Mezinárodní den bez diet, připadající každoročně na 6. května, je svátkem, který má za cíl upozornit na škodlivost nezdravých diet a podpořit přijetí vlastního těla. Tento den vznikl jako reakce na dietní kulturu, která často vede k nerealistickým očekáváním a může mít negativní dopad na fyzické i psychické zdraví.

Vznik Mezinárodního dne proti dietám

Za vznikem tohoto svátku stojí britská feministka Mary Evans Young, která v roce 1992 založila organizaci Diet Breakers (Bořiči diet). Sama si prošla strastiplnou cestou, bojovala s anorexií a šikanou kvůli svému vzhledu. Založením organizace a následným vyhlášením Mezinárodního dne bez diet chtěla upozornit na nezdravé a neúčinné diety a podpořit přirozenost a zdravý životní styl. Od roku 1993 se tento den slaví po celém světě.

Mary Evans Young si uvědomila, že ženy jsou krásné takové, jaké jsou, a není nutné shazovat kila pomocí různých diet. Doporučila především přijmout sama sebe a neupínat se ke štíhlým ženám jako k ideálu krásy. Sama si prošla strastiplnou cestou ke štíhlé postavě - bojovala s anorexií a s celkovou poruchou příjmu potravy. Dnes upozorňuje na nezdravé a neúčinné diety a vyznává přirozenost a zdravý životní styl. V minulosti však byla Mary pod velkým stresem - rozhodně nebyla hubená a ideál krásy v podobě štíhlých žen jí byl předhazován denně. Ve škole byla dokonce kvůli tloušťce šikanována a děti ji nazývaly odpornou tlusťoškou.

Cíl a význam svátku

Smyslem Mezinárodního dne bez diet je upozornit na škodlivost všech zázračných a vychvalovaných diet a upozornit na jejich úskalí. Touha zhubnout totiž může mít za následek poruchy příjmu potravy. Tento den by měl každý oslavit tím, že si dá bez výčitek to, na co má chuť (pokud mu to zdravotní stav dovoluje). Žít lze i bez diet.

Pod hashtagem #NoDietDay lze na sociálních sítích každoročně nalézt příspěvky, které se vymezují vůči neefektivním nebo naopak až příliš efektivním (restriktivním) dietám. Držení diety posiluje poselství, že „s vámi není něco v pořádku“, „budete šťastnější, když…“ nebo „budete žádoucí, když…“. S nerealistickými typy postav a nezdravými, nebezpečnými redukčními dietami je „zdraví“ spojováno už příliš dlouho.

Čtěte také: Budoucnost veganství

Bizarní diety

Dietní kultura si vymyslela celou řadu bizarních diet, které jsou nejen neúčinné, ale i potenciálně nebezpečné. Refresher se rozhodl tento den oslavit tím, že vybere pět nejbizarnějších diet:

1. Dieta s modrými brýlemi: Tato dieta stojí na myšlence, že červené a žluté potraviny jsou ty nejchutnější. Člověk, který se rozhodne tuto hubnoucí proceduru podstoupit, proto na každé jídlo nasazuje modré brýle. Ty zajistí, že všechny věci na talíři vypadají mnohem méně chutně, což by teoreticky mělo způsobit, že strávník sní jídla méně.
2. Zmrzlinová dieta: Podstatu této diety napovídá již samotný název. Jde jednoduše o to, vyměnit celý svůj jídelníček za zmrzlinu. Konkrétně za více než 2,5 litru zmrzliny denně. Nejedná se ale o ledajakou zmrzlinu, sáhnout musíš po speciální značkové ledové pochoutce, která je vyrobena z kokosového krému a medu. Měla by mít údajně méně kalorií, takže zajistí kalorický deficit.
3. Ledová dieta: Kdyby toho mrznutí nebylo dost, vymyslela si dietní kultura i další ledovou výzvu. Při této dietě musí člověk denně sníst litr ledu. Ale pozor, má to háček. Nesmíš ho kousat, ale nechat rozplynout v ústech. Právě snaha o roztání zmrzlých kostek v ústech je aktivita, která by měla zaručit spalování kalorií.
4. Zelná polévková dieta: Během této sedmidenní diety jíš pouze nízkokalorickou zelnou polévku a malé množství jedné či dvou dalších potravin, které si zvolíš (ovoce, zelenina, hovězí maso…).
5. Sponka v uchu: Tato hubnoucí kúra radí lidem podstoupit lékařský zákrok, při němž si nechají voperovat chirurgickou sponku do ucha. Stimulace na určitém místě těla by údajně měla zapříčinit snížení chutě k jídlu a pomoci s hubnutím. Žádná věda ale tuto myšlenku nepotvrzuje.

