Stravování podle tradiční čínské medicíny (TČM), známé také jako čínská dietetika, představuje sofistikovaný systém výživy, jehož cílem je podpora zdraví, dosažení harmonie, zvýšení odolnosti vůči nemocem a škodlivým vlivům a usnadnění návratu do rovnováhy. Tento holistický přístup klade důraz na individualitu, roční období a energetickou povahu potravin.

Odlišné pohledy na stravování: Západní vs. Tradiční čínský přístup

Západní, vědecký pohled hodnotí potraviny na základě obsahu látek, jako jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, kalorie, vitamíny a minerály. Tradiční čínský přístup hodnotí stravu podle jejího vlivu na organismus z hlediska jin a jangu, pěti prvků, konstituce jedince, aktuálního období a případného onemocnění. Pracuje s pojmy jako „zahřívá“, „ochlazuje“ nebo „doplňuje“, které jsou intuitivnější a bližší našemu vnímání.

Orgány v tradiční čínské medicíně

Pojem „orgán“ v TČM je širší než anatomický. Orgánem zodpovědným za trávení je hlavně slezina. Dobrá funkce sleziny je v TČM spojena s kvalitním trávením. Vhodná strava slezinu podporuje a předchází nerovnováhám. Potrava vstupuje ústy do žaludku, kde se přeměňuje. Žaludek natrávenou "kaši" posílá dolů a slezina esenci z potravy vede nahoru. Systém sleziny by měl být schopen kompenzovat nepříznivé účinky občasných dietetických chyb. Za problémy s trávením může sekundárně stát kterýkoliv z orgánů. Špatné trávení může ovlivnit funkci srdce či ledvin.

Faktory ovlivňující zdraví

Zděděná konstituce a vitalita, označovaná jako yuanqi, je dána rodiči a předky. Částečně lze ovlivnit vnější prostředí. Zcela ovlivnitelný je způsob, jakým reagujeme na okolní dění. Zpracování podnětů závisí na vnitřním rozpoložení, obranné (wei), výživné (jing) a mentální (šen) čchi.

Základní principy stravování dle TČM

1. Rytmus trávení

Slezina, klíčový orgán pro trávení, vyžaduje pravidelnost v čase i množství jídla a nemá ráda extrémy. Vyhýbáme se příliš horkým, studeným, rychlým i pomalým jídlům. Congee (konží) - kaše z rýže je asi nejfádnější, ale nejjednodušší a hlavně nejstravitelnější pokrm na světě.

Čtěte také: Harmonické hubnutí

2. Soustředění na jídlo

Během jídla se plně soustředíme na to, co máme na talíři, abychom co nejlépe využili energii a vlastnosti potravin. Jíme v klidu, vsedě a důkladně žvýkáme.

3. Zapomenuté potraviny

Do jídelníčku zařazujeme potraviny, které jsou dnes opomíjené, jako žito, pohanka, jáhly, čočka, fazole, tuříny, kapusta, zelí, ředkve, kadeřávek, pórek, slunečnicová a dýňová semínka, vlašské a lískové ořechy.

4. Sezónnost

Jíme to, co právě roste. Na jaře zařazujeme klíčky a zelené listy pampelišek. V létě se zchlazujeme rajčaty a okurkami a omezujeme vaření. Na podzim jíme kořenovou zeleninu a ředkve. V zimě konzumujeme pórek a kadeřávek.

5. Jídlo jako nástroj zdraví

V jídle hledáme nástroj pro kvalitní život, prevenci a léčbu nemocí. Taoistická filozofie, z níž TČM vychází, je založena na rovnováze protikladných principů jin a jang.

Jin a Jang v potravinách

Taoistická filosofie, ze které TČM vychází, je založená na rovnováze dvou protikladných principů, kterým říkáme jin a jang. Ta jin a ten jang jsou nerozluční a přitom zcela odlišní. Jeden bez druhého nemohou být, jen společně tvoří jednotu. Zdravá jin znamená dobrý spánek, nervy a schopnost uvolnění.

Čtěte také: Harmonizace těla a mysli pomocí TCM

Čínští mudrci se věnovali podrobnému rozpracování kategorií jin a jang zhruba tři století kolem počátku našeho letopočtu. V oblasti přírodních věd a lékařství pak bylo do této teorie vetknuto množství odpozorovaných poznatků z přírody, které i dnes vytváří velmi zajímavou databázi informací o fungování lidského těla v souvislosti s počasím, zátěží a věkem. Člověk je zde vnímán v integrální jednotě se svým prostředím, přírodou, ročním i životním obdobím.

Další důležité aspekty TČM dietetiky

1. Termická povaha

Termická povaha jsou tepelné vlastnosti jednotlivých potravin. Neznamená to, zda je čaj horký nebo studený, ale jak působí na organismus.

2. Chuť

Chuť má větší význam, než jen chuťový vjem. Chuť dle TČM je účinek, který s sebou potravina nese a proces, který vyvolává. Chutě jsou jednou z vlastností, které čínská medicína zkoumá u potravin. Ne vždy chuť dle TČM souvisí s chuťovým vjemem, ten totiž může být z různých důvodů omezen.

3. Vliv na orgány

Potravina ovlivňuje konkrétní orgány a jejich systémy. Každý orgán dle čínské medicíny je zhmotněním určité energie čchi. Energie čchi má kořeny ve vodě, přeměňuje se ve dřevo, pak v oheň, následně zemi, pak v kov a nakonec opět končí ve vodě, celý koloběh se takto opakuje donekonečna. Říkáme tomu koloběh pěti hybatelů (elementů nebo prvků). Ke každému hybateli je přirazen orgán ve smyslu TČM.

Podpora těla dle pěti elementů

• Dřevo (jaro, játra, žlučník): Zařaďte do jídelníčku naklíčené rostlinky, luštěniny a obiloviny, jako je mungo nebo vojtěška, které podporují růst a obnovu energie. Pomáhá sladká a pikantní chuť, kyselá chuť je vyživuje. Je dobré omezit příjem ořechů, masa, slaných a tučných potravin. Jídlo se má vařit kratší dobu. Vhodné je blanšírovat nebo vařit na páře. Mezi často doporučené potraviny patří čerstvé rašící výhonky, naklíčené obilí, cibule, zázvor, křen, zelí, tuřín, květák, brokolice, kaštany, řeřicha, vojtěška, bobkový list, fenykl, majoránka či rozmarýn. Z bylin můžeme využívat Bohe, Chaihu, Juhua, Pugonying.
• Oheň (léto, srdce, tenké střevo): Upřednostňujte lehká a osvěžující jídla, jako jsou saláty z okurek a rajčat, které zavlažují srdce a krev. V létě je dobré jíst pestrobarevně a zařadit do jídelníčku syrovou zeleninu. Omezujeme tuky a sůl. V létě jsou nejvhodnější lehká studená anebo jen krátce tepelně upravovaná jídla. Vynechejte dlouhé vaření, pečení a smažení. Nedoporučuje se ani prudké ochlazování ledovými nápoji, protože se tělo stáhne a horko se uvězní uvnitř, navíc se silně oslabí slezina, což může vyvolat průjmy. Naopak se má pít zelený čaj, jasmínový čaj nebo teplá voda. Rovněž je vhodné použít ostřejší koření, které nám otevírá póry a pomůže ke spuštění pocení a tím k ochlazení těla. Na ochlazení v létě jsou dobrá jídla ze sojových bobů např. tofu.
• Země (pozdní léto, slezina, žaludek): Konzumujte přirozeně sladké potraviny, jako jsou mrkve nebo jáhly, které posilují slezinu a žaludek. Slezina nemá ráda vlhko, proto se vyhýbáme mléčným výrobkům, sýrům a spíše volíme produkty kozí. Naopak slezinu a celý střední zářiči dobře podpoříme konzumací kukuřice, rýže, brambor a jáhel. Dále můžeme volit mrkev, zelí, tofu, meruňky, zelené fazolky atd. Pokrmy pak připravujeme krátkým povařením. Rovněž omezíme konzumaci mouky, cukru, tuku a své denní porce na talíři snížíme. Potraviny, které nám pomáhají odstranit vlhkost z těchto pochutin jsou: žito, amarant, kukuřice, fazole adzuki, celer, hlávkový salát, dýně, vojtěška a čerstvé kozí mléko.
• Kov (podzim, plíce, tlusté střevo): Jezte potraviny s pálivou chutí, jako je zázvor nebo česnek, které aktivují ochrannou čchi. Na podzim se čchi stahuje dovnitř. Vzhledem k vytváření zásob na zimu je dobré zařadit potraviny bohatší na čchi. Na podzim dominuje element kovu, který představuje plíce a tlusté střevo. Z potravin volíme ty, co odstraňují sucho z organismu. Více do stravy zařazujeme houby, med, vejce, ořechy a semena. Rovněž je pak vhodná nakládaná zelenina, jablka, citrony, bílá ředkev, cibule, pažitka, česnek, hrušky, broskve, šípky, kroupy, jáhly a rýže. Jídlo připravujeme delším vařením.
• Voda (zima, ledviny, močový měchýř): Upřednostňujte teplá a výživná jídla, jako jsou polévky a dušené pokrmy, které zahřívají ledviny a podporují jangovou energii. Zima je obdobím klidu, meditace a rozjímání. Je vstřebáváním informací a předáváním vědění z generace na generaci. Informace tak jako výživa se konzervují a ukládají do kořenů. Lidem doporučuji, aby chodili brzy spávat a kvalitním spánkem pak kultivovali jinové substance. Zima je symbolizovaná elementem vody, tedy ledvinami a močovým měchýřem. Z jídelníčku bychom měli odstranit ostrá a kořeněná jídla, která vytahují jang na povrch, který má být v zimě uvnitř těla a hřát jako roztopené ohniště. Naopak se doporučují potraviny, podporující jinové energie, tedy hořké a slané. Základem je konzumace obilných hustých polévek, sušené a nakládané zeleniny a ovoce. A rovněž doporučuji žito, amarant, jáhly, ovesné vločky, celer, skopové maso, jehněčí maso, lososa, pstruha, vlašské ořechy, mořské řasy, mořské ryby, tuřín, vojtěšku a miso. Z koření pak hřebíček, skořici, anýz, zázvor a fenykl.

Praktické rady pro stravování dle TČM

1. Vybírejte vhodné kombinace potravin s ohledem na svůj zdravotní stav.
2. Soustřeďte se na konzumaci jídla: Vypněte mobilní telefon, notebook či tablet, nečtěte noviny a nesledujte televizi.
3. U jídla se nerozčilujte a klidně rozjímejte.
4. Po jídle si promasírujte břicho: Prohřejte si dlaně třením o sebe, pak je položte na nadbřišek a lehce masírujte krouživým pohybem, 20 - 30x ve směru hodinových ručiček, 20 - 30x opačným směrem.
5. Po jídle se projděte.

Chuť a její vliv na orgány

• Kyselá chuť: stahuje dovnitř a dolů a náleží k játrům a žlučníku.
• Hořká chuť: směřuje dovnitř a dolů, vysušuje, ochlazuje, snižuje krevní tlak, horečku, zmírní překyselení žaludku.
• Sladká chuť: má směr mírně nahoru, uvolňuje, vyživuje a patří ke slezině, slinivce a žaludku. Potraviny se sladkou chutí nasytí, dodají energii, což jsou hlavně obiloviny a pak tzv.
• Pálivá chuť: rozhýbe a směřuje energii ven, otevírá póry, pomáhá pocení například v počátku nachlazení, povzbuzuje trávení a odlehčuje.

Jednotlivé chutě jsou schopny ovlivnit i další orgány v rámci pěti prvků.

Čtěte také: Kustovnice a podpora diety

Teplotní kategorie potravin

Čínská dietetika rozděluje potraviny do pěti teplotních kategorií: studené, svěží, neutrální, teplé a horké. Čínská medicína léčí protikladem. Pokud je nemoc horká, používáme studené prostředky, zchlazujeme horké. A naopak. Je-li nemoc studená, zahříváme.

Povaha potravin

Povahou potravin se rozumí jejich vnitřní charakter. Nemá nic společného s jejich úpravou (i když ta je důležitá viz dále), ale s energií, která jim byla dána díky jejich původu a růstu. Stravování by mělo mít neutrální charakter a ostatní povahy přizpůsobovat ročnímu období. V zimě si můžeme dovolit mít více stravy, která zahřívá, což je nejenom výběr druhu potravin, ale i například koření, jako je skořice nebo hřebíček.

Příprava potravin

Důležité je myslet i na to, abychom minimalizovali ztráty při přípravě potravin. Rostlinné potraviny by neměly přijít do styku s těžkým kovem, mědí a hliníkem. Zeleninu a brambory omývejte rychle a zbytečně je nenechávejte máčet ve vodě.

Příprava jídla v léčebné čínské dietetice měla cílený význam a byla úmyslně rozlišována.

• Horká úprava jídla: není vhodná v teplých měsících a pro lidi, kteří trpí vysokým tlakem, pálením žáhy a ekzémy. smažení (je příprava potravin v oleji při teplotě nad 100 °C. Pozor na grilování masa na otevřeném ohni, které je svojí povahou horké nebo teplé (např.
• Teplá a neutrální úprava jídla: (vyrovnaný Yin a Yang, lehce oslabený Yang) příprava jídla by se měla vyskytovat v našem jídelníčku nejčastěji. Je též vhodná při různých dietách a pro lidi, kteří trpí poruchami trávení apod. dušení (je tepelná úprava, kdy je pokrm částečně ponořen a působí na něj horká pára. blanšírování (je kuchařské technika, kdy se plod ponoří do horké vody a následně zchladí. Díky této technice se snadněji sloupne slupka.
• Chladná úprava jídla: je klíčení a syrová úprava potravin (mixování, odšťavňování ovoce a zeleniny). Forma úpravy potravin podporuje jejich stravitelnost, takže konzumace syrových potravin by měla být velmi střídmá a měla by se preferovat spíše v letním období v odpoledních hodinách. Ranní pití tzv. smoothie je doslova šokem pro trávící systém a rozhodně není vhodné pro většinu z nás.
• Studená úprava jídla: zahrnuje zmrazené potraviny a potraviny z ledničky, zmrzliny, nápoje s ledem. Zmrazování zničí přirozenou energii potravin. Nezapomeňte na to, že naši předkové potraviny skladovali nejčastěji pomocí kvašení a sušení. Mražení je velmi mladý způsob konzervování potravin. Ledničky se začaly vyrábět v roce 1913 a ještě hodně dlouho trvalo, než se rozšířily do domácností. Zmraženou potravinu bychom měli tepelně upravovat min.

