Dna, známá také jako podagra, pakostnice nebo nemoc králů, je zánětlivé onemocnění charakterizované zvýšenou tvorbou nebo sníženým vylučováním kyseliny močové. Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (hyperurikémie) vede k ukládání krystalů její soli (urátů) do kloubů, šlach a ledvin. Tyto uložené krystaly vyvolávají silně bolestivé zarudnutí, které může přejít do akutního dnavého záchvatu. Kyselina močová má i antioxidační účinky a ochraňuje buňky před volnými radikály. Tělo nadbytečnou kyselinu močovou filtruje skrze ledviny (ze 75 %), trávicí soustavu a kůži.

Příčiny zvýšené kyseliny močové

U 10 % pacientů je primární příčinou rodinná dědičnost. U 90 % pacientů je dna vyvolána nesprávnou životosprávou, přejídáním (vysokým příjmem bílkovin, tuků a cukrů) na jedné straně a nízkým energetickým výdejem na straně druhé (málo pohybu). Výskyt dny se zvyšuje věkem a je výrazně vyšší u mužů než u žen.

Vysoká hladina kyseliny močové v krvi se často objevuje současně s vysokým krevním tlakem, obezitou (zvláště břišní), vysokou hladinou cukrů a tuků v krvi. U těchto pacientů zvyšuje kyselina močová riziko komplikací srdečně-cévních onemocnění a onemocnění ledvin. Proto je důležité přijmout taková dietní opatření, která pomůžou snížit nejen hladinu kyseliny močové, ale i ostatní rizikové faktory srdečně cévních onemocnění.

Mezi další rizikové faktory patří:

• Špatná životospráva s vysokým příjmem bílkovin a fruktózy.
• Diabetes.
• Stres.
• Únava.
• Onkologická léčba.
• Užívání některých léků (např. diuretika).

Stádia nemoci

Onemocnění dnou probíhá v několika stadiích:

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

1. Období bez obtíží (asymptomatická hyperurikémie): Trvá rok i déle, hladina kyseliny močové je již zvýšena, ale pacient zatím nepociťuje žádné subjektivní potíže. Zvláště vysoké riziko záchvatu je při urikémii > 540 µmol/l. Normální hladina u mužů je 210-450 µmol/l, u žen 140-360 µmol/l.
2. Období akutní dnavé artritidy: Nastupují subjektivní potíže: klouby nohou či rukou jsou oteklé, horké, bolestivé, kůže je napjatá a po odeznění se často olupuje. Nejčastěji je postižen palec u nohy. Zvýšená citlivost se projevuje hlavně v noci (bolí i přikrývka), může být zvýšena i teplota. Spouštěčem může být alkohol, stres, infekce či nezřízená konzumace jídla (svatba, zabíjačka). Záchvatu předchází nadýmání, nevolnost, bolest svalů, neklid, pocení. Dnavý záchvat trvá individuálně, od několika hodin až do několika týdnů.
3. Období interkritické dny: Období mezi akutními záchvaty, kdy je pacient zcela bez obtíží. Trvá individuálně, půl roku i déle.
4. Období chronické tofózní dny: Lze předejít léčbou a úpravou životosprávy. Přecházejí do něj nedisciplinovaní pacienti, u kterých může onemocnění vést k vzniku dnavých tofů, které způsobují destrukci až rozpad přilehlé kosti. Pokud se tofy (nahromaděné krystalky solí kys. močové) infikují, velmi těžce se hojí.

Základní principy diety při dně a hyperurikémii

Obecně platí, že chronická hyperurikémie je jen málo podmíněna dietními vlivy a rovněž omezení purinů má v její „léčbě“ jen malý vliv. Jinak je tomu u klinicky vyjádřené dny, kdy často předchází zvýšený příjem purinů a rovněž jejich omezení má nepochybný léčebný a zejména preventivní vliv. Proto je při dně a zvýšené hladině kyseliny močové klíčové dodržovat dietu, která omezí příjem purinů - látek, jejichž rozkladem kyselina močová vzniká.

Dříve byla hlavním léčebným postupem bezpurinová (či lépe nízkopurinová) dieta. Puriny se však vyskytují v celé řadě potravin, jejichž zařazení do jídelníčku je velice důležité. Striktně nízkopurinovou dietu tak nelze dlouhodobě dodržovat, aniž by ve stravě chyběly důležité látky. Záleží tedy na množství, frekvenci a také na dostupnosti (využitelnosti) purinů v potravinách.

Obecná doporučení pro úpravu jídelníčku:

• Strava by měla být rozdělena do 5-6 menších porcí v pravidelných intervalech (přibližně po 2 až 3 hodinách).
• Důležitou roli hraje i způsob přípravy jídel. Vhodné je vaření, dušení v páře, pečení v troubě bez tuku, pečení v alobalu nebo příprava pomocí horkovzdušné fritézy. Nevhodné je naopak smažení, grilování a fritování na větším množství tuku.
• Důležité je dodržovat také dostatečný pitný režim - ideálně alespoň 30 ml tekutin na 1 kg tělesné hmotnosti. Nejvhodnějším nápojem je pitná voda nebo ovocný čaj, naopak nevhodné jsou alkoholické nápoje.

Potraviny vhodné a nevhodné při dně

Potraviny s vysokým obsahem purinů (NEVHODNÉ):

• Maso a vnitřnosti: Mořské plody, mušle a ryby (šprot, sardinky v oleji, pstruh), vnitřnosti (brzlík, ledvinky, játra, mozeček, dršťky), uzeniny, játrové paštiky, jitrnice, jelita, zabíjačkové polévky, zvěřina, mladé maso telecí.
• Mléčné výrobky: Zrající, uzené a plísňové sýry.
• Koření: Masové kostky, ostré koření (pepř, chilli, křen, Maggi, sojová omáčka).
• Ovoce: Fíky.
• Zelenina: Luštěniny (čočka, hrách), špenát, chřest, rebarbora, červená řepa, česnek, sója.
• Sladká jídla: Čokoláda, marcipán, fruktózový sirup.
• Nápoje: Silné kakao nebo černý čaj, čokoláda, zrnková káva, alkoholické nápoje - pivo (i nealkoholické).
• Další: Kvasnice, pivo, chřest, houby, luštěniny, špenát, masové vývary a extrakty, trvanlivé salámy, uzená masa, olejovky.

Potraviny s nízkým obsahem purinů (VHODNÉ):

• Maso: Malé porce, vařené, dušené libové hovězí nebo vepřové maso, králík, občas drůbež. Omezeně sladkovodní ryby bez kůže (kapr, štika) nebo treska, tuňák, losos. Maso se doporučuje libové kuřecí. Jakékoliv maso vždy bez kůže!
• Mléko a mléčné výrobky: Mléko (sladké, zakysané), tvaroh, jogurty, brynza, sýry tavené a tvrdé (sýry do 30 % tuku v sušině, jogurty do 3 % tuku v sušině). Alespoň 4x týdně konzumace jogurtů a zákysů v nedoslazované variantě.
• Koření: Kmín, kopr, zelená petrželka, majoránka, pažitka, jalovec, hřebíček, tymián, oregano, kořenová zelenina. Používejte jemnější koření.
• Ovoce: Třešně (10-20 třešní denně), jablko, jahody, hruška, bobulové ovoce, broskve, meruňky, mandarinky, ananas, banány, švestky, pomeranče.
• Zelenina: Celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, rajčata, zelí, pórek, ředkvička, mrkev, sója, paprika, kedlubny, okurky, avokádo, listová zelenina. Omezeně fazole. Zeleninu a ovoce tepelně neupravujte, nejméně polovinu denního příjmu konzumujte v čerstvém stavu (cca 100-150 g 3x denně).
• Nápoje: Čaj, minerální vody, ovocné šťávy, džusy. Dostatečné množství tekutin 2000 - 3000 ml denně v podobě nedoslazovaných nápojů.
• Další: Brambory, těstoviny, rostlinné tuky a omezeně cereálie, houby a vejce.