Zdravý životní styl jako alternativa k dietám

Místo omezujících diet propaguje Mezinárodní den bez diet zdravý životní styl, který zahrnuje vyváženou stravu a pravidelný pohyb.

„Diety neuznávám, stejně jako sestavené jídelníčky. Diety všeobecně jsou podle mého názoru omezování za účelem redukce za každou cenu, přičemž člověk se může díky těmto omezováním dostat do větších problémů, než kde začal. Jakmile začnete jíst jednotvárné potraviny během redukce, o to větší máte sklony k přejídání po jejím skončení, kdy si chcete dopřát vše, co jste si odpírali. Je to podobné, jako s bulimií, kdy má člověk výčitky, že snědl obrovské množství jídla a pak si to vyčítá. Dost často problémy začínají tak, že se člověk vyhýbá tomu, co má rád, protože se bojí, že přibere kilo, nebo bude mít nadváhu…. Ale sotva se dostane do strachu, přejí se. A pak má výčitky. „Každý by se měl držet takové metody, kterou bude schopen držet celý život. Není důležité, jestli shodíte 10 kilo za měsíc. Důležité je najít způsob udržitelný celý život. Nejde držet celý život jednotvárný jídelníček, to nefunguje. Jednotvárná strava vede ke zpětnému přibírání, tedy jojo efektu. Co děláme z donucení, je vždy dočasné. Nemůžete žít proti vlastnímu přesvědčení.

„Je důležité vědět, že redukce sama o sobě není o tom, jakou potravinu budeme jíst. Řešíte celkovou energii těla - zevnitř i zvenku. A vaším úkolem je vytvářet deficit. Ukazujete lidem, že redukce nestojí za příjmem potravy, ale za celkovým přístupem těla. Pakliže umím s energií těla pracovat a vím, kdy má nadbytek a kdy nedostatek, není třeba řešit výběr potravin.

„Propaguji především zdravý životní styl. Za nejdůležitější zákon v životě považuji zákon rovnováhy. U živých organismů se této rovnováze říká homeostáza. Lidské tělo není výjimkou a neustále se snaží vše vyvažovat, je to jeden dokonalý, sehraný systém. Moderní doba vráží do tohoto systému klín v podobě stresu, který je bohužel téměř permanentní, chronický… Na takovou zátěž tento systém není připraven.

Čtěte také: Zkušenosti s PhD Diet Whey

Pohyb a strava jsou dvě strany téže mince. Právě pohyb je důležitým kompenzačním faktorem stresu a významnou měrou přispívá k psychickému a fyzickému zdraví. Doporučuje se začít s jakýmkoliv typem pohybu, který je adekvátní současnému fyzickému stavu daného člověka a přináší příjemné pocity.

Mezinárodní den rodiny

V souvislosti s Mezinárodním dnem bez diet je vhodné zmínit i Mezinárodní den rodiny, který připadá na 15. května. I tento svátek má za cíl posílit soudržnost a pohodu, tentokrát v rodinném kruhu.

V roce 1994 vyhlásila Organizace spojených národů na základě rezoluce č. 47/237 Mezinárodní den rodiny. Stanovením 15. května chtěla upozornit na zásadní, ale často přehlíženou roli rodiny jako místa, kde se formují hodnoty a vztahy. OSN zvolila datum 15. května z jednoho prostého důvodu. Je to den uprostřed měsíce, což symbolizuje ústřední roli rodiny v našich životech. Stejně jako je 15. den přesně uprostřed měsíce, tak i rodina je středobodem, kolem kterého se točí náš život. V České republice se tento svátek zařadil mezi významné dny až v roce 2006.

Pro rok 2025 vybrala OSN jako hlavní téma oslav Mezinárodního dne rodiny „Rodinně orientované politiky pro udržitelný rozvoj”.

Řada neziskových organizací pořádá k Mezinárodnímu dni rodiny nejrůznější akce, např. vzdělávací semináře, rodinné pikniky a sportovní aktivity. Mnoho měst a obcí využívá Mezinárodní den rodiny k pořádání komunitních akcí. Školy a vzdělávací instituce nezůstávají pozadu a zařazují Mezinárodní den rodiny do svého programu. Děti a studenti se učí o různých modelech rodin, o právech dětí a o tom, jak funguje rodinná politika v různých zemích. Některé školy pořádají projektové dny nebo zvou rodiče, aby se zapojili do školních aktivit.

Čtěte také: Cambridge Dieta: Krok za krokem