Zánět slinivky břišní, známý také jako pankreatitida, je onemocnění, které vyžaduje nejen lékařskou péči, ale také zásadní změnu životního stylu - především ve stravování. Ať už jde o akutní nebo chronickou formu, dieta při zánětu slinivky hraje klíčovou roli v procesu hojení a prevenci opakování potíží. Pacientů se zánětem slinivky břišní rok od roku přibývá. Na vině bývá špatná životospráva, nadměrná konzumace alkoholu, stres, fyzické i psychické přetížení, infekce, tvorba žlučníkového kamene či dlouhodobé užívání některých léků.

Co je slinivka břišní a proč je důležitá?

Slinivka břišní neboli pankreas má v našem těle nenahraditelnou funkci. Produkuje enzymy, které pomáhají trávit potravu, a zároveň reguluje hladinu cukru v krvi díky inzulinu. Pokud dojde k zánětu, tyto enzymy se mohou začít aktivovat ještě uvnitř žlázy, což způsobuje její poškození. V případě akutní pankreatitidy může být stav dramatický a vyžadovat nemocniční léčbu. A právě zde vstupuje do hry dieta pro slinivku - nejen jako preventivní opatření, ale jako aktivní součást léčby.

Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je onemocnění, při kterém je porušena produkce enzymů. Mezi nejčastější projevy zánětu patří pocit plnosti při jídle a bolesti břicha bezprostředně po něm, změna zabarvení stolice, úbytek na váze, plynatost či pocit na zvracení.

Akutní a chronická pankreatitida: Rozdíly a přístupy k výživě

Akutní pankreatitida je jedním z nejčastějších gastrointestinálních onemocnění vyžadujících hospitalizaci. Jedná se primárně o neinfekční onemocnění slinivky břišní, při jehož vzniku se může uplatňovat celá řada příčin, někdy i neznámých. Mezi pravděpodobně nejčastější patří cholecystolitiáza (žlučové kameny) a nadměrná konzumace alkoholu. Ke vzniku akutní pankreatitidy však může k ní dojít také v návaznosti na vyšetření ERCT (endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie), při zvýšené hladině triglyceridů v krvi, vlivem léků, infekcí aj.

Výskyt akutní pankreatitidy se uvádí 5-70 případů/100 000 obyvatel za rok. Onemocnění se vyskytuje v různé intenzitě. V zásadě se rozlišují dvě formy - lehká a těžká pankreatitida, které se liší jak průběhem onemocnění, tak úmrtností na ně. Lehká forma akutní pankreatitidy není na rozdíl od těžké formy spojena s orgánovým selháním ani se systémovými komplikacemi, v časné fázi se může vyskytovat orgánová dysfunkce. Pacient je léčen většinou na standardním oddělení. Těžká forma je již od počátku manifestována závažným průběhem a je obvykle řešena na anesteziologicko-resuscitačním oddělení (ARO) nebo na jednotce intenzivní péče (JIP).

Čtěte také: Dieta pro zdravý žaludek

V rámci terapie akutní pankreatitidy se řeší intenzivní hydratace, orgánová podpora, úprava minerálového rozvratu, prevence atonie žaludku a střev, tlumení bolesti, ERCP, antibiotická terapie, chirurgická léčba a v neposlední řadě výživa. Výživa při akutní pankreatitidě je vysoce individualizovaná a sehrává v terapii tohoto onemocnění naprosto zásadní úlohu. Záleží na formě akutní pankreatitidy a na stavu pacienta. Vždy je důležitá dostatečná náhrada tekutin a iontů. V rámci léčebné výživy a její aplikace je odlišný přístup u lehké formy akutní pankreatitidy a u formy těžké. U lehké formy akutní pankreatitidy se jeví jako bezpečné (a ve většině případů je doporučováno) časné zahájení příjmu stravy per os (klasicky ústy), a to mezi třetím a sedmým dnem hospitalizace po odeznění obtíží, jako jsou bolesti, pocit na zvracení, zvracení, po obnově pasáže (průchodu) trávicího ústrojí.

