Jídlo je pro život nezbytné. Bez jídla se nedá žít a celý život se točí okolo jídla. Správná výživa je důležitá v jakémkoli věku. Dodává nám energii a živiny, ale také ovlivňuje naše zdraví a může být prevencí výskytu mnoha onemocnění. Její vhodné složení hraje roli ve správném růstu a vývoji dítěte.
Význam výživy v dětském věku
V dětském věku má výživa rozhodující význam pro správný růst a celkový vývoj organismu. Je nutné si uvědomit, že dítě není „malý dospělý“ a jeho potřeby ve výživě jsou jiné než u dospělého jedince. Základní požadavky na dětskou výživu jsou deklarovány doporučenými nutričními dávkami, které udávají požadovanou hodnotu energie, makronutrientů a mikronutrientů pro obě pohlaví a věk.
Rozmanitost a vyváženost stravy
Dětská strava by měla být pestrá a měly by v ní být zastoupeny všechny základní typy potravin, jako je maso včetně ryb, obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Nemělo by chybět ovoce a zelenina.
Vliv stravy v raném dětství
Strava ve velmi raném dětství ovlivňuje chuťové preference v dospělosti, což se opět může projevit na našem zdraví. Pokud preferujeme tučné, přesolené, přeslazené potraviny a pokrmy, svému zdraví příliš neprospíváme.
Rizika nevhodné výživy
Nevhodná výživa je závažným rizikem, které se podílí na vzniku řady chorob, a to zejména tzv. chorob civilizačních. Zvyšuje se riziko výskytu například kardiovaskulárních chorob, obezity a cukrovky. Výživa v dětství dokáže ovlivnit výskyt těchto chorob v dospělosti. Je tedy nezbytné vést děti ke správným stravovacím návykům a vhodným pohybovým aktivitám již od útlého věku.
Čtěte také: Trendy ve zdravé výživě v Brně
Specifika výživy dětí
Výživa dítěte je odlišná od výživy dospělého. V našich podmínkách se nepředpokládá, že by mohla být výživa dítěte nedostatečná, ale taková situace může nastat, pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde se dodržuje určitý specifický výživový směr. Většinou se u dětí objevuje výživa nevyvážená, nesplňuje potřebná kritéria a často je nadměrná.
Měnící se nároky na výživu
U dětí se v průběhu vývoje mění nejen nároky na obsah energie ve stravě, ale i potřeba bílkovin a dalších živin. V období 4-6 let je to přibližně 1,5 g/kg bílkovin a ve věku 7-10 let asi 1,2 g/kg. Obsah energie získávané z tuku postupně klesá až k hodnotě běžné u dospělého, což je zhruba 30 % z celkového denního energetického příjmu.
Důležité mastné kyseliny
Je potřebné přijímat dostatečné množství kyseliny linolové (cca 1-2 % celkové energie), n-3 a n-6 nenasycených mastných kyselin a zdroje bílkovin je třeba vybírat tak, aby byly hrazeny nejméně z 50 % kvalitními živočišnými zdroji. Nedostatek n-6 mastných kyselin může vést k opoždění vývoje, nedostatek n-3 mastných kyselin může mít za následek postižení orgánových funkcí (mozek, oči).
Vývoj stravovacích návyků
V období od jednoho roku se mění způsob výživy dítěte. Ze začátku jsou děti pasivními příjemci jídla, pak přecházejí do fáze, která vyžaduje kontrolu rodičů a končí jako samostatní jedinci, kteří si sami určují, jak se budou stravovat. Typický pro toto období je pomalejší růst, proto se snižuje chuť k jídlu. Děti ztrácejí zájem o jídlo, a naopak se zvyšuje zájem o okolní svět. V tomto období se běžně stává, že někdy sní dítě velké množství jídla a jindy velmi malé, ale příjem energie za den je velmi stálý.
Výživa dětí předškolního věku
Zatímco v období do 3 let je pro děti jídlo často hlavním zdrojem zábavy a potěšení, po tomto roce klesá zájem o jídlo a naopak vzrůstá zájem o hru a okolí. Někdy i děti, které do té doby dobře jedly, se v tomto období stávají horšími jedlíky.
Čtěte také: Vše o zdravé výživě
Pestrost a omezení
Strava předškoláků by měla být co nejpestřejší s dostatečnou dodávkou mléka a mléčných výrobků, s omezeným používáním soli a cukru. Děti v tomto věku mají rády ovoce a některé druhy zeleniny.
Nabídka ovoce a zeleniny
Rozhodně však vždy záleží na způsobu, jakým jim zeleninu a ovoce nabízíme. Pokud její nabídku nevhodně komentujeme: „To je zdravé, proto to musíš.“ nebo pokud předem předpokládáme, že dítěti nechutná, vzniká později velký problém v konzumaci zeleniny a ovoce, a tato nechuť přetrvává i do pozdějšího věku.
Velikost porcí a frekvence
Vzhledem k věku mají tyto děti malou kapacitu žaludku a střídavé chutě k jídlu, proto je důležité nabízet malé porce častěji během dne. V tomto věkovém období by měl být kladen důraz na pravidelné rozložení stravy, zejména snídaně. Tyto návyky si opět děti nesou celý život.
Osvojování správných návyků
V průběhu tohoto vývoje je důležité, aby si dítě osvojilo správné stravovací návyky a bylo vedeno ke správné výživě.
Vliv rodiny a stravovací návyky
Rodiče svůj způsob výživy a stravovací návyky přenášejí na dítě. Jsou mu vzorem a dítě si z nich bere příklad.
Čtěte také: Recepty na zdravé snídaně
Vynechávání snídaně
Velkým problémem výživy dětí je vynechávání snídaně. Vynechání snídaně a nedostatečný pitný režim se může projevit vyšší únavou, nepozorností a bolestmi hlavy. Snídaně je první jídlo dne, které by mělo být snědeno před začátkem jakékoliv denní aktivity. Snídaně může ovlivňovat příjem energie a nutrientů během dne.
Výhody pravidelné snídaně
Pravidelná vyvážená snídaně je prevencí obezity a chronických onemocnění, má příznivý vliv na kognitivní funkce (paměť, prostorová představivost) a schopnost soustředit se, na rychlost a přesnost řešených úkolů. Po snídani je lepší nálada a spokojenost. Opomíjení snídaní přispívá k nedostatečnému pitnému režimu. Snídající rodiče = snídající potomek.
Důvody nesnídání
Jaký je tedy skutečný důvod nesnídání? Nedostatek času nebo pohodlnost? Strava v období předškolního vzdělávání je z velké části v rukou rodičů, ale i předškolní zařízení se na ní nemalou měrou podílí.
Bílkoviny, tuky a sacharidy
Pro správný růst a vývoj dětí je důležitý vyšší příjem bílkovin (na kg hmotnosti) než je potřeba u dospělých. Plnohodnotné bílkoviny lze získat z živočišných zdrojů (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce). Bílkoviny se vyskytují i v rostlinných zdrojích, zejména v luštěninách, v menší míře i v obilovinách. Doporučený příjem (dle WHO) živočišných bílkovin je 50-70 %, rostlinných tedy 30-50 % z celkového příjmu bílkovin.
Doporučený příjem bílkovin
| Věk dítěte | Chlapec | Dívka |
|---|---|---|
| 3 roky | 14 g/den | 13 g/den |
| 4-6 let | 18 g/den | 17 g/den |
Tuky v dětské výživě
V předškolním věku potřebují děti vyšší množství tuku na kg hmotnosti než dospělí. Není nutné hlídat hladinu cholesterolu v potravinách. Na co je dobré si dát pozor, je složení tuků. Rostlinné oleje by měly převažovat nad živočišnými v poměru 2:1 ve prospěch rostlinných olejů.
Doporučený podíl tuků na celkovém energetickém příjmu
| Věk dítěte | % celkového energetického příjmu |
|---|---|
| 3 roky | 30-40 |
| 4-6 let | 30-35 |
Sacharidy a energie
Sacharidy společně s tuky hrají nejdůležitější roli při pokrytí energetické potřeby. Mezi ně patří jednoduché cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza - řepný, třtinový cukr, sladké sirupy (javorový, agávový, datlový atd.)) a cukry složené (polysacharidy - škrob).
Výživa kojenců a batolat
Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité si uvědomit, že pro dítě do dvou nebo tří let věku je správná výživa významným faktorem pro normální vývoj.
Kojení
Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců kojení, které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození. Kojení je základem výživy novorozenců a kojenců. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku. Zdravé kojené dítě nepotřebuje v tomto období žádné další tekutiny, potraviny ani potravinové doplňky s výjimkou vitaminu D a K, které jsou nedostatečně obsažené v mateřském mléce (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně namísto intramuskulárně).
Zavádění příkrmů
Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmu před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle.
Vitaminy D a K
Vitamin D se podává od 3. týdne do konce 1. roku ve formě kapek (2 kapky denně) nebo jednorázově v depozitní formě (po 3 měsících). Vitamin D působí jako antirachitická profylaxe. Vitamin K se podává brzy po porodu i.m. nebo v kapkách v dávce 1 mg.
Doplňková výživa
Od konce 6. měsíce je doporučeno zavádět doplňkovou výživu (příkrm, komplementární výživa) při pokračujícím kojení podle potřeb dítěte do dvou let věku nebo déle. pro vývoj neuromuskulární koordinace. Strava pro děti od 1. do 3. roku věku se začíná podobat stravě dospělých, ale měla by být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, málo solená a hlavně pestrá. K plnohodnotné výživě stále patří mléko a mléčné výrobky, ale také maso, vejce a ryby. Maso je důležitý zdroj bílkovin a železa.
Vláknina
Další důležitou součástí je vláknina obsažená v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, luštěninách a bramborách. Přiměřené množství vlákniny ovlivňuje resorpci živin a antigenů a urychluje pasáž tračníkem. Celkový denní příjem vlákniny by měl být 5 g/den u kojence až do dvou let věku. U starších dětí má množství vlákniny v potravě narůstat podle vzorce - věk + 5 g/den.
Zelenina a ovoce
Samozřejmě také zelenina a ovoce by neměly chybět v každodenní stravě dětí. Pro toto období věku je také charakteristické střídání období dostatečné chuti a nechutenství. Strava by měla být hlavně pestrá, aby se předešlo nejrůznějším karencím či nadbytku některých živin.
Výživa v pubertě
Období puberty je spojeno s urychleným růstem a změnami v tělesném složení - rozvoj kostní hmoty u obou pohlaví, svalové hmoty u chlapců a tělesného tuku u děvčat. Tyto procesy v organizmu potřebují dostatek energie, bílkovin a minerálů, zejména pak vápníku a železa.
Tipy pro rodiče
Jak mohou rodiče pozitivně ovlivnit stravování a přispět ke strukturovaným stravovacím návykům? Máme pro vás ty nejlepší tipy. Od společných jídel po svačiny: Tyto recepty budou dětem a dospívajícím zaručeně chutnat. Je pro vás vyvážená strava vašich dětí důležitá i mimo domov? Děti potřebují hlavně spoustu lásky, spoustu mazlení, spoustu času, spoustu pozornosti, spoustu trpělivosti - a také spoustu důležitých živin. Dětské tělo totiž roste a vyvíjí se v relativně krátkém čase. Děti mají skutečně větší potřebu živin než dospělí, i když potřebují méně energie. Proto je zdravá strava v tomto období mimořádně důležitá, protože růst probíhá nejlépe, když se potraviny, které dítě každý den jí, skládají z těch správných součástí.
Pravidelný denní režim
Mimochodem: Se třemi hlavními jídly si děti přes den většinou nevystačí. Většina rodičů má stejnou zkušenost: Čím mladší dítě je, tím je důležitější, aby mělo pravidelný denní režim. Režim začíná už vstáváním a cestou do školky a končí večerními rituály, jako je čtení pohádek. Rituály dítěti pomáhají zorientovat se ve světě a cítit se bezpečně. Tento proces podporují i denní jídla. Jídlo totiž průběhu dne dodává strukturu. Svému dítěti proto nepřetržitě nenabízejte něco k zobání a mlsání, ale pomocí jídel mu dopřejte lahodné pauzy, na které se může těšit a spolehnout.
Společné stolování
Není dobrý nápad jíst během hraní nebo před televizí, protože dítě se pak nesoustředí na to podstatné. Pokud je to možné, měli byste hlavní jídla jíst společně u stolu. Dopoledne a odpoledne se vždy ještě podává svačinka. Můžete ji koncipovat trochu volněji, například jako piknik v dětském pokojíčku nebo ve formě talířku se zobáním.
Co by mělo být na talíři?
Dbáte na to, abyste pro celou rodinu vařili ze zdravých potravin. Dobře, ale co to vlastně znamená? Jaké potraviny by se měly v nákupním seznamu objevovat pravidelně? Zatímco maso na talíři nemusí být zase až tak často, měla by být každodenní součástí vyvážené stravy zelenina, protože obsahuje řadu důležitých vitamínů, minerálů a sekundárních rostlinných látek, které tělo potřebuje pro nejrůznější procesy. Také ovoce je důležitou součástí dětské stravy, ale myslete na to, že je sice zdravé, ale různé druhy mohou být i velmi bohaté na cukry. Jí vaše rodina ráda ryby? To je skvělé, protože obsahují spoustu bílkovin a cenných omega-3 mastných kyselin. Tyto bílkoviny a tuky jsou kromě toho obsaženy i ve vejcích, ořeších, semínkách a jádrech. Ve výživě dětí hrají klíčovou roli i mléčné výrobky. Vápník obsažený v mléce děti totiž potřebují pro růst kostí a zubů. Samozřejmě nesmí chybět ani sacharidy, které tělu dodají většinu energie na celý den. Zdrojem sacharidů jsou v tomto případě potraviny ze zrn, škrobovitá zelenina a luštěniny, jako je chleba, těstoviny, rýže, brambory, fazole nebo čočka. Doporučuje se přitom spíše než po pšeničné mouce sáhnout po celozrnných výrobcích a luštěninách, protože díky této plnohodnotné stravě budou děti déle syté.
Zdravé jídlo mimo domov
Je pro vás zdravé jídlo důležité i mimo domov? Mějte doma vždy konkrétní potraviny, které vám umožní pro děti vždy připravit to správné jídlo, když jdete ven. Zeleninová klasika: Oloupanou mrkev může dítě jednoduše vzít do ruky a ukusovat. Základní stavební kameny zdravé stravy jsou zejména každodenní porce zeleniny a ovoce. Abyste je do jídelníčku zařadili co možná nejčastěji, můžete kdykoliv, když máte chvilku, připravit talíř s drobnostmi pro chuť. Po pěkně obloženém talíři totiž celá rodina ráda sáhne. Co na talířek naskládáte, je zcela na vás a vaší fantazii.
Svačiny do školy
Když jde dítě do školy, jí rodina společně často až večer a v poledne už často nebývá teplé jídlo. To vůbec nevadí, protože i studená svačina může být plnohodnotným jídlem, když má to správné složení. V rámci optimální smíšené stravy by sendviče nebo přeložené chleby měly vedle živočišných obsahovat vždy i rostlinné potraviny, aby měly děti co nejpestřejší jídelníček. Kromě toho můžete do svačinové krabičky přibalit syrovou svačinku: Nejlépe se hodí čerstvé ovoce a zelenina, která se dá dobře jíst nenakrájená a příliš rychle se nekazí. Podle sezóny proto nejlépe sáhněte po jablkách, hruškách, mandarinkách, banánech, mini salátových okurkách nebo ředkvičkách. K pití je nejlepší voda.
Výživa a odborníci
Co vše potřebuje vaše dítě jíst a čemu by se mělo vyhýbat? Potřebují rodiče studovat výživová doporučení anebo poslouchat experty? Kdy začít podávat lepek a kdo potřebuje umělá kojenecká mléka? Nejlepší výživa kojenců a batolat je mateřské mléko a skutečné potraviny. Teorie imunologického okna, že je dobré předčasně doplňovat kojení o příkrmy, se nepotvrdila. Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života. Dítě se v prvním roce života nazývá kojenec a kojení (mateřské mléko) je bez jakýchkoliv pochybností základem výživy až do jednoho roku života.
Lepek
Někteří pediatři doporučovali podávat lepek už od čtvrtého měsíce jako prevenci vzniku alergie na něj. Studie, které by prokázaly nižší výskyt alergie na lepek u kojenců, kteří jej v minimálním množství dostali takto brzy, jsou ale doposud ojedinělé, jsou retrospektivní, nedefinují pojem malé množství a hlavně uspokojivě nevysvětlují důvod, proč by časnější podávání potravin mělo snížit riziko vzniku potravinové alergie. Jako nejpravděpodobnější teorie se uvádí, že mladšímu dítěti se podává menší množství potraviny a že při podávání potraviny u starších dětí už nejsou děti současně kojeny, a tak jsou ochuzeny o ochranný vliv mateřského mléka.
Umělá mléka
Mimo výjimečných případů, ve kterých maminka skutečně nemůže kojit, umělá mléka nikdo nepotřebuje a do dětského jídelníčku je vůbec nedoporučuji zavádět. Situaci, kdy maminka nekojí, je třeba vždy konzultovat s pediatrem. Jsem však přesvědčena o tom, že většina maminek kojit dokáže a že často jen nečekané životní potíže, např. komplikovanější porod a nezájem anebo neschopnost personálu porodnice pomoci, kojení zbytečně naruší.
První příkrmy
V ideálním případě začínáme lokální bio zeleninou. Z počátku podáváme jeden druh potravinya každé tři až čtyři dny přidáváme další druhy, které je později možné kombinovat. S přibývajícími týdny postupně přidáváme zdroje kvalitních bílkovin a tuků, jako je např. vaječný žloutek, kvalitní maso, červená čočka, quinoa, máslo anebo za studena lisované oleje. Z obilovin začínáme těmi bezlepkovými, nejlépe v jejich přirozené podobě, tj.
Alternativní stravovací režimy
V případě, že rodiče dítěte dlouhodobě prospívají na stravě omezující živočišné potraviny nebo naopak sacharidy (jako třeba na vegetariánské, nebo paleo nebo nízkosacharidové stravě) je logické, že děti chtějí vychovávat v podobném stravovacím režimu a mohou. Zásadní podmínkou vždy je ať jídelníček stojí na skutečném jídle (základních a minimálně průmyslově zpracovaných potravinách) a doporučuji vyvarovat se extrémních možností.
Metoda BLW
Tradičně se u nás dětem první jídla mixují, připravují se kaše a děti krmíme. Relativně nově se stala populární metoda BLW, kterou jde překládat jako Jídlo do tlapky. Znamená to ponechání mnohem větší samostatnosti pro dítě. Zjednodušeně lze napsat, že mu stravu netřeba vždy mixovat i je netřeba jej krmit. V okamžiku, kdy je k jídlu připraveno (sedí, ruce chytají po stravě) mu nabízíme cokoliv z domácího skutečného jídla a je na dítěti co a jak bude jíst.
Kojení do tří let
Shoduji se s doporučeními Světové zdravotnické organizace, že ideální je pokračovat v kojení až do třetího roku. V případě, že už nekojíte, je třeba zajistit dostatečný a pravidelný příjem kvalitních bílkovin. Označení bio nesou potraviny nejvyšší kvality, které moc doporučuji všem, dětem samozřejmě nejvíce. Dětem do tří let se nedoporučuje výhradně celozrnná strava, ale to určitě neznamená, že bychom je měli vykrmovat rohlíky a koláči z bílé mouky. Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např.
Skryté cukry
Mnoho ze speciálních potravin pro děti obsahuje nadbytečná množství cukrů, nejlákavější na nich je většinou přibalená hračka anebo pohádková postavička na obalu. Naše děti se staly terčem té nejproradnější reklamní strategie potravinářského průmyslu. Všemi dostupnými prostředky se společnosti snaží obejít vliv rodičů a nalákat děti na produkty s tou nejvyšší marží - sladkosti a chipsy. Velké koncerny dětem prodávají především ty produkty, které jim škodí. Šířící se epidemii obezity se pak už nikdo nemůže divit.
Reklama
Např. K Nestle dětským cereáliím se zdarma přidává figurka akčního superhrdiny a přitom všechny obsahují více než 30 procent cukru. O této skutečnosti společnost na svých stránkách logicky mlčí. Mnohem raději ovšem zdůrazňuje, že se jedná o celozrnné cereálie s osmi vitaminy a vápníkem. A kdyby náhodou děti nepřesvědčila akční figurka, rodiče zajisté ke koupi přemluví známá expertka Kateřina Cajthamlová, která na stránkách koncernu Nestlé o cereáliích přímo básní.
Bylinky
Běžné jemně působící bylinky jako třeba jsou lipový květ, šípky, majoránka, pažitka nebo fenykl, děti běžně mohou a to v podobě čajů i do jídel.
Výživa školáků
Zdravá výživa školáků znamená především kvalitní snídani a přípravu domácích svačinek do školy (včetně láhve s vodou). Zdravá výživa školáků je zásadní nejen pro zdraví žáků a studentů, ale ovlivňuje i jejich chování a studijní výsledky. Český spotřební koš, který je závazný pro vaření ve školních jídelnách, platí od roku 1993 a vychází z výživových dávek z roku 1989. Jiné středoevropské země výživová doporučení pro školáky v minulých letech aktualizovaly. Naštěstí především díky tlaku rodičů a médií už došlo k určitému zlepšení i u nás, ale přesto by šlo ve školkách a školách jíst ještě mnohem lépe.
Školní stravování
Výživa ve školách se dnes k dětem dostává dvěma způsoby. První z nich je tzv. doplňkový prodej, který je zpravidla nabízen ve školních bufetech a automatech. Druhou cestou jsou obědy vařené ve školních jídelnách. Prodeje v bufetech a automatech běželi pár let od revoluce bez jakéhokoliv omezení a nyní je jen omezeně reguluje Pamlsková vyhláška. Vaření ve školních jídelnách se dodnes řídí vyhláškou, která je stará víc než čtvrt století. Po skončení vyučování je dobré mít pro děti vždy nachystanou svačinu (např.
Výživa dospívajících
V tomto věku už děti nenapodobují rodiče, ale zdravá výživa se alespoň doma dá zajistit přítomností zdravých potravin. Nejdůležitější je nabízet snadno dostupné a připravitelné svačinky i potraviny, ze kterých si mohou děti samy vybírat a vařit. Nezdravé dietování a poruchy příjmu potravy patří mezi typické problémy tohoto věku. Dospívající děti jsou obklopeny módními ideály krásy, zázračnými dietami a dietujícími kamarády. Tou největší oporou pro ně musí zůstat rodina, a proto je katastrofou, když se i maminka nepřirozeně omezuje. Rodič, který opakovaně dietuje, vynechává večeři anebo přepočítává kalorie, předává signál, že stravu je třeba nepřirozeně kontrolovat. Buďte dobrým vzorem, zajistěte dostupnost zdravých potravin a zapojte děti do jejich pěstování a přípravy.
Výchova ke zdravému stravování
Děti se učí sledováním svého okolí, několik prvních let zejména od rodičů a rodiny. To, co děti vidí, je pro ně normální a sami to opakují. Zdravá výživa není suchá teorie, ale skvěle chutnající jídlo. Mnohem více než výuka faktů děti nadchne a přesvědčí vypěstování vlastní zeleniny anebo jahod, naklíčení semínek, vypěstování kvásku nebo výroba jogurtu. Problematiku výživy i s prarodiči včas proberte. Případné neshody na výživových doporučeních mezi partnery ale nedoporučuji řešit diskuzí s babičkami. Rodiče samotní se musí nejdříve shodnout na výživovém stylu rodiny a společně jej prosazovat. existuje spousta jiných možností, jak děti odměňovat, např.