Diabetes mellitus, známý také jako cukrovka, je chronické onemocnění, které postihuje stále větší část populace. V České republice se s ním potýká více než milion osob, což představuje přibližně 10 % populace. Toto číslo neustále narůstá, což z diabetu činí jednu z hlavních civilizačních nemocí současnosti. Článek shrnuje informace o příznacích, typech, léčbě a prevenci diabetu.

Co je diabetes mellitus?

Diabetes mellitus je souhrnný název pro skupinu nemocí, které se projevují zvýšenou hladinou cukru v krvi (hyperglykémie). Hyperglykémie vzniká v důsledku nedostatečné produkce inzulinu ve slinivce břišní nebo snížené citlivosti buněk na inzulin. Inzulin je hormon produkovaný β-buňkami ve slinivce břišní, který umožňuje vstupu glukózy (krevního cukru) z krve do buněk. Při nedostatečném působení inzulinu dochází ke sníženému přesunu cukru do buněk, které tak nemají dostatek energie. Zároveň dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi. Při velmi vysoké hladině cukru v krvi se objevuje glukóza i v moči.

Typy diabetu

Rozlišujeme několik základních typů diabetu:

• Diabetes mellitus 1. typu: Vzniká v důsledku autoimunitního poškození buněk slinivky břišní, které produkují inzulin, což vede k absolutnímu nedostatku tohoto hormonu.
• Diabetes mellitus 2. typu: Je charakterizován dílčím nedostatkem inzulinu a sníženou citlivostí buněk těla na jeho působení (inzulinová rezistence).
• Gestační diabetes: Objevuje se v těhotenství a obvykle po porodu vymizí.
• Prediabetes (hraniční diabetes): Stav předcházející rozvoji diabetu, kdy jsou hodnoty glykémie vyšší než normální, ale nedosahují diagnostických kritérií pro diabetes.

Další typy diabetu se vyskytují vzácně a mohou být způsobeny genetickými poruchami, záněty či nádory slinivky břišní nebo užíváním některých léků.

Diabetes mellitus 1. typu

Diabetes 1. typu vzniká v důsledku poškození buněk slinivky břišní, které tvoří inzulín. To vede postupně k absolutnímu nedostatku inzulínu. Buňky tvořící inzulín jsou zničeny autoimunitní reakcí organismu. To je proces, při kterém vlastní imunitní systém těla reaguje nejen na cizorodé látky (bakterie, viry), ale bohužel i na vlastní buňky, které považuje za škodlivé. Nemocný tak není schopen inzulín tvořit přirozeným způsobem.

Čtěte také: Příznaky, příčiny a léčba poruch metabolismu

Na vzniku diabetu 1. typu se podílí dědičnost. Ničení buněk tvořících probíhá většinou skrytě po mnoho měsíců nebo let, a to do chvíle, kdy je zničeno přes 80 % jejich celkového počtu. Tělo pak již není schopno zabezpečit dostatečné množství inzulínu pro svou potřebu. V tomto okamžiku se projeví příznaky diabetu, a to velmi náhle a výrazně.

Diabetes 1. typu může vzniknout kdykoliv během života, nejčastěji však bývá zjištěn u mladistvých okolo 15. roku života. Dříve se označoval pojmem juvenilní diabetes (diabetes mladých). S diabetem 1. typu se potýká přibližně 7 % z celkového počtu diabetiků.

Diabetes mellitus 2. typu

Podstatou diabetu 2. typu je dílčí nedostatek inzulínu. Tvorba inzulínu je částečně zachována, ale jeho uvolňování do krve bývá narušeno. Současně je přítomna takzvaná inzulínová rezistence, což je snížená citlivost buněk těla na působení inzulínu.

