Střevní potíže, jako jsou zácpa, průjem a nadýmání, mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. Správná dieta hraje klíčovou roli v léčbě a prevenci těchto potíží. Tento článek poskytuje komplexní pohled na to, jak stravou podpořit zdraví střev, od akutních stavů až po chronická onemocnění.

Běžné střevní potíže a jejich příčiny

S nutriční terapeutkou Mgr. Soňou jsme konzultovali, že se střevními potížemi se občas potká skoro každý. Mezi nejčastější patří:

• Zácpa: Akutní zácpa bývá často způsobena stresem, změnou prostředí, změnou stravy a třeba i při cestování. Ta má chronické příznaky a způsobena je dlouhodobými špatnými stravovacími návyky a životním stylem. Správně sestavený jídelníček s dostatkem vlákniny, pitný režim, pohybová aktivita. Zácpa u dětí je často spojena s přechodem na příkrmy, nebo u dětí, které jsou krmeny umělým mlékem. Takové potíže je potřeba vždy konzultovat s pediatrem. U akutní zácpy, která je způsobena u dětí například změnou režimu, či stravy, pomůže správně upravený jídelníček, dostatečný pitný režim a pohybová aktivita dítěte.

• Průjem: To je časté a běžné onemocnění. Postihuje děti i dospělé. Projevuje se častou (více než 3 x denně) řídkou, vodnatou stolicí, zapáchající stolicí, křečemi v břiše a častým nutkáním na stolici. Na vině může být i psychická zátěž, stres, nervozita, strach, ve vážnějších případech se průjem objevuje u některých chronických onemocnění (např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, onemocnění jater, nebo slinivky břišní, při syndromu dráždivého tračníku…).

• Nadýmání:

  Čtěte také: Jídlo při střevní viróze

Obecné zásady stravování při střevních potížích

Při jakýchkoli střevních potížích je důležité dodržovat několik základních zásad:

• Dostatečný pitný režim: Klíčové pro doplnění ztracených tekutin a prevenci dehydratace. Dostatečný příjem tekutin je zásadní, protože průjmem tělo tekutiny rychle ztrácí. Slabý, lehce oslazený čaj doporučuji pít vlažný a po malých lžičkách.

• Lehká a stravitelná jídla:

• Omezení dráždivých látek:

• Postupná realimentace:

  Čtěte také: Jídlo po střevní viróze

Dieta při zácpě

Správně sestavený jídelníček s dostatkem vlákniny, pitný režim, pohybová aktivita. Při zácpě a nadýmání doporučuji, kromě úprav stravy, užívat probiotika a psylium. Jako poslední pomoc pomůže projímadlo, v zásadě pouze u akutní zácpy, nikoli dlouhodobého charakteru.

Jídelníček pro děti s prevencí zácpy

Strava dítěte by měla obsahovat vždy dostatek ovoce a zeleniny, protože vláknina, kterou obsahují, podporuje střevní peristaltiku. Doporučuji pravidelné podávání zakysaných mléčných výrobků, které také příznivě působí na střevní peristaltiku a mikroflóru. Důležitý je dostatečný pitný režim a pohybová aktivita dětí. Pitný režim přirozeně změkčí stolici a pohyb působí dobře na střevní svalovinu. Proto bych doporučila výrobky s ovocem a zeleninou, které ve svém sortimentu nabízíte, jako vhodnou alternativu za ovoce, či zeleninu na cesty, nebo na dětské hřiště.

Potraviny vhodné při zácpě

• Vláknina: Zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny).
• Tekutiny: Příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu.
• Probiotika: Živé kultury mikroorganismů, které žijí v lidském střevě a pomáhají rozkládat jídlo, absorbovat živiny a enzymy. Jsou pro naše zdraví důležité a prospěšné. Při narušení rovnováhy mezi „užitečnými a škodlivými bakteriemi,“ dochází k zácpám, k nadýmání, k zánětům a alergiím, ke vzniku kožních zánětů a také k vážným onemocněním. Přirozeně se vyskytují v některých potravinách, např. v mléčných výrobcích, přesněji v těch kysaných (kefír, podmáslí, acidofilní mléko, jogurty), vyskytují se v kvašené zelenině (kysané zelí, kysané okurky nebo známé kimchi). Také oblíbená kombucha je bohatá na probiotika, produkty z fermentované sóji a kvasové pečivo.

Potraviny nevhodné při zácpě

Doplňky stravy při zácpě

Laxativa (projímadla) podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.

Dieta při průjmu

Pokud průjem trvá déle než 3 dny, u dětí déle než 2 dny, u mladších dětí do 1 roku, je potřeba kontaktovat lékaře. Průjem rozlišujeme akutní, ustává zhruba do 1 týdne až do 14 dnů. Chronický průjem trvá déle než 14 dní a důležité je všímat si barvy stolice, zda je žlutá, zelená, krvavá, černá, nebo výrazně světlá. Při léčbě průjmu je potřeba dbát na pitný režim (3 litry tekutin).

Klidový režim a vhodná volba potravin, které dodají tělu živiny a energii, jsou pro realimentaci (obnovení výživy) při průjmu důležité. Úplné hladovění při průjmu nedoporučuji. Pro organismus je vyčerpávající i nedostatek energie. Strava by měla obsahovat minimum vlákniny a konzumace jídel by měla být v malých dávkách. Další den postupně zařadit bramborovou kaši (bez mléka), kuřecí vývar, vařené libové kuřecí, či hovězí maso a dušenou zeleninu. Pomalu zařazovat i mléčné výrobky, které pomohou obnovit průjmem narušenou střevní mikroflóru.

Čtěte také: Rychlé uzdravení po střevní infekci

Potraviny vhodné při průjmu

Jídelníček by měl v době obtíží obsahovat pouze lehce stravitelné potraviny jako jsou suchary, piškoty, pečivo, suchá rýže, brambory a banány. Po několika dnech lze do jídelníčku postupně zařazovat ostatní potraviny.

• Rehydratační roztoky: Doporučuje se rehydratační roztok, který je k dostání nejen v běžné síti lékáren, ale také na našem e-shopu. Rehydratační roztok je ideální mít doma a v případě silných průjmů a zvracení ho ihned podat. Nápoj dáváme raději často, v malých dávkách, nejlépe po lžičkách. Podáte-li najednou velké množství tekutin, může to vyvolat opětovné zvracení.
• Bylinné čaje: Velmi oblíbená je např. máta, fenykl, meduňka a tymián, které jsou v souvislosti s podporou zažívání užívány od nepaměti.
• Probiotika:

Potraviny nevhodné při průjmu

• Potraviny s vysokým obsahem vlákniny:
• Tučná jídla:
• Sladké nápoje:

Dieta při idiopatických střevních zánětech (IBD)

Idiopatické střevní záněty - ulcerózní kolitida a Crohnova choroba mají velmi komplexní patogenezi a projevy, kde odkazujeme na speciální gastroenterologickou literaturu. Nejen z dietologického hlediska je vždy nutný individuální přístup lékaře a dietní sestry. Velmi různé jsou fáze nemocí s projevy poruchy motility (pohyblivosti střeva), průjmy i zácpou a příměsí krve či hlenu ve stolici. Nutný je i specifický peri- (v období okolo operace) a pooperační přístup. Patogeneze nemocí je v detailech nejasná, nejspíše autoimunitní, zcela nepochybně jde o onemocnění zánětlivá s destrukcí tkání střeva. Důležitá je farmakoterapie a chirurgická léčba, kdy jsou prováděny výkony resekční (odstraňující), anastomózy (spojení dvou částí orgánu) či odlehčovací stomie (vývod).

Obecné dietní postupy při IBD

Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie (zvýšené koncentrace bílkoviny v séru) a proteinové malnutrice (bílkovinné podvýživy), často také s epizodami dehydratace, anémie (chudokrevnosti), teplot, se ztrátou tekutin i pocením. Prakticky vždy je onemocnění doprovázeno zhoršením psychického stavu pacientů, které dále komplikuje dietní léčbu. Rozšířen bývá nedostatek vitaminů zejména rozpustných v tucích, např. D a K, více se ztrácí i obsah žluči, vzniká nedostatek železa a kyseliny listové, při průjmech i dalších iontů. Častá je druhotně vzniklá laktázová insuficience a intolerance (nesnášenlivost) mléčných výrobků.

• Akutní ataka: Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
• Postupná realimentace: Postupná realimentace (obnovení výživy), začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
• Individuální tolerance: Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme na dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin.

Specifika diety u Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy

Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou). Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin. Nemocní mají sníženou chuť k jídlu, a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici (podvýživě) předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy.

U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána. Od 30. let minulého století se ale diskutuje např.

Reintrodukce běžné diety po remisi

Remisi onemocnění (bezpříznakové období) lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou. Podání komerčních přípravků, tzv. elementární formuli, ukončujeme pomalu.

Následuje reintrodukce (zařazování potravin zpět do jídelníčku) běžné diety:

1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy,

4.-8. den: podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory,

9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,

14.-20. den: již chleba a potraviny s glutenem,

17.-19. den: mléko.

Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela.

Dieta při syndromu krátkého střeva

Při úrazech a operacích někdy dochází k takové ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, že není schopno plnit své funkce. Potrava prochází zbývající částí střeva rychle a nestačí se strávit, natož vstřebat. Obvyklá výživová strategie po operacích vedoucích k syndromu krátkého střeva je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod podle stavu pacienta přes enterální výživu k výživě per os. Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií.

Výživová doporučení při syndromu krátkého střeva

Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové - mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli. Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je velmi obtížné. Důležitá je frekvence denních jídel. Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji.

• Vysokokalorická strava: Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem.
• Individualizace stravy: Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta.
• Omezení laktózy a nadýmavých potravin: Obecně platí, že častá je špatná tolerance laktózy, tedy mléka, tekutých mléčných výrobků, dále nadýmavých zelenin s hrubou vlákninou a luštěnin.
• Jemná vláknina: Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem.
• Suplementace vitaminů a minerálů: Často je nutné suplementovat vitaminy a minerální látky v celé šíři.

Dieta při střevní chřipce (gastroenteritidě)

Gastroenteritida, známá jako střevní chřipka, nemá i přes své označení s chřipkou nic společného. Gastroenteritida je zánět žaludku a střev, doprovázený zvracením a průjmem, nejčastěji jako následek konzumace zkaženého či nesprávně tepelně upraveného jídla. I když jde o časté a běžné onemocnění, které obvykle probíhá bez komplikací, je dobré vědět, jak na ně. Základem léčby je dostatek tekutin a vhodná strava.

Příznaky a prevence střevní chřipky

Typickým příznakem gastroenteritidy je průjem a zvracení, někdy doprovázené také zvýšenou teplotou. V průběhu onemocnění je stolice řídká, vodnatá, a kromě nevolnosti a zvracení, se mohou objevit také bolesti svalů, hlavy, kloubů a celková únava. Střevní chřipka se ve zvýšené míře objevuje v teplejším období roku, kdy je vyšší riziko toho, že se setkáme se zkaženými a nedostatečně tepelně upravenými pokrmy.

K nákaze může dojít také pouhým kontaktem s nakaženou osobou, pitím ze stejné sklenice s nemocným, ale i konzumací znečištěné vody a dlouho otevřených, nápojů. Střevní chřipka se může přenášet také vzduchem. V neposlední řadě je nutné zmínit nedodržování hygienických pravidel, které je častou příčinou vzniku střevních obtíží. Jde především o konzumaci neumyté zeleniny a ovoce, požívání potravin špinavýma rukama.

Dietní opatření při střevní chřipce

Během střevních obtíží je zásadní pitný režim, protože díky zvracení a průjmům dochází ke ztrátě tekutin, což může nemocného ohrožovat ve vážných případech i na životě. Vhodný je černý čaj podávaný po lžičkách, tekutiny s obsahem iontů a neperlivé minerální vody.

1. den není nutné jíst, jeden den půstu zdraví neohrozí. Vhodný je černý nebo bylinný čaj na zklidnění žaludku a střev, příp. neperlivá minerální voda.

2 a 3. 4. a 5. 6. a 7. den, jste-li bez potíží, můžete postupně přecházet na běžnou stravu.

Potraviny vhodné a nevhodné při střevní chřipce

Vhodnými potravinami jsou piškoty, suchary, pečivo. Postupně lze zařadit suchou vařenou rýži, brambory, banány a vařené kuřecí maso.

Probiotika a prebiotika pro zdraví střev

Říká se, že zdraví začíná ve střevech a něco na tom opravdu je. Ve střevech sídlí až 70 % imunitních buněk, a proto stav našich střev ovlivňuje i naše celkové zdraví. Pro podporu rovnováhy střevní mikrobioty doplňujte probiotika, přátelské bakterie, které příznivě ovlivňují složení vaší střevní mikrobioty, a tím také vaši celkovou kondici.

To jsou látky, které podporují růst a aktivitu prospěšných bakterií. Jedná se o nestrávenou vlákninu.