Konkrétní doporučení pro jídelníček

• Omezte příjem purinů: Vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem purinů uvedeným výše. Maso zařazujeme nejlépe jen jednou denně, ostatní bílkoviny hradíme ve formě mléčných výrobků. Porce masa by neměla překročit doporučených 90 g před kuchyňskou úpravou. Vhodné je vaření nebo dušení ve větším množství vody, aby se puriny vyvařily, a tím se zmenšilo jejich množství na porci.
• Zvyšte příjem zeleniny a ovoce: Zelenina a ovoce by měly tvořit základ stravy. Konzumujte je v čerstvém stavu. Zejména listovou zeleninu a z ovoce třešně, višně, jahody a borůvky.
• Doplňujte bílkoviny: Zvýšeným příjmem různých nízkotučných mléčných výrobků (sýry do 30 % t.v.s., jogurty do 3 % t.v.s.). Zdroj bílkovin minimálně 2x denně alespoň 100 g, vhodná jsou vejce, čerstvé sýry, tvaroh, masa s nižším obsahem purinů.
• Omezte tuky: Živočišné tuky nahraďte kvalitními rostlinnými a rybími tuky a oleji. Tuky ve formě kvalitních rostlinných olejů jako zdroj nenasycených mastných kyselin. Omezení tepelné úpravy těchto tuků.
• Vyhýbejte se fruktóze: Vyhýbejte se nápojům doslazovaným fruktózovým sirupem a přislazování pokrmů.
• Omezte sůl a koření: Trvale snižte příjem soli (polotovary, ochucovadla). Používejte jemnější koření.
• Přestaňte kouřit a omezte alkohol: Alkohol snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Maximální povolené množství alkoholu na den: víno 3 dcl, pivo 5 dcl. U žen se předpokládá poloviční množství. Riziková je zejména konzumace piva a destilátů. Velkou pozornost je potřeba věnovat kombinaci přejídání a konzumace alkoholu, zejména při různých oslavách, na rautech, svatbách, zabijačkách apod.
• Dodržujte pitný režim: Vypijte denně aspoň 2,5 litru nealkoholických nízkokalorických tekutin. Nejvhodnějšími nápoji jsou pramenitá nesycená voda, ovocné a bylinkové čaje (zlatobýl, šípek, přeslička, kopřiva). V omezeném množství jsou doporučovány i alkalické minerální vody (např. Bílinská kyselka, Poděbradka, Magnesia…). Pitný režim může doplnit syrová zelenina, ovoce a saláty, zvláště když obsahují močopudný celer, petržel a libeček.
• Snížení tělesné hmotnosti: U obézních pacientů se snažíme o redukci váhy. Zvyšte fyzickou aktivitu na 2-3x týdně po dobu 30 minut. Volte aerobní sport - jízda na kole či na koni, rychlá chůze, aerobic, plavání, bruslení, běžky.

Další doporučení

• Úprava střevního mikrobiomu: Dodejte do jídelníčku pravidelné dávky fermentovaných potravin (u tohoto typu onemocnění doporučujeme pickles nebo kvalitní probiotika), dostatek vlákniny a co nejčerstvější, kvalitní a celistvou stravu.
• Bylinky: Sáhněte po bylinkách. Z těch nejvhodnějších doporučujeme kopřivu, břízu a kořen z pampelišky. Výborná je káva připravená z praženého kořene.
• Vitamín C: Navýšení příjmu vitamínu C (zelenina ke každému jídlu, dostatek čerstvého ovoce, výborné jsou např. třešně, višně, jahody a borůvky).
• Psychohygiena: Nezapomínejte na psychohygienu, neboť nadbytek stresu zhoršuje jakékoliv onemocnění.

Příklady jídel

• Vejce s paprikou a rajčaty: Na pánvi orestujte papriku s rajčaty, okořeňte a poté přidejte vejce.
• Pečené brambory s mrkví a sýrem: Brambory a mrkev nakrájejte, okořeňte, zalijte vejcem s mlékem a posypte sýrem. Upečte v troubě.
• Salát z červené řepy a cottage sýru: Smíchejte červenou řepu s cottage sýrem, kukuřicí a cibulkou.
• Těstoviny s dýňovou omáčkou: Těstoviny smíchejte s omáčkou z dýňového pyré, mléka a mozzarelly.
• Maso a zelenina v alobalu: Maso a zeleninu (mrkev, celer, petržel, cibule, brambory) zabalte do alobalu, okořeňte a upečte v troubě.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr