Úvod

Dietologie, lékařský obor s hlubokými kořeny v historii, hraje klíčovou roli v prevenci a léčbě mnoha onemocnění. První zmínky o léčbě stravou se objevují už ve starověkých a středověkých lékařských spisech, kde úprava stravování předcházela farmakologické i chirurgické intervenci.

Mezioborová spolupráce v léčebné výživě

Vzájemný vztah mezi zdravotním stavem a výživou je nepopiratelný. Nedostatečná výživa z dlouhodobého hlediska představuje riziko pro vznik řady onemocnění, zatímco kvalitní a plnohodnotná výživa se stává nezbytným léčebným prostředkem. Léčebná výživa je poskytována každému hospitalizovanému pacientovi, a to i v případě indikace „nic per os“.

Na léčbě se kromě lékařů podílejí i nelékařské profese, zejména nutriční terapeuti a všeobecné sestry. Systematická multioborová péče je nezbytná pro dosažení optimálního efektu nutriční péče.

Dietní systém jako základ léčebné výživy

Hlavním nástrojem léčebné výživy je dietní systém, který musí být správně sestaven z hlediska spektra diet a jejich nutričních hodnot. Pouze správně indikovaná dieta, odpovídající diagnóze pacienta a obsahující adekvátní denní dávky energie a živin, se stává účinným terapeutickým prostředkem.

Dietní systém je specifický pro každé zdravotnické zařízení, které poskytuje léčebnou výživu formou diet. Je garantován ústavním dietologem a stává se závazným dokumentem daného zařízení. Jeho obsah je zpracováván odborně kvalifikovanými nutričními terapeuty. Dietní systém zahrnuje názvy diet, způsob jejich značení, nutriční složení a informace pro přípravu stravy. Bez dietního systému nelze zajistit kvalitní nutriční péči.

Čtěte také: Energie a zasycení s pomalými sacharidy

Kromě popisu jednotlivých diet obsahuje dietní systém informace o zajištění léčebné výživy, definuje povinnosti jednotlivých profesí ve vztahu k výživě pacienta, dobu výdeje stravy a další možnosti nad rámec standardního stravování, jako jsou mimořádné přídavky nebo jiné formy klinické výživy. Každý zdravotník by měl být obeznámen s obsahem dietního systému platného na jeho pracovišti, aby mohl plnohodnotně využívat nabízené možnosti nutriční péče.

Lékaři jsou zodpovědní za správnou indikaci diety během léčby. Proto je nezbytné, aby se orientovali v systému diet a dalších formách klinické výživy a aby v jednotlivých fázích onemocnění indikovali optimální formu klinické výživy. Je důležité znát možné kombinace diet, jejich využití v různých fázích onemocnění a návaznost dietních postupů.

Všeobecné sestry mohou lékařům pomoci, protože tráví s pacienty nejvíce času a mají přehled o jejich stavu. Mohou navrhovat změny diet, pokud původní dieta ztratila svůj význam nebo se stala nefunkční. Všeobecné sestry také zajišťují léčebnou výživu pro všechny pacienty na oddělení, znají systém objednávání stravy a možnosti dietního systému. Nemocnice nejčastěji používají software pro komunikaci, případně písemná nebo telefonická hlášení změn diet.

Doplňkové možnosti v rámci dietního systému

• Přídavek: Potravina poskytovaná nad rámec standardního jídelníčku.
• Výběr: Lékař umožňuje pacientovi vybírat si pokrmy z jídelníčku všech diet, zejména u pacientů s nechutenstvím nebo úbytkem hmotnosti.

Základní diety v nemocničním stravování

Základní diety jsou určeny pro pacienty bez speciálních dietních omezení a tvoří nadpoloviční podíl stravy pro hospitalizované pacienty.

