Umělá sladidla jsou již několik desetiletí předmětem diskusí o jejich bezpečnosti. Ačkoliv jsou schválená umělá sladidla oficiálními organizacemi označována jako bezpečná, nové studie přinášejí nové otázky. Tento článek se zabývá nedávnými studiemi a teoriemi o škodlivosti umělých sladidel, přičemž zohledňuje různé perspektivy a zjištění.

Úvod do umělých sladidel

Umělá sladidla jsou chemické látky, které simulují sladkou chuť bez obsahu cukru a energie. Používají se v potravinářském průmyslu jako alternativa k přidaným cukrům, jejichž škodlivé účinky jsou známy. Mezi nejběžnější umělá sladidla patří aspartam, sukralóza, acesulfam K a sacharin.

Nová francouzská studie a její zjištění

Nová francouzská studie, která zahrnovala více než 100 tisíc lidí, naznačuje, že umělá sladidla mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění a mrtvice. Podle studie může u 45 lidí ze 100 tisíc, kteří konzumují umělá sladidla, dojít k vyššímu riziku mrtvice ročně. Studie také ukázala, že aspartam je nejproblematičtější látkou.

Lékařka Eliška Selinger ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se věnuje oboru nutriční epidemiologie, zdůrazňuje, že i když se 45 případů na 100 tisíc nemusí zdát jako vysoké číslo, vzhledem k velkému počtu lidí, kteří sladidla konzumují, může být celkový dopad na populaci významný.

Metodologie výzkumu

Francouzská studie probíhala v letech 2009-2021 a zahrnovala více než 100 tisíc dospělých Francouzů, kteří několikrát do roka zaznamenávali svůj jídelníček, včetně značek produktů. Velikost vzorku umožnila výzkumníkům získat přesnější údaje o vlivu sladidel na člověka. Eliška Selinger vysvětluje, že výhodou této studie je, že autoři měli k dispozici údaje o ostatních potravinách, vzdělání, socioekonomických faktorech a životním stylu účastníků, což umožnilo lépe izolovat efekt sladidel.

Čtěte také: Maltitol – umělé sladidlo

Reverzní kauzalita

Studie se také snažila předejít takzvané reverzní kauzalitě. To znamená, že lidé s vyšším rizikem srdečních onemocnění mohou začít používat sladidla, aby zhubli, což by mohlo vést k mylnému závěru, že sladidla zvyšují riziko srdečních onemocnění.

Bezpečnost umělých sladidel

Umělá sladidla simulují sladkou chuť, aniž by obsahovala cukr a energii. Stávající limity pro denní příjem umělých sladidel jsou nastaveny tak, aby je člověk neměl šanci překročit. Eliška Selinger doporučuje postupné odnaučení sladké chuti a konzumaci potravin bez přidaného cukru a průmyslově nezpracovaných produktů.

Další výzkumy a teorie

Francouzská studie není jediná, která zkoumala vedlejší účinky umělých sladidel. Existují studie, které naznačují, že sladidla mohou stimulovat receptory ve střevech, které normálně reagují na cukr, a tím ovlivňovat metabolismus. Zkoumán je i vliv na střevní mikrobiom, zánětlivost a funkci cév.

Eliška Selinger upozorňuje, že je potřeba dalšího potvrzení těchto teorií a že francouzská studie je jen jednou z mnoha prací. Evropský úřad pro bezpečnost potravin nebo Světová zdravotnická organizace mohou na základě těchto studií změnit limity a doporučení pro používání umělých sladidel.

Konkrétní umělá sladidla a jejich rizika

Studie identifikovala aspartam (E951) jako nejproblematičtější látku, přičemž při srovnání konzumentů aspartamu a nekonzumentů umělých sladidel je riziko mrtvic větší o 45 případů na 100 tisíc lidí ročně. Acesulfam K (E950) a sukralóza (E955) jsou spojovány hlavně s rizikem srdečních onemocnění.

