Plicní embolie je závažný stav, který vyžaduje komplexní léčbu, přičemž důležitou roli hraje i správná dieta. Tento článek se zaměřuje na specifika stravování během antikoagulační léčby, která je často součástí terapie plicní embolie. Dieta je klíčová pro pacienty s trombózou (přítomností krevní sraženiny) a pro ty, u kterých existuje vysoké riziko jejího vzniku, a to i preventivně.
Úvod do antikoagulační léčby a významu diety
Antikoagulační léčba využívá léky, které snižují krevní srážlivost (například warfarin nebo heparin). Správná dieta při této léčbě je zásadní pro její efektivitu a minimalizaci rizik. Hlavním cílem diety je udržovat stabilní příjem vitaminu K, který hraje klíčovou roli v procesu srážení krve.
Vitamin K a jeho role v těle
Vitamin K je nezbytný pro tvorbu bílkovin, které zajišťují srážení krve. Dále je důležitý při tvorbě a udržení kostní hmoty a přeměně glukózy na glykogen (zásobní sacharid). Jedná se o vitamin rozpustný v tucích, nemění se tepelnou úpravou. Není v těle uložen do zásoby, ale recykluje se v těle, tím se předchází kolísání jeho hladiny.
Zásady stravování při antikoagulační léčbě
Dieta při antikoagulační léčbě by měla vycházet ze zásad stravy v rámci zdravého životního stylu, přihlížet k dalším případným současným onemocněním (cukrovka, zvýšená hladina cholesterolu v krvi apod.) a zohledňovat také současné stravovací zvyklosti pacienta. Je založena na stabilním příjmu vitaminu K tak, aby jeho obsah ve stravě nekolísal. Dále je třeba počítat s tím, že horečka, průjem, náhlé snížení tělesné hmotnosti a alkohol zvyšují účinek antikoagulancií.
Monitorování účinnosti antikoagulační léčby
Dávka antikoagulancií se stanovuje tak, aby dostatečně snížily riziko trombózy a přitom ještě významně nezvýšily riziko krvácivých komplikací. Zda je dávka léků pro pacienta správná, určuje laboratorní test - protrombinový čas (Quickův test). Jeho výsledek je udáván jako INR (mezinárodní normalizovaný poměr). U osob léčených warfarinem stanoví lékař léčebné rozmezí (dle pacientovy choroby), které je zpravidla 2,0-3,0 nebo 2,0-3,5 nebo 2,5-3,5. Při poklesu INR pod dolní hranici je účinek warfarinu nedostatečný a hrozí riziko vzniku trombóz.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Potraviny s vysokým obsahem vitaminu K: Opatrnost je na místě
Vysoké množství vitaminu K obsahuje listová zelenina, nevíce pak kysané zelí, které je při dietě naprosto nevhodné. Dalšími významnými zdroji jsou kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, polníček, rukola aj. Jako samostatný pokrm by se neměla používat brokolice a květák. Velké množství vitaminu K obsahuje i zelená petrželka, kopr a řeřicha, která se však většinou podává v minimálním množství na dochucení, ozdobení.
Bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K
Mezi zeleninu s nízkým či relativně nízkým obsahem vitaminu K a tedy bezpečnou patří mrkev, celer, petržel, ředkvičky, zralá rajčata, okurky, papriky.
Maso, tuky a vejce v dietě
V kuřecím a krůtím mase obsah vitaminu K kolísá, a to s ohledem na krmivo. Stejný problém je i u masa hovězího. Je tedy třeba regulovat jejich množství v jídelníčku. Výhodnější, z pohledu obsahu vitaminu K, je maso vepřové, nicméně jeho častou konzumaci je třeba zvážit s ohledem na množství přijatého tuku. V tucích je rozdílný obsah vitaminu K. Vhodné je preferovat řepkový či slunečnicový olej, v oleji olivovém a sojovém je množství vitaminu K vyšší. Vitamin K je obsažen pouze ve vaječném žloutku.
Luštěniny a nápoje: Co omezit?
Obsah vitaminu K v cizrně, sóje a výrobcích z ní není jednoznačný (liší se dle použité literatury). Z nápojů je třeba omezovat bylinné čaje, zejména zelený a kopřivový čaj, případně odvar z třezalky. U alkoholu záleží na zvyklostech pacienta - lze tolerovat 1 drink denně (1/2 l piva, 2 dcl vína nebo 0,5 dcl destilátu). Vyšší množství se zdá být rizikové.
Potraviny a byliny s antikoagulačními účinky
Některé přírodní látky obsažené v potravinách a bylinách vykazují schopnost ředit krev. Mezi tyto potraviny patří například:
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
- Česnek: Podporuje kardiovaskulární zdraví a má schopnost přirozeně ředit krev. Nejlepší je jíst česnek syrový.
- Kurkuma: Obsahuje kurkumin, který může mít protisrážlivé účinky.
- Kajenský pepř: Obsahuje salicylát, přírodní činidlo na ředění krve.
- Skořice: Obsahuje kumarin, silný antikoagulant. Na ředění krve je lepší cassia skořice, která má spoustu kumarinu.
- Zázvor: Obsahuje salicylát, který může zabránit žilní trombóze.
- Omega-3 mastné kyseliny: Mohou pomoci zvýšit pružnost krevních cév a ředit krev. Nacházejí se v mastných rybách, jako je losos, sardinky a makrela.
- Pupalka dvouletá: Snižuje produkci tromboxanu, který podporuje shlukování krevních destiček.
Je velmi důležité konzultovat změny ve stravě nebo užívání bylinných doplňků s lékařem, pokud užíváte warfarin nebo jiný lék na ředění krve. Tyto látky mohou interagovat s léky a způsobit příliš silné ředění krve.
Režimová opatření a doplňková léčba
Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou jsou léčeni ambulantně nebo v nemocnici. Dlouhodobá protisrážlivá léčba může probíhat formou perorálního podávání či injekční aplikací. Při antikoagulační léčbě je nutné dodržovat „bezpečnostní“ pravidla. Může dojít jak ke krvácivým komplikacím při předávkování, tak k progresi onemocnění při nedostatečné účinnosti léku nebo nepravidelném užívání.
Při zahájení protisrážlivé léčby by měl být pacient vybaven průkazkou, kterou by měl neustále nosit u sebe pro případ nenadálého úrazu či autohavárie. Při známkách častějšího slizničního krvácení (z nosu či z dásní při čištění zubů) nebo při větší tvorbě modřin je nutné ihned navštívit svého ošetřujícího lékaře, který stav zhodnotí. Vzhledem k užívání antikoagulačních léků je pacient ohrožen vyšší krvácivostí, proto se nedoporučují kontaktní sporty.
Délka antikoagulační léčby a podpůrná opatření
Délka antikoagulační léčby je různá. U pacientů se známou vyvolávající příčinou by měla postačovat délka léčby tři měsíce. U idiopatických žilních trombóz by měla být léčba minimálně 6 měsíců. Pokud má pacient další přidružené rizikové faktory, pak minimálně 12 měsíců.
Součástí dlouhodobé léčby žilní trombózy je i další podpůrná léčba a nošení kompresních punčoch. Kondiční cvičení by mělo být zaměřeno na posílení lýtkového svalstva, které může pomocí tzv. žilně-svalové pumpy podpořit žilní návrat směrem k srdci. Vhodnými sporty jsou plavání, jízda na kole nebo běh na lyžích. Při nich je vhodné mít natažené kompresní punčochy. Taktéž je vhodné večerní sprchování končetin střídavě teplou a studenou vodou. K úlevě po trombóze mohou přispět i některá venofarmaka.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
Režimová opatření i po skončení léčby
Pacient po prodělané žilní trombóze, který již ukončil protisrážlivou léčbu, by měl nadále dodržovat režimová opatření, cvičení a měl by nosit kompresní punčochy. Vhodný je dostatek tekutin během celého dne.