Bojovat za změnu nikdy nebylo a nebude jednoduché. Stojíš s hrstkou lidí proti celému světu a běžnému fungování společnosti. Veganství, stravovací směr, který vylučuje veškeré živočišné produkty, se stává stále populárnějším tématem. Zatímco někteří ho oslavují jako klíč k lepšímu zdraví a udržitelnější budoucnosti, jiní varují před potenciálními riziky a nedostatky.

Co je veganství a jeho různé formy?

Veganství je definováno jako způsob stravování a života, který se snaží vyloučit všechny formy využívání zvířat a krutosti vůči nim. To se projevuje především vyloučením živočišných produktů ze stravy, ale také v dalších aspektech života, jako je oblečení, kosmetika a zábava.

Existuje několik variant veganství, které se liší mírou omezení:

• Veganství: Nejstriktnější forma, která vylučuje veškeré živočišné produkty, včetně masa, ryb, mléčných výrobků, vajec a medu.
• RAW veganství: Kromě vyloučení živočišných produktů se RAW vegani vyhýbají i tepelně upraveným potravinám nad 48 °C.

Argumenty pro veganství: Zdraví, etika a životní prostředí

Veganství je často obhajováno pro své potenciální zdravotní benefity, etické důvody a pozitivní dopad na životní prostředí.

Zdravotní benefity veganství

Správně sestavená veganská strava může přinést řadu zdravotních výhod. Studie ukazují, že vegani mají často nižší riziko srdečních onemocnění, cukrovky 2. typu, některých typů rakoviny a obezity. Veganská strava přináší řadu výhod nejen přírodě a zvířatům, ale může být také pro lidské tělo velice prospěšná. Některé studie dokonce uvádějí, že veganská strava může poskytovat více vlákniny, antioxidantů a také dalších prospěšných rostlinných látek. Potraviny, které patří do veganské stravy jsou také bohatší na draslík, hořčík, foláty a vitaminy A, C a E a také železo.

Čtěte také: Je veganství skutečně zdravé pro všechny?

• Kardiovaskulární zdraví: Veganská strava, bohatá na vlákninu, antioxidanty a nenasycené tuky, může pomoci snižovat hladinu cholesterolu, krevní tlak a riziko vzniku ischemické choroby srdeční.

• Prevence cukrovky 2. typu: Vyšší konzumace vlákniny a nižší glykemický index veganských jídel mohou zlepšit citlivost na inzulín a regulovat hladinu cukru v krvi. Vegani mají totiž tendenci mít nižší hladinu cukru v krvi a tím pádem vyšší citlivost na inzulin.

• Snížené riziko rakoviny: Některé studie naznačují, že vegani mají nižší riziko vzniku některých typů rakoviny, zejména rakoviny tlustého střeva a žaludku. Důvodem může být vyšší konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin a vlákniny, které obsahují antioxidanty a další ochranné látky. Vegani také obecně jedí více luštěnin, díky čemuž mohou mít až o patnáct procent nižší riziko vzniku rakoviny. Díky tomu, že se člověk vyhýbá některým živočišným produktům, může také snížit rizika rakoviny prostaty, prsu, žaludku nebo i tlustého střeva.

• Udržení zdravé hmotnosti: Veganská strava, bohatá na vlákninu a nízkokalorické potraviny, může pomoci udržet optimální tělesnou hmotnost. Vegani jsou v průměru až o dvacet kilogramů lehčí než ti, kteří jedí maso. Navíc na rozdíl od různých diet, (po kterých se člověk cítí unavený a po kterých není výjimečný nežádoucí jojo efekt) dodává veganská strava dostatek potřebné energie.

