Význam správné stravy hraje klíčovou roli při léčbě onemocnění jícnu a žaludku. Tento článek poskytuje komplexní přehled dietních doporučení pro různá onemocnění, jako je refluxní ezofagitida, hiátová hernie, vředová choroba a další. Dozvíte se, jak upravit svůj jídelníček, abyste zmírnili příznaky, podpořili hojení a zlepšili celkovou kvalitu života.

Úvod do dietních opatření u onemocnění jícnu a žaludku

Význam diet u onemocnění jícnu a žaludku se mění, přičemž konzistence stravy má často větší význam než její kvalita. Dietní opatření jsou nezbytná u různých forem dysfagie (potíže s polykáním), stenóz jícnu (zúžení jícnu) a gastroezofageálního refluxu (návrat žaludečního obsahu do jícnu). Důležité je udržení nutričního stavu pacienta, a ve vážných případech, jako jsou karcinomy nebo stenózy, je nutná parenterální (nitrožilní) nebo enterální (výživová sonda) výživa.

Refluxní ezofagitida a pyróza (pálení žáhy)

Refluxní ezofagitida, zánět jícnu způsobený žaludeční šťávou, je jedním z nejčastějších onemocnění jícnu. Pyróza, neboli pálení žáhy, je individuální fenomén, který je obvykle vyvolán sladkými jídly (např. ovocné knedlíky), česnekem, alkoholem, kávou, čajem a čokoládou. Specifický vliv potravin je ale velmi individuální. Příčinou je reflux kyselé žaludeční šťávy do jícnu, někdy spojený s duodenogastrickým refluxem (návrat tráveniny z dvanáctníku do žaludku). Bolest může dokonce imitovat i bolest při angině pectoris.

Vhodná dietologická opatření:

• Snížení velikosti porcí jídla.
• Omezení pozdního jídla a jídla v noci.
• Omezení skrčené, vodorovné, ohnuté či obrácené polohy po jídle.
• Snížení hmotnosti.
• Spánek na lůžku podloženém v horní části.
• Omezení čaje, kávy a dalších dráždivých jídel.

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Dietologický přístup v léčbě vředové choroby je dnes velmi podobný jako u refluxní ezofagitidy. Onemocnění je ovlivnitelné především farmakoterapií (léky), proto se již nepodávají mléčné diety, které stimulují tvorbu kyseliny. Důležité je omezení kouření a dráždivé a kořeněné stravy. Při akutní gastritidě (zánět žaludku) je vhodná tekutá dieta bez dráždivých látek.

Doporučení:

• Omezení kouření a dráždivé stravy.
• Při akutní gastritidě tekutá dieta bez dráždivých látek.
• Uspěchané jídlo, dlouhé intervaly a přejídání, těžká a na tuk bohatá jídla, pozdní večerní jídlo, jídlo ve stresu, pití alkoholu a kouření akceleruje i duodenogastrický reflux s pankretickými enzymy, žlučovými kyselinami a lysolecitinem.

Dumping syndrom a poresekční obtíže

U tzv. dumping syndromu (rychlé vyprazdňování žaludku) a při poresekčních obtížích (potíže po odstranění části žaludku) jsou dietní opatření podobná. Vhodné je podávání malých porcí a pravidelný, častý příjem jídla. Nápoje se podávají spíše mezi jídly než při jídle.

Čtěte také: Komplexní průvodce dietou při žaludeční kýle

Doporučení:

• Podávání malých porcí a pravidelný, častý příjem jídla.
• Nápoje mezi jídly, ne při jídle.
• Nutričně bohaté potraviny - mléčné výrobky v rozumném množství, libové maso, vejce, malé množství ovoce a zeleniny, pečivo bez většího obsahu vlákniny.
• Omezení mastných, smažených a kořeněných jídel.

Poresekční obtíže souvisejí s rychlým vyprázdněním žaludku, horším promícháním stravy, menší sekrecí žaludeční, zvýšením střevní motility. Časný dumping bývá vyvoláván osmotickou náloží ve střevě a po adaptaci mizí obvykle do tří měsíců po operaci. Pomáhá příjem menšího množství jídla. Pozdní dumping syndrom je provázen typickou hypoglykemií za cca 2 hodiny po jídle. Symptomaticky pomůže podání glukózy či sladkého jídla.

Šetřící dieta a její varianty

Výše uvedená opatření odpovídají tzv. šetřící dietě, případně její tekuté či kašovité variantě. Postupná realimentace (opětovné zavádění stravy) trvá až týden. Pacient nejdříve dostane tekutou stravu (čaj, bílá káva z melty, mléko, bujon), potom kašovitou se šetřící úpravou č. 1, později dietu č. Strava má šetřící charakter a využívá se šetřící dieta č. U onemocnění žaludku většinou používáme dietu šetřící označenou dle dietního systému č. 2 v tuhé úpravě nebo dietu č. 1 šetřící kašovitou, která je vhodnější v počátečních fázích akutního onemocnění nebo po chirurgických výkonech a navazuje na tekutou stravu.

Zásady šetřící diety:

• Pravidelnost v jídle.
• Fyzický a psychický klid pacienta.
• Zákaz kouření a pití alkoholických nápojů a zrnkové kávy.
• Pokrmy vaříme, dusíme, pečeme ve vodě a pod pokličkou.
• Dbáme na to, aby jídla byla vždy do měkka upravena bez přepalovaných tuků, nesmažíme.
• Cibuli pod maso nesmažíme, ale menší množství můžeme do masové šťávy rozvařit, rovněž do polévky.
• Maso pro lepší chuť a barvu opečeme nasucho, podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme.
• Grilování masa na přímém ohni nebo s potíráním tukovou marinádou není vhodné.
• Výhodná je také úprava v mikrovlnné troubě.
• Pokrmy zahušťujeme moukou, zálivkou z mouky a vody, mléka či smetany.
• Mouku můžeme pro lepší barvu omáčky opražit nasucho do růžova.
• Masové omáčky můžeme zahušťovat také strouhanými bramborami, mixovanou kořenovou zeleninou.
• Tuky - kvalitní olej, máslo, smetanu přidáváme do pokrmů až nakonec, aby nedocházelo k přepalování tuků.
• Vždy se snažíme o dokonalé zpracování pokrmů.

