Metabolismus je soubor biochemických procesů, které zajišťují přísun energie a přeměnu látek nezbytných pro stavbu a správnou funkci buněk, tkání a orgánů. Tyto procesy jsou řízeny neurohumorálně a dělí se na anabolismus (pozitivní bilance) a katabolismus (negativní bilance). Pro správné fungování metabolismu jsou nezbytné vitamíny a další prvky.

Energetický metabolismus

Cílem příjmu živin je získání energie. Sacharidy jsou preferovány jako zdroj energie, a to jak formou příjmu, tak přeměnou z tuků. Hladina glukózy v krvi je udržována na stálé úrovni. Při zvýšeném štěpení tuků stoupá hladina ketolátek, které mohou být také zdrojem energie a šetří bílkoviny. Nadměrné využívání bílkovin jako zdroje energie vede k patologickým stavům.

Příčiny poruch metabolismu

Patologické stavy metabolismu mohou být způsobeny poruchami příjmu a složení živin, poruchami využití živin v metabolických procesech, nedostatkem hormonů, genetickými vadami nebo závažnými souběžnými chorobami.

Složkami výživy jsou voda (denní příjem kolem 2000 ml), proteiny (0,8 g/kg tělesné hmotnosti), glycidy (60 % přijímané stravy) a lipidy (zásoba energie a nosiče vitamínů). Potrava musí být posuzována z hlediska množství (energetické hledisko) a kvality (optimální složení včetně stopových látek).

Hladovění

Při hladovění nastupují mechanismy využití rezerv jaterního glykogenu, vzestup lipolýzy a ketolátek jako náhradního zdroje energie. Spotřeba zásob energie je provázena výrazným hubnutím. Otoky z hladu vznikají při poklesu onkotického tlaku krevní plazmy a tím přestupu tekutiny z buněk do ECT. Srdce vykazuje snížený srdeční výdej snížením funkce levé komory. Ventilace plic je omezena snížením minutové plicní ventilace a vitální kapacity zhoršenou funkcí mezižeberních svalů.

Čtěte také: Dieta a antikoagulace

Mentální anorexie a bulimie

Mentální anorexie je psychická porucha charakterizovaná cíleným snižováním tělesné hmotnosti při nekritickém pohledu na vlastní tělesnou schránku. Dochází k proteinové a energetické malnutrici se všemi důsledky. Postiženy bývají nejčastěji dívky ke konci puberty, ale i chlapci.

Bulimie je také onemocnění narušené psychiky. Charakterizují ji stavy častého nezvládnutelného přejídání a stavy se snahou o redukci hmotnosti i za cenu použití diuretik, projímadel a jiných drastických prostředků (zvracení).

Obezita

Obezita je definována jako nadměrné ukládání tukových zásob při nepoměru energetického příjmu a výdeje. Za normu je u mužů považována hodnota do 20 % tělesného tuku, u žen do 25 % z celkové hmotnosti. Rozlišujeme dva typy ukládání tukových rezerv: u mužů jablíčkový (viscerální) a u žen hruškový typ.

Pro hodnocení obezity používáme tzv. BMI (body mass index), což je poměr váhy a výšky těla, který by měl být v hodnotách do 20-25. Hodnoty vyšší jsou již nadváhou, hodnoty nad 35 obezitou. Při hodnocení obezity se rovněž orientujeme z obvodu pasu, který by u mužů neměl přesahovat 105 cm a u žen 95 cm.

Příčiny vzniku obezity jsou dány souhrnem faktorů vnitřních (genetických) a zevních (stravovací návyky, fyzická aktivita, stres), ale vždy jde o multifaktoriální podklad. Hovoříme o určitém nastavení hypotalamického centra hladu a sytosti, do kterého přichází řada impulzů jednak z GIT, ale i smyslových center, které cestou mozkové kůry uvolňují pocity hladu nebo sytosti. Hypotalamické centrum je patrně individuálně nastaveno na dosažení určité masy tělesného tuku (adipostat). Vyšší nastavení je pak problémem u recidiv obézních při zhubnutí (jojo efekt). V patogenezi obezity je uznávána i teorie leptinové rezistence, kdy hypotalamická centra hůře reagují pocitem sytosti na leptin.

Čtěte také: Léčba Dny: Podrobný rozbor

Obezita je součástí některých patologických stavů spojených s diabetem II. typu, inzulinorezistencí, hypertenzí, hypercholesterolémií. Spojení obezity a dechové nedostatečnosti představuje tzv. Pickwickův syndrom.

Specifické poruchy metabolismu

V současné době je známo asi 850 metabolických onemocnění, z nichž léčitelných nebo dietou ovlivnitelných je cca 70. Tam, kde není léčba možná, je snaha alespoň mírnit projevy onemocnění a přidružené komplikace. Dieta je založená na omezeném přívodu dané nestravitelné AMK a potravinových doplňcích, jako jsou směsi aminokyselin, vitaminů, minerálů.

Tyrosinémie I.

Při tyrosinémii I. se snižuje toxicita orgánovou transplantací (játra) u glykogenóz. Je nutné zamezit konzumaci masa, mléka a obilnin. Zvláštní formou je tzv. remetylační forma, kdy nedochází ke zpětné přeměně homocysteinu na methionin. V organismu se hromadí tyrosin a metabolity jeho přeměny (hlavně sukcinylaceton), které působí toxicky především na játra a buňky ledvinných tubulů.

Leucinóza

Leucinóza je většinou způsobena poruchou některého z enzymů v katabolismu větvených aminokyselin (leucin, isoleucin, valin), což vede ke zvýšenému vylučování karboxylových kyselin v moči. Společnými příznaky jsou toxické poškození mozku, pozitivita ketolátek, acidóza a hypoglykémie. Průběh může být akutní (do 6. měsíce věku), subakutní (mezi 6. měsícem a 1. rokem) nebo chronický (po 1. roce).

Glutarová acidurie I. typu

Glutarová acidurie I. typu postihuje 1 z 100 000 lidí. Amoniak zvyšuje transport některých látek přes hematoencefalickou bariéru. V léčbě se používá intenzivní a podpůrná péče.

Čtěte také: Prevence Campylobacter

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je soubor příznaků a onemocnění, které zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a steatózy jater. Mezi tyto příznaky patří obezita, dyslipidemie (zvýšená hladina krevních lipidů), hypertenze (vysoký krevní tlak) a porušená glukózová tolerance nebo diabetes 2. typu.

Metabolický syndrom je definován obvodem pasu, hladinou glukózy, triglyceridů a HDL cholesterolu v krvi (vše nalačno) a krevním tlakem. Pokud jsou tři nebo více z těchto hodnot zvýšené (s výjimkou „hodného“ HDL cholesterolu, jehož hladina by naopak neměla být příliš nízká) nebo pokud člověk k normalizaci těchto hodnot užívá léky, jedná se o metabolický syndrom.

Příčiny metabolického syndromu

Metabolický syndrom je způsoben nezdravým životním stylem a špatnými stravovacími návyky. K rozvoji metabolického syndromu přispívá nadváha nebo obezita, nedostatek pohybové aktivity, strava s nadměrným obsahem tuků a cholesterolu, nadměrná konzumace alkoholu a soli, kouření, dlouhodobý stres a některá onemocnění nebo léčba léky.

Diagnostika a léčba metabolického syndromu

Pro diagnostiku metabolického syndromu je nezbytné odebrat podrobnou anamnézu a provést základní fyzikální vyšetření, jako je změření krevního tlaku, tělesné hmotnosti a obvodu pasu. Dále se provádí laboratorní vyšetření krve (hladina krevních lipidů, glukózy, cholesterolu, kyseliny močové, zánětlivých markerů, jaterní testy atd.). Léčba metabolického syndromu spočívá v kombinaci zdravé stravy (konzumované v přiměřeném množství) a zvýšené tělesné aktivity. Důležitá je redukce tělesné hmotnosti, zvýšení pohybové aktivity, snížení konzumace alkoholu a nasycených mastných kyselin a strava s vysokým obsahem vlákniny. Pokud tato opatření nejsou dostatečná, je třeba léčit související rizikové faktory (vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo glukózy v krvi) pomocí léků.

Další metabolické poruchy a jejich diagnostika

Metabolismus je proces v lidském organismu, během něhož dochází k přeměně látek. Živiny získané z potravy jsou v něm díky skupině enzymů přeměňovány na energii. Rychlost metabolismu je u každého člověka rozdílná. Obecně se činnost metabolismu zvyšuje při pohybových aktivitách. Určitá onemocnění můžou být naopak příčinou pomalého metabolismu. Podle způsobu přeměny metabolismus dále rozlišujeme na anabolismus a katabolismus. Anabolismus přeměňuje jednodušší látky na složité a při tomto procesu spotřebovává energii. Katabolismu oproti tomu dělá ze složitějších látek jednodušší a energii uvolňuje. Bazální metabolismus je základním druhem látkové proměny. U člověka probíhá v klidovém stádiu. Právě on hraje největší roli na tom, jak přibereme nebo zhubneme. Jeho rychlost má každý nastavenou individuálně, což vysvětluje, proč někomu stačí ke ztloustnutí trocha a jiný může jíst prakticky všechno a stále si udržuje svou normální váhu. Primárním metabolismem označujeme především přeměnu tuků, sacharidů, aminokyselin a nukleových kyselin. Sekundární metabolismus je poté metabolismus nebílkovinných látek.

Právě znalosti o metabolismu využívají někteří jedinci ve snaze zhubnout. Jejich pozornost je zaměřená především na potraviny, které látkovou přeměnu dokáží zrychlit. Jedním z nejznámějších urychlovačů je zelený čaj. Dát mu přednost před kávou, která také pomáhá spalovat tuky, se určitě vyplatí, protože zelený čaj příznivě působí i na krevní oběh a obsahuje řadu antioxidantů. Místo cukru slaďte stévií a nezapomeňte pravidelně snídat. Výživné ranní jídlo je nejlepším prostředkem na nastartování metabolismu. Výbornou kombinací je dát si k snídani mimo jiné i kousky grepu. Dále je doporučováno užívání rybího tuku a zázvoru. Musíme však připomenout, že pouze jíst vhodné potraviny nestačí. Pro výkonnou funkci metabolismu je potřeba i pravidelného pohybu.

Poruchy metabolismu lipidů (dyslipidémie)

Poruchy metabolismu lipidů, tzv. dyslipidémie (patologické hodnoty cholesterolu nebo tuků v krvi) vedou ke vzniku aterosklerózy. Na té se podílí také další rizikové faktory. Nejčastěji vysoký krevní tlak, kouření, cukrovka, pozitivní rodinná anamnéza na výskyt infarktů srdce či mozkových příhod u rodičů v mladším věku, obezita, onemocnění ledvin, zánětlivá onemocnění (lupenka, revmatoidní artritida) a řada dalších. Rozsáhlé studie jednoznačně prokázaly , že hlavním viníkem je tzv. LDL-cholesterol (označován pro lepší pochopení pacientů jako "špatný cholesterol") a nově i částice obsahující cholesterol, označovaná jako Lp(a). V procesu aterosklerózy hrají závažnou roli také zvýšené hodnoty krevních tuků tzv. Tg (latinsky triglyceridy). HDL-cholesterol (dříve označovaný jako „hodný cholesterol") už dnes za hodný nepovažujeme. Jeho nízké i příliš vysoké hodnoty mohou být rovněž rizikové. Tzv. cílové hodnoty LDL-cholesterolu, HDL-cholesterolu, Tg a dalších sledovaných parametrů (apoB, Lp(a), nonHDL-cholesterolu a dalších) se dozvíte při vyšetření v lipidové ambulanci.

Úkolem lékaře v lipidové ambulanci je určit u každého pacienta jeho individuální riziko. Zjednodušeně řečeno, jak vysoké má riziko vzniku akutní příhody (infarkt srdce, cévní mozková příhody apod.) Tam, kde je již přítomna ateroskleróza (pacient má např. ischemickou chorobu srdce, dolních končetin nebo už prodělal infarkt srdce) je naším úkolem pokusit se zabránit progresi aterosklerózy či nové cévní příhodě. Je důležité si uvědomit, že léčba hypolipidemiky (statiny, fibráty, ezetimib, inhibitory PCSK-9 ) je celoživotní. Zatím nejsme schopni tato onemocnění vyléčit, protože jsou téměř 100 % dána geneticky a geny zatím ovlivnit neumíme. Proto musí pacient brát léky celý život.

Familiární hypercholesterolémie (FH)

Naše centrum se specializuje na vyhledávání nejčastějšího metabolického onemocnění naší populace - familiární hypercholesterolémii (FH). V současné době máme v tzv. programu MedPed (program na vyhledávání pacientů s FH) evidováno více jak 600 pacientů a většinu z nich jsme vyšetřili i geneticky, viz www.athero.cz . Tangierská nemoc - extrémně vzácné onemocnění, kdy má daný jedinec neměřitelný HDL-cholesterol. Homozygot FH - velmi vzácné a těžké onemocnění, kdy vaše tělo neumí zpracovat LDL-cholesterol, protože mu chybí tzv. LDL-receptory (zjednodušeně). Familiární dysbetaliprotenémie - kombinované zvýšení cholesterolu i tuků v krvi, které vzniká při mutaci či polymorfizmu genu pro apolipoprotein E.

Dědičné metabolické poruchy

Dědičné metabolické poruchy jsou způsobeny vadami genů, které kódují enzymy podílející se na metabolismu. Jedná se o poměrně různorodou skupinu několika set onemocnění s různými projevy, různým typem dědičnosti i možnostmi léčby. V důsledku nedostatečné funkce metabolismu dochází k poruše látkové výměny, což může vést až k závažnému poškození orgánů. U velké části metabolických poruch dochází ke zdravotním potížím způsobeným hromaděním látek, které se stávají toxické a narušují normální fungování organismu. Mezi nejčastější metabolické poruchy patří potravinové intolerance, zánětlivé onemocnění trávicího traktu, hromadění minerálů a chemických látek v organismu, což vede k řadě zažívacích, kožních, respiračních a jiných potíží. Konkrétní projevy onemocnění jsou uvedeny u jednotlivých testů. Genetická analýza je spolehlivou metodou pro diagnostiku i stanovení rizika vzniku v souvislosti s vrozenými predispozicemi.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance je geneticky podmíněná porucha. Jedná se o částečnou nebo úplnou neschopnost trávicího traktu zpracovávat laktózu neboli mléčný cukr, který je obsažený v mléce, mléčných výrobcích a dalších potravinách, což vede k řadě zažívacích obtíží. Laktózovou intolerancí trpí velká část dospělé i dětské populace. Zda mezi ně patříte i vy, zjistíte snadno pomocí genetické analýzy.

Histaminová intolerance (HIT)

Histamin je chemická látka přirozeně se vyskytující v organismu. Vyskytuje se ve větším množství v některých potravinách, kde se tvoří v důsledku procesu zrání a fermentace. Trpíte-li po konzumaci určitých potravin opakovaně zažívacími obtížemi nebo bylo onemocnění diagnostikováno u někoho v rodině, genetická analýza potvrdí nebo vyvrátí, zda máte ke vzniku histaminové intolerance (HIT) předpoklady. V případě prokázané predispozice, pomůže s odstraněním obtíží nasazení nízkohistaminové diety.

Celiakie

Celiakie neboli nesnášenlivost lepku je geneticky podmíněné autoimunitní onemocnění. Lepek, jinak také gluten, je součástí většiny obilovin a potravin, které se z těchto obilovin vyrábějí. U osob s celiakií lepek vyvolává zánět sliznice tenkého střeva, čímž se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Genetická analýza odhalí, zda máte k onemocnění predispozice, případně může pomoci stanovit definitivní diagnózu.

Gilbertův syndrom (GS)

Genetické vyšetření, které může prokázat předpoklady ke vzniku Gilbertova syndromu, případně zjistit příčinu vašich potíží. Gilbertův syndrom (GS) je dědičná porucha metabolismu bilirubinu (žlučového barviva). Vyznačuje se mírně zvýšenou hladinou bilirubinu v krvi bez známek jaterního onemocnění. V poměru 4:1 se častěji vyskytuje u mužů. Většina postižených je zcela bez obtíží, u některých se vyskytují nespecifické trávicí obtíže, snížená schopnost soustředění, slabost a/nebo zvýšená únava - zejména při hladovění. Ke zvýšení hladiny bilirubinu dochází zejména po fyzické námaze, psychické zátěži, alkoholovém excesu, úrazech, při infekcích a u žen během menstruace.

Hemochromatóza

Genetické vyšetření, které může potvrdit diagnózu onemocnění nebo odhalit rizikovou mutaci u zdravých osob, což představuje zvýšené riziko vzniku hemachromatózy u jejich potomků. Hemochromatóza je dědičné onemocnění charakteristické nadměrným vstřebáváním železa z trávicího traktu a jeho ukládáním v různých orgánech, především v játrech, slinivce, srdci, hypofýze, kloubech, kůži a pohlavních orgánech, což časem vede k jejich vážnému a nevratnému poškození. Příčinou onemocnění jsou mutace genu HFE, který má na udržení přiměřených zásob železa v organismu zásadní vliv. První příznaky se většinou objeví až v dospělosti, obvykle mezi 40-60. rokem života, a až 10x častěji u mužů, neboť u žen dochází pravidelně ke ztrátě železa během menstruačního cyklu. Projevy onemocnění jsou spíše nespecifického rázu, patří mezi ně například slabost, únava, apatie, bolesti břicha, svalů a kloubů, srdeční obtíže, ztráta libida, dýchací obtíže, zvýšená pigmentace kůže, vypadávání vlasů aj.

Wilsonova choroba

Genetické vyšetření, které může potvrdit diagnózu na úrovni DNA. Umožní odhalit zdravé přenašeče onemocnění, u kterých je zvýšené riziko vzniku Wilsonovy choroby pro jejich potomky. Jedná se o dědičné metabolické onemocnění způsobené genetickým defektem enzymu, který v organismu transportuje měď, což vede k jejímu nadměrnému hromadění zejména v játrech a mozku, čímž dochází k jejich následnému poškození. Hromaděním mědi jsou ale postiženy i jiné orgány, zejména srdce, ledviny, žlázy s vnitřní sekrecí a oči. Neléčená nemoc může způsobit závažné psychiatrické poruchy, poškození mozku nebo selhání jater. Genetické vyšetření je vhodné zejména u pacientů s klinickým podezřením na Wilsonovu chorobu a u osob s již prokázanou Wilsonovou chorobou v rodině.

Crohnova choroba

Genetické vyšetření, které může prokázat předpoklady ke vzniku Crohnovy choroby, případně zjistit příčinu vašich zažívacích obtíží. Crohnova choroba je chronické zánětlivé onemocnění trávicího traktu. Nejčastěji je postižena oblast tenkého a tlustého střeva. Jedná se o autoimunitní onemocnění, jehož původ není dosud zcela přesně znám, velkou roli ale bez pochyby hraje kombinace genetických predispozic a vnějších faktorů, včetně životního stylu.

Pankreatitida

Genetické vyšetření, které může prokázat předpoklady ke vzniku onemocnění slinivky břišní, případně zjistit příčinu vašich potíží. Pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Příčinou vzniku vzácné formy chronické pankreatitidy jsou především genetické predispozice v kombinaci s životním stylem, zejména konzumací alkoholu, kouřením, obezitou a špatnými stravovacími návyky. Chronické formy pankreatitidy jsou provázeny bolestí břicha po jídle, následnou ztrátou hmotnosti a změnou stolice. Při rozsáhlém poškození slinivky může dojít k rozvoji diabetes, hepatitidy nebo závažnému poškození jater.

Genetické testování - informace

Doba potřebná pro laboratorní vyšetření (analýzu vzorku) a termín dodání výsledku se liší podle typu a složitosti vyšetření. Obvykle je to v řádu týdnů, u komplexních testů až několika měsíců. Termín dodání výsledku je uveden v detailu každého testu na našich webových stránkách. V případě urgentních situací, např. u ženy s nově zjištěným nádorem prsu nebo vaječníku před operací je vyšetření nádorových syndromů na onkopanelu provedeno v režimu STATIM a výsledek je k dispozici do 3-4 týdnů, v běžném režimu je to do 6 měsíců.

Úhrada genetického vyšetření

Ze zdravotního pojištění je vždy hrazena genetická konzultace doporučená ošetřujícím lékařem (nejčastěji praktickým lékařem, pediatrem, onkologem, gynekologem nebo jiným specialistou). Klinický genetik při konzultaci posoudí, zda jsou splněna indikační kritéria k testování daných predispozičních genů, pokud ano, je celé genetické vyšetření včetně laboratorní analýzy vzorku a následné konzultace s genetikem/lékařem hrazeno ze zdravotního pojištění. V případě, že kritéria k danému genetickému testování splněna nejsou, pacient si může vybraný/doporučený test hradit jako samoplátce. Objednáte se a před návštěvou vyplníte online dotazník osobní a rodinné anamnézy ZDE na našich webových stránkách. Následuje konzultace s lékařem, který sestaví váš třígenerační rodokmen a rozhodne o indikaci k laboratornímu genetickému vyšetření. Doporučujeme s sebou rovněž přinést lékařské zprávy z posledních důležitých vyšetření. Doporučení - žádanku od lékaře, který vám genetickou konzultaci doporučil. Lékařské zprávy z předchozích vyšetření, které souvisí s požadovaným genetickým vyšetřením. Na genetické vyšetření není nutné být nalačno, můžete se tedy bez obav objednat i na odpoledne. Nezapomeňte vyplnit online genetický dotazník rodinné a osobní anamnézy, který najdete ZDE.

Prediktivní genetické testování a nádorová onemocnění

Uvádí se, že přibližně 5-10 % nádorových onemocnění je podmíněno vrozenými změnami určitých genů. Jedním z hlavních cílů prediktivního genetického testování je včasná identifikace rizikových osob. V případě zjištění rizikových predispozic (genových mutací), je doporučeno preventivní sledování na specializovaných pracovištích, kde je případné nádorové onemocnění včas zachyceno a díky tomu se zvyšuje šance na úspěšnou léčbu. U vysoce rizikových mutací mohou být doporučeny preventivní chirurgické zákroky, které riziko vzniku nádorového onemocnění daného orgánu prakticky znemožní (například odstranění prsních žláz nebo odstranění dělohy a vaječníku u nosiček mutace BRCA1 nebo BRCA2 genu). V případě, že se nádor tlustého střeva projeví u vašeho příbuzného prvního stupně (rodiče, sourozenci, děti) ve věku do 45 let, je vaše riziko vzniku tohoto nádorového onemocnění 5x vyšší. V případě tří příbuzných prvního stupně může být vaše riziko až 50%. V rodinách s opakovaným výskytem karcinomu střeva nebo s výskytem tohoto onemocnění v mladém věku, by se mohlo jednat o dědičný nádorový syndrom (Lynchův syndrom). V takových případech doporučujeme genetickou konzultaci.