Čtěte také: Srovnání umělých sladidel pro pečení

Aspartam

Aspartam je umělé sladidlo, které se používá od 80. let 20. století. IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) klasifikovala aspartam jako pravděpodobně karcinogenní pro člověka (skupina 2B) na základě omezených důkazů o rakovině jater. JECFA (Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva) dospěl k závěru, že údaje nenaznačují důvod pro změnu přijatelného denního příjmu (ADI) aspartamu ve výši 0-40 mg/kg tělesné hmotnosti.

Erythritol

Erythritol je oblíbený u lidí, kteří se snaží zhubnout, protože prochází tělem téměř beze změn a nezvyšuje hladinu cukru v krvi. Nicméně, studie zjistily, že u lidí s rizikovými faktory pro srdeční onemocnění hrozí dvakrát vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu nebo mrtvice, pokud je v jejich krvi přítomna vysoká hladina erythritolu. Vědci zjistili, že erythritol provokuje zvýšenou trombózu.

Studie z roku 2022 o vlivu umělých sladidel na střevní bakterie

Studie publikovaná v časopise Cell se zabývala vlivem sacharinu, sukralózy, aspartamu a stévie na střevní bakterie a hladinu krevního cukru. Studie zjistila, že umělá sladidla mohou poškozovat mikrobiom a zhoršovat glukózovou toleranci. Nicméně, studie měla několik limitací, včetně způsobu provedení orálního glukózového tolerančního testu v domácích podmínkách a krátké doby trvání studie (14 dní). Mezi hlavní limitace studie patří fakt, že do studie byli vybráni pouze lidé, kteří nebyli nikdy vystaveni umělým sladidlům.

Neotam a jeho vliv na střeva

Studie publikovaná v odborném časopise Frontiers in Nutrition ukázala, že umělé sladidlo neotam může poškodit střeva narušením vrstvy buněk, které vystýlají střevo, a způsobením onemocnění dříve zdravých střevních bakterií.

Alternativy cukru a jejich využití

Vzhledem k negativním účinkům nadměrného příjmu cukru je důležité hledat alternativy. Mezi možnosti patří přírodní alternativy cukru (med, javorový sirup), sladidla přírodního původu (stévie, erythritol) a umělá sladidla (aspartam, sukralóza). Je však důležité si uvědomit, že i alternativy cukru mají své limity a potenciální rizika.

Čtěte také: Jak se orientovat v umělých sladidlech?

Evropská unie a schválená umělá sladidla

V Evropské unii je schváleno deset umělých sladidel pro použití v potravinách. Každé z těchto sladidel má stanovenou hodnotu akceptovatelného denního příjmu (ADI), která je považována za bezpečnou při denní konzumaci.

Nejčastěji používaná sladidla v EU

• Aspartam (E951): 200krát sladší než cukr, používá se ve žvýkačkách, topingách a dietních nápojích.
• Acesulfam K (E950): Vylučován v nezměněné podobě, používá se v kombinaci s jinými sladidly.
• Sukralóza (E955): Až 600krát sladší než cukr, používá se v širokém spektru produktů.
• Sacharin (E954): 300krát sladší než sacharóza, používá se v kombinaci s jinými sladidly.
• Cyklamát (E952): Pouze 30krát sladší než sacharóza, používá se v kombinaci s jinými sladidly.
• Neotam (E961): Až 13000krát sladší než cukr, používá se do nápojů, jogurtů a žvýkaček.

Výhody a nevýhody umělých sladidel

Výhody:

• Kontrola tělesné hmotnosti: Nahrazení cukru umělými sladidly může pomoci s kontrolou tělesné hmotnosti a hubnutím.
• Kontrola glykémie: Umělá sladidla nezvyšují hladinu cukru v krvi, což je výhodné pro lidi s cukrovkou.
• Ochrana zubů: Umělá sladidla nezvyšují riziko zubního kazu.

Nevýhody:

• Vliv na apetit: Umělá sladidla mohou ovlivnit centra odměny v mozku a vést k vyššímu apetitu.
• Vliv na střevní mikrobiom: Některá sladidla mohou negativně ovlivnit složení střevního mikrobiomu.
• Potenciální karcinogenita: Některá sladidla byla v minulosti spojována s vyšším rizikem vzniku nádorů.