Etické argumenty pro veganství

Pro mnoho lidí je veganství především etickou volbou. Odmítají využívání zvířat pro lidskou spotřebu a podporují právo zvířat na život a důstojné zacházení. Být vegan je nejlepší způsob, jak pomoci zvířatům. Každý vegan totiž ročně zachrání skoro dvě stovky zvířat. Vyhýbáním se živočišným produktům je totiž jedním z nejvíc jasných způsobů, jak může člověk ukázat, že nesouhlasí s týráním zvířat, které se mnohdy vyskytuje v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Nejen zvířata chovaná především na maso, ale také mlékárenský a vaječný průmysl se nechová ke zvířatům vždy vhodně. Podobná situace je ve vaječném průmyslu, kde i vejce z volného chovu mnohdy zapříčiní usmrcení kuřat, která už nejsou pro provozovatele potřebná.

Čtěte také: Veganství: Pozor na zdraví

Environmentální dopad veganství

Živočišná výroba má významný dopad na životní prostředí. Podílí se na produkci skleníkových plynů, odlesňování, znečištění vody a půdy a ztrátě biodiverzity. Veganská strava, která se zaměřuje na rostlinné zdroje, může pomoci snížit environmentální stopu a přispět k udržitelnějšímu zemědělství. Vegani jsou také díky svému životnímu stylu šetrnější k planetě. Rostlinná strava totiž vyžaduje pouze třetinu půdy, která je potřeba k zajištění masité a mléčné stravy. Produkce masa totiž není z několika důvodů hospodárná a způsobuje obrovské znečištění. Produkce masa je také jednou z největších příčin klimatické krize. Když se tedy někdo rozhodne stát veganem, v podstatě tak bojuje proti klimatické krizi. Obrovské množství obilných krmiv, které jsou potřeba k výrobě masa, zapříčiní odlesňování a také vymírání některých druhů živočichů. Například v Brazílii se k pěstování sóji pro zvířata v Evropě využívá plocha, která odpovídá 5,6 milionu akrů půdy.

Argumenty proti veganství: Potenciální rizika a výzvy

Navzdory mnoha výhodám má veganství i svá rizika a výzvy. Vyřazení všech živočišných produktů může vést k nedostatku některých důležitých živin, které je nutné doplňovat z jiných zdrojů nebo pomocí doplňků stravy. Rozhodně to je zdravý způsob stravování a života jako takový, ale přece jenom to má i svá úskalí. Argumenty proti veganství jsou takové, že těmto vyznavačům chybí vitamíny, které naše tělo přijímá právě z živočišné stravy.

Nedostatek živin

Veganská strava může být chudá na některé vitamíny a minerály, které se běžně nacházejí v živočišných produktech. Mezi nejčastěji zmiňované patří:

• Vitamín B12: Tento vitamín je nezbytný pro správnou funkci nervového systému a tvorbu červených krvinek. Nachází se téměř výhradně v živočišných produktech, takže vegani ho musí doplňovat pomocí obohacených potravin nebo doplňků stravy. Protiargumenty by mohly namítat, že je přeci mnohem jednodušší všechny nezbytné látky přijímat v potravinách, ve kterých se přirozeně vyskytují (tedy v živočišných produktech), než je tělu dodávat uměle. Ale jak již bylo zmíněno v úvodu, většina veganů přestává jíst živočišné produkty z etických důvodů, proto se stravují striktně rostlinně a nepřipouštějí výjimky. I když vegani obecně prosazují zdravý životní styl bez jakýchkoliv umělých přísad a doplňků, v tomto případě by měli udělat výjimku a potřebné látky dodávat třeba i v „umělých“ tabletách. Co se týká vitaminu B12 (které tělo využívá k tvorbě červených krvinek a DNA), vitaminu D, zinku a vápníku, ty budou muset vegani pravděpodobně doplnit pomocí doplňků stravy.
• Železo: Nehemové železo z rostlinných zdrojů se vstřebává hůře než hemové železo z masa. Vegani by měli konzumovat potraviny bohaté na železo v kombinaci s vitamínem C, který podporuje jeho vstřebávání.
• Vápník: Vegani by měli dbát na dostatečný příjem vápníku z rostlinných zdrojů, jako je brokolice, kapusta, tofu a obohacené rostlinné nápoje.
• Omega-3 mastné kyseliny: Rostlinné zdroje omega-3 mastných kyselin (ALA) se v těle hůře přeměňují na EPA a DHA, které jsou důležité pro zdraví mozku a srdce. Vegani by měli zvážit suplementaci EPA a DHA z mořských řas. Hledat bohaté zdroje omega‑3 mastných kyselin v rostlinné stravě může být pro nepoučeného vegana poměrně těžký oříšek, to samé ovšem platí i na smíšené stravě u všežravce. Obecně se tak omega‑6 mastné kyseliny dostávají v naší stravě do výrazného nepoměru k ideálnímu doporučovanému poměru 3-5:1. Tou hlavní hypotézou je možný nadměrný vznik látek s prozánětlivým, proagregačním (podpora srážení krve) a vazokonstrikčním účinkem (snížení průsvitu cév), jejichž prekurzorem je právě kyselina linolová (n‑6). I o omega3 mastných kyselinách se detailněji dočtete v článku s názvem Zdravé tuky, špatné tuky a ještě horší tuky ve stravě? V mnohých ohledech jistějším řešením nedostatku EPA a DHA je jejich přímá suplementace v podobě doplňku stravy.
• Zinek: Zinek je důležitý pro imunitní systém, hojení ran a růst. Vegani by měli konzumovat potraviny bohaté na zinek, jako jsou luštěniny, ořechy a semena. Dostatečné vstřebávání zinku je sníženo tzv. antinutričními látkami, v tomto případě fytáty.
• Jód: Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy. Vegani by měli používat jodizovanou sůl nebo konzumovat mořské řasy.

Sociální a praktické výzvy

Veganství může představovat i sociální a praktické výzvy. Veganská strava může být náročnější na plánování a přípravu jídel, zejména pokud se stravujete mimo domov. Může být také obtížné najít veganské možnosti v restauracích a na společenských akcích.

Jak na zdravé a udržitelné veganství?

Přechod na veganskou stravu vyžaduje pečlivé plánování a vzdělávání. Je důležité zajistit dostatečný příjem všech potřebných živin a vyvarovat se potenciálním nedostatkům. Způsob, jak se stát veganem, může tak být radikální, nebo postupný. S výběrem těch správných potravin může při zahájení veganské stravy pomoci lékař nebo dietolog. Je velmi důležité, aby odborník pomohl s přestupem na veganskou stravu i v případě, že dotyčný trpí dlouhodobým onemocněním nebo pokud se jedná o ženu, která je těhotná. Co veganství a jídelníček? V tomto případě je třeba do stravy zařadit hodně ovoce, zeleniny a také luštěniny všeho druhu. Fazole, čočka a různé druhy výhonků a klíčků jsou rozhodně tou správnou variantou. Nebraňte se ani avokádu, které se díky své neutrální chuti dá připravovat na sto různých způsobů. Ořechy všech druhů a chutí, tofu, sójové maso nebo chia semínka vám zajistí zdravé tuky.

Čtěte také: Význam Světového dne veganství

Zde je několik tipů, jak na to:

• Vzdělávejte se: Zjistěte si co nejvíce informací o veganství a zdravé rostlinné stravě. Naučte se, jak správně kombinovat potraviny a jaké živiny jsou důležité.
• Plánujte: Plánujte si jídelníček dopředu a ujistěte se, že obsahuje všechny potřebné živiny.
• Experimentujte: Zkoušejte nové veganské recepty a objevujte nové chutě a ingredience.
• Nebojte se doplňků: Pokud si nejste jisti, zda přijímáte dostatek všech živin, zvažte užívání doplňků stravy.

Mýty o veganství

Naše společnost šikanu odsuzuje, ale pokud je dotyčný vegan/ka, jako by existovalo neoficiální povolení se jí dopouštět. Vyrovnat se s nepochopením okolí je těžký boj, ale ty víš, proč to všechno děláš. Nebo spíše pro koho. Miliony zvířat na světě by potřebovaly víc takových lidí jako jsi ty. Kašli na to, co říkají, vždyť si vegan/ka pro zvířata! Abychom ti pomohli čelit nepříjemným konverzacím a situacím, připravili jsme si pro tebe následující tři kapitoly.

Zde jsou nejčastější poznámky nebo otázky neveganů (které si každý vegan vyposlechne za život tak stotisíckrát) a k nim uvedený příklad toho, jak na ně lze odpovědět.

• Rostliny cítí také bolest: Rostliny samozřejmě nejsou jen nějakou pasivní formou života. Vnímají, co se kolem nich děje a umí na to reagovat. Co je ale důležité: nemají centrální nervovou soustavu, což znamená, že fyzicky nemohou cítit bolest. Hlavním důvodem, proč lidé a zvířata cítí bolest je, abychom si uvědomili, že jsme v nebezpečí, zraňujeme se a mohli bychom tak okamžitě přestat dělat to, co děláme. Rostlina se ale hýbat nemůže, nemůže opustit bolestivou situaci, takže je otázkou proč by se rostliny rozvíjely tak, aby žily sebedestruktivně. Pochybuji, že někdo opravdu věří tomu, že řezání krku krávy je to stejné jako krájení brokolice nebo, že kastrace několikadenních selátek je stejná jako loupaní brambor. Nicméně i kdyby rostliny přece jen bolest cítily, pak je veganská strava stále nejlepší volba. Jelikož například na 1kg zvířecího masa je potřeba přibližně 7kg rostlin, což znamená, že je mnohem více rostlin „zavražděno“ pro živočišné produkty než pro ty veganské.
• Zvířata se jedla od pravěku/Kdyby naši předkové nejedli maso, nebyli bychom tu/Konzumace masa nám pomohla se vyvinout: V minulosti jistě byly doby (zejména v období hladomoru či války), kdy lidem schopnost konzumovat maso pomohla přežít. Také dnes jsou v některých částech světa lidé závislí na konzumaci masa. Jde například o ostrovy s nedostatkem půdy pro pěstování plodin, kde jídelníček obyvatel stojí z velké části na rybolovu.
• Budete nutit lva jíst zeleninu?: Člověk není masožravec, nýbrž všežravec a maso bývalo na jeho jídelníčku vždy spíše výjimečně a vzácně.
• Zvířata by se přemnožila/Některá zvířata by vymřela: Ve velkochovech se zvířata nemohou rozmnožovat přirozeně, vše je regulováno lidmi. Když se poptávka po mase začne snižovat, sníží se i počet nově narozených zvířat. To bude pokračovat, dokud jich nebude jen nepatrné množství. Zbylá zvířata by mohla dožít v azylových farmách. Pokud by se malá část vypustit do přírody, jako u každého jiného zvířete v divočině by se i u nich růst populace přirozeně zreguloval. Představa, že by planetu ovládly miliony zdivočelých farmářských zvířat, je proto pouze utopická.
• Potravní řetězec/Zvířata jsou k tomu určená: Lidé každý rok přivádí na svět miliardy životů jen proto, aby je násilně ukončili. Je to právě současná krutá podoba velkochovů pro masný a mlékárenský průmysl, která se vymyká všem normám. 6 Proč? Abychom si z jejich svaloviny a vnitřností připravili sekanou, hamburgery nebo knedlíčky do polévky. 150 miliard životů. Rok co rok. Kvůli živočišné potravě, bez které se ve zdraví obejdeme.
• Nakupuji maso jen z biofarem: Pokud takový vegan pak ukazuje na druhé, že svojí konzumací masa zatěžují planetu emisemi skleníkových plynů, zatímco sám létá letadlem, jezdí autem a kupuje potraviny z dovozu, nemůžeme se zbavit pocitu, že se jedná více o pozérství, než o reálný zájem svým životním stylem skutečně k něčemu přispět.
• Jíst zvířata je moje osobní volba/Jím jen malé množství masa/mléka/vajec: Sami vegani tvrdí, že po přechodu na rostlinnou stravu se cítí lépe, mají více energie, připadají si lehčí a nezřídka jim zmizely vleklé zdravotní problémy jako je alergie nebo časté nachlazení.

Příběhy veganů

Chceme, abys uvědomil/a, že v tom nejsi sám/sama. Tví veganští vrstevníci zažívají situace, které jsou možná velmi podobné těm, které znáš i ty. Pokud zažíváš něco podobného, neboj se to řešit. Někdy může pomoci si o tom promluvit s někým blízkým, ale pokud to překročí hranice snesitelnosti, je dobré svěřit se rodičům, kteří by měli situaci řešit. Pokud se na ně však z nějakého důvodu nemůžeš obrátit, neboj se vyhledat odbornou pomoc.

• „Byl jsem v 8 třídě před dvěma rokama a zrovna jsem měl narozeniny když jsme jeli na školu v přírodě. (V tu dobu jsem byl jeste vegetarian, ale už se začalo říkat ze jim trávu a jestli mi tečou sliny když někdo seká trávu.) Takže oni si řekli ze mi na narozeniny udělají překvapeni, byli to mi dobří kamarádi. Jenze tohle přehnali. Řekli si, ze bude vtipný, kdyz mi udělají dort jakoby z trávy. Takže si sehnali takovou tu velkou krabici do které se dávají dorty a do toho mi dali samo-žřejmě trávu a ještě k tomu nějaký semínka… Takže pak proste přišli s tou krabici, mel jsem radost, ze mi neco daji. No a pak jsem to otevřel. Takže jsem tam ještě na moje narozeniny musel předstírat, ze se jim to povedlo, ze je to dobrej vtip a tak. Takže jak pak odešli tak jsem z toho byl strašně v prdeli.“
• „Dost těžký pro mě byl začátek, protože si ze mě spousta lidí dělala srandu ale v tom mě dost podržely přátelé, nejvíc asi dívčina které jsem nadosmrti vděčná protože právě ona mi veganství představila. Ale úplně nejhorší zážitek mám z dovolené kam jsem jela s rodinou a s přáteli, zrovna když jsem s rostlinnou stravou teprve začínala. Byly jsme v takové chatě takže jsme všechny rodiny měly společné prostory a to třeba i kuchyň a když jsem si šla jen udělat snídani nebo jsem si prostě šla pro jídlo a poblíž byl takový jedem táta právě z jedné té rodiny, okamžitě si mě začal dobírat a to vtom smyslu že třeba hlásal "ooo hele naše ochránkyně zvířat přišla, jdi se nažrat listí a trávy, dej si ten párek vždyť je to jenom mrtvý prase všichni to jíme, jdi si běhat po louce s krávami,, a tak dále. Pak se k němu přidaly i nějaké děti. Vygradovalo to až v to že jsem se i po odjezdu z dovolené dlouho bála před kýmkoli jíst. Ale teď po roce je to všechno už jen lepší sice se popřát najdou nějaký tupí pařezové kteří mají blbé připomínky ale né v takovém množství jako dříve.”
• „K veganství mě přivedla moje kamarádka Míša, která mě minulý rok vzala do Prahy na uctění památky zvířat. Na akci jsem jel pouze jako doprovod. Druhý den už jsem nejedl nic živočišného původu. Máma na to zareagovala jakože je ráda že aspoň zhubnu, do teď nechápe že jsem vegan pro zvířata, zakázala mi o tom mluvit ve škole a táta se to dozvěděl později, začal na mě nadávat že řeším hlouposti, začal urážet mé jídlo že je plné plastu a že to smrdí. Několikrát mi bylo zakázáno si v jejich přítomnosti vařit své jídlo. Ve škole jsem začal být kvůli veganství šikanován. Začali mi vulgárně nadávat, házet po mě kusy masa, začali mě mlátit.. několikrát jsem poslouchal věty typu že nemám právo na to žít když jsem vegan. Jediný kdo mě ve veganství podporuje je moje kamarádka a její rodiče.