GAPS dieta, neboli Gut and Psychology Syndrome dieta, je terapeutický nutriční plán vyvinutý Dr. Natashou Campbell-McBride. Tento přístup je založen na teorii, že mnoho chronických zdravotních problémů, včetně neurologických a autoimunitních onemocnění, pramení z nevyváženého mikrobiomu ve střevech. Cílem diety je obnovit zdravou střevní flóru a tím zmírnit či dokonce vyléčit tyto problémy.

Co je GAPS dieta?

GAPS dieta, jejíž název vychází z knížky Gut and Psychology Syndrome od lékařky Natashy Campbel-McBride, je terapeutická dieta běžně používaná k léčení střevních onemocnění, zánětu, autismu, ADHD, depresí, úzkostí a také autoimunitních onemocnění. Tato dieta byla původně inspirována SCD dietou (Specific Carbohydrate Diet - dieta založená na specifických sacharidech), která byla rozvinuta doktorkou Sidney Valentine Haas v období roku 1920 s cílem vyléčit onemocnění trávicího traktu.

Dr. Natasha Campbell-McBride vyvinula GAPS dietu na základě svých zkušeností jako neurolog a výživový terapeut. Její syn byl diagnostikován s autismem, což ji vedlo k intenzivnímu výzkumu propojení mezi střevním zdravím a neurologickými poruchami. Zjistila, že mnohé z těchto problémů lze zmírnit či dokonce vyléčit obnovou zdravé střevní flóry.

GAPS jídelníček se vyznačuje vynecháním všech obilovin, rafinovaných cukrů a laktózy. GAPS strava je naopak plná kvalitních nasycených tuků v podobě kvalitního másla, sádla a kokosového oleje, ořechů a semínek a také kvalitního masa. Důraz se klade také na způsob přípravy potravin, přiklání se k návratu k tradičním metodám kvašení a nakládání. Základ této diety tvoří kvalitní a dlouho vařený vývar, který patří k tradičním jídlům v české kuchyni.

Pro koho je GAPS dieta určena?

GAPS dieta se doporučuje pro lidi s:

Čtěte také: Uzdravte své střeva s GAPS dietou

• Těžkými poruchami zažívání (reflux žaludečních šťáv, chronické průjmy, bolesti břicha, nadýmání, chronická zácpa)
• Potravinovými alergiemi a citlivostí
• Autoimunitními onemocněními (diabetes, lupénka, celiakie)
• Neurologickými problémy (autismus, ADHD, deprese, úzkosti)

Je však třeba mít na paměti, že GAPS dieta nemusí být vhodná pro všechny. Například pro lidi na vegetariánském či veganském způsobu stravování může být nemožné naplnit výživové potřeby, protože GAPS protokol je založen zejména na živočišných produktech. Dále je potřeba zmínit, že GAPS dieta není určena jako náhrada běžné léčby problémů s trávením, autismu či deprese.

Úvodní dieta: Klíčový start GAPS protokolu

Úvodní dieta má za úkol zaléčit a zacelit střevní stěnu a tím odstartovat celý proces léčby. Většina GAPS pacientů má velice špatné zažívání, ať už mají či nemají s tím spojené problémy. Pomocí GAPS diety se střevo vyčistí od staré vlákniny a dalších nepotřebných látek, které mohou střevo dráždit. Střevní stěna se obnovuje tím, že staré a opotřebované enterocyty jsou nahrazeny novými. Aby se tak stalo, musí být vaše střevo velice dobře živené pomoci látek, které obsahují amino kyseliny, želatinu, glukosaminy, tuky, vitamíny a minerály, což jsou jednoduše řečeno látky, ze kterých se vnitřní stěna vašeho střeva skládá. Tato buněčná výměna je více méně řízena zdravými bakteriemi, které žijí na vnitřní stěně vašeho střeva.

Úvodní dieta je přímo nevyhnutelná pro lidi, kteří trpí těžkými poruchami zažívání jako je reflux žaludečních šťáv, chronické průjmy, bolesti břicha, nadýmání, chronická zácpa. Úvodní dieta již za pár dní uleví od výše zmíněných příznaků a nastartuje potřebnou léčbu. Další skupina lidí, pro které je tato dieta velice důležitá, jsou lidé s potravinovými alergiemi a citlivostí. V jejich případě je úvodní dieta důležitá k zacelení střevní stěny. Ve většině případů jsou tyto alergie způsobeny Syndromem zvýšené propustnosti střeva (Leaky Gut Syndrom).

Jelikož při úvodní dietě dochází k detoxikaci organismu, nedoporučuje se tento způsob stravování v těhotenství a během kojení. Zde je lepší začít rovnou s plnou dietou GAPS.

Pro lidi bez vážných zažívacích obtíží je úvodní dieta také důležitá a mohou ji zvládnout již za pár týdnů. Ale i tak je důležité si jí projít.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Základní principy úvodní diety:

• Vývary: Silné vývary z masa a ryb jsou základem diety. Poskytují tělu potřebné látky pro buněčnou obměnu a mají uklidňující efekt na záněty uvnitř střeva.
• Polévky: Z vývaru se připravují zeleninové polévky s povolenou zeleninou (cibule, květák, brokolice, pórek, cuketa, dýně). Zelenina se musí oloupat a zbavit semínek a tvrdých částí.
• Probiotické potraviny: Fermentované potraviny (šťáva z kyselého zelí, fermentovaná zelenina, syrovátka, jogurt, kefír, kyselá smetana) jsou důležité pro obnovu střevní mikroflóry. Začíná se s malým množstvím a postupně se navyšuje.
• Živočišné tuky: Důležitý zdroj energie a stavebních látek. Preferují se živočišné tuky (kachní, husí sádlo, ghí).
• Maso: Maso z vývaru se konzumuje společně s polévkou. Upřednostňují se měkké tkáně (chrupavky, morek).
• Bylinné čaje: Pijí se čaje z čerstvého zázvoru, máty nebo heřmánku.

Šest fází úvodní diety:

Úvodní dieta se skládá ze šesti fází, které na sebe navazují. Jednoduše řečeno, v každé fázi postupně přidáváte víc a víc jídla, až se postupně dostanete na plnou GAPS dietu. Je důležité tuto dietu neuspěchat, protože je to váš základ na kterém budete stavět. A stejně jako když stavíte dům, chcete mít pevné základy, jinak vám hrozí, že se celý dům jednou zřítí. Na každé fázi zůstaňte tak dlouho, jak je potřeba, tím umožníte vašemu tělu potřebný čas na vyléčení.

První fáze

• Konzumace vývarů se zeleninou, fermentovaných potravin - mléčných produktů a šťáv.
• Začneme se systematickou přípravou vývarů (samozřejmě ne z Masoxu a podobných produktů) a jejich maximálního využití.
• Zařazení probiotických pokrmů do jídelníčku v podobě fermentovaných mléčných produktů (kefír nebo acidofilní mléko) nebo fermentované zeleniny.

Druhá fáze

• Navýšíme probiotickou složku ve stravě a do polévek začneme postupně přidávat syrové vejce.

Třetí fáze

• Postupně přidávejte maso upravené pečením a grilováním, ale ještě vynechte smažení a grilováni na ohni. Nejezte kousky, které jsou spálené a moc tmavé. Jezte maso s vařenou zeleninou a kyselou zeleninou.
• Začněte přidávat za studena lisovaný olivový olej do každého jídla.
• Můžete začít pít čerstvě vymačkané zeleninové šťávy. Začněte mrkvovou šťávou 1-2 lžičkami. Džus by měl být filtrovaný, abyste se zbavili nežádoucí vlákniny. Můžete ho pít tak jak je nebo si ho naředit do vody, vývaru nebo syrovátek. Je důležité, každý lok přežvykovat, kousat, a pít opravdu pomalu. Postupně přidávejte na množství a až budete schopni tolerovat malý šálek mrkvového džusu, můžete zkusit přidat džus z řapíkatého celeru, zelí, červené řepy, salátu a čerstvé máty. Takto připravená šťáva by se měla pít nalačno, nejlepší čas je tedy ráno a jako odpolední svačina. Tyto šťávy mají terapeutickou podstatu a pije se jich jen malé množství, vždy čerstvě připravené, a okamžitě konzumované. Přidejte pár kapek olivového oleje.

Čtvrtá fáze

• Pokud jde vše dobře a výše uvedené jídlo tolerujete bez problémů, je na čase zkusit povařená jablka, ze kterých uděláte pyré. Oloupejte jablka, odstraňte ohryzek a na másle, se kterým nemusíte šetřit, je poduste, podlijte malinko vodou, pokud je potřeba a nechte probublávat, dokud nebudou měkká. Po uvaření přidejte více másla nebo jiného tuku a rozmixujte ručním mixérem na kaši. Pokud jsou jablka kyselá, můžete přidat trochu medu. Buďte opatrní a sledujte, zda se objeví nějaká reakce. Pokud žádná reakce nenastane, můžete postupně zvyšovat množství. A zařazovat další druhy ovoce jako jsou hrušky a jiné sezonní ovoce.

Pátá fáze

• Až budete tolerovat ovocná pyré, přidejte syrovou zeleninu, začněte s měkkými částmi zelí a oloupanou salátovou okurkou. Znovu i tady musíte být opatrní, pořádně kousat a začít od malého kousku. Pokud tolerujete zelí a okurku, můžete zkusit následující zeleninu: mrkev, cibuli atd. Pokud tolerujete džus z mrkve, zelí a máty dobře, můžete přidat ovoce.

Šestá fáze

• Pokud tolerujete všechno jídlo, které jste dosud zkusili, je čas ochutnat oloupané, syrové jablko. Jablko musí být dost zralé. Postupně ochutnávejte domácí pečené produkty, které jsou povolené na GAPS dietě.

Jak rychle tedy opravdu dietou postupovat a jak určit, kdy se přesunout do další fáze? Vaším nejdůležitějším měřítkem a indikátorem je bolest břicha a změny ve stolici. Je důležité, aby bolest břicha a průjem zmizeli, než se rozhodnete posunout do další fáze. Občas se stane, že některé jídlo budete muset představit později, než je uvedeno, ale to záleží na individuálních problémech dané osoby. Může se také stát, že se v počátku úvodní diety objeví zácpa, to díky tomu, že je odstraněna všechna vláknina z vaší diety, na kterou jsme tak zvyklí. To je normální a nemusí vás to nijak znepokojovat. Je dobré si na úvodní dietě zaznamenávat představené potraviny a reakce na ně.

Plná GAPS dieta: Dlouhodobý stravovací plán

Plná dieta je flexibilnější a umožňuje širší škálu potravin, stále se však vyhýbá zpracovaným potravinám, cukru a umělým přísadám. Plná dieta je ta jednodušší, pro mnoho lidí přijatelnější, verze GAPS diety. Plná dieta je taková dlouhá, cílová rovinka. Když jste se dostali až sem, znamená to, že váš zdravotní stav by měl být stabilizovaný, cítíte se lépe a tolerujete většinu povolených potravin.

Plná dieta se doporučuje držet v průměru 2 roky. Dr. Natasha, autorka diety, uvádí dva roky jako minimum. Po 2 letech je dobré si udělat shrnutí, podívat se, co se změnilo, co se vyléčilo, jak se cítíte a podle toho se rozhodnout co dál. Jste spokojeni s tím, jak se cítíte? Pokud máte pocit, že je vše tak, jak jste si představovali, můžete se pomalu začít připravovat na zařazení potravin, které se na GAPS nekonzumují. V podstatě ale pokud jste na GAPS vydrželi 2 roky, nebude vám opravdu nic chybět. Plná dieta je srovnatelná s paleo nebo nizkosacharidovým stravováním a dá se takto stravovat velice jednoduše.

GAPS dieta vás naučí poslouchat bedlivě vaše tělo, vnímat reakce na jídlo ale i okolí. Vnímat samu sebe. V případě, že se kdykoli během plné diety objeví střevní potíže, atˇuž je to následkem stresu, špatně volené skladby stravy nebo třeba střevní chřipkou, vraťte se na týden, dva do druhé fáze.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Základní principy plné GAPS diety:

• Kvalitní živočišné produkty: Maso, ryby, vejce z volného chovu.
• Zelenina: Všechny druhy zeleniny (s výjimkou některých škrobovitých).
• Ovoce: V malém množství, preferují se sezónní druhy.
• Ořechy a semínka: Řádně připravené (namočené, sušené).
• Zdravé tuky: Kvalitní máslo, sádlo, kokosový olej, olivový olej.
• Fermentované potraviny: Kysané zelí, kefír, jogurt, kváskové pečivo.
• Vývar: Pravidelná konzumace silného vývaru.

Tipy pro plnou GAPS dietu:

• Začněte den sklenicí filtrované vody s citronem nebo jablečným octem.
• Pijte čerstvé zeleninovo-ovocné šťávy.
• Snažte se jíst pravidelně a nevynechávat jídla.
• Experimentujte s recepty a hledejte nové způsoby, jak si GAPS stravu zpestřit.
• Poslouchejte své tělo a vnímejte reakce na jednotlivé potraviny.

Inspirace pro jídelníček:

• Snídaně: Vejce na mnoho způsobů (míchaná, omeleta, vařená), domácí karbanátky, zelenina (vařená a syrová), salát, avokádo, maso. Lívance z mletých ořechů s máslem a medem nebo ovocným pyré.
• Oběd: Polévka z vývaru se zeleninou a masem, pečené nebo grilované maso se zeleninou, salát s dresinkem z olivového oleje a citronu.
• Večeře: Pečená ryba se zeleninou, dušené maso s kořenovou zeleninou, zeleninový salát s avokádem.
• Svačiny: Ovoce, ořechy, domácí pečené dobroty (GAPS chléb).

Kontroverze a kritika GAPS diety

Navzdory mnoha pozitivním ohlasům má GAPS dieta také své kritiky. Někteří odborníci varují, že přísná povaha diety může vést k nedostatku některých důležitých živin, pokud není pečlivě sledována. Úspěšné dodržování GAPS diety vyžaduje důkladné plánování a přípravu.