Tradiční čínská medicína - komplexní systém péče o zdraví

Tradiční čínská medicína není jen souborem technik. Jde o komplexní přístup k lidskému zdraví, tělu i duši. Ačkoliv její kořeny sahají tisíce let do minulosti, je i dnes velmi aktuální, a to nejen ve východní Asii. Stále více lidí v Evropě i Americe zjišťuje, že tradiční čínská medicína nabízí odpovědi tam, kde klasická medicína často pouze potlačuje příznaky.

Základním principem tradiční čínské medicíny je rovnováha mezi dvěma protikladnými silami: jin a jang. Jin představuje klid, chlad, výživu, noc a vnitřní procesy. Jang naopak aktivitu, teplo, pohyb, den a vnější dynamiku. Obě síly se neustále prolínají a doplňují - zdraví jsme tehdy, když jsou jin a jang v harmonii. Dalším stěžejním pojmem je Qi (čchi). To je životní energie, která proudí tělem skrze energetické dráhy zvané meridiány. Pokud Qi proudí volně a rovnoměrně, tělo funguje dobře.

Tradiční čínská medicína se opírá o pět hlavních směrů, které spolu tvoří komplexní systém péče o zdraví:

1. Bylinná terapie: Byliny tvoří jeden z nejdůležitějších pilířů tradiční čínské medicíny. Nejde ale pouze o čaje nebo izolované extrakty. Tradiční přístup pracuje s celými směsmi rostlin, kde se účinky jednotlivých složek navzájem posilují nebo vyvažují.
2. Akupunktura a akupresura: Akupunktura je známou a dnes již poměrně rozšířenou metodou, která stimuluje určité body na meridiánech pomocí tenkých jehliček. Akupresura pracuje se stejnými body, ale místo jehel využívá tlak prstů, případně speciálních pomůcek.
3. Dietetika (stravování): Jídlo není v tradiční čínské medicíně jen palivem nebo otázkou kalorií, je to léčivý nástroj. Každá potravina má svou povahu, chuť, účinek i směr působení. Například při oslabení sleziny se doporučují vařená, teplá jídla, při přebytečném horku se naopak zařazují ochlazující potraviny.
4. Cvičení Qi gong a Tai chi: Tradiční čínská medicína chápe pohyb jako důležitý prostředek k udržení toku Qi. Qi gong a Tai chi nejsou sporty v klasickém slova smyslu, ale pomalá, plynulá cvičení, která propojují dech, pozornost a pohyb.
5. Práce s emocemi: V tradiční čínské medicíně mají emoce přímý vliv na zdraví. Například nadměrné starosti oslabují slezinu, potlačovaný hněv zatěžuje játra a strach vyčerpává ledviny.

Diagnostika v TČM

Při první návštěvě terapeuta tradiční čínské medicíny si možná všimnete, že rozhovor vypadá trochu jinak než u běžného lékaře. Místo jednoho konkrétního problému se řeší celé spektrum, od kvality spánku až po vaše chutě na sladké nebo pocit chladu v nohou. Ale nebojte, vše má svůj význam.

• Diagnostika jazyka: Jazyk v tradiční čínské medicíně slouží jako zrcadlo vnitřního stavu těla. Terapeut sleduje jeho tvar, barvu, povlak nebo případné rýhy.
• Pulzní diagnostika: Velmi specifickou technikou tradiční čínské medicíny je pulzová diagnostika. Nejde ale jen o počet tepů za minutu, jak jsme zvyklí. Terapeut vnímá sílu, rytmus, hloubku i kvalitu pulzu na různých místech zápěstí.
• Anamnéza (rozhovor): Rozhovor je v tradiční čínské medicíně víc než jen výčet příznaků. Terapeut se ptá na věci, které mohou působit překvapivě - například jestli se v noci potíte nebo co se vám opakuje ve snech.