Postup u těžké formy akutní pankreatitidy se odvíjí od aktuálního stavu pacienta. V první fázi probíhá intenzivní hydratace (doplnění tekutin). U těchto pacientů je předpoklad dlouhodobější neschopnosti příjmu stravy per os, nutriční podporu se doporučuje zahájit během prvních 24 hodin. Dlouhodobě panoval v rámci nutriční terapie akutní pankreatitidy názor, že je třeba zpočátku zcela vynechat trávicí ústrojí, aby se slinivka nestimulovala k činnosti, a bylo tak možné její rychlejší zotavení. Upřednostňovala se tedy parenterální výživa. Postupem času se však ukázalo, že tato léčba pankreatitidy s sebou přináší úskalí - častější výskyt infekcí v souvislosti s atrofií střevní sliznice, porušení střevní bariéry a přesun bakterií ze střeva. Aktuální poznatky hovoří o časném zatížení trávicího ústrojí, které je spojeno s nižším výskytem komplikací a lepší prognózou. Častěji se tedy stává, je-li to možné, první volbou enterální výživa. Existují různé typy enterální i parenterální výživy. Jejich výběr je vždy v rukou ošetřujícího personálu, který volí u pacienta individuálně nutriční strategii. Pacienti přecházejí na perorální stravu až ve chvíli vymizení obtíží, zánětu, nevolnosti a dle laboratorních výsledků.

Ať už je pankreatická dieta první volbou (často u lehké formy akutní pankreatitidy), nebo přechází z enterální, případně parenterální výživy, zahajuje se až u pacientů bez obtíží a při poklesu hodnot zánětlivých a dalších parametrů. Postup „rozjídání“ musí být velmi pozvolný, často se přidávají také trávicí enzymy. Energetická hodnota stravy je řešena individuálně dle potřeb pacienta. Strava je charakteristická významně sníženým podílem tuků, zpočátku je převážně sacharidová. Bílkovinné potraviny, výhradně s nízkým podílem tuku, se zařazují pozvolna. Zejména u mléčných výrobků se řeší dle tolerance. Tuk se zařazuje také velmi pozvolna (s výhodou se využívají tzv. MCT), po malých dávkách. Z ovoce a zeleniny se podávají nenadýmavé druhy bez tvrdých slupek, případně i zrníček. Strava je nedráždivá, přírodně upravená. K pití je možné volit čaje, vodu včetně minerálek, naprosto nevhodný je alkohol. Sestavení jídelníčku by mělo vždy probíhat ve spolupráci s nutričním terapeutem a pacient by měl odcházet do domácí péče s jasnými doporučeními, jak stravu řešit. V posledních letech je v souvislosti s pankreatickou dietou zkoumána i problematika dalších látek, například probiotik. V rámci nutriční strategie u pacientů s akutní pankreatitidou je důležité vycházet z aktuálních poznatků a doporučení a zároveň vždy postupovat individuálně dle stavu pacienta.

Základní principy diety při zánětu slinivky

Základem jídelníčku je nízký obsah tuků, vyhýbání se smaženým a těžce stravitelným jídlům a preference lehce stravitelných surovin. Důraz je kladen na vařenou, dušenou nebo pečenou stravu bez přepalování tuků. Bílkoviny jsou důležité, ale měly by pocházet z libového masa, ryb, luštěnin nebo nízkotučných mléčných výrobků. Strava je charakteristická významně sníženým podílem tuků, zpočátku je převážně sacharidová. Bílkovinné potraviny, výhradně s nízkým podílem tuku, se zařazují pozvolna. Zejména u mléčných výrobků se řeší dle tolerance. Tuk se zařazuje také velmi pozvolna (s výhodou se využívají tzv. MCT), po malých dávkách. Z ovoce a zeleniny se podávají nenadýmavé druhy bez tvrdých slupek, případně i zrníček. Strava je nedráždivá, přírodně upravená. K pití je možné volit čaje, vodu včetně minerálek, naprosto nevhodný je alkohol. Sestavení jídelníčku by mělo vždy probíhat ve spolupráci s nutričním terapeutem a pacient by měl odcházet do domácí péče s jasnými doporučeními, jak stravu řešit.

Pokrmy se upravují pouze vařením, dušením (bez základu na tuku, jen na vodě), pečením pod pokličkou (opět bez tuku). Při přípravě pokrmů se nepoužívá dráždivé a pikantní koření, ochucuje se pouze mírným solením a bylinkami. Potíže mohou způsobit také čistě vaječné pokrmy (vejce se mohou používat v menším množství do pokrmů, např. Nevhodné jsou nadýmavé potraviny, mezi které patří luštěniny, celozrnné výrobky (a celozrnné varianty potravin), nadýmavá zelenina (např. Množství tuku se výrazně omezuje, výběr potravin by měl být prováděn s ohledem na obsah tuku. Zpočátku se nepoužívá žádný tuk volný (na mazání, do pokrmů).

Čtěte také: Prevence onemocnění žlučníku

Povolené a zakázané potraviny

Co jíst při dietě na slinivku?

Když jde o to, co jíst, vyplatí se sáhnout po libovém mase, jako je kuřecí nebo krůtí bez kůže - je snadno stravitelné a nezatěžuje žaludek. Také bílé ryby, například treska nebo candát, jsou skvělou volbou, ale ani tučnější ryby, třeba losos, nejsou úplně zapovězené - jen to s nimi nepřehánět. Co se týče příloh, zapomeňte na těžké omáčky a místo toho dejte přednost jednoduchým a přirozeným věcem jako je rýže, brambory, pohanka, jáhly nebo ovesné vločky. Zeleninu je nejlepší připravovat vařením nebo dušením, takže mrkev, cuketa, dýně nebo trochu brokolice udělají dobrou službu. Ovoce je také v pohodě, jen vybírejte zralé kousky a oloupejte je - třeba banány, jablka nebo hrušky jsou fajn. Z mléčných výrobků budou ideální ty nízkotučné a fermentované, jako třeba kefír nebo acidofilní mléko, které jsou šetrnější ke střevohlavě. Pokud máte radši alternativy, sáhněte po rostlinných nápojích - ale bez přidaného cukru!

• Libové maso: Kuřecí, krůtí, libové hovězí (vařené, dušené, pečené na vodě)
• Ryby: Bílé ryby (treska, candát), losos (omezeně)
• Přílohy: Rýže, brambory (vařené, pečené), pohanka, jáhly, ovesné vločky
• Zelenina: Mrkev, cuketa, dýně, brokolice (vařená, dušená)
• Ovoce: Banány, jablka, hrušky (zralé, oloupané)
• Mléčné výrobky: Nízkotučné jogurty, kefír, acidofilní mléko, tvaroh (měkký, polotučný, odtučněný), sýry cottage, ricotta, sýr Eidam s obsahem tuku do 30 %, kozí tvaroh a sýry (tvarohového charakteru)
• Nápoje: Voda, bylinkové čaje, zelený čaj, neperlivá minerálka

Čemu se vyhnout?

• Tučná masa a uzeniny: Tučné vepřové, kachna, slanina, klobásy
• Smažená jídla: Hranolky, smažený sýr, řízky
• Tučné mléčné výrobky: Plnotučné mléko, smetana, tučné sýry, plísňové sýry
• Sladkosti a pečivo: Zmrzlina, dorty, zákusky, sladké pečivo, výrobky z listového a plundrového těsta, máslové a další krémové moučníky, sušenky s polevou či náplní, koblihy, pirohy
• Alkohol: Pivo, víno, destiláty
• Káva: Silná černá káva
• Slazené nápoje: Limonády, džusy, sycené nápoje
• Nadýmavá zelenina: Luštěniny, zelí, kapusta, květák, brokolice (syrová)
• Ovoce: Syrové ovoce se slupkou, ovoce po jídle

Jídelníček při zánětu slinivky - recepty

Při sestavování jídelníčku na podporu slinivky je klíčem jednoduchost. Vyhýbat se přílišnému dochucování, kombinovat jen několik surovin a sázka na kvalitu se vyplatí.

Hrachová polévka s mrkví a cuketou

• Ingredience: Hrách, mrkev, cuketa, olivový olej, majoránka
• Postup: Hrách namočíme přes noc. Druhý den slijeme vodu, přidáme čerstvou vodu a vaříme cca 30 minut. Přidáme nakrájenou mrkev a cuketu a vaříme do změknutí. Rozmixujeme do hladka, přidáme trošku olivového oleje a dochutíme majoránkou.

Pohankové rizoto s dýní

• Ingredience: Dýně, cibule, pohanka, tymián, olivový olej
• Postup: Dýni nakrájíme na malé kostičky a podusíme na troše vody s cibulkou. Mezitím uvaříme pohanku podle návodu. Smícháme pohanku s dýní, dochutíme tymiánem a podáváme zakápnuté olivovým olejem.

Pečené jablko s tvarohem a skořicí

• Ingredience: Jablko, tvaroh, skořice, stévie (volitelné)
• Postup: Jablko rozpůlíme, vydlabeme jádřinec a naplníme tvarohem se skořicí. Pečeme při 180 °C asi 20 minut. Ochutíme skořicí, dosladíme stévií (pokud je potřeba) a můžeme podávat jako přesnídávku, nebo namísto marmelády.

