Veganství, stravovací směr, který vylučuje veškeré živočišné produkty, si získává stále větší popularitu i v České republice. Většina lidí se k němu uchyluje z etických důvodů, protože odmítá podporovat jakékoliv utrpení hospodářských zvířat, méně pak jsou rozhodující zdravotní nebo environmentální hlediska, i když i ta jdou s těmi etickými ruku v ruce. „Mainstreamová společnost“ se na vegany dívá nezřídka jako na "pomatence", kteří fanaticky prosazují práva zvířat, a na veganství jako na něco podivného a především zdraví nebezpečného.

Co je veganství?

Na začátek pro jistotu upřesním pojem veganství: vegan je člověk, který nejí žádné živočišné produkty, to znamená žádné maso, vejce, mléčné výrobky a často ani med. Vegani si vybírají pouze z potravin, které nemají živočišný původ. Nicméně alternativ je v dnešní době už celá řada. Například místo kravského mléka si tak mohou vybrat mezi sójovým, mandlovým, kokosovým, rýžovým nebo také oříškovým. Veganské potraviny jsou dnes už dostupné v celé řadě obchodů, supermarketů ale také na internetu, takže najít ty správné produkty není těžké najít.

Kromě vybraných potravin se vegani vyhýbají také oblečení, které obsahuje hedvábí, vlnu, kůži ale také semiš. Podle toho, čemu všemu se vegani vyhýbají, je můžeme rozdělit na další skupiny. Kromě potravin někteří vegani odmítají navštěvovat také třeba cirkusy nebo zoologické zahrady.

Veganství je definováno jako způsob stravování a života, který se snaží vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti vůči nim. To se projevuje především vyloučením živočišných produktů ze stravy, ale také v dalších aspektech života, jako je oblečení, kosmetika a zábava. Existuje několik variant veganství, které se liší mírou omezení:

• Veganství: Nejstriktnější forma, která vylučuje veškeré živočišné produkty, včetně masa, ryb, mléčných výrobků, vajec a medu.
• RAW veganství: Kromě vyloučení živočišných produktů se RAW vegani vyhýbají i tepelně upraveným potravinám nad 48 °C.

Argumenty pro veganství

Veganský životní styl se dostává stále častěji do povědomí a nabývá na popularitě. Nejenže veganství prospívá zdraví, ale také přírodě. Důvodů, proč být vegan, je hned několik. Veganská strava přináší řadu výhod nejen přírodě a zvířatům, ale může být také pro lidské tělo velice prospěšná.

Čtěte také: Jak omezit kvasinky v těle pomocí stravy?

Veganství je často obhajováno pro své potenciální zdravotní benefity, etické důvody a pozitivní dopad na životní prostředí.

Zdravotní benefity

Správně sestavená veganská strava může přinést řadu zdravotních výhod. Některé studie dokonce uvádějí, že veganská strava může poskytovat více vlákniny, antioxidantů a také dalších prospěšných rostlinných látek. Potraviny, které patří do veganské stravy jsou také bohatší na draslík, hořčík, foláty a vitaminy A, C a E a také železo.

Studie ukazují, že vegani mají často nižší riziko srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých typů rakoviny a obezity.

• Kardiovaskulární zdraví: Veganská strava, bohatá na vlákninu, antioxidanty a nenasycené tuky, může pomoci snižovat hladinu cholesterolu, krevní tlak a riziko vzniku ischemické choroby srdeční.
• Prevence cukrovky 2. typu: Vyšší konzumace vlákniny a nižší glykemický index veganských jídel mohou zlepšit citlivost na inzulín a regulovat hladinu cukru v krvi. Vegani mají totiž tendenci mít nižší hladinu cukru v krvi a tím pádem vyšší citlivost na inzulin.
• Snížené riziko rakoviny: Některé studie naznačují, že vegani mají nižší riziko vzniku některých typů rakoviny, zejména rakoviny tlustého střeva a žaludku. Důvodem může být vyšší konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin a vlákniny, které obsahují antioxidanty a další ochranné látky. Díky tomu, že se člověk vyhýbá některým živočišným produktům, může také snížit rizika rakoviny prostaty, prsu, žaludku nebo i tlustého střeva. Vegan strava je pro lidské zdraví mnohem prospěšnější než ta neveganská.
• Udržení zdravé hmotnosti: Veganská strava, bohatá na vlákninu a nízkokalorické potraviny, může pomoci udržet optimální tělesnou hmotnost. Vegani mohou díky své stravě jednodušeji zhubnout. Některé studie ukazují, že vegani bývají štíhlejší a mají také nižší index tělesné hmotnosti (tzv. BMI) než ti, co vegan stravu neaplikují ve svých jídelníčcích. Vegani jsou v průměru až o dvacet kilogramů lehčí než ti, kteří jedí maso. Navíc na rozdíl od různých diet, (po kterých se člověk cítí unavený a po kterých není výjimečný nežádoucí jojo efekt) dodává veganská strava dostatek potřebné energie.

