (u mužů < 1,0 mmol/l, u žen < 1,3 mmol/l).

Příčiny a rizikové faktory metabolického syndromu

Metabolický syndrom je způsoben nezdravým životním stylem a špatnými stravovacími návyky. K rozvoji metabolického syndromu přispívá celá řada faktorů, jako je zejména:

• Nadváha nebo obezita (BMI > 25)
• Nedostatek pohybové aktivity
• Strava s nadměrným obsahem tuků a cholesterolu
• Nadměrná konzumace alkoholu
• Nadměrná konzumace soli
• Kouření
• Dlouhodobý stres
• Některá onemocnění nebo jiné poruchy, jako je např. cholestáza, onemocnění ledvin nebo jater, dlouhodobá a závažná hypotyreóza, diabetes mellitus, poruchy metabolismu lipidů
• Léčba některými léky nebo hormony, jako jsou např. kortikosteroidy, diuretika, beta-blokátory, antidepresiva nebo neuroleptika.

Diagnostika metabolického syndromu

Pro diagnostiku metabolického syndromu je nezbytné především odebrat podrobnou anamnézu a provést základní fyzikální vyšetření, jako je změření krevního tlaku, tělesné hmotnosti a obvodu pasu. Důležitá jsou i laboratorní vyšetření odebraného vzorku krve - zvláště pak stanovení hladiny krevních lipidů, glukózy, cholesterolu, kyseliny močové, zánětlivých markerů (např. CRP), provedení jaterních testů atd.

Léčba metabolického syndromu

Metabolickým komplikacím lze do značné míry předcházet kombinací zdravé stravy (konzumované v přiměřeném množství) a zvýšené tělesné aktivity. Mezi nejdůležitější opatření pro prevenci metabolického syndromu se řadí:

• Redukce tělesné hmotnosti
• Zvýšení pohybové aktivity
• Snížení konzumace alkoholu
• Snížení konzumace nasycených mastných kyselin
• Strava s vysokým obsahem vlákniny

Pokud se ukáže, že tato opatření nejsou k prevenci metabolického syndromu dostatečná, je třeba důsledně (již v mladém věku) léčit související rizikové faktory, zvláště pak vysoký krevní tlak nebo vysokou hladinu cholesterolu (hypercholesterolemii). Toho lze dosáhnout užíváním předepsaných léků na snižování krevního tlaku, hladiny cholesterolu nebo hladiny glukózy v krvi. Vždy je však lepší uvést metabolismus zpět do rovnováhy změnou stravy a pohybového režimu, tedy bez nutnosti užívání léků.

Čtěte také: Poruchy metabolismu lipoproteinů: Kompletní průvodce

Vliv živočišných a rostlinných bílkovin a mléka

Při nadměrné konzumaci živočišných bílkovin a tuků může vznikat velké množství jedovatých látek s karcinogenním účinkem. Ve zvýšené míře dochází k tvorbě žluče a žlučové kyseliny, které samy o sobě hrají důležitou roli při vzniku nádorů. Některé jedovaté sloučeniny jsou vázány na jiné látky a odcházejí se stolicí. Velká část se jich však může vstřebávat a zatěžovat játra. U jedinců trpících nádorem byly nalezeny poruchy střevní mikroflóry se vznikem karcinogenních látek z živočišných bílkovin a tuků. Je tedy více než nutné hlídat si složení střevní mikroflóry. Při špatném složení mikroflóry se ve střevě produkuje alkohol, aldehyd, merkaptan a mnoho dalších velmi škodlivých látek. Obdobným způsobem jako na bílkoviny živočišné i rostlinné může organismus reagovat také na bílkovinu kravského mléka - kasein. Nezpracovaný kasein je nervový jed, takže mnoho psychických a nervových poruch má v pozadí metabolickou poruchu kaseinu.

Dyslipidémie a ateroskleróza

Poruchy metabolismu lipidů, tzv. dyslipidémie (patologické hodnoty cholesterolu nebo tuků v krvi) vedou ke vzniku aterosklerózy. Na té se podílí také další rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, pozitivní rodinná anamnéza na výskyt infarktů srdce či mozkových příhod u rodičů v mladším věku, obezita, onemocnění ledvin, zánětlivá onemocnění (lupenka, revmatoidní artritida) a řada dalších. Hlavním viníkem je tzv. LDL-cholesterol (označován pro lepší pochopení pacientů jako "špatný cholesterol") a nově i částice obsahující cholesterol, označovaná jako Lp(a). V procesu aterosklerózy hrají závažnou roli také zvýšené hodnoty krevních tuků tzv. Tg (latinsky triglyceridy). HDL-cholesterol (dříve označovaný jako „hodný cholesterol") už dnes za hodný nepovažujeme. Jeho nízké i příliš vysoké hodnoty mohou být rovněž rizikové. Léčba hypolipidemiky (statiny, fibráty, ezetimib, inhibitory PCSK-9 ) je celoživotní.