Výběr potravin, koření a způsob zpracování tlumí sekreci žaludečních enzymů a tím působí proti tzv.

Enterální výživa a gastrostomie

Při některých nemocech jícnu či poruchách polykání se zavádí tzv. gastrostomie, kdy je tenká hadička vyvedena přímo na kůži břicha ze žaludku. Do sondy se podávají speciální výživy (klinické přípravky enterální výživy) enterální pumpou. Výživa obsahuje dostatečnou dávku energie, vitaminů i stopových prvků. Sondu lze protáhnout až do tenkého střeva a podávat tzv. čistě enterální výživu. Do žaludku lze výživu podávat v dávkách (bolusech) nebo trvale (kontinuálně), do střeva jen kontinuálně. Střevní výživa musí mít vhodné osmotické složení, aby nevyvolávala průjmy.

Dumping syndrom v minulosti a inzulinorezistence u obézních

Dumping syndrom je spíše onemocněním minulosti, protože vředová choroba žaludku a dvanáctníku je dnes léčena především velmi účinnými léky. V minulosti se běžně prováděly operace žaludku, které měly často za následek rychlý průchod jídla operovaným žaludkem (dumping) a vyvolaly prudkou sekreci inzulinu, což vedlo k hypoglykemii spojené se slabostí a opocením. Prevencí bylo omezení sladkých jídel, větší příjem masa a vlákniny.

Čtěte také: Potraviny vhodné a nevhodné při hiátové hernii

U obézních platí, že 2-4 hodiny po jídle mají s vysokou hladinou inzulinu také vysokou glykemii, nebo obézní s glykemií v normě mají inzulin nízký. Je to projev necitlivosti na inzulin - inzulinorezistence. Opravdová hypoglykemie jako u dumping syndromu se u obezity nikdy nevyskytne, s výjimkou inzulinomu, vzácného nádoru produkujícího inzulin.

Hiátová hernie (brániční kýla)

Hiátová hernie je stav, kdy horní část žaludku prostupuje otvorem v bránici do hrudní dutiny. To může vést k různým trávicím potížím, jako je pálení žáhy, reflux kyseliny, bolest na hrudi, potíže s polykáním a nevolnost.

Dietní doporučení při hiátové hernii:

• Jíst menší porce jídla častěji, ideálně 5-6x denně.
• Jídlo důkladně rozkousat.
• Vyhýbat se tučným a smaženým jídlům.
• Omezit konzumaci citrusových plodů, rajčat a cibule.
• Vyhýbat se čokoládě, kávě a alkoholu.
• Zařadit do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu, jako je ovoce, zelenina a celozrnné pečivo.
• Pít dostatek vody, bylinkových čajů a neslazených nápojů.
• Nejíst alespoň 2-3 hodiny před spaním.
• Spát s hlavou a hrudníkem mírně vyvýšenými.

Refluxní choroba jícnu (reflux)

Refluxní choroba jícnu je onemocnění, při kterém dochází k návratu obsahu žaludku zpět do jícnu. Natrávená strava smíchaná s žaludečními šťávami potom způsobuje v jícnu řadu nepříjemných potíží.

Dietní doporučení při refluxu:

• Omezit konzumaci jídel s vysokým obsahem tuků (smažená jídla, tradiční pokrmy české kuchyně a jídla z rychlého občerstvení).
• Upřednostňovat šetrnou přípravu stravy (dušení, vaření, úprava v páře, pečení v troubě nebo na grilu bez většího množství tuku či oleje).
• Jíst v klidu a ne ve spěchu.
• Vymezit si na jídlo dostatek času, jíst pomalu a důkladně jídlo rozkousat.
• Po jídle se vyhýbat fyzické námaze a zůstat alespoň 30 minut v klidu.
• Rozdělit denní jídla do více menších porcí (5 až 6 porcí).
• Nejíst krátce před spaním (ideálně 2 až 3 hodiny před spaním).
• Sledovat reakce svého těla na konkrétní potraviny.

Potraviny, kterým se vyhýbat při refluxu:

• Tučné potraviny a smažená jídla.
• Pikantní, kořeněná a ostrá jídla.
• Příliš kyselé pokrmy (citrusové plody).
• Čerstvé pečivo.
• Mléko a mléčné výrobky (individuální tolerance).
• Smažená zelenina.

Pozitiva diety při refluxu:

• Snížení tvorby žaludeční kyseliny.
• Zmírnění nepříjemných potíží.
• Zvýšený přísun vlákniny (ovoce, zelenina a celozrnné obiloviny).
• Dostatečný příjem kvalitních bílkovin (libové maso, ryby, luštěniny, mléčné výrobky podle tolerance) a zdravých tuků (ořechy, semena, rostlinné oleje).

Reflux u dětí

Reflux se může objevit i u dětí, zejména u kojenců ve věku do jednoho roku. U kojenců se reflux projevuje zvracením (ublinkáváním po každém kojení), zvýšenou dráždivostí a nechutenstvím. Reflux se může vyskytnout ale i u starších dětí a hlavními příznaky jsou pálení žáhy a noční kašel.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím