Játra hrají klíčovou roli v udržování zdraví organismu. Mají zásadní význam pro imunitní systém, regulaci zánětů a homeostázu v těle. Správná funkce jater je tedy naprosto zásadní pro naše zdraví a celkovou pohodu.

Význam stravy pro zdraví jater

Stravovací návyky mají velký vliv na regeneraci jater a rozvoj jaterních onemocnění. Výživa přímo ovlivňuje celkové zdraví a může ovlivnit výskyt civilizačních chorob. Středomořská strava a diety bohaté na celozrnné potraviny, omega-3 mastné kyseliny a omezený příjem nasycených mastných kyselin a přidaných sacharidů (zejména fruktózy) mohou mít příznivý vliv na zdraví jater. Optimální příjem mikroživin je rovněž zásadní.

Jaterní onemocnění

Existuje celá řada jaterních onemocnění, mezi nejčastější patří:

• Nealkoholická steatóza jater (NAFLD): Při tomto onemocnění dochází k hromadění tuku v játrech. Jaterní tkáň nemusí být významně poškozena, ale může dojít k zánětu, cirhóze a dalším komplikacím. Nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD - non-alcoholic fatty liver disease) se považuje za součást nebo dokonce přímou jaterní manifestaci metabolického syndromu.
• Hepatitida: Zánět jater způsobený virovými infekcemi (A, B, C, D, E), nadměrnou konzumací alkoholu, toxiny, autoimunitními onemocněními nebo vedlejšími účinky některých léků. Diety u akutních infekčních hepatitid (zánět jater, žloutenka) prošly velkým vývojem. K odstranění původní diety s vysokou dávkou glycidů (sacharidů) a omezením bílkovin přispěly již americké pokusy za epidemie žloutenky v korejské válce. Prokázaly, že tradiční dieta s omezením bílkovin a vysokým obsahem cukrů nemá žádný pozitivní efekt. Dnes pacienty hydratujeme, neomezujeme zásadně bílkoviny a poměrně časně podáváme i dobře stravitelné tuky. Podáváme vitaminy a mikronutrienty (vitamíny, minerály a stopové prvky) v běžných dávkách. Bílkoviny omezujeme pouze při známkách jaterní encefalopatie (narušení mozkových funkcí v důsledku selhávání jater), i zde však často jde o projev intoxikace spíše nedietními proteiny (bílkovinami), např. produkty krvácení do trávicího traktu.
• Cirhóza: Pokročilé stádium onemocnění jater, kdy dochází ke ztrátě regenerační schopnosti jater, poškození a zjizvení jaterní tkáně. Může vést k portální hypertenzi, hepatocelulárnímu karcinomu nebo selhání jater. K cirhóze může dojít na základě několika jaterních onemocnění. Rovněž může být cirhóza způsobena metabolickými onemocněními jako jsou nealkoholická steatóza jater a nealkoholická steatohepatitida. Může k ní docházet na základě excesivní konzumace alkoholu. Také se cirhóza může rozvinout v důsledku autoimunitních onemocnění, kterými jsou např.
• Alkoholové poškození jater: Vzhledem k oblibě alkoholických nápojů v naší populaci bohužel zcela běžně dochází i k jaterním onemocněním zapříčiněných nadměrnou a dlouhodobou konzumací alkoholu. Tato onemocnění postupně poškozují jaterní tkáň a v průběhu času může docházet k trvalým zdravotním komplikacím, v závažnějších případech až ke smrti. Jedná se o nejčasnější stádium alkoholového poškození jater, i v tomto případě se v játrech hromadí tuk. Jedná se o závažnější stav, při kterém dochází k zánětu, otoku a poškození jaterních buněk, což může vést k cirhóze. Jedná se o pokročilé a nevratné stádium jaterního onemocnění. Dochází k fibrotizaci (zjizvení) a poškození jaterní tkáně.
• Portální hypertenze: Zvýšení krevního tlaku v portální žíle.
• Jaterní encefalopatie: Rozvíjí se na základě nahromadění toxických látek v krvi, které za běžných podmínek játra odstraňují.
• Autoimunitní onemocnění jater: Patří sem autoimunitní hepatitida, primární biliární cholangitida nebo primární sklerozující cholangitida. Tyto autoimunitní stavy jsou charakterizovány abnormální imunitní odpovědí, která poškozuje jaterní tkáň nebo žlučové cesty, v závažnějších případech dochází k cirhóze jater.
• Hemochromatóza: Genetické onemocnění, které se vyznačuje akumulací železa v těle, především v játrech, v srdci a slinivce břišní. Toto hromadění železa v těle způsobuje různé zdravotní problémy a neléčená hemochromatóza může vést k závažným komplikacím, včetně cirhózy jater nebo rakoviny jater.
• Wilsonova choroba: Vzácné genetické onemocnění, které způsobuje akumulaci mědi v různých orgánech, zejména v játrech a mozku. V závažných případech může neléčené onemocnění vést k závažnému poškození orgánů až ke smrti.
• Alagille syndrom: Genetické onemocnění, které kromě srdce, ledvin, kostí a očí postihuje především játra. V jeho důsledku mimo jiné dochází k cholestáze. Jedná se o snížený odtok žluče z jater, který může způsobit svědění kůže, žloutenku a v závažnějších případech jaterní cirhózu.
• Gilbertův syndrom: Genetické onemocnění jater, které se projevuje mírnou poruchou zpracování bilirubinu v játrech. Onemocnění není nijak závažné, nevede k poškození jater a jiným zdravotním komplikacím, a proto v mnohých případech nevyžaduje léčbu.
• Biliární atresie: Vážná vrozená anomálie. Dochází při ní k nedovyvinutí nebo zablokování žlučových cest. Odtok žluči z jater do střev je neprůchodný, dochází k poškození jater, které může vést až k jaternímu selhání. Mezi příznaky onemocnění patří žluté zbarvení kůže a bělma očí (žloutenka), tmavá moč, světlá stolice a zvětšení jater.
• Akutní hepatální porfyrie: Skupina vzácných genetických onemocnění, které způsobují mutace enzymů v biosyntetické dráze hemu (skupině látek v těle obsahujících železo). Mohou se projevovat mnoha symptomy, které do různé míry ovlivňují život pacientů, v závažnějších případech mohou způsobovat až život ohrožující ataky.
• Nádory jater: Nejčastějšími typy benigních (nezhoubných) nádorů jater jsou hepatální hemangiom, fokální nodulární hyperplazie a hepatocelulární adenom. Do této skupiny patří i jaterní cysty, což jsou většinou dutiny naplněné tekutinou. Tyto benigní nádory bývají asymptomatické, nezpůsobují žádné potíže a k jejich zjištění dochází náhodně. Mezi maligní nádory jater patří primární hepatocelulární karcinom nebo intrahepatální cholangiokarcinom. Sekundární nádory se označují jako jaterní metastázy. Maligní nádory jater jsou méně časté než benigní nádory, ale mají závažnější prognózu.