Tipy a doporučení pro každodenní stravování

1. Jezte pravidelně: Častěji a menší dávky (4-5krát denně) pomáhají udržet stabilní hladinu krevního cukru a usnadňují trávení.
2. Nejezte po 18:00: Večer je trávení pomalejší, takže je vhodné se vyhnout konzumaci jídla po šesté hodině večerní.
3. Oddělujte ovoce a zeleninu: Nekombinujte ovoce a zeleninu v jednom jídle. Ovoce jezte samostatně, ideálně 3 hodiny po jídle a minimálně půl hodiny před dalším jídlem.
4. Vyhýbejte se sladkým dezertům po jídle: Sladké dezerty po jídle mohou způsobovat kvašení a nadýmání.
5. Omezte syrovou stravu večer: Syrová strava je večer obtížněji stravitelná. Syrovou stravu konzumujte nejpozději kolem 15-16 hodiny.
6. Zařazujte postní dny: Pro odlehčení slinivky zařazujte den ovocný, den zeleninový nebo den rýžový.
7. Dostatečně pijte: Tekutiny je nutno doplňovat po celý den a pít co nejvíc kvalitní vodu, zelený čaj, bylinkové čaje a neuškodí i trochu neperlivé minerálky. Tekutin by mělo být cca 3 litry za den, přitom do tohoto množství nezahrnovat polévky.
8. Vyhýbejte se stresu: Konzumujte jídlo v klidu a bez spěchu. Nervozita a stres mohou negativně ovlivnit trávení.
9. Kvalitní tuky: Tělo potřebuje tuky, proto je vhodné se obrátit na kvalitní panenské oleje, které lze v malém množství do pokrmů použít, ale pokud možno za studena. Jako lék lze užívat panenský olej lněný, kmínový, z meruňkových jader a další, které jsou vhodné i z hlediska krevní skupiny. Dobré čisté máslo též v malém množství prospěje a dle ajurvédy lze doporučit i máslo přepuštěné „ghí“.
10. Dělená strava: Dle vlastních zkušeností cítím prospěšnost maximálně možného dodržování dělené stravy, což značí, velice stručně řečeno, nekombinování bílkovin a uhlovodanů v jednom jídle. Tedy již žádné pečivo se sýrem nebo maso s rýží apod. Ale raději si dát třeba zeleninu se sýrem nebo zeleninu s pečivem či rýží nebo celozrnnými těstovinami. Při pečení ještě kombinuji tyto potraviny dohromady. Vejce v pečivu mi trávení nenarušuje.

Příběh Nory Chvojkové: Život se zánětem slinivky a cesta ke zdraví

Příběh Nory Chvojkové je inspirativní ukázkou toho, jak lze zvládnout chronický zánět slinivky břišní a vést plnohodnotný život. Nora se potýkala s vážnými zdravotními problémy, které vyvrcholily chronickým zánětem slinivky. Její cesta k uzdravení byla dlouhá a náročná, ale díky správné diagnóze, změně životního stylu a především úpravě stravy se jí podařilo dosáhnout výrazného zlepšení.

Od nesprávné diagnózy k záchraně

Nora dlouhá léta trpěla žaludečními problémy a léčila se na vředy, které se však nikdy nepotvrdily. Po dvou letech neúčinné léčby a dramatickém úbytku váhy jí starší lékař na jedné oslavě diagnostikoval chronický zánět slinivky břišní. Tato diagnóza byla potvrzena testy a Nora začala pracovat na změně svého životního stylu.

Změna životního stylu jako klíč k uzdravení

Nora začala s úpravou jídelníčku, vyřadila potravinové doplňky a zaměřila se na vyváženou stravu. Jako jediný lék jí byly předepsány enzymy na trávení. Změna stravovacích návyků, vztahu k jídlu a jeho přípravě, pohybové aktivity i myšlení vedly k postupnému zlepšení jejího zdravotního stavu.

Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?

Čínská studie jako potvrzení správné cesty

Nora se seznámila s knihou Čínská studie, která popisuje systém výživy založený na vědeckých důkazech a shodoval se s tím, na co ji navedl její lékař. Tato kniha jí potvrdila, že se vydala správnou cestou a dodala jí motivaci pokračovat v nastoleném režimu.

Plnohodnotný život i s chronickým zánětem slinivky

Nora se neuzdravila úplně, ale dost na to, aby měla opět radost ze života. V druhém manželství se jí narodila zdravá dcera a našla si práci v nakladatelství, kde propaguje knihy se zdravotní tématikou. Její příběh je důkazem toho, že i s chronickým zánětem slinivky lze vést aktivní a spokojený život.

Norin jídelníček a doporučení

Nora se stravuje jednoduchým způsobem: zelenina, obiloviny (rýže, pohanka, jáhly, quinoa, vločky, těstoviny), občas brambory, málo masa (krůta z farmářských trhů), oranžová čočka, fazole azuki. Vyhýbá se cukru a pije vodu, bylinkové čaje a banchu. Zdůrazňuje, že nejen jídlem živ je člověk, ale i dobrým slovem a hezkými vztahy.