Familiární hypercholesterolémie (FH)

Centra specializovaná na vyhledávání nejčastějšího metabolického onemocnění populace - familiární hypercholesterolémii (FH) - mají programy na vyhledávání pacientů s FH a evidují stovky pacientů, z nichž většina je vyšetřena i geneticky.

Vzácná onemocnění spojená s metabolismem lipidů

• Tangierská nemoc: Extrémně vzácné onemocnění, kdy má daný jedinec neměřitelný HDL-cholesterol.
• Homozygot FH: Velmi vzácné a těžké onemocnění, kdy tělo neumí zpracovat LDL-cholesterol, protože mu chybí tzv. LDL-receptory.
• Familiární dysbetaliprotenémie: Kombinované zvýšení cholesterolu i tuků v krvi, které vzniká při mutaci či polymorfizmu genu pro apolipoprotein E.

Metabolický syndrom v kontextu moderní doby

Počet obézních jedinců převyšuje počet podvyživených, což je velký problém 21. století. Metabolický syndrom je nenápadný zdravotní problém, který dokáže pěkně zkomplikovat život. Sice nijak nebolí, ale představuje velké nebezpečí nejen pro naše srdce a cévy. Metabolický syndrom zvyšuje riziko mnoha chorob, mezi které patří srdečně-cévní onemocnění, cukrovka 2. typu, ateroskleróza či steatóza (ztukovatění) jater. Včasné rozpoznání metabolického syndromu a zahájení léčby může snížit nebo dokonce zabránit rozvoji nevratného poškození orgánů a předcházet mnoha zdravotním komplikacím. K rozvoji metabolického syndromu přispívá celá řada faktorů a drtivá většina z nich se týká životního stylu.

Prevence a léčba: Klíčové kroky ke zlepšení metabolismu

Dobrou zprávou je, že metabolický syndrom je léčitelný. Jelikož metabolický syndrom úzce souvisí s nevhodným životním stylem, nejefektivnější léčbou je změna životního stylu a úprava jídelníčku.

Redukce tělesné hmotnosti

Nadměrné množství tělesného tuku patří mezi přední faktory pro rozvoj metabolického syndromu. Nejvíce nebezpečný je viscerální tuk (útrobní nebo také břišní tuk), který se ukládá mezi vnitřními orgány a je metabolicky velmi aktivní, působí prozánětlivě a zvyšuje riziko metabolických chorob včetně inzulinové rezistence a cukrovky 2. Při nadváze a obezitě je tedy klíčové redukovat tělesnou hmotnost a obvod pasu, který s viscerálním tukem úzce souvisí. Za normální hodnoty obvodu pasu považujeme u mužů do 94 cm a u žen pak do 80 cm. Nicméně, s ohledem na metabolický syndrom je prospěšný jakýkoliv úbytek hmotnosti a tělesného tuku - už pouhé snížení o 5 až 10 % původní tělesné hmotnosti se projeví pozitivně na zdravotním stavu. K efektivnímu hubnutí je potřeba dostat se do tzv. kalorického deficitu. Základním pravidlem je vybírat přirozené a minimálně zpracované potraviny, které jsou bohaté na prospěšné živiny a lépe zasytí. Naopak vhodné je omezit potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, soli a cukru. V jídelníčku nesmí chybět dostatek kvalitních bílkovin, komplexních sacharidů, vlákniny, ovoce a zeleniny. Zaměřit bychom se měli i na snížení spotřeby tuků a výběr vhodných zdrojů tuků. V praxi to znamená omezit konzumaci tučného masa a uzenin, plnotučných mléčných výrobků a sýrů, sádla, másla, zabijačkových pochoutek a podobně.

Výběr vhodných tuků

Rostlinné oleje (s výjimkou kokosového a palmového tuku), ořechy, semínka, avokádo a tučné ryby (losos, makrela, sardinky) jsou vhodné zdroje tuků.

Zvýšení pohybové aktivity

Pohyb je nedílnou součástí zdravého životního stylu. V ideálním případě byste měli provádět nějakou fyzickou aktivitu každý den alespoň po dobu 30 minut. Pohyb má mnoho pozitivních účinků na naše zdraví - mimo jiné dlouhodobě upravuje hladinu krevního cukru a snižuje riziko vzniku cukrovky 2. Při velké nadváze a obezitě se ze začátku vyhněte sportům, které nadměrně zatěžují pohybový aparát (například běh, skákání přes švihadlo, skákání na trampolíně nebo vysoce intenzivní sporty). Naopak nejvhodnější volbou pro vás bude svižná chůze, jízda na kole, plavání nebo posilování s vlastní váhou těla.

Omezení alkoholu a kouření

Mezi faktory, které podporují rozvoj metabolického syndromu patří také kouření a konzumace alkoholu.