Lipidy, známé také jako tuky, jsou esenciální přírodní látky rostlinného i živočišného původu, které se nacházejí jak v lidském organismu, tak v potravě. Vzhledem k tomu, že lipidy jsou špatně rozpustné ve vodě, vyskytují se v lidském organismu ve formě lipoproteinových částic, což jsou komplexy lipidů s dalšími složkami, jako jsou bílkoviny. Cholesterol, který patří mezi lipidy, je v krvi transportován ve formě vázané na lipoproteiny. Poruchy metabolismu lipidů, známé také jako dyslipidemie, se projevují patologickými hodnotami cholesterolu nebo tuků v krvi a mohou vést ke vzniku aterosklerózy.
Ateroskleróza a rizika vysokého cholesterolu
Vysoké hladiny cholesterolu představují rizikový faktor pro aterosklerózu, což je kornatění cév. Ateroskleróza je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích.
Při ateroskleróze dochází k ukládání cholesterolu do stěny cév, což vede k tvorbě tukových proužků, které mohou být přítomny již v dětském věku. V dalším stadiu se vytvářejí ateromy, což jsou ostře ohraničená ložiska ve stěně cévy, která svým růstem mohou zužovat průsvit cévy. Ateromy obsahují kromě částic cholesterolu i další buňky, včetně pěnových buněk, které vznikají z imunitních buněk (makrofágů) akumulujících lipidy.
Komplikovaná léze je charakteristická kalcifikací a degenerativními změnami (ulcerace, ruptura), na kterých se shlukují krevní destičky a vzniká sraženina (trombus), která může způsobit cévní uzávěr. Rozlišujeme stabilní a nestabilní ateromové pláty. Stabilní pláty mají nižší obsah tuků a nemají tendenci k ruptuře a vzniku trombózy. Nestabilní pláty jsou bohaté na tuky a mají tendenci k ruptuře a následné trombóze. Stabilizace plátu je jedním z cílů hypolipidemické léčby.
Klasifikace dyslipidemií
Dyslipidemie lze klasifikovat podle různých kritérií. Rozlišujeme:
Čtěte také: Příznaky, příčiny a léčba poruch metabolismu
- Hypercholesterolemii: Zvýšený celkový cholesterol.
- Smíšenou dyslipidemii: Zvýšení celkového cholesterolu i triglyceridů.
- Primární dyslipidemie: Geneticky podmíněné (vrozené).
- Sekundární dyslipidemie: Důsledek jiného základního onemocnění (např. diabetes mellitus, onemocnění ledvin, hypotyreóza).
Rizikové faktory aterosklerózy
Na vzniku aterosklerózy se kromě dyslipidemie podílí i další rizikové faktory, mezi které patří:
- Vysoký krevní tlak
- Kouření
- Cukrovka
- Pozitivní rodinná anamnéza na výskyt infarktů srdce či mozkových příhod u rodičů v mladším věku
- Obezita
- Onemocnění ledvin
- Zánětlivá onemocnění (lupénka, revmatoidní artritida)
- Zvýšené hodnoty krevních tuků (triglyceridy)
- Částice obsahující cholesterol, označovaná jako Lp(a)
Diagnostika dyslipidemií
U většiny pacientů se zvýšená hladina lipoproteinů neprojevuje. Klinické příznaky se objevují až s rozvojem aterosklerózy a jejích komplikací.
Diagnostika dyslipidemií zahrnuje:
- Anamnézu: Zjištění rodinné a osobní anamnézy, rizikových faktorů, životního stylu a užívaných léků.
- Fyzikální vyšetření: Změření krevního tlaku, tělesné hmotnosti a obvodu pasu.
- Laboratorní vyšetření krve: Stanovení hladiny celkového cholesterolu, LDL-cholesterolu, HDL-cholesterolu, triglyceridů, apolipoproteinů (apoB, Lp(a)), non-HDL-cholesterolu a dalších parametrů.
Cílové hodnoty cholesterolu
Cílové hodnoty cholesterolu závisí na stupni rizika kardiovaskulárních onemocnění. Pacienti jsou na základě různých charakteristik a onemocnění zařazováni do čtyř skupin:
- Velmi vysoké riziko
- Vysoké riziko
- Střední riziko
- Nízké riziko
Novou kategorii představují pacienti s extrémním rizikem (opakované aterotrombotické příhody do dvou let od první události i přes adekvátní léčbu), u kterých má být léčba maximálně intenzivní.