Příčiny rozvoje diabetu 2. typu zdaleka nenacházíme pouze v dědičnosti. Zásadní roli hraje zejména nesprávný životní styl nedostatek pohybu, přejídání se, stres, kouření. Tento typ diabetu mívá plíživý začátek a příznaky nebývají tak patrné jako v případě diabetu 1. typu. Dotčená osoba o své diagnóze často neví, diabetes bývá většinou odhalen náhodně. Typicky se diabetes 2. typu rozvíjí u lidí ve věku nad 40 let. Vzhledem k často sedavému způsobu života a nezdravému stravování se může objevit i u dětí nebo dospívajících.

Tento typ diabetu bývá často spojen s dalšími onemocněními, mezi něž patří vysoká hladina krevních tuků (zejména cholesterolu), vysoká hladina kyseliny močové (dna), vysoký krevní tlak a obezita. Soubor těchto onemocnění bývá označován jako metabolický syndrom. Přidružená onemocnění zvyšují pravděpodobnost diabetických komplikací a zhoršují zdravotní prognózu diabetika.

Čtěte také: Co jsou poruchy metabolismu aminokyselin?

Diabetes 2. typu je převažujícím typem diabetu, postihuje 90 % všech diabetiků.

Příznaky diabetu

Mezi obvyklé příznaky diabetu patří:

• Nadměrná žízeň a sucho v ústech
• Časté močení, i v noci
• Úbytek tělesné hmotnosti (u diabetu 1. typu)
• Záchvaty velkého hladu (u diabetu 1. typu)
• Stavy zmatenosti (u diabetu 1. typu)
• Větší náchylnost k infekcím (včetně močových a kožních infekcí) (u diabetu 2. typu)
• Delší hojení ran (u diabetu 2. typu)
• Pocit brnění v končetinách (u diabetu 2. typu)
• Chvilkové poruchy vidění (problémy se zrakovou ostrostí) (u diabetu 2. typu)

U každého se mohou příznaky projevovat v různé intenzitě. V mnoha případech se osoba s diabetem dlouho nepotýká s žádnými potížemi a přítomnost diabetu je odhalena náhodně.

Komplikace diabetu

Diabetes vyžaduje pečlivou kontrolu, protože nedostatečná léčba může vést k závažným zdravotním komplikacím. Ty se dělí na:

• Akutní komplikace:
  • Hyperglykemický šok (při příliš vysoké hladině glukózy v krvi)
  • Hypoglykemický šok (při náhlém, nebezpečném poklesu hladiny glukózy v krvi)
  • Ketoacidóza (překyselení organismu)
• Chronické (pozdní) komplikace:
  • Srdečně-cévní komplikace (ateroskleróza, srdeční infarkt, mozková mrtvice)
  • Ischemie dolních končetin (studené prsty, bolesti nohou)
  • Diabetická neuropatie (snížená citlivost, brnění, bolesti nohou, poruchy zažívání, erektilní dysfunkce)
  • Diabetická retinopatie (zhoršování až ztráta zraku)
  • Poruchy kůže (suchost, praskliny, zrohovatění)
  • Syndrom diabetické nohy
  • Častější infekce (močové, vaginální, respirační)
  • Poruchy v ústní dutině (záněty dásní, zubní kazy, předčasná ztráta chrupu)

Přítomnost jedné z výše uvedených komplikací zvyšuje riziko rozvoje ostatních zdravotních komplikací. Kromě samotné cukrovky mají na pozdní komplikace vliv také další nemoci a nesprávný životní styl.

Čtěte také: Poruchy metabolismu tuků a genetika

Diagnostika diabetu

U zdravého člověka se množství glukózy v krvi nalačno pohybuje mezi 3,8 a 5,6 mmol/l. Zvýšené (hraniční) hodnoty glykémie nalačno se pohybují v rozmezí 5,6-6,9 mmol/l (prediabetes). Diabetes je diagnostikován při hodnotách vyšších než 7 mmol/l nalačno.

