Syndrom dráždivého tračníku (IBS), známý také jako syndrom dráždivého střeva, je chronické funkční onemocnění trávicího systému, které postihuje miliony lidí po celém světě. Projevuje se různými způsoby a jeho příznaky mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Klíčovou roli v léčbě IBS hraje úprava stravy. Tento článek poskytuje komplexní přehled o tom, jaká dieta je vhodná při IBS, co jíst a čemu se vyhnout, aby se zmírnily příznaky a zlepšila celková pohoda.

Co je syndrom dráždivého tračníku?

Syndrom dráždivého tračníku (IBS) je běžná gastrointestinální porucha, která postihuje tlusté střevo. Vyznačuje se souborem příznaků, které se mohou lišit v závažnosti a trvání, ale obvykle zahrnují bolesti břicha, nadýmání a změny ve střevních návycích.

Přesná příčina IBS není zcela jasná, ale předpokládá se, že jde o komplexní souhru faktorů, včetně abnormálních svalových kontrakcí ve střevech, zvýšené citlivosti střev, zánětu a poruch v komunikaci mezi střevem a mozkem.

IBS je chronické onemocnění a jeho příznaky mohou časem přicházet a odcházet. Může výrazně ovlivnit kvalitu života člověka, vést k emočnímu stresu a úzkosti související s návyky na toaletu a každodenními činnostmi.

Diagnostika IBS

Diagnostika IBS bývá často obtížná, protože ji nelze stanovit na základě měřitelných změn na těle, ale pouze díky popisu příznaků. Pacient by měl být praktickým lékařem odeslán na gastroenterologii. Tento specialista obvykle provede vyšetření břicha pohmatem a také běžná laboratorní vyšetření stolice a krve. Provede stanovení anamnézy. V případě pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou na určitá onemocnění (včetně celiakie), s alarmujícími příznaky či starších 45-50 let bývá nutné provedení kolonoskopie, tedy vyšetření střev sondou s kamerou. Ta umí odhalit závažnější onemocnění nebo poškození tlustého střeva.

Čtěte také: Syndrom polycystických ovarií a hubnutí

Příčiny syndromu dráždivého tračníku

Pochopit, proč a jak došlo ke vzniku nemoci, je velmi důležité. Jen na základě tohoto zjištění lze pak zvolit správnou léčbu. Bohužel jednoznačné příčiny vzniku IBS nebyly dosud objasněny. Je ale zřejmé, že se na něm podílí více faktorů. Pravděpodobně se jedná o více vlivů, které se u konkrétních lidí podílí na vzniku onemocnění různou měrou. Mezi potenciální faktory přispívající k IBS patří:

• Psychický stav: Stres, úzkost a deprese mohou hrát významnou roli ve vzniku a zhoršování příznaků IBS.
• Změny ve střevní mikroflóře: Nerovnováha v bakteriálním složení střev může vést ke kvasným procesům a zhoršení příznaků.
• Prodělané střevní infekce: Zánět střev, salmonelóza, kampylobakterióza nebo antibiotická léčba mohou zvýšit riziko rozvoje IBS.
• Nezdravé stravovací návyky: Nepravidelná strava, nadměrná konzumace dráždivých látek a nedostatek vlákniny mohou přispívat k potížím.
• Chybná koordinace mezi mozkem a střevem: Poruchy v komunikaci mezi mozkem a střevem mohou vést ke zvýšené citlivosti a abnormálním reakcím.
• Genetická predispozice: Dědičnost může hrát roli ve zvýšené náchylnosti k IBS.
• Nízká porodní váha: U jedinců s nízkou porodní váhou může být vyšší riziko rozvoje IBS.

Úprava stravy jako základ léčby IBS

Úprava stravy a životního stylu je často nejúčinnější formou léčby IBS. Jelikož se jedná o nevyléčitelné onemocnění, cílem je zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života.

Identifikace spouštěcích potravin

Příznaky IBS se mohou u jednotlivých lidí lišit, proto je důležité vést si potravinový deník a sledovat, jaké potraviny zhoršují příznaky. Mezi běžné spouštěče patří potraviny s vysokým obsahem FODMAP, kořeněná jídla, kofein, alkohol a potraviny s vysokým obsahem tuku.

Dieta s nízkým obsahem FODMAP

Pokud máte podezření, že FODMAP vyvolávají příznaky IBS, zvažte dodržování nízkofodmapové diety pod vedením registrovaného dietologa. Tato dieta zahrnuje omezení určitých sacharidů, které se v tenkém střevě špatně vstřebávají a mohou vést k plynatosti, nadýmání a jiným trávicím problémům.

Co jsou FODMAP?

FODMAP je zkratka pro fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly. Jedná se o specifické druhy cukrů, které se nacházejí v různých potravinách. Tyto sacharidy jsou pro lidské tělo relativně málo vstřebatelné a přecházejí až do prostředí střevní mikrobioty, kde jsou fermentovány přítomnými mikroorganismy.

Čtěte také: Co je syndrom krátkého střeva?

FODMAP dělíme do čtyř skupin:

• Oligosacharidy: Fruktany (pšenice, žito, cibule, česnek, artyčoky) a galaktany (luštěniny).
• Disacharidy: Laktóza (mléko, jogurt, smetana, tvaroh).
• Monosacharidy: Fruktóza (většina druhů ovoce, med, agávový sirup).
• Polyoly: Sorbitol, mannitol, xylitol (náhradní sladidla, některé druhy ovoce a zeleniny).

Jak funguje low-FODMAP dieta?

Low-FODMAP dieta je založena na dočasném vyřazení všech FODMAP z běžných potravin. Po této eliminační fázi jsou některé FODMAP postupně vráceny do stravy zpět, přičemž se zjišťuje, jaké druhy sacharidů jsou zdrojem největších obtíží.

Fáze low-FODMAP diety:

1. Eliminační fáze: Trvá 4-6 týdnů a zahrnuje vyřazení všech potravin s vysokým obsahem FODMAP.
2. Reintrodukční fáze: Postupné zavádění jednotlivých FODMAP potravin zpět do stravy, abyste zjistili, které z nich vám způsobují potíže.
3. Personalizační fáze: Vytvoření dlouhodobého stravovacího plánu, který zahrnuje potraviny, které dobře snášíte, a vyhýbá se těm, které vám způsobují problémy.

Kdy je low-FODMAP dieta vhodná?

Low-FODMAP dieta je vhodná pro osoby se syndromem dráždivého tračníku (IBS), u kterých se projevují příznaky jako nadýmání, plynatost, bolesti břicha, průjem nebo zácpa.

Kdy není low-FODMAP dieta vhodná?

Low-FODMAP dieta není vhodná pro zdravé jedince, osoby s celiakií nebo laktózovou intolerancí (pokud není IBS přítomno), ani pro osoby usilující o pouhou redukci hmotnosti.

Další stravovací doporučení

• Jezte menší porce častěji: Namísto velkých jídel zkuste jíst menší, častěji během dne. Pomůže to zabránit přetížení trávicího systému a snížit riziko vyvolání příznaků.
• Pijte dostatek tekutin: Během dne pijte hodně vody, abyste zůstali hydratovaní. Dehydratace může zhoršit zácpu a jiné příznaky IBS.
• Zvyšte příjem rozpustné vlákniny: Potraviny bohaté na rozpustnou vlákninu mohou pomoci při pravidelnosti střev. Mezi dobré zdroje patří oves, banány, jablka, mrkev a sladké brambory. Příjem vlákniny zvyšujte postupně, abyste se vyhnuli náhlým změnám, které mohou zhoršit příznaky.
• Vybírejte si libové bílkoviny: Libové bílkoviny, jako je drůbež, ryby, tofu a vejce, jsou obecně dobře snášeny osobami s IBS.
• Omezte mléčné výrobky: Zvažte snížení nebo vyloučení mléčných výrobků s vysokým obsahem laktózy, jako jsou mléko, zmrzlina a některé měkké sýry. Bezlaktózové nebo nízkolaktózové alternativy mohou být lépe tolerovány.
• Vyhýbejte se kořeněným jídlům: Omezte nebo se vyhýbejte štiplavým papričkám, chilli a jiným pikantním jídlům.
• Omezte kofein a alkohol: Kofein může působit na trávicí trakt jako stimulant a u některých lidí může zhoršit příznaky. Alkohol také dráždí zažívání.
• Vyhýbejte se umělým sladidlům: Některá umělá sladidla, například sorbitol a mannitol, mohou mít projímavé účinky a zhoršovat příznaky.

