Vyšetření metabolismu je komplexní oblast, která se zabývá zkoumáním metabolických procesů v těle. Cílem je zjistit, jak efektivně tělo zpracovává živiny, zda správně fungují orgány a jaké je celkové metabolické zdraví jedince. Vzhledem k rostoucí popularitě různých metod a přístupů k vyšetření metabolismu, je důležité se na tuto problematiku podívat z pohledu odborníků a zvážit výhody a nevýhody jednotlivých postupů.

Co lze vyčíst z krve: Laboratorní rozbor a jeho význam

Krev je transportní médium, které reaguje na změny v těle poměrně rychle, zejména na stravu. Z laboratorního rozboru krve lze získat cenné informace o zdravotním stavu jedince. Hematolog z kapky krve vyčte krevní obraz a diferenciál, spočítá množství krvinek a zjistí, zda je jich dostatek. Na lačno jsou hladiny tuků i cukrů v krvi nejnižší, proto má smysl provádět krevní vyšetření na lačno. Každý, kdo se rozhodne hubnout, by si měl nechat udělat laboratorní rozbor krve, aby se zjistilo, jak na dietu reagují játra. Snížení přísunu železa se projeví v krvi zhruba za měsíc, stejně jako deficit vitaminů.

Co prozradí krevní obraz?

• Velikost krvinek: Pokud je krvinka větší než by měla být, může se jednat o anémii způsobenou nedostatkem kyseliny listové nebo vitaminu B12. Pokud jsou krvinky naopak maličké, může být příčinnou nedostatek železa.
• Typy bílých krvinek: Některé bílé krvinky vyrábějí protilátky (neutrofily), například u bakteriální infekce se nám tento typ bílých krvinek namnoží. Další populací jsou makrofágy. Existuje také druh přirozených zabíječů, takzvaných T buněk, které se vyškolují převážně v dětství ve žláze brzlík.
• Krevní destičky: Zajišťují srážlivost krve.

Co dál lze zjistit z krve?

V krvi lze také vidět nadbytečný tuk. Důležité jsou hodnoty krevních tuků neboli hodnoty celkového cholesterolu. Rozdíl mezi nimi je v hustotě a v preventivní funkci aterosklerózy. Další typ tuků, které můžeme zjistit z krve, jsou takzvané triglyceridy. Jedná se o nasycené tuky, jejichž primárním zdrojem je potrava. Důležité jsou také různé transportní proteiny tam, kde je nějakým způsobem porušená výživa z hlediska bílkovin. Pokud tyto proteiny chybí, mohou se tuky v krvi hromadit, jelikož nebudou mít prostor pro pohyb.

Alternativní metody vyšetření metabolismu: Šarlatánství nebo užitečný nástroj?

Na trhu se objevuje řada alternativních metod vyšetření metabolismu, které slibují rychlé a komplexní zjištění informací o stavu organismu. Některé z těchto metod se opírají o analýzu kapky krve pod mikroskopem, jiné využívají bioimpedanční analýzu nebo genetické testy. Je důležité k těmto metodám přistupovat kriticky a zvážit, zda se jedná o vědecky podložené postupy nebo o pouhé šarlatánství.

Analýza kapky krve pod mikroskopem: Co na to odborníci?

Někteří terapeuti tvrdí, že z kapky krve pod mikroskopem dokážou vyčíst celou řadu informací o zdravotním stavu klienta, včetně alergií, zánětů, nedostatku vitamínů a minerálů, nebo dokonce přítomnosti parazitů. Odborníci však k této metodě přistupují skepticky. Testování se nedělá z kapky krve, ale ze stáčené krve. V kapce můžeme dokonce v případě velmi závažných stavu vidět i některé parazity. Navíc, kapka krve je účinná pouze 30 - 40 minut, poté se ztoxikuje.

Čtěte také: Kolonoskopie: Doporučení pro přípravu

Bioimpedanční analýza: Měření složení těla

Bioimpedanční analýza je metoda, která se používá k měření složení těla, tedy poměru svalové hmoty, tuku a vody. Tato metoda funguje na principu měření odporu, který klade tělo průchodu slabého elektrického proudu. Z naměřených hodnot lze odhadnout množství podkožního a vnitřního tuku, procentuální poměr tukové a beztukové hmoty, úroveň hydratace a další parametry.

Co lze zjistit pomocí bioimpedanční analýzy?

• Kolik podkožního a vnitřního tuku máte v těle.
• Jestli je procento tuku ve vašem těle hraniční a nebezpečné.
• V jakých částech vašeho těla se nacházejí svaly.
• Procentuální poměr tukové a beztukové hmoty.
• Jak jste hydratovaný. Ukáže intracelurální a extracelulární podíl vody v těle.
• Obvody vašeho těla a jednotlivých končetin.
• Riziko zdravotních problémů vzhledem k váze a tukům navíc.
• Stav tělesné zdatnosti a typ těla.
• Jak staré se cíti vaše tělo.
• Kolik energie byste měli za den přijmout, aby vaše tělo neukádalo tuk, ale dokázalo poskytnout energii každému orgánu.

Jak kvalitní je bioimpedanční analýza?

V současné době používají nějakou přístrojovou diagnostiku skoro všichni. Jde ale o to, jak je kvalitní, protože jsou přístroje za dva tři tisíce korun a jsou takové, které stojí třeba sto tisíc a víc a jsou podstatně kvalitnější. Poradce či terapeut by měl být schopen i bez přístrojů odhadnout, jak na tom klient je. Měl by mu v podstatě stačit metr a kaliperační kleště na měření podkožního tuku, ale většina si pomáhá právě přístroji na analýzu složení těla. Je to i „hezký“ výstup pro klienta. Nicméně je důležité, jak se naměřené hodnoty interpretují. Odborník by rozhodně neměl klienta hned děsit, že má na sobě strašně moc tuku, zejména pokud používá levný přístroj, ale měl by to brát jako výchozí hodnotu a sledovat, jak se bude postupem času měnit. Důležité také je, aby klient podstupoval měření vždy za stejných podmínek, protože samozřejmě hraje roli, jestli je to ráno nebo odpoledne, před jídlem nebo po něm a podobně.

Genetické testy pro určení metabolického typu: Budoucnost nebo zbytečný výdaj?

Genetické testy pro určení metabolického typu slibují, že na základě analýzy DNA dokážou určit, jaké živiny tělo nejlépe zpracovává a jaký typ stravy je pro něj nejvhodnější. Odborníci však k těmto testům přistupují s rezervou. Genetika říká, co by mohlo být, ale neříká, že to tak bude. U nás zatím umí tyto testy jen málokdo dobře interpretovat. Podle mého názoru to ještě na plošné používání není. Samozřejmě časem se možná dostaneme k tomu, že budeme znát více genů, které něco způsobují. Zatím je to ale tak, že i když mi vyjde nějaká genetická analýza, tak to neznamená, že musím tloustnout nebo že nemůžu jíst sacharidy a podobně.

Výživový poradce: Pomocník nebo nepoctivec?

Mnoho lidí si již uvědomuje, že hubnout svépomocí podle „trendy diet“ z internetu nemusí být to nejvhodnější řešení. V lepším případě hrozí jen jo-jo efekt, v tom horším pak zdravotní obtíže. Využití služeb výživového poradce a hubnutí pod jeho dohledem je oproti tomu zdánlivou sázkou na jistotu. Jenže není poradce jako poradce, i v tomto oboru se pohybuje mnoho nepoctivců bez potřebné kvalifikace, jimž jde pouze o snadné a rychlé zisky.

Jak poznat dobrého výživového poradce?

Základem jsou určitě reference - poptat se ve svém okolí, jestli někdo má dobrou zkušenost a může někoho doporučit. Druhá věc je, že by dotyčný poradce neměl hned nabízet potravní doplňky, krabičkovou dietu nebo dietu „z pytlíku“. Měl by se zajímat, jak jeho klient jí, jak moc se hýbe, jestli má nějaké zdravotní obtíže… Neměl by ho strašit ani mu dát od základů nový, obecný jídelníček. Měl by mu hlavně sestavit osobní jídelníček.

Čtěte také: Kostní metabolismus - přehled vyšetření

Legislativa a kvalifikace výživových poradců

Poradenství ohledně hubnutí nabízí celá řada subjektů či živnostníků. Své služby prezentují pod různým označením - můžeme se setkat např. s pojmy nutriční specialista, nutriční terapeut, dietolog, výživový poradce a podobně. Legislativa definuje pouze nutriční terapeuty a dietology. Nutriční terapeut je člověk, který vystudoval vysokou školu nebo vyšší odbornou školu daného zaměření. Cílem tohoto studia je připravit odborníky pro zdravotnická zařízení, kde se starají o léčebnou výživu pacientů. Dietolog je lékař, který má atestaci v oboru. Všechny ostatní názvy používají lidé, kteří nějak radí ve výživě. Tento rok (rozhovor se uskutečnil v roce 2019; pozn. red.)se povedlo prosadit v rámci národní soustavy kvalifikací, aby se zavedl takzvaný hodnoticí standard pro výživové poradce. To znamená, že lidé, kteří nejsou nutriční terapeuti a nemají vystudovanou tu vysokou školu, mohou požádat o zkoušku u autorizované osoby a prokázat své znalosti a dovednosti v oblasti výživy. Tím by se mohl trh trochu pročistit.

Co by měl obsahovat správný jídelníček?

Správný jídelníček, ať už si ho sestavuji sám, nebo s pomocí odborníka, by měl obsahovat všechny základní potraviny. To znamená, že by tam mělo být maso, mléčné výrobky, kvalitní obiloviny, luštěniny, ovoce a zelenina. Cílem úpravy jídelníčku by neměla být „hladová“ dieta, ale jídelníček, který by měl být udržitelný celoživotně.

Kombinace stravy a pohybu: Klíč k úspěchu

Vždy je lepší kombinace obojího - jak úpravy stravování, tak zařazení pravidelného pohybu. Pokud by člověk chtěl zvolit jen jedno z toho, tak je výhodnější zintenzivnit pohyb, protože při něm vzniká svalová hmota. Nicméně aby svaly rostly, tak se musí nejen hýbat, ale i správně „krmit“. Z mého pohledu horší je snaha o hubnutí pouze díky jídelníčku, protože při tom může docházet k úbytku svalové hmoty a nikoliv tuku, protože to, co v těle spaluje živiny a zvyšuje metabolický obrat, jsou právě svaly.

Jak si vybrat správný pohyb?

Doporučuji najít si nějakou pohybovou aktivitu, která bude vyhovovat, bavit a pokaždé zcela „nezničí“. Nemusí to být rovnou fitko, stačí třeba jen pravidelné svižné procházky.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o lipidech