K diagnostice diabetu a prediabetu se používá:

• Stanovení glykémie nalačno (minimálně 8 hodin po posledním jídle, tedy ráno)
• Stanovení náhodné glykémie
• Orální glukózový toleranční test (oGTT)

Léčba diabetu

Základem léčby diabetu je vhodná strava, udržování správné hmotnosti a pravidelný pohyb. Režimová opatření jsou doplněna podáváním léků v tabletách nebo podáváním inzulinu. Nedílnou součástí léčby je také selfmonitoring, neboli měření glykémie samotným pacientem pomocí glukometru.

Diabetická dieta

Diabetická dieta je často označována za styl stravování, kterým by se měl řídit každý člověk. Mezi velmi důležité faktory této diety patří především pravidelnost, pestrost a vyváženost. Mezi specifika diabetické diety patří sledování glykemického indexu (GI) u konzumovaných potravin. Glykemický index určuje, jak rychle daná potravina zvedne hladinu cukru (glukózy) v těle a jak rychle glukózu naše tělo využije. Čím vyšší má potravina GI, tím rychleji se po konzumaci zvedá hladina cukru v těle a následně zase rychleji klesá. Jak u zdravých lidí, tak u diabetiků je doporučováno jíst potraviny s nízkým nebo středním GI.

Léky na diabetes

• Perorální antidiabetika (léky na diabetes v tabletách): Používají se k léčbě diabetu 2. typu. Pro jejich účinek je nutné, aby bylo zachováno alespoň částečné vylučování inzulinu slinivkou. Obvykle působí tak, že zvyšují produkci inzulinu slinivkou nebo zcitlivují buňky na přítomnost inzulinu v krvi.
• Inzulin: Používá se k léčbě diabetu 1. typu a v některých případech i k léčbě diabetu 2. typu. Aplikace inzulinu probíhá do podkoží pomocí inzulinových per, případně inzulinových stříkaček nebo inzulinových pump.

Selfmonitoring

Selfmonitoring se provádí přístrojem na měření hladiny cukru z kapky krve z prstu, tzv. glukometrem. Selfmonitoring přispívá k lepší kontrole nemoci a ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti léčby.

Prevence diabetu

Měření hladiny krevního cukru je rutinní záležitostí preventivních prohlídek u praktického lékaře. Důsledně dodržujte léčbu všech souvisejících onemocnění (vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, dna atd.).

Další tipy pro udržení hladiny krevního cukru:

• Dopřejte si pestrý a vyvážený jídelníček bohatý na vitaminy a minerály. Měl by obsahovat dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů i ryb. Pokud se u vás diabetes již rozvinul, dejte si čerstvého ovoce denně pouze jednu malou porci, a to vzhledem k vysokému obsahu jednoduchých cukrů.
• Omezte nebo vyřaďte ze svého jídelníčku sladkosti a bílé pečivo, slazené nápoje, polotovary, průmyslově zpracované potraviny, ochucovadla (kečup, majonéza), tučné maso, konzervy a uzeniny.
• Udržujte si optimální váhu. Nadváha často doprovází diabetes 2. typu.
• Pravidelně se hýbejte. Pokud máte diabetes, zvolte vhodnou pohybovou aktivitu ve spolupráci se svým lékařem.
• Pečujte o pokožku. Používejte šetrné mycí přípravky, např. mycí oleje, které jsou šetrné k pokožce, nevysušují ji a podporují přirozeně nízké pH pokožky. Kůži po mytí vždy pečlivě osušte ručníkem. Po každém umytí promažte kůži vhodným krémem, abyste ji hydratovali, vyživili a zvláčnili.

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je stav, kdy se u člověka současně vyskytuje několik rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky 2. typu. Mezi tyto faktory patří obezita, dyslipidemie (zvýšená hladina krevních lipidů), hypertenze (vysoký krevní tlak) a porušená glukózová tolerance nebo cukrovka 2. typu. Metabolickému syndromu lze do značné míry předcházet kombinací zdravé stravy a zvýšené tělesné aktivity.