Funkce jater v organismu

Játra jsou orgán s mnoha funkcemi, které jsou nezbytné pro udržování celkového zdraví.

• Detoxikace: Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem, který pomáhá odstraňovat škodlivé látky z těla. Velká část těchto látek tvoří sloučeniny přitahující tuky, které naše tělo nedokáže v dané podobě odstranit.
• Metabolismus: Játra jsou centrálním orgánem pro udržování metabolické rovnováhy v těle. Slouží jako zásobárna energie, vitaminů a minerálních látek. Napomáhají zpracovávat a přeměňovat přijaté živiny. Detoxikují organismus, zajišťují hormonální regulaci a spoustu dalších důležitých metabolických procesů v těle. Všechny tyto procesy jsou nezbytné pro udržování energetické rovnováhy v těle, efektivní trávení, zpracování a distribuci živin ze stravy. Játra se účastní procesu syntézy glukózy z glycerolu, aminokyselin, pyruvátu a laktátu a procesu syntézy mastných kyselin z acetyl-CoA.
• Metabolismus bílkovin: V průběhu metabolismu bílkovin játra přeměňují aminokyseliny na látky, které mohou být využité pro tvorbu bílkovin a energetický metabolismus.
• Hormonální regulace: Játra hrají zásadní roli v regulaci a metabolismu mnoha hormonů v těle a pomáhají tak udržovat hormonální i energetickou rovnováhu. Regulují hormony inzulin a glukagon, které se podílejí na metabolismu glukózy a lipidů, čímž pomáhají udržovat stálou a zdravou hladinu glukózy v krvi.
• Zpracování alkoholu: Prostřednictvím enzymu alkoholdehydrogenázy oxidují játra toxický ethanol na acetaldehyd. Ten je pro tělo také toxický a proto následuje další oxidace. Za pomoci enzymu acetaldehyddehydrogenáza vzniká oxidací kyselina octová (acetát), která je dále zpracovávána v Krebsově cyklu a v dýchacím řetězci. Játra mají omezenou kapacitu pro zpracování alkoholu a na základě genetických rozdílů je tato kapacita u každého jiná. Při konzumaci většího množství alkoholu, než játra dokážou zpracovat, se začíná acetaldehyd v těle hromadit. V krátkodobém horizontu může nadměrné množství acetaldehydu způsobovat symptomy opojení a kocoviny, jako jsou např. bolest hlavy, nevolnost a zvracení. Z dlouhodobého hlediska může ale dojít k poškození jaterních buněk.
• Skladování vitaminů a minerálních látek: Játra jsou klíčovým orgánem pro skladování některých vitaminů a minerálních látek. Současně pomáhají udržet energetickou rovnováhu v těle. V játrech se také ukládají vitaminy B12 a B9 (folát/kyselina listová) rozpustné ve vodě. Z minerálních látech jsou v játrech uložené železo a měď. Železo je nepostradatelné pro syntézu hemoglobinu (proteinu v červených krvinkách, který zajišťuje přenos kyslíku z plic do ostatních částí těla) a erytropoézu (proces tvorby červených krvinek).
• Syntéza bílkovin: Játra jsou velmi důležitá pro syntézu mnoha bílkovin a koagulačních (srážecích) faktorů, klíčových pro správné fungování krevního oběhu, srážení krve, hojení ran a dalších. Z plazmatických proteinů játra syntetizují albumin. Ten hraje významnou roli v transportu hormonů, léků, bilirubinu a dalších. V rámci syntézy dochází také k přeměně a rozkladu různých aminokyselin v krvi. Játra tak regulují hladinu některých aminokyselin, nezbytných pro syntézu různých proteinů v těle.
• produkce žlučových kyselin a trávení tuku
• tvorba glykogenu a glukoneogeneze, mobilizace glukózy při hypoglykemii
• detoxikace alkoholu, hormonů (estrogeny), léků a dalších toxinů a cizorodých látek
• exkrece léků a toxinů
• imunologické funkce (tvorba cytokininů a ovlivnění fagocytů a lymfocytů)
• hematologické funkce (syntéza hemu a regulace metabolismu železa)

Dietní doporučení pro zdraví jater

Výživa má zásadní význam pro udržení optimálního zdraví včetně správné funkce jater.

Čtěte také: Dieta pro zdravý žaludek

Tuky

Nadměrný příjem nasycených a trans nenasycených mastných kyselin může vést k akumulaci tuku v játrech a vzniku nealkoholické steatózy a steatohepatitidy. Nasycené mastné kyseliny jsou významným zdrojem energie a nacházejí se v tučném mase a plnotučných mléčných výrobcích. Upřednostňujte libovější maso a mléčné výrobky. Trans nenasycené mastné kyseliny (ztužené tuky) se snažte ideálně úplně vyřadit ze svého jídelníčku. Dále se podílejí na zánětlivých procesech v organismu a inzulinové rezistenci.

Nenasycené mastné kyseliny jsou důležité pro podporu kardiovaskulárního zdraví a regulaci zánětu. Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny najdeme především v rybách, mořských plodech a mořských řasách.

Bílkoviny

Bílkoviny jsou základní stavební kameny těla nezbytné pro růst, opravu a obnovu tkání. Hrají klíčovou roli v tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů, protilátek a buněk imunitního systému. Mezi velmi vhodné bílkoviny řadíme především libové živočišné zdroje, které obsahují plné aminokyselinové spektrum. Kuřecí, krůtí nebo králičí maso, zvěřina, libové hovězí (např. kýta nebo roštěná) a libové vepřové (např. panenka) jsou výbornou volbou. Velmi vhodné jsou méně tučné ryby, např. treska, pstruh, tuňák, losos, sardinky, makrela, a další. Velmi vhodným zdrojem bílkovin jsou také vejce, tvaroh, skyr, řecký jogurt a tvrdé sýry (ideálně v polotučných či nízkotučných variantách pro omezení příjmu nasycených mastných kyselin). Pozor ale u tvarůžků, obsahují sice vysoké množství bílkovin, současně i soli.

Z rostlinných zdrojů jsou hlavními zástupci bílkovin luštěniny: fazole, čočka, hrách, cizrna, sója. Dalším zdrojem bílkovin mohou být různé proteinové prášky a práškové izoláty bílkovin. Podobně jako u proteinových prášků je tomu i u různých proteinových tyčinek, krekrů, nápojů apod.

Celozrnné potraviny a vláknina

Celozrnné potraviny a vláknina jsou klíčové pro správnou funkci trávicího traktu a celkového zdraví. Kromě mnoha mikroprvků a bioaktivních látek jsou důležitým zdrojem vlákniny ovoce a zelenina. Vhodné je snažit se o co nejvíce pestrý výběr barev a druhů ovoce i zeleniny.

Čtěte také: Prevence onemocnění žlučníku

Velmi zásadním zdrojem vlákniny ze stravy jsou přílohy. Ať už se jedná o celozrnné obiloviny typu ovesné, žitné, pohankové či ječné vločky, celozrnné cereálie nebo směsi na přípravu snídaňových kaší. (U těchto výrobků jen pozor na množství cukrů a tuků. Z pečiva jsou významným zdrojem vlákniny především celozrnné či žitné pečivo. Poslední kategorií významných zdrojů vlákniny jsou luštěniny, ořechy a semena. I v tomto případě je vhodná pestrost.

Antioxidanty

Další velmi důležitou složku stravy v rámci celkového zdraví představují antioxidanty. Antioxidanty mají schopnost volné radikály vychytávat a udržovat tak rovnováhu mezi antioxidačními a oxidačními procesy. Proto je potřebné v rámci výživy zajistit přísun takových potravin, které obsahují složky s antioxidačními účinky. Vitamin C obsahuje velké množství ovoce a zeleniny, mezi jeho nejvýznamnější zdroje patří např. černý rybíz, kiwi, citrusy, jahody nebo papája. Vitamin E je vitamin rozpustný v tucích, proto jej najdeme zejména ve zdrojích tuku. Polyfenolů existuje celá řada a vyskytují se v mnoha druzích ovoce, zeleniny, ořechů, semen, koření, bylin, v kávě, čaji, kakau a dalších rostlinách. Flavonoidy jsou nejrozsáhlejší skupina polyfenolů, nachází se v ovoci, zelenině, v ořechách, semenech, v koření, luštěninách a nebo také v kakaových bobech, zeleném či černém čaji. Mezi nejznámější zástupce flavonoidů patří např. kvercetin, který najdeme v tmavém bobulovitém ovoci, jablkách, cibuli a červeném víně. Dále je známý rutin, který najdeme v pohance, jablkách, citrusech, černém a zeleném čaji a fíkách a nebo jsou známé antokyany, zodpovědné za červenou, fialovou až modrou barvu v červených hroznech, červeném zelí a červených, fialových až modrých bobulovinách. Taniny se vyskytují především v zeleném a černém čaji či kávě, ale najdeme je např. Ubiquinon je další antioxidant, známý pod označením koenzym Q10. Najdeme jej např. Mimo konkrétní zmíněné antioxidanty existují stovky až tisíce dalších. Velká část z nich se vyskytuje převážně v rostlinné říši, nicméně mnohé najdeme i v živočišných potravinách.

Omezení fruktózy a přidaných cukrů

Pro játra je ve vysokých dávkách riziková především fruktóza. Rizikový je ale vysoký příjem fruktózy ve formě glukózovo-fruktózového sirupu a obdobných sladidel, které se používají ke slazení mnoha různých výrobků. Z tohoto důvodu je vhodné omezit množství přidaných cukrů na minimum. Stejně tak je vhodné omezit nadměrnou konzumaci džusů a ovocných šťáv v jejich nezředěné formě. Proto čtěte složení potravin. Pokud se tato ochucující složka nachází na prvních místech ve výčtu složení, její zastoupení je v potravině zásadní. Sledujte tedy složení, abyste si mohli ověřit poměr surovin (ve výčtu složení jsou uváděny sestupně od nejvyššího po nejnižší množství) a zda jsou cukry v daném výrobku v přirozeném stavu a nebo jsou přidané. Pokud je výrobek slazený čekankovým sirupem, jedná se o výjimku v kategorii sirupů. Sladivost tomuto sirupu dodává inulin (z kořene čekanky), což je vláknina.

Zpracované potraviny a fast food

Z tohoto důvodu je vhodné upřednostňovat převážně čerstvé a co nejméně zpracované potraviny. Vyvarujte se časté konzumaci sladkých či slaných pochutin nebo stravování ve fastfoodech.

Alkohol

Vliv alkoholu na zdraví jater byl zmíněn v kapitole jaterní onemocnění způsobené alkoholem. Nadměrná konzumace alkoholu může významně ovlivnit celkové zdraví i zdraví jater samotných. Alkohol obecně nelze v žádném množství považovat za zdraví prospěšný či naprosto neškodný. Česká republika se v konzumaci alkoholu bohužel řadí na horní příčky, proto je vhodné se nad jeho konzumací zamýšlet. Toto tolerované množství alkoholu je však individuální. Příjem alkoholu je celosvětovým zdravotnickým problémem. Měření spotřeby populací se provádí obvykle podle prodeje, dotazníky jsou méně přesné. Zvyklosti v příjmu alkoholu se liší. Jeden drink (obvyklá dávka) představuje v USA asi 12 g alkoholu, v Austrálii 10 g, v Británii a v Evropě 8 g. Za lehkou spotřebu je považována denní dávka do 10 g u žen a do 15 g u mužů, mírná spotřeba 10-30 g u žen a 15-40 g u mužů. Větší dávka již je spotřebou vysokou. Alkohol je metabolizován několika mechanismy. Část alkoholu se odbourá již v žaludku (tato schopnost je menší u žen). Léky proti kyselosti žaludku a chronický alkoholismus snižují žaludeční odbourávání. Pak stoupá hladina alkoholu prudce. Distribuce alkoholu závisí na množství tuku v těle - u štíhlých stoupá hladina alkoholu více. Alkohol je v játrech odbouráván třemi mechanismy (tzv. alkoholdehydrogenáza, mikrosomální etanol oxidující systém, kataláza, která je ve všech buňkách těla). Muž po požití alkoholu zaznamená asi o čtvrtinu nižší vzestup v krvi než žena. Již Aristoteles popsal rodinný výskyt alkoholismu. Příjem alkoholu ovlivňuje jaterní choroby, zejména jaterní cirhózu a záněty slinivky břišní. Souvislost je dále prokázána s nádory (karcinomy dutiny ústní, jícnu, hrtanu, žaludku, jater). Efekt je závislý na dávce a je potencován kouřením. Překvapivě není souvislost s nádory pankreatu. Jen mírně vyšší je riziko karcinomu konečníku a tlustého střeva - popsáno nejvíce ve vztahu k pivu. Typickým postižením jater je také jejich ztukovatění, které pak přechází v cirhózu. Příjem alkoholu je méně škodlivý, je-li alkohol požíván se stravou, zejména s vlákninou. Vhodné je ředění alkoholu vodou. Mírný příjem alkoholu má i pozitivní efekty. Je prevencí vzniku cukrovky 2. typu (viz Dieta při DM 2.

Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?

Další doporučení

• Důraz na tepelnou úpravu potravin: Vybírejte si šetrné metody úpravy, jako je dušení a grilování.
• Snadno stravitelná jídla: Hotová jídla by měla být především dobře stravitelná.
• Dostatečná výživa: Zajistěte si dostatečný příjem energie, bílkovin a vitaminů, především vitaminu B1, kyseliny listové, vitaminu B12 a vitaminu K a C.
• Sodík: Sodík omezujeme na dávku od 40-100 mmol/den, obvykle nepodáváme méně. Přípravky na sipping (popíjení) jsou vhodné, mají obvykle málo sodíku (do 4 mmol/100 ml). Cirhotik by kvůli sodíku neměl jíst dále uzeniny, konzervy, průmyslově vyráběné přípravky, např. polévky, glutamát, slané oříšky, sýry jen do 100 g/týden, chléb jen 4 krajíčky/den, mléko do 300 ml/den, neboť i tyto potraviny obsahují sodík.
• Steatorea: Steatorea (průjmovitá stolice s obsahem tuku) vzniká jen u části pacientů, limituje příjem potravy a musí být potlačena individuálně vhodnou enzymatickou substitucí. Při enterální výživě je vhodné podání MCT tuků (oleje s jednodušší strukturou, např. kokosový) a dále doplnění vápníku a vitaminů.
• Předoperační péče: Transplantace jater vyžaduje speciální nutriční přístup. Předoperačně důsledná individuální nutriční péče zamezuje podvýživě - malnutrici. U některých pacientů je možný již 3. den orální příjem, předtím je někdy podávána jejunální výživa (do tenkého střeva). Někdy vzniká potransplantační diabetes (cukrovka) a dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), zejména vlivem imunosupresiv, a dlouhodobá nutriční péče je nutná.
• Proteiny: Pacient lépe toleruje mléčný a rostlinný protein než maso.

Specifické diety pro jaterní onemocnění

• Akutní infekční hepatitida: Dnes pacienty hydratujeme, neomezujeme zásadně bílkoviny a poměrně časně podáváme i dobře stravitelné tuky. Podáváme vitaminy a mikronutrienty v běžných dávkách. Bílkoviny omezujeme pouze při známkách jaterní encefalopatie.
• Jaterní cirhóza: Při vzniku ascitu je třeba především bilancovat tekutiny, omezovat dietní příjem tekutin na cca 1 litr a navodit negativní bilanci tekutin diuretiky. Navození úbytku hmotnosti a vyrovnání tekutinové bilance by nemělo být urychlováno - pomalejší postup je výhodnější. Pacient s cirhózou potřebuje asi 1,2krát více energie než zdravý jedinec, proteiny je vhodné navýšit mírně nad 1 g/kg hmotnosti, ojediněle až do 1,5 g/kg.
• Chronické onemocnění jater: Dieta se neliší od žlučníkové diety. V případě retence tekutin je vhodné nesolit. Často je nutné dodávat draslík. U chronických onemocnění jater a při cholestáze je vhodná doplnění vitaminů ústy či parenterálně.

Nealkoholová tuková choroba jater (NAFLD) a dieta

Léčba nealkoholové jaterní choroby spočívá v opatřeních, která jsou shodná s léčbou metabolického syndromu a obezity a vedou k poklesu tělesné hmotnosti. Již redukce hmotnosti o 7-10 % vede u pacientů s NASH k významnému zlepšení histologického nálezu, včetně ústupu fibrózy. Základními opatřeními je tedy změna životního stylu zahrnující úpravu stravovacích a pohybových návyků. Indikována je redukční dieta s výrazným omezením cukrů, což je efektivní způsob, jak snížit obsah tuku v játrech. Hledání optimální redukční diety v léčbě NASH je věnována značná pozornost odborníků. Výsledky studií naznačují, že významný úbytek hmotnosti spojený se zlepšením jaterních funkcí i složek metabolického syndromu může přinést hypokalorická ketogenní dieta. Jako velmi efektivní, a především dlouhodobě únosná, se jeví středomořská strava a DASH dieta. Středomořská strava i DASH dieta se vyznačují vysokým příjmem zeleniny, ovoce a luštěnin, ryb a mořských plodů. Hojně používanou potravinou je olivový olej. Nedílnou součástí jídelníčku jsou také mléčné výrobky, celozrnné obiloviny a v případě středomořské stravy umírněné pití vína. Jídelníček sestavený podle zásad středomořské stravy je na první pohled bohatší a působí energeticky vydatně.

Co jíst pro zdravá játra?

• Zelenina: Kadeřávek a další druhy zeleniny jsou bohaté na antioxidanty a živiny, které podporují jaterní funkce.
• Ovoce: Maliny a další bobulovité ovoce jsou plné antioxidantů, které chrání játra před poškozením.
• Libové maso a mléčné výrobky: Zajišťují dostatečný příjem bílkovin.