Zánět slinivky břišní, známý také jako pankreatitida, je vážné onemocnění, které vyžaduje komplexní léčbu. Nedílnou součástí léčby, ať už se jedná o akutní či chronickou formu, je i úprava stravy. Dieta při zánětu slinivky břišní hraje klíčovou roli v procesu hojení a prevenci opakování potíží. Tento článek popisuje dietu při zánětu slinivky břišní a slouží k rozšíření znalostí o různých dietních směrech.

Úloha slinivky břišní v trávicím systému

Účelem lidské trávicí soustavy je příjem a zpracování potravy, vstřebávání živin z přijaté potravy a následné odstraňování nestrávených látek z těla. Slinivka břišní (latinsky pankreas) je malý orgán o délce cca 15 centimetrů, který hraje v tomto procesu klíčovou roli. Je to žláza s dvojí sekrecí: vnitřní (endokrinní) a vnější (exokrinní).

Dvojí funkce slinivky břišní

• Vnější sekrece (exokrinní): Slinivka produkuje pankreatickou šťávu, která obsahuje tři důležité trávicí enzymy: trypsin, lipázu a amylázu. Tyto enzymy jsou nezbytné pro štěpení bílkovin, tuků a cukrů v tenkém střevě.
• Vnitřní sekrece (endokrinní): Langerhansovy ostrůvky ve slinivce vyrábějí hormony inzulin a glukagon. Inzulin snižuje hladinu cukru v krvi, zatímco glukagon ji zvyšuje. Tyto hormony jsou klíčové pro regulaci metabolismu glukózy v těle.

Co je zánět slinivky břišní (pankreatitida)?

Dojde-li k zánětu slinivky (existují dvě varianty: akutní nebo chronická pankreatitida), trávicí enzymy se aktivují už před vstupem do žlučovodu. Zjednodušeně řečeno slinivka začne trávit sebe samu.

Typy pankreatitidy

• Akutní pankreatitida: Vyznačuje se náhlým nástupem silných bolestí břicha, nevolností, zvracením a někdy i zvýšenou teplotou až ztrátou vědomí. Opravdu těžké příznaky akutního zánětu slinivky mívá až 20 % pacientů.
• Chronická pankreatitida: Projevuje se méně výraznými bolestmi břicha a zhoršením stavu krátce po konzumaci jídla. Může trvat velmi dlouho.

Příznaky zánětu slinivky břišní

Zánět slinivky břišní se projevuje různými příznaky, které mohou být mírné až velmi závažné. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Bolest břicha (často v nadbřišku, která může vystřelovat do zad)
• Nevolnost a zvracení
• Průjem
• Zvýšená teplota
• Ztráta vědomí (v závažných případech)

Diagnostika a léčba

Základem úspěšné léčby je důkladné vyšetření a stanovení správné diagnózy. Je-li zánět slinivky potvrzený, pacient by se měl řídit doporučeními lékaře. Léčba zahrnuje i dietu. Dle závažnosti stavu může být pacient hospitalizován kvůli sledování fyziologických funkcí. Při bolestech se užívají analgetika ve formě tablet nebo žilně, pokud nemocný hodně zvrací. Kvůli zajištění energetické rovnováhy je nutný adekvátní příjem potravy. Současné výzkumy potvrzují, že už od počátku léčení je vhodná i normální výživa s podáním malého množství tuku.

Čtěte také: Dieta pro zdravý žaludek

Dieta při zánětu slinivky břišní: základní principy

Při zánětlivém onemocnění slinivky břišní by měl nemocný dodržovat léčebnou dietu, kterou by mu v ideálním případě měl předepsat lékař nebo dietolog. Dieta při zánětu slinivky břišní se příliš neliší od diety při onemocnění žlučníku a jater - základním principem je strava mechanicky i chemicky šetřící. Dieta hraje při léčbě sice spíše doplňkovou úlohu, ale určitě by se na ni nemělo zapomínat. Dieta při zánětu slinivky břišní je bezpečná a je nastavena tak, aby podpořila léčbu a její normální činnost.

Cíle diety

• Snížit zátěž na slinivku břišní.
• Podpořit hojení a regeneraci slinivky.
• Zajistit dostatečný příjem živin.
• Minimalizovat trávicí potíže (bolesti, nevolnost, zvracení, průjem).

Zásady diety

• Lehká stravitelnost: Strava by měla být lehce stravitelná, to znamená, že by neměla obsahovat nadbytek tuku, vlákniny a dráždivých látek.
• Šetrná úprava: Z tepelných úprav pokrmů je důrazně doporučeno vaření a dušení, pečení v páře, vždy s trochou vody a podlévat. Vhodné je používat nádobí, které umožňuje přípravu jídla jen s malým množstvím tuku nebo i bez. Zaměřujeme se na šetrné úpravy při přípravě jídla a malé množství tuku přidáváme až do hotového pokrmu (eliminujeme tím přepalování tuků).
• Časté a malé porce: Doporučuje se jíst 6-7krát denně v menších dávkách, v intervalech 2,5-3 hodin.
• Dostatečný pitný režim: Je nutné přijímat dostatečné množství tekutin mezi jídly, minimálně 1,5 l/den, nejsou-li přítomné jiné komplikace.
• Individuální přístup: Dieta by měla být upravena podle individuální snášenlivosti a potřeb pacienta.

Potraviny vhodné a nevhodné při dietě

• Vhodné:
  • Libové maso (kuřecí, krůtí, ryby)
  • Vařená nebo dušená zelenina (mrkev, cuketa, dýně)
  • Ovoce (banány, jablka, hrušky - oloupané a zralé)
  • Rýže, brambory (vařené nebo pečené)
  • Pohanka, jáhly, ovesné vločky
  • Nízkotučné mléčné výrobky (kefír, acidofilní mléko, tvaroh)
  • Rostlinné nápoje (bez přidaného cukru)
  • Bylinkové čaje, voda
• Nevhodné:
  • Tučné maso (vepřové, hovězí) a uzeniny
  • Smažená a fritovaná jídla
  • Tučné mléčné výrobky (smetana, tučné sýry)
  • Sladkosti a dezerty s vysokým obsahem tuku a cukru
  • Alkohol
  • Káva a silný čaj
  • Kořeněná a pálivá jídla
  • Nadýmavá zelenina (cibule, česnek, paprika, luštěniny)
  • Ořechy a semínka

Stupně diety při zánětu slinivky břišní

V případě zánětu slinivky břišní se obvykle doporučují 4 stupně diety, které se postupně zavádějí v závislosti na stavu pacienta:

• 1. stupeň: Drží se cca 1. až 3. den.
• 2. stupeň: Drží se cca 4. až 15. den.
• 3. stupeň: Drží se cca 12. až 21. den.
• 4. stupeň: Drží se cca od 22. dne.

Dietní doporučení při specifických situacích

Akutní pankreatitida

Akutní zánět slinivky (akutní pankreatitida) je onemocnění ohrožující život a vyžadující plnou parenterální výživu. Infuzemi upravujeme stav vnitřního prostředí. Na rozdíl od minulosti podáváme dnes v parenterální výživě časně i tukové emulze, s ohledem na probíhající zánět je třeba krýt potřebu energie i bílkovin. Po akutní pankreatitidě podáváme ústy nejprve tekutiny, pak enterální výživu s definovanými přípravky. Až později přidáváme tuk a vyhýbáme se dlouhodobě stimulační sekreci žaludeční kyseliny - kávě a čaji.

Chronická pankreatitida

Chronická pankreatitida vyžaduje především dobrou substituci (náhradu) pankreatickými enzymy. Bývá tolerována i poměrně volná dieta, při nedostatečné substituci enzymy se rozvíjí malabsorpce (porucha vstřebávání) tuku i proteinů, proteinová malnutrice (bílkovinná podvýživa) a deficit vápníku a vitaminu D a vitaminů rozpustných v tucích.

U chronických onemocnění pankreatu (slinivky) dáváme více bílkovin (15-20 %), méně tuku (35-40 %) a sacharidy v dávce 35-50 %. Dříve byly podávány diety s absolutní restrikcí tuku, dnes při vysoké kvalitě enzymatických přípravků je podání tuku vhodné. Více podáváme i disacharidy a polysacharidy, po nichž však někdy vzniká výrazná flatulence (plynatost). Olej s tuky s mastnými kyselinami o středním řetězci (MCT tuky) je vhodný, ale někdy vyvolává bolesti břicha a průjmy a pak je nutno hledat individuální toleranci.

Čtěte také: Prevence onemocnění žlučníku

Zánět slinivky a žlučníkové kameny (cholelitiáza)

Vzhledem k tomu, že dieta při zánětu slinivky břišní se příliš neliší od diety při onemocnění žlučníku a jater, je vhodné zmínit i souvislost se žlučníkovými kameny (cholelitiázou). V prevenci žlučníkových kamenů se uvádí pravidelnost příjmu (např. 5× denně) a omezení jídla před spaním na 2-3 hodiny. Při známé cholelitiáze je vhodná dieta s obecnou restrikcí tuků.

Recepty vhodné při dietě

• Hrachová polévka: Hrách namočíme přes noc. Druhý den slijeme vodu, přidáme čerstvou vodu a vaříme cca 30 minut. Přidáme nakrájenou mrkev a cuketu a vaříme do změknutí. Rozmixujeme do hladka, přidáme trošku olivového oleje a dochutíme majoránkou.
• Pohankové rizoto s dýní: Dýni nakrájíme na malé kostičky a podusíme na troše vody s cibulkou. Mezitím uvaříme pohanku podle návodu. Smícháme pohanku s dýní, dochutíme tymiánem a podáváme zakápnuté olivovým olejem.
• Pečené jablko s tvarohem: Jablko rozpůlíme, vydlabeme jádřinec a naplníme tvarohem se skořicí. Pečeme při 180 °C asi 20 minut.

Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?