Zánět slinivky břišní, odborně nazývaný pankreatitida, je závažné onemocnění, které vyžaduje komplexní léčbu. Její nedílnou součástí je i speciální dieta, která má za cíl ulevit slinivce od zbytečné zátěže a podpořit její regeneraci. Ať už se jedná o akutní či chronickou formu zánětu, správně nastavený jídelníček hraje klíčovou roli v procesu uzdravování a prevenci opakování potíží.

Co je zánět slinivky břišní (pankreatitida)?

Slinivka břišní (pankreas) je orgán, který plní v lidském těle dvě zásadní funkce. Jako žláza s vnitřní sekrecí (endokrinní) produkuje hormony inzulín a glukagon, které regulují hladinu cukru v krvi. Jako žláza s vnější sekrecí (exokrinní) produkuje trávicí enzymy, které napomáhají štěpení potravy (tuků, cukrů a bílkovin).

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida nastává, když se trávicí enzymy aktivují ještě uvnitř slinivky a začnou napadat její vlastní tkáň. Tento stav může být způsoben různými faktory, včetně nadměrné konzumace alkoholu, žlučových kamenů, genetické predispozice, virových infekcí, úrazů břicha nebo některých léků. V některých případech zůstává příčina neznámá (idiopatický zánět).

Typy zánětu slinivky břišní

Rozlišujeme dva hlavní typy pankreatitidy:

• Akutní pankreatitida: Jedná se o náhlý zánět slinivky, který se nejčastěji vyskytuje u mužů ve věku 30-50 let, ale stále častěji postihuje i mladší pacienty. V 80 % případů je způsobena nadměrnou konzumací alkoholu nebo žlučovými kameny. Akutní zánět slinivky břišní je onemocnění ohrožující život a vyžadující plnou parenterální výživu.
• Chronická pankreatitida: Jedná se o dlouhodobé onemocnění, při kterém dochází k postupné přeměně zdravé tkáně slinivky ve vazivo (zjizevnatění). To vede ke zhoršování jejích funkcí a vzniku nepříjemných zdravotních obtíží. Stejně jako u akutní formy se na vzniku chronické pankreatitidy významně podílí dlouhodobá konzumace alkoholu, onemocnění žlučových cest, poruchy metabolismu či genetické faktory. K závažnější podvýživě a ztrátě tukových rezerv i svalové hmoty dochází především u chronické pankreatitidy.

Příznaky zánětu slinivky břišní

Mezi nejčastější příznaky zánětu slinivky břišní patří:

Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?

• Intenzivní bolest v nadbřišku, která může vystřelovat do zad nebo do ramene
• Nevolnost a zvracení
• Průjem
• Zvýšená teplota (v některých případech)
• Ztráta vědomí (v závažných případech akutní pankreatitidy)

Principy diety při zánětu slinivky břišní

Základem diety při zánětu slinivky břišní je lehce stravitelná strava (tzv. chemicky a mechanicky šetřící), která nezatěžuje slinivku a umožňuje jí regeneraci. Důležité je omezit potraviny, které dráždí trávicí trakt (nadýmavá zelenina, pálivé potraviny a ostré koření).

Obecné zásady pankreatické diety:

• Absolutní zákaz alkoholu: Alkohol je pro slinivku toxický a jeho konzumace může zánět zhoršit.
• Omezení tuků: Strava by měla obsahovat vyšší podíl bílkovin a cukrů, zatímco tuky by měly být zastoupeny pouze v malé míře (maximálně 25 % energetického obsahu stravy). Platí zákaz přepalovaných tuků.
• Lehce stravitelné potraviny: Preferujte vařenou, dušenou nebo pečenou stravu bez přepalování tuků. Vyhýbejte se smaženým a těžce stravitelným jídlům.
• Dostatečný příjem bílkovin: Žádoucím cílem podávání bílkovin je 1-1,5 g/kg váhy. Zdrojem bílkovin by mělo být libové maso, ryby, luštěniny nebo nízkotučné mléčné výrobky.
• Omezení jednoduchých cukrů: Zakázány nejsou ani mono- a disacharidy, je však vhodné je přijímat ve sníženém množství, zejména je-li přítomen sekundární diabetes mellitus. Zbytek procentuální skladby tvoří sacharidy, jež jsou zpravidla lépe tolerovány v potravinách s nižším glykemickým indexem a v rovnoměrně rozděleném příjmu během dne.
• Pravidelná strava: Jezte v menších dávkách častěji, tj. 6-7× denně v intervalech 2,5-3 hodin.
• Dostatečný pitný režim: Tekutiny je nutné přijímat v dostatečném množství mezi jídly, minimálně 1,5 l/den, nejsou-li přítomné jiné komplikace.
• Šetrná úprava pokrmů: Zaměřte se na šetrné úpravy při přípravě jídla a malé množství tuku přidávejte až do hotového pokrmu (eliminujeme tím přepalování tuků). Z tepelných úprav pokrmů je důrazně doporučeno vaření a dušení, pečení v páře, vždy s trochou vody a podlévat. Vhodné je používat nádobí, které umožňuje přípravu jídla jen s malým množstvím tuku nebo i bez.

Potraviny vhodné a nevhodné při pankreatické dietě:

• Vhodné:
  • Libové maso (kuřecí, krůtí, hovězí)
  • Bílé ryby (treska, candát)
  • Nízkotučné mléčné výrobky (jogurty do 2 % tuku, tvaroh, sýry tavené a krájené do 30 % tuku)
  • Rýže, brambory, pohanka, jáhly, ovesné vločky
  • Vařená nebo dušená zelenina (mrkev, cuketa, dýně, brokolice)
  • Zralé ovoce (banány, jablka, hrušky) - nejlépe oloupané a nastrouhané
  • Rostlinné oleje (olivový, řepkový) - v malém množství a za studena
• Nevhodné:
  • Tučná masa (vepřové, tučné hovězí, uzeniny)
  • Tučné mléčné výrobky (smetana, plnotučné sýry)
  • Smažená jídla
  • Kořeněná jídla
  • Nadýmavá zelenina (cibule, česnek, paprika, luštěniny)
  • Alkohol
  • Káva a černý čaj
  • Sladkosti a tučné dezerty
  • Ořechy a semínka
  • Potraviny s vysokým obsahem skrytých tuků (tučná masa, uzeniny, sýry, ořechy)
  • Přepalované tuky

Dieta při akutní pankreatitidě

Akutní zánět slinivky břišní vyžaduje specifický dietní režim, který se liší podle fáze onemocnění.

• Akutní fáze: V prvních dnech po vzniku zánětu je nutná úplná parenterální výživa (nitrožilní podávání živin), aby se slinivka odlehčila a mohla se zotavit. Infuzemi se upravuje stav vnitřního prostředí. Na rozdíl od minulosti se dnes v parenterální výživě časně podávají i tukové emulze, s ohledem na probíhající zánět je třeba krýt potřebu energie i bílkovin.
• Rekonvalescence: Postupně se začíná s enterální výživou (podávání živin trávicím traktem) s definovanými přípravky. Nejprve se podávají tekutiny, poté enterální výživa s definovanými přípravky. Až později se přidává tuk a vyhýbá se dlouhodobě stimulační sekreci žaludeční kyseliny - kávě a čaji. Dříve byla u akutní pankreatitidy po 4-7 dní podávána parenterální výživa, pak byl pomalu zahájen orální příjem s omezením tuku. Dnes existují práce potvrzující, že normální výživa je výhodná od počátku i s podáním malého množství tuku.

Dieta při chronické pankreatitidě

Chronická pankreatitida vyžaduje dlouhodobé dodržování dietních opatření, která pomáhají zmírnit příznaky a předcházet komplikacím.

• Substituce pankreatickými enzymy: Chronická pankreatitida vyžaduje především dobrou substituci (náhradu) pankreatickými enzymy. Při nedostatečné substituci enzymy se rozvíjí malabsorpce (porucha vstřebávání) tuku i proteinů, proteinová malnutrice (bílkovinná podvýživa) a deficit vápníku a vitaminu D a vitaminů rozpustných v tucích.
• Vyvážený jídelníček: Strava by měla obsahovat dostatek bílkovin (15-20 %), méně tuku (35-40 %) a sacharidy v dávce 35-50 %. Dříve byly podávány diety s absolutní restrikcí tuku, dnes při vysoké kvalitě enzymatických přípravků je podání tuku vhodné.
• MCT tuky: Olej s tuky s mastnými kyselinami o středním řetězci (MCT tuky) je vhodný, ale někdy vyvolává bolesti břicha a průjmy a pak je nutno hledat individuální toleranci.
• Sipping: Sipping (popíjení výživy) je vhodné zahájit časně, zvláště pak při váhovém úbytku, velmi vhodná je nazogastrická sonda (do žaludku) při nechutenství či neschopnosti přijímat stravu. Podvýživa je rizikový faktor náhlého zhoršení zánětu slinivky.

Další doporučení

• Doplňování vitaminů a minerálů: U chronických onemocnění pankreatu je nutná kontrola stavu nutrice a pečlivá substituce pankreatických enzymů i zjištěných deficitů iontů, vitaminů a živin.
• Individuální přístup: Dieta při zánětu slinivky břišní je velmi individuální a závisí na závažnosti onemocnění, toleranci jednotlivých potravin a celkovém zdravotním stavu pacienta. Důležitá je spolupráce dietní sestry s pacientem, aby se vyloučily potraviny způsobující potíže.
• Konzultace s lékařem nebo dietologem: Při sestavování jídelníčku je vhodné poradit se s lékařem nebo dietologem, který vám doporučí vhodnou dietu a poskytne potřebné informace o výživě.

Dieta při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta)

Dietní tabulky a jídelníčky se u chronické pankreatitidy prakticky neliší od diety při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta). V žlučníku se skladuje a zahušťuje žluč, která emulzifikuje tuk, což umožní působení trávicích enzymů.

Principy žlučníkové diety:

• Obecná restrikce tuků: Při známé cholelitiáze (žlučníkové kameny) je vhodná dieta s obecnou restrikcí tuků.
• Dostatek kvalitní bílkoviny: Před operací by měl být přijímán dostatek kvalitní bílkoviny bez tuku a relativně více sacharidů.
• Pravidelnost příjmu: V prevenci žlučníkových kamenů se uvádí pravidelnost příjmu (např. 5× denně) a omezení jídla před spaním na 2-3 hodiny.
• Dostatek tekutin: Akutní kolika vyžaduje dostatek tekutin. Vhodný je čaj, suchar, vařené ovoce, další dny pak rýže, těstoviny, uhlovodanová (cukerná) dieta.
• Postupné zařazování potravin: Po akutním období onemocnění (kolice či zánětu žlučníku) se pozvolna začínají přidávat další potraviny - vaječný bílek, netučné mléčné výrobky (tvaroh, sýry tavené a krájené do 30 % tuku, jogurty do 2 % tuku), vařené libové maso (kuřecí prsa, filé, libové hovězí, králík).

Potraviny vhodné a nevhodné při žlučníkové dietě:

• Vhodné:
  • Telecí, ryby a libové hovězí maso
  • Kyselé mléčné výrobky (lépe tolerovány)
  • Sladké pokrmy, tvaroh a sýry mimo aromatických do 30 % tuku
  • Starší, nekynuté pečivo
• Nevhodné:
  • Tučná masa
  • Tučné pomazánky
  • Krémy a majonézové saláty
  • Vepřové maso, šlachy a vnitřnosti
  • Koření
  • Vejce (pouze bílek je povolen)

Čtěte také: Zdravý životní styl s pankreatitidou

Čtěte také: Pankreatitida a správná výživa