• Dieta 3 FIT (Základní dieta ve zdraví): Je předepisována v prevenci civilizačních onemocnění, jako je obezita, diabetes 2. typu, kardiovaskulární a onkologická onemocnění. Dieta je plnohodnotná s optimálním rozložením živin, klade důraz na vhodné složení tuků, omezení cukrů a soli a vyšší podíl vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Je určena pro pacienty bez dietních omezení a bez nutričního rizika.
  • Skladba jídelníčku: Pestrá strava rozdělená do 3-5 dávek. Hlavní jídla respektují správné rozdělení talíře (bílkoviny, sacharidy, zelenina/ovoce). Preferují se vaření, dušení, pečení a grilování. Omezuje se množství tuků, upřednostňují se rostlinné oleje. Zvýšený příjem zeleniny, ovoce a polysacharidů (brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny). Doporučuje se zařazovat vejce, ryby (zejména mořské), mléčné výrobky (polotučné, neslazené) a olejnatá semena a ořechy. Omezuje se příjem soli, cukrů, polotovarů a uzenin. K dochucování se používají byliny a koření.
• Dieta 3 MAL (Základní dieta při riziku malnutrice): Je podávána pacientům s rizikem podvýživy (malnutrice) bez speciálních dietních omezení nebo pacientům, kteří netolerují dietu 3 FIT. Cílem je přizpůsobit se pacientům s potřebou obnovit výživu během onemocnění, kteří trpí nechutenstvím. Preferují se potraviny s vyšším obsahem energie a bílkovin, které jsou dobře snášeny při zánětlivé odpovědi organismu.
  • Skladba jídelníčku: Při pocitu časné plnosti je možné zmenšovat porce a zvýšit frekvenci jídel na 4-6 denně. Zdroje komplexních sacharidů se podávají dle preference pacienta. Množství zeleniny a ovoce je omezeno na 200-250 g denně. Luštěniny se zařazují pouze při dobré snášenlivosti. Upřednostňují se polotučné a tučné mléčné výrobky. Ořechy a olejnatá semena se podávají jen při dobré snášenlivosti. Pro zpestření jídelníčku lze zařadit jemné pečivo a uzeniny s nižším obsahem tuků a vysokým podílem svalové bílkoviny. Používá se kuchyňská sůl, koření a byliny pro zlepšení chuti pokrmů.

Další základní diety

• Dieta pro těhotné a kojící ženy: Se zvýšeným příjmem energie a živin, zejména vitaminu C, kyseliny listové, vápníku a železa. U kojících žen je potřeba zvýšit příjem tekutin.
• Strava batolat (1-3 roky): Odpovídá věkové kategorii, ideálně v 5 porcích, obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, chléb/obiloviny, maso (rybí, drůbeží, králičí). Nevhodné jsou uzeniny, kořeněná a smažená jídla.
• Strava menších dětí (4-10 let): Porce jsou uzpůsobeny věku, strava obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, chléb/obiloviny, maso (méně tučné), luštěniny. Nepoužívají se pikantní koření.
• Strava větších dětí (11-18 let): Porce jsou uzpůsobeny věku, strava obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, obiloviny (celozrnné), maso/vejce/rostlinné bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny).
• Laktoovovegetariánská dieta: Eliminuje maso, drůbež, ryby a želatinu. Zdrojem bílkovin jsou mléko, mléčné výrobky a vejce. Při dostatečném příjmu plnohodnotných bílkovin je nutričně plnohodnotná.

Alternativní dietní přístupy (veganská strava)

Veganskou dietu nelze z medicínského hlediska doporučit, zejména u pacientů v nutričním riziku, v rekonvalescenci, v těhotenství nebo v období růstu. Pacient je informován o rizicích a možnostech řešení. Zdravotnické zařízení většinou není schopné upravit dietu dle veganských zvyklostí. Pacient se stravuje z jiných zdrojů na své náklady, aby strava byla bezpečná a umožňovala nutriční bilanci. Lékař a nutriční terapeut odhadnou riziko nedostatku živin a navrhnou doplňování. Stejný přístup platí i pro ostatní alternativní dietní přístupy.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o umělých sladidlech

Individuální (výběrová) dieta

Sestavuje se individuálně pro pacienta výběrem pokrmů z jídelníčku nebo nad jeho rámec. Respektují se dietní omezení pacienta. Vhodná je pro pacienty s alergiemi, metabolickými onemocněními, anorexií nebo v případech, kdy nelze využít jídelní lístky jednotlivých diet.

Nadstandardní dieta za příplatek

Pacient si hradí nadstandardní dietu a vybírá si pokrmy ze speciálního jídelního lístku. Musí být zohledněny speciální dietní potřeby pacienta. Strava je expedována tabletovým systémem, udržuje si senzorické vlastnosti a teplotu a splňuje požadavky legislativy, hygieny a nutričních hodnot.

Čtěte také: Jak na dietu: Klíčový seznam potravin