Čtěte také: Co jsou poruchy metabolismu aminokyselin?
Sekundární léčebné cíle představují koncentrace celkového cholesterolu pod 5,0 mmol/l, koncentrace apolipoproteinu B (apoB), non-HDL cholesterolu (odečet LDL cholesterolu od celkového cholesterolu), triglyceridů pod 1,7 mmol/l. Dalším rizikovým ukazatelem je koncentrace lipoproteinu (a), který by měl být stanoven alespoň jednou za život, jeho koncentrace se výrazně nemění. Hodnoty apolipoproteinu (a) nad 180 mg/dl představují velmi vysoké kardiovaskulární riziko.
Léčba dyslipidemií
Léčba dyslipidemií je komplexní a zahrnuje úpravu životního stylu a farmakoterapii.
Úprava životního stylu
Úprava životního stylu je základním kamenem léčby dyslipidemií a zahrnuje:
- Dietoterapii: Snížení celkového příjmu tuků a cholesterolu, konzumace vhodných tuků (nenasycené mastné kyseliny), zvýšení příjmu vlákniny.
- Pravidelnou fyzickou aktivitu: Zvyšuje koncentraci HDL-cholesterolu a snižuje koncentraci celkového cholesterolu i triglyceridů.
- Zanechání kouření: Kouření zvyšuje riziko aterosklerózy.
- Snížení nadměrné tělesné hmotnosti: Obezita je rizikovým faktorem dyslipidemií.
- Omezení konzumace alkoholu: Nadměrná konzumace alkoholu může zvyšovat hladinu triglyceridů.
Farmakoterapie
Pokud úprava životního stylu není dostatečná, je nutné zahájit farmakoterapii. Mezi základní léky pro léčbu dyslipidemií patří:
- Statiny: Snižují produkci cholesterolu v játrech.
- Fibráty: Snižují hladinu triglyceridů a zvyšují hladinu HDL-cholesterolu.
- Ezetimib: Snižuje vstřebávání cholesterolu ze střeva.
- Inhibitory PCSK-9: Snižují hladinu LDL-cholesterolu.
Je důležité si uvědomit, že léčba hypolipidemiky (statiny, fibráty, ezetimib, inhibitory PCSK-9) je celoživotní.
Čtěte také: Co je třeba vědět o poruchách metabolismu cukru
Metabolický syndrom
Metabolický syndrom je soubor rizikových faktorů, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu a dalších zdravotních problémů. Mezi rizikové faktory metabolického syndromu patří obezita, dyslipidemie, vysoký krevní tlak a porušená glukózová tolerance.
Metabolický syndrom je definován obvodem pasu, hladinou glukózy, triglyceridů a HDL cholesterolu v krvi (vše nalačno) a krevním tlakem. Pokud jsou tři nebo více z těchto hodnot zvýšené (s výjimkou „hodného“ HDL cholesterolu, jehož hladina by naopak neměla být příliš nízká) nebo pokud člověk k normalizaci těchto hodnot užívá léky, jedná se o metabolický syndrom.
Léčba metabolického syndromu zahrnuje úpravu životního stylu (redukce tělesné hmotnosti, zvýšení pohybové aktivity, snížení konzumace alkoholu a nasycených mastných kyselin, strava s vysokým obsahem vlákniny) a farmakoterapii (léčba vysokého krevního tlaku, hypercholesterolemie a porušené glukózové tolerance).
Vzácné poruchy metabolismu lipidů
Mezi vzácné poruchy metabolismu lipidů patří:
- Familiární hypercholesterolémie (FH): Geneticky podmíněné onemocnění charakterizované vysokou hladinou LDL-cholesterolu.
- Tangierská nemoc: Extrémně vzácné onemocnění, kdy má daný jedinec neměřitelný HDL-cholesterol.
- Homozygotní familiární hypercholesterolémie: Velmi vzácné a těžké onemocnění, kdy tělo neumí zpracovat LDL-cholesterol.
- Familiární dysbetalipoproteinémie: Kombinované zvýšení cholesterolu i tuků v krvi, které vzniká při mutaci genu pro apolipoprotein E.
- Abetalipoproteinémie: Vzácné autosomálně recesívní onemocnění charakteristické úplnou absencí apoproteinu B a tím i lipoproteinů, které jej obsahují (chylomikrony, LDL a VLDL).
- Deficit lipoproteinové lipázy (LPL): Vzácné autosomálně recesívní onemocnění, které se manifestuje v dětství nebo v graviditě.