Etické argumenty

Pro mnoho lidí je veganství především etickou volbou. Odmítají využívání zvířat pro lidskou spotřebu a podporují právo zvířat na život a důstojné zacházení. Být vegan je nejlepší způsob, jak pomoci zvířatům. Každý vegan totiž ročně zachrání skoro dvě stovky zvířat. Vyhýbáním se živočišným produktům je totiž jedním z nejvíc jasných způsobů, jak může člověk ukázat, že nesouhlasí s týráním zvířat, které se mnohdy vyskytuje v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Nejen zvířata chovaná především na maso, ale také mlékárenský a vaječný průmysl se nechová ke zvířatům vždy vhodně. Podobná situace je ve vaječném průmyslu, kde i vejce z volného chovu mnohdy zapříčiní usmrcení kuřat, která už nejsou pro provozovatele potřebná.

Environmentální dopad

Živočišná výroba má významný dopad na životní prostředí. Podílí se na produkci skleníkových plynů, odlesňování, znečištění vody a půdy a ztrátě biodiverzity. Vegani jsou také díky svému životnímu stylu šetrnější k planetě. Rostlinná strava totiž vyžaduje pouze třetinu půdy, která je potřeba k zajištění masité a mléčné stravy. Produkce masa totiž není z několika důvodů hospodárná a způsobuje obrovské znečištění. Produkce masa je také jednou z největších příčin klimatické krize. Když se tedy někdo rozhodne stát veganem, v podstatě tak bojuje proti klimatické krizi. Obrovské množství obilných krmiv, které jsou potřeba k výrobě masa, zapříčiní odlesňování a také vymírání některých druhů živočichů. Například v Brazílii se k pěstování sóji pro zvířata v Evropě využívá plocha, která odpovídá 5,6 milionu akrů půdy.

Čtěte také: Jídlo proti nadýmání

Veganská strava, která se zaměřuje na rostlinné zdroje, může pomoci snížit environmentální stopu a přispět k udržitelnějšímu zemědělství.

Argumenty proti veganství

Navzdory mnoha výhodám má veganství i svá rizika a výzvy. Vyřazení všech živočišných produktů může vést k nedostatku některých důležitých živin, které je nutné doplňovat z jiných zdrojů nebo pomocí doplňků stravy.

Nedostatek živin

Veganská strava může být chudá na některé vitamíny a minerály, které se běžně nacházejí v živočišných produktech. Vegani by měli dbát na dostatečný příjem vápníku z rostlinných zdrojů, jako je brokolice, kapusta, tofu a obohacené rostlinné nápoje.Omega-3 mastné kyseliny: Rostlinné zdroje omega-3 mastných kyselin (ALA) se v těle hůře přeměňují na EPA a DHA, které jsou důležité pro zdraví mozku a srdce. Vegani by měli zvážit suplementaci EPA a DHA z mořských řas.Zinek: Zinek je důležitý pro imunitní systém, hojení ran a růst. Vegani by měli konzumovat potraviny bohaté na zinek, jako jsou luštěniny, ořechy a semena.Jód: Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy. Vegani by měli používat jodizovanou sůl nebo konzumovat mořské řasy.

Mezi nejčastěji zmiňované patří:

• Vitamín B12: Tento vitamín je asi jediným prvkem, který se skutečně nedá získat z rostlinné stravy, i když některé starší průzkumy hovoří o opaku. Vyskytuje se pouze v živočišných produktech, především v masu a vnitřnostech. Protože je jeho dostatečné množství nezbytné pro správné fungování nervové soustavy a krvetvorby, je nutné ho opět dodávat pomocí doplňků stravy. Tento vitamín je nezbytný pro správnou funkci nervového systému a tvorbu červených krvinek. Nachází se téměř výhradně v živočišných produktech, takže vegani ho musí doplňovat pomocí obohacených potravin nebo doplňků stravy.
• Železo: Co se týče vitaminu B12 (které tělo využívá k tvorbě červených krvinek a DNA), vitaminu D, zinku a vápníku, ty budou muset vegani pravděpodobně doplnit pomocí doplňků stravy. Nehemové železo z rostlinných zdrojů se vstřebává hůře než hemové železo z masa. Vegani by měli konzumovat potraviny bohaté na železo v kombinaci s vitamínem C, který podporuje jeho vstřebávání.
• Vápník: Co se týče vápníku, jeho denní příjem bývá u veganů nižší než jsou doporučené denní dávky, a měli by si ho proto hlídat. Na druhou stranu vápník z mléka je hůře vstřebatelný než z rostlinné stravy a jednou z příčin je i nadměrný příjem bílkovin.

Protiargumenty by mohly namítat, že je přeci mnohem jednodušší všechny nezbytné látky přijímat v potravinách, ve kterých se přirozeně vyskytují (tedy v živočišných produktech), než je tělu dodávat uměle. Ale jak již bylo zmíněno v úvodu, většina veganů přestává jíst živočišné produkty z etických důvodů, proto se stravují striktně rostlinně a nepřipouštějí výjimky. I když vegani obecně prosazují zdravý životní styl bez jakýchkoliv umělých přísad a doplňků, v tomto případě by měli udělat výjimku a potřebné látky dodávat třeba i v „umělých“ tabletách.

Čtěte také: Zbavte se akné detoxikací

Sociální a praktické výzvy

Veganství může představovat i sociální a praktické výzvy. Veganská strava může být náročnější na plánování a přípravu jídel, zejména pokud se stravujete mimo domov. Uznávám, že veganská strava nemusí být pro každého. Na rozdíl od té konvenční totiž skutečně musíte víc myslet na to, co jíte, plánovat více dopředu, více nakupovat potraviny na doma a vařit si. Nejhorší je přechodové období, kdy můžete mít pocit, že najednou „nesmíte“ jíst prakticky nic z toho, co jste jedli předtím.

Může být také obtížné najít veganské možnosti v restauracích a na společenských akcích.

Mýty o veganství

Některé mýty o veganství jsou přitom velice speciální nebo hluboce zakořeněné. Někdy na ně proto není snadné jen tak z fleku odpovědět.

• Ach ta sója: Podle jednoho z mýtů obsahuje ženský hormon estrogen a mužům, kteří ji pravidelně konzumují, tak prý po ní narostou prsa. Sója ve skutečnosti neobsahuje estrogeny, ale fytoestrogeny.
• "Kde berete protein?": Otřepaná otázka, která se bez milosti nevyhne žádnému veganovi. Množství bílkovin, které by měl člověk za den přijmout, se liší v závislosti na váze, výšce, pohlaví i věku. Podle dostupných dlouhodobých studií jsou navíc rostliny prospěšnějším zdrojem bílkovin. Živočišné proteiny jsou totiž spojovány s širokou řadou chronických onemocnění, především chorob srdce. Pokud vegani do jídelníčku zařadí více luštěnin, vůbec se nedostatku bílkovin nemusejí obávat. Naopak nejnovější průzkumy ukazují, že lidé v západním světě přijímají nadbytečné množství bílkovin. Navíc živočišné bílkoviny jsou pro tělo hůře stravitelné než rostlinné a na rozdíl od tuků a cukrů tělo neukládá bílkoviny do zásoby, nýbrž ty přebytečné rozkládá a vylučuje. Při tom se z nich uvolňuje amoniak, který se následně zpracovává na močovinu.
• "I rostliny cítí bolest.": Rostliny nemají receptory bolesti, nervová zakončení ani centrální nervový systém. Podle dosavadních studií tedy není potvrzené, že by cítily bolest. I kdyby tomu však bylo jinak a rostliny by ji cítily stejně jako my lidé nebo zvířata, průměrný všežravec je zodpovědný za mnohonásobně větší množství “usmrcených” rostlin než vegan.
• "Musíte doplňovat vitamin B12.": Ano. Vegani musí doplňovat vitamin B12. V rostlinné stravě se kvůli moderním hygienickým nařízením a deprivaci půdy pesticidy totiž už téměř nevyskytuje. Živočišné potraviny sice stále vitamin B12 obsahují, i zde si však musíme sundat pohodlné růžové brýle. Nedostatek tohoto vitaminu se totiž projevuje i u zvířat z velkochovů. Půda je dnes tak vyčerpaná, že ani zvířata krmená trávou často nemají tohoto vitaminu dostatek. Masožravci tedy získávají vitamin B12 také zprostředkovaně. Nedostatek tohoto vitaminu se podle novějších studií šíří celoplošně i mezi lidmi, kteří se stravují konvenčně.
• Mléko je klíčové pro růst kostí: Úporný mýtus nám do mozkové kůry systematicky zasévají reklamy mlékárenských podniků. Vštěpují nám, že mléko je díky obsahu vápníku klíčové pro růst kostí u dětí a u dospělých pomáhá předcházet osteoporóze. Vápník se dá přitom snadno získat z rostlinné stravy. Hojně se vyskytuje v tmavé listové zelenině jako je kapusta, v luštěninách nebo sójových výrobcích obohacených vápníkem.

Jak na zdravé a udržitelné veganství?

Přechod na veganskou stravu vyžaduje pečlivé plánování a vzdělávání. S výběrem těch správných potravin může při zahájení veganské stravy pomoci lékař nebo dietolog. Je velmi důležité, aby odborník pomohl s přestupem na veganskou stravu i v případě, že dotyčný trpí dlouhodobým onemocněním nebo pokud se jedná o ženu, která je těhotná. Způsob, jak se stát veganem, může tak být radikální, nebo postupný.

Důležité je dbát na dostatečný příjem všech potřebných živin, a to buď z pestré stravy, nebo pomocí doplňků stravy. Veganská strava je tak nejenom zdravá, ale může také pomoci snížit váhu.