Suplementace při dietě

V některých případech může být vhodné doplnit dietu o vhodné doplňky stravy.

• Probiotika: Probiotické doplňky mohou pomoci podpořit zdravý střevní mikrobiom a mohou zmírnit některé příznaky IBS, zejména ty, které souvisejí s nadýmáním, plynatostí a nepravidelnou stolicí.
• Trávicí enzymy: Doplňky trávicích enzymů mohou pomoci při rozkladu sacharidů, tuků a bílkovin, čímž se mohou zmírnit příznaky, jako je nadýmání a plynatost.
• L-glutamin: L-glutamin je aminokyselina, která se podílí na udržování zdraví střevní sliznice. Suplementace L-glutaminem může pomoci zlepšit funkci střevní bariéry a snížit střevní zánět při IBS.
• Vitamín B12: U lidí s IBS, kteří dodržují restriktivní diety nebo mají problémy s gastrointestinální malabsorpcí, může vzniknout riziko nedostatku vitaminu B12.
• Psyllium husk: Jedná se o doplněk rozpustné vlákniny, který může pomoci regulovat pohyb střev a zlepšit konzistenci stolice.
• Vitamín D: Někteří jedinci s IBS mohou mít také nedostatek vitamínu D, což může mít vliv na zdraví střev a imunitní funkci.

Rizika spojená s dietou při IBS

Rizika spojená s léčbou IBS prostřednictvím diety nejsou spojena se samotnou dietou, ale spíše s možnými nedostatky ve výživě nebo s nedostatečným příjmem, pokud člověk příliš omezí svou stravu bez správného vedení. Pokud se někdo vyhýbá určitým skupinám potravin nebo omezuje svoji stravu bez přiměřené náhrady, může mu chybět příjem základních živin, což může vést k nedostatku živin.

Čtěte také: Jak se stravovat při Gilbertově syndromu?

Farmakologická léčba IBS

Léčba dráždivého tračníku se liší podle převažujících příznaků, tedy zda se jedná o formu průjmovitou či zácpovitou, ale i s ohledem na to, zda jde o formu lehkou či těžší. Kromě úpravy stravy a životního stylu se při léčbě IBS využívají i farmaka.

• Spasmoanalgetika: Kombinace léků proti bolesti a přípravků sloužících k uvolňování křečí hladké svaloviny.
• Léky na průjem: Loperamid, difenoxylát, racecadotril nebo absorbující antidiarhoika (aktivní uhlí, diosmektit).
• Léky na zácpu: Laxativa na bázi polyethylenglykolu (makrogol).
• Léky na křeče v břiše a nadýmání: Spasmolytikum alverin, simetikon, trávicí enzymy.
• Psychofarmaka: Pro úpravu potíží s úzkostí nebo depresemi, které jsou častým spouštěčem symptomů.

Další možnosti léčby

• Psychologická sezení: Často pomáhá již samotné „vypovídání se“ a vysvětlení podstaty choroby.
• Pravidelný pohyb: Zdravý pohyb komplexně přispívá jak k lepšímu trávení, tak i ke zvýšení odolnosti ke stresu.
• Dostatečný spánek: Kvalitní spánek je důležitý pro psychickou pohodu.