Dietoterapie, neboli léčba dietou, představuje klíčovou součást komplexní péče o pacienta. V minulosti, kdy lékařství bylo spíše empirické, hrála dietní léčba zásadní roli. Dnes, v éře moderní medicíny, se její postavení mění, avšak zůstává nepostradatelná v léčbě a prevenci mnoha onemocnění. Nemocnice hrají důležitou roli ve vzdělávání pacientů o správné výživě a v poskytování dietní podpory během hospitalizace.

Význam dietoterapie

Historicky byla léčba dietou jedním z nejvýznamnějších léčebných postupů. V dobách, kdy byla medicína jen spekulativní a empirickou vědou, byla dietní léčba součástí každého terapeutického doporučení. Část efektu takové léčby byla jistě typickým placebo efektem, dietní postupy a úsilí o změnu životního stylu byly pravděpodobně v historii medicíny nejvíce efektivní v léčbě i prevenci většiny nemocí.

Dnes se nemoci léčí mnoha moderními léčebnými postupy, především farmakoterapií či chirurgicky a význam diety v léčbě a prevenci nemocí se postupně mění.

Oblasti, kde je dieta klíčová

Do první skupiny onemocnění, kde je dieta nezbytná, patří:

• Obezita: Dietní opatření jsou základem léčby obezity.
• Cukrovka (diabetes mellitus): Dieta je klíčová pro udržení stabilní hladiny cukru v krvi.
• Podvýživa (malnutrice): Správná výživa je nezbytná pro obnovu a udržení tělesné hmotnosti a funkcí.
• Nemoci pankreatu: Dieta s omezením tuků je důležitá pro snížení zátěže na slinivku břišní.
• Celiakie: Bezlepková dieta je jediná účinná léčba.
• Fenylketonurie: Speciální dieta s omezením fenylalaninu je nezbytná pro prevenci neurologických problémů.
• Potravinové alergie: Eliminace alergenů z potravy je základní léčebný postup.
• Laktázová insuficience: Dieta s omezením laktózy pomáhá zmírnit trávicí potíže.
• Střevní záněty idiopatické i infekční: Dieta hraje roli v regulaci zánětu a podpoře hojení střevní sliznice.
• Pooperační stavy po výkonech na trávicím traktu: Speciální dieta je nezbytná pro postupné obnovení normálního příjmu potravy.

Samostatnou oblastí je pak enterální výživa, jejíž význam výrazně stoupá a omezuje v nemocnicích léčbu parenterální. Tato a další problematika klinické výživy prováděné sondou či parenterálně stojí částečně již mimo klasickou dietologii.

Čtěte také: Účinky Speciální Sacharidové Diety na zdraví

Dále jsou pro medicínu zásadní preventivní dietní postupy bránící vzniku aterosklerózy a eliminace nádory vyvolávajících vlivů v dietě.

Onemocnění, kde význam diety poklesl

Mezi onemocnění, kde význam diety významně poklesl, ale stále patří mezi léčebná opatření, patří:

• Dna: Dieta s omezením purinů může pomoci snížit hladinu kyseliny močové.
• Hypertenze: Dieta s omezením soli a tuků může přispět ke snížení krevního tlaku.
• Dyslipoproteinemie: Dieta s omezením nasycených tuků a cholesterolu je důležitá pro úpravu hladiny krevních tuků.
• Otoky: Dieta s omezením soli a dostatečným příjmem tekutin může pomoci snížit otoky.
• Nedostatek železa a vápníku: Dieta bohatá na tyto minerály je důležitá pro jejich doplnění.
• Dieta u ledvinných onemocnění: Úprava diety je důležitá pro snížení zátěže ledvin.
• Dieta u onemocnění žaludku, žlučníku i jater: Dieta může pomoci zmírnit příznaky a podpořit hojení.
• Léčba avitaminóz: Zvýšený příjem vitaminů prostřednictvím stravy nebo doplňků je nutný pro jejich doplnění.

U těchto skupin nemocí umíme často zasáhnout efektivněji jinou léčbou. Lze podávat účinnou farmakoterapii.

Dietologie ztratila význam v léčbě neurologických onemocnění, např. u epilepsie, neexistují dostatečné důkazy o jejím efektu o pokročilých stadií maligních onemocnění a ztratila na významu dietní opatření u autoimunitních onemocnění.

Dietní systém v nemocnicích

Dietní systémy nemocnic mají význam zejména výchovný. Pacient se naučí se svou nemocí žít. Význam ambulantní edukace a diskuse nad konkrétním jídelníčkem nemocného s nutričním terapeutem v diabetologické, obezitologické, gastroenterologické poradně či u praktického lékaře má větší smysl. Dietní systém nemocnic je však i součástí léčby řady nemocí zejména v období kolem operace. Systém se v minulosti mnohokrát měnil s rozvojem poznatků o výživě. Dietní systém dnes není závazný a je používán pouze jako doporučení.

Čtěte také: Keto Dieta: Jídelníček, Výhody, Rizika

Dietní léčba v nemocnicích se týká nejen diet, ale i výživy do sondy, parenterální výživy infuzní i tzv. Nemocnice musí zajistit nejen technologickou přípravu diety, ale i její distribuci a odborný kontakt s nemocným.

Základní typy diet v nemocnicích

Ve zdravotnických zařízeních existuje jednotný dietní systém, přičemž konkrétní dietu předepisuje lékař, nebo dietní odborník. Základních diet je 15 typů a jsou označeny čísly 0 až 14. Standardizované diety nemají kódové označení.

Mezi nejčastěji používané diety patří:

• Dieta 2 - šetřící: Podává se u nemocných s poruchami trávicího traktu a u nemocných ve stresových a zátěžových stavech.
• Dieta 8 - redukční: Určena pro nemocné s obezitou, hyperlipoproteinemií a obézní diabetiky 1. a 2. typu, kteří nevyžadují šetřící úpravu diety.
• Dieta 9 - diabetická: Vhodná pro nemocné s DM 1. typu a diabetiky 2. typu.

Základní diety pro pacienty bez speciálních potřeb

Pro pacienty bez dietního omezení a v nutričním riziku je prioritně určena základní dieta při riziku malnutrice (dieta 3 MAL).Pacientům bez dietního omezení a bez nutričního rizika je předepisována základní dieta ve zdraví (dieta 3 FIT).V případě, že pacient nebude dietu 3 FIT tolerovat, je možné předepsat dietu 3 MAL. Dieta 3 FIT má umožnit zdravě se stravující části populace zachovat své stravovací návyky i po dobu hospitalizace a dalším ukázat, jak se lze správně stravovat.

Základní dieta ve zdraví (3 FIT)

Tato dieta je určena k prevenci civilizačních onemocnění, jako jsou obezita, diabetes 2. typu, kardiovaskulární a onkologická onemocnění.

Čtěte také: Komplikace při nedodržení diety po operaci žlučníku

Charakteristika:

• Plnohodnotná strava s optimálním rozložením živin.
• Důraz na složení tuků, omezení cukrů a soli.
• Vyšší podíl vlákniny, vitaminů a minerálních látek.

Skladba jídelního lístku:

• Pestrost a rozdělení do 3-5 dávek.
• Respektování správného rozdělení talíře (bílkoviny, sacharidy, zelenina/ovoce).
• Preferování vaření, dušení, pečení a grilování.
• Omezení tuků a upřednostňování rostlinných olejů.
• Vysoký příjem zeleniny a ovoce.
• Zdroje polysacharidů (brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny).
• Zařazování vajec, ryb (zejména mořských).
• Preferování polotučných mléčných výrobků.
• Omezení polotovarů, uzenin a soli.
• Používání koření, bylin a zelených natí.
• Omezení sladkých pokrmů a slazených nápojů.

Základní dieta při riziku malnutrice (3 MAL)

Tato dieta je určena pro pacienty s rizikem podvýživy bez speciálních dietních omezení nebo pro ty, kteří netolerují dietu 3 FIT.

Charakteristika:

• Přizpůsobení pacientům s nedostatečnou chutí k jídlu.
• Potraviny s vyšším obsahem energie a bílkovin.
• Nižší obsah vlákniny ve srovnání s dietou 3 FIT.
• Zohlednění oblíbenosti jídel a národních/krajových jídel.

Skladba jídelního lístku:

• Možnost zmenšení porcí a zvýšení počtu jídel (4-6 denně).
• Zdroje komplexních sacharidů dle preference pacientů.
• Množství zeleniny a ovoce omezeno na 200-250 g denně.
• Luštěniny zařazovány při dobré snášenlivosti.
• Upřednostňovány polotučné a tučné mléčné výrobky.
• Ořechy a olejnatá semena podávány při dobré snášenlivosti.
• Možnost zařazení jemného pečiva.
• Uzeniny s preferencí nižšího obsahu tuků a vysokého podílu svalové bílkoviny.
• Používání soli, koření a bylin pro zlepšení chuti.

Ostatní základní diety

• Dieta pro těhotné a kojící ženy: Zvýšený příjem energie a živin, zejména vitaminu C, kyseliny listové, vápníku a železa.
• Strava batolat (1-3 roky): Porce odpovídají věku a vývoji dítěte, strava obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, chléb/obiloviny a maso (rybí, drůbeží, králičí). Vyloučeny jsou uzeniny, kořeněná a smažená jídla.
• Strava menších dětí (4-10 let): Porce jsou uzpůsobeny menším dětem, strava obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, chléb/obiloviny a maso. Nepoužívá se pikantní koření.
• Strava větších dětí (11-18 let): Porce odpovídají věku a vývoji dítěte, strava obsahuje mléko/mléčné výrobky, zeleninu/ovoce, obiloviny, maso/vejce/rostlinné produkty s kvalitní bílkovinou.
• Laktoovovegetariánská dieta: Vylučuje maso (včetně drůbeže a ryb) a želatinu. Zdrojem bílkovin jsou mléko, mléčné výrobky a vejce.

Alternativní dietní přístupy (veganská strava)

Veganskou dietu, která vylučuje veškeré potraviny živočišného původu, nelze v žádném případě z medicínského hlediska doporučit, zejména u pacientů v nutričním riziku nebo při zvýšených potřebách organismu (rekonvalescence, těhotenství, růst). Pacient je informován o rizicích a možnostech řešení. Zdravotnické zařízení většinou není schopné nemocniční dietu upravit tak, aby odpovídala veganským zvyklostem. Pokud pacient trvá na tomto způsobu stravování, je nezbytné mu umožnit, aby se stravoval z jiných zdrojů na své náklady tak, aby strava byla bezpečná a zároveň aby bylo možné provádět pravidelnou nutriční bilanci.

Individuální (výběrová) dieta

Sestavuje se individuálně pro konkrétního pacienta buď výběrem jednotlivých pokrmů v rámci jídelního lístku, nebo v odůvodněných případech i nad tento rámec. Respektují se dietní omezení pacienta. Vhodná pro pacienty s alergiemi, metabolickými onemocněními, anorexií nebo ve všech případech, kdy nelze využít jídelní lístky jednotlivých diet v dietním systému.

Nadstandardní dieta za příplatek

Pacientovi může být nabízena nadstandardní dieta, kterou si hradí z vlastních prostředků. Pacient si vybírá pokrmy v rámci některých či všech denních chodů ze speciálního jídelního lístku. V případě, že má pacient zároveň speciální dietní potřeby, musí být zohledněny i v rámci nadstandardní diety.

Zásady výživy nemocných

Účelem výživy nemocných je kromě jejich zasycení i ovlivnění nepříznivých patologických stavů. Terapeutický účinek stravy spočívá v náhradě chybějících látek v organismu a podpoře rekonvalescence organismu. Základní složky potravy jsou voda, sacharidy, vláknina, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky.

Faktory ovlivňující výživu pacienta zahrnují zejména jeho individuální zdravotní stav, psychický stav, kulturu, náboženství, společenské skupiny v nichž se pohybuje; dále účinky léků, alkohol a samozřejmě i osobní preference.

Při výběru a podávání jídla je důležitá stravitelnost, technologická úprava, vhodný výběr potravy, zvláštní složení, chutnost, estetická složka, hygiena, pestrost, přání pacienta a pravidelnost podávání. Po výběru vhodné diety se potrava objednává žádankou. Jídlo se hygienicky balí a následně se rychle přepravuje k pacientovi. Teplá strava musí k pacientovi dorazit ještě teplá.

Enterální a parenterální výživa

Pokud není příjem potravy standardní cestou z klinického hlediska možný, využívá se klinické výživy, při které je přesně definovaná potrava ve svém složení podána enterálně nebo parenterálně. Účelem enterální výživy je zachování anatomické a funkční integrity střeva, pokud pacient nemůže, nesmí, nebo nechce jíst (anorexie, sepse, před a po operaci apod.) Enterální výživa se podává bolusově (janetkou), kontinuálně po dvacet hodin, nebo přerušovaně po dvou až třech hodinách. Per os se enterální výživa podává formou „sippingu“ - popíjením vysoce výživného roztoku (například nutridrinku).

Důležitost správného podávání stravy

Podávané jídlo musí být vždy dostatečně teplé a vhodně upravené. Musí být doručeno správnému pacientovi dle jeho předepsané diety, musí být podáváno pravidelně, v přiměřenou dobu a to tak, aby byl dodržen přiměřený interval mezi jídly. Pacient musí mít k dispozici dostatečné množství tekutin a k servírování jídla má sestra použit ochranný plášť, který neslouží jinému účelu.