Kampylobakterióza je celosvětově rozšířené průjmové onemocnění, které se projevuje jako akutní infekce trávicího traktu. Původcem je bakterie rodu Campylobacter, nejčastěji Campylobacter jejuni a Campylobacter coli. Onemocnění je typickou zoonózou, což znamená, že se přenáší ze zvířat na člověka. V České republice se kampylobakterióza řadí mezi nejčastější