Operace střev představuje významný zásah do organismu, který vyžaduje adekvátní dietní opatření pro podporu hojení, minimalizaci komplikací a zajištění optimálního vstřebávání živin. Strava po operaci střev je klíčovou součástí léčebného procesu, a proto je důležité dodržovat specifická doporučení a postupy.
Úvod do dietní léčby při onemocněních střev
Chronické i akutní střevní záněty vyžadují dietní léčbu. V akutních stadiích a v relapsech je často nutná enterální výživa, která kromě přívodu živin má i léčebný efekt. Následná výživa by měla být přizpůsobena individuálním preferencím pacienta, zpočátku s šetřící úpravou, zahrnující nenadýmavé a neostré potraviny, a šetrnou technologií zpracování.
Důležité je jíst v menších dávkách častěji, 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodin, kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení. Doporučuje se strava bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatná.
Specifika dietních přístupů u idiopatických střevních zánětů
Idiopatické střevní záněty, jako ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, vyžadují specifický přístup. Tyto nemoci mají komplexní patogenezi a projevy, a proto je nutný specifický peri- a pooperační přístup. Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby, spolu s farmakoterapií a chirurgickou léčbou.
U pacientů s těmito záněty je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, dehydratací, anémií a ztrátou tekutin. Častá je i psychická alterace, která komplikuje dietní léčbu. Bývá nedostatek vitaminů rozpustných v tucích, žluči, železa a kyseliny listové.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Postupná realimentace a reintrodukce běžné diety
Po operaci střev je klíčová postupná realimentace. Začíná se kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Postupně se zavádějí tekutiny, měkká masa, rýže, brambory, variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny, chleba a potraviny s glutenem, a nakonec mléko.
U ulcerózní kolitidy se orální nutriční přípravky podávají dříve a mléčné výrobky se omezují méně přísně.
Výživa u syndromu krátkého střeva
Při úrazech a operacích může dojít ke ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, což vede k syndromu krátkého střeva. Potrava pak prochází zbývající částí střeva rychle a nestačí se strávit ani vstřebat.
Obvyklá výživová strategie zahrnuje zahájení výživy parenterálně a postupný přechod přes enterální výživu k výživě per os. Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií. Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové stravě s vysokým podílem bílkovin a soli.
Důležitá je frekvence denních jídel, 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji. Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem. Strava je individualizovaná dle osobní snášenlivosti pacienta. Častá je špatná tolerance laktózy a nadýmavé zeleniny. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina. Vzhledem k potřebě zpomalení průchodu trávicím traktem je vhodné podávání tekutin i mimo dobu jídla.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Výživa při průjmech a gastroenteritidě
Příčina průjmu a gastroenteritidy bývá často infekční nebo funkční. Důležité jsou i vlivy psychiky a osmotické vlivy. Hladovka s dostatečným příjmem tekutin a iontů je základem léčby.
Dieta u dráždivého tračníku
U dráždivého tračníku se sleduje vztah obtíží k příjmu tekutin a vliv jednotlivých potravin na plynatost. Omezují se mléčné výrobky, cibule, zelenina a luštěniny.
Vláknina a její význam
Divertikulární choroba je často provázena zácpou a nízkým příjmem vlákniny. U onemocnění trávicího traktu vyvolávají největší obtíže poruchy motility střev, projevující se jako zácpa či průjem. Zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu a je nutná konzultace s lékařem.
Zvýšený příjem vlákniny je důležitý, minimálně 1,5-2 l tekutin denně. Vhodné jsou banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka. Vláknina vytěsňuje nezdravá jídla a snižuje absorpci cholesterolu. Normální příjem vlákniny je do 30 g denně.
Šetřící dieta
Šetřící dieta je vhodná, pokud chceme omezit zátěž střeva. Ovoce a zelenina a také brambory jsou co nejvíce mechanicky upraveny. Masa se vaří, dusí, pečou pod pokličkou na vodě. Omáčky se nezahušťují jíškou, ale zálivkou z mouky a vody nebo mléka.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
Adaptace na resekční výkon
Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně dietou tekutou, kašovitou a šetřící a sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň. Dobré adaptace dosáhneme obvykle při ponechání 100 cm tenkého střeva a při intaktním tlustém střevě.
Parenterální a enterální výživa
Pokud není možné zajistit dostatečný přísun živin stravou, uplatňuje se enterální a parenterální výživa. Při enterální výživě se do trávicího traktu podávají výživné roztoky. Nejrozšířenější formou aplikace enterální výživy je tzv. sipping. Plná enterální výživa se podává sondou nebo stomií do žaludku či do tenkého střeva. Parenterální výživa se podává mimo trávicí trakt do žilního systému.
Syndrom krátkého střeva a jeho specifika
U pacientů se syndromem krátkého střeva se navyšuje energetický příjem potravou dle snášenlivosti a délky tenkého střeva. Navyšuje se i příjem bílkovin a doplňují se minerální látky. Při přítomném tračníku se dieta obohacuje o rozpustnou vlákninu. Vhodné je stravovat se 5-7krát denně a konzumovat malé porce, přičemž by strava neměla obsahovat nerozpustnou vlákninu.
Potraviny a jejich vliv na střevní obtíže
Některé potraviny způsobují zápach (např. chřest, houby, vejce nebo ryby), který naopak tlumí např. jogurt, petržel nebo šťáva z brusinek. Nadýmání způsobují luštěniny, zelí, pivo nebo cibule. Proti nadýmání účinkuje např. jogurt nebo brusinky. Průjem může způsobit káva, cukr, kapusta nebo mléko, a proto se doporučuje konzumace čokolády, bílého chleba, rýže nebo banánů.
Pacienti by měli denně vypít alespoň 2,0-2,5 l tekutin, aby předešli zácpě nebo ucpání stomie. Pro upravení mikrobiální střevní rovnováhy se používají probiotika.
Dieta po operacích slinivky břišní a v hepatobiliární oblasti
Po cholecystektomii se v závislosti na individuální snášenlivosti v dietě snižuje množství tuků pod 60 g/den. Po operacích slinivky mohou pacienti trpět cukrovkou nebo nedostatečným vylučováním pankreatických enzymů. Po jaterních operacích zpravidla nejsou nutná dlouhodobá dietní omezení.
Celiakie a bezlepková dieta
Celiakie je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Reakci spouštějí peptidy gliadinu. Onemocnění se obvykle projevuje již v dětství, ale i diagnóza v dospělosti je možná.
Praktické rady a doporučení po operaci střev
V prvních 6 - 8 týdnech po operaci je vhodná strava bezezbytková, dobře tepelně upravená a lehce stravitelná. Vhodné je jíst stravu často a v malých porcích - nejlépe v dvou- až tříhodinových intervalech. Snídaně a oběd by měly být vydatnější, večeře lehká a podávaná delší dobu před spaním. Je vhodné vyvarovat se konzumace pokrmů pozdě večer. Jídlo je nutné vždy velmi dobře rozkousat. Pokud nemocný nemá v pořádku chrup, doporučujeme krájení na malé kousky, mletí nebo strouhání.
Snášenlivost jednotlivých potravin je individuální, pokud některá potravina vyvolává potíže, je třeba ji vyřadit z jídelního lístku. Po přizpůsobení organismu změněným podmínkám volíme vždy co nejpestřejší stravu. Důležité je dodržování pitného režimu.
Vhodné a nevhodné potraviny
Maso: kuřecí, krůtí, libová slepice, králík, ryby filé, kapr, štika, omezeně libové vepřové - kýta, kotleta, hovězí kýta. Omezte uzeniny - vybírejte si netučné druhy, které jsou snadno stravitelné.
Tuky: Pokrmy připravujte bez tuku, teprve do hotových jídel přidávejte malé množství másla nebo kvalitního rostlinného oleje. K pečivu volte malé množství másla nebo rostlinné tuky (typu Flóra, Rama, Perla apod.). Úplné vynechání tuků není vhodné, protože tuky jsou zdrojem potřebné energie.
Mléčné výrobky: Tavené sýry s obsahem tuku do 30 % v sušině bez příchutí, eidam, netučný tvaroh, tvarohové sýry (Lučina), netučné jogurty, termizované dezerty, pudinky. Mléko používejte nízkotučné a pouze k přípravě pokrmů (pro častou nesnášenlivost jej nedoporučujeme jako samostatný nápoj).
Pečivo: Vhodné jsou housky, rohlíky, veka, starší chléb, netučná vánočka, piškot, bílkové pečivo. K zahuštění pokrmů používejte bílou pšeničnou mouku opraženou na sucho a dobře povařenou (nemocní s alergií na lepek mohou použít bramborový nebo kukuřičný škrob nebo bezlepkovou mouku). Po tepelné úpravě jsou vhodné krupice, ovesné vločky, krupky. Nevhodné je celozrnné a tmavé pečivo, čerstvý chléb, čerstvé kynuté pečivo.
Ovoce: Nevhodné je ovoce nedozrálé, tuhé, příliš kyselé a bobtnající, např. švestky, hrozny, hrušky, rybíz, angrešt, pomeranče, mandarinky, ananas apod.
Bezezbytková dieta
V období po operaci střev, před kolonoskopií, nebo po průjmových onemocněních se doporučuje jíst bezezbytková strava. Bezezbytková dieta je označována číslem 5 a obecně jde o vyloučení potravin, které se špatně tráví. Tyto potraviny zanechávají ve stolici zbytky, které střevo dráždí a to může zhoršovat průběh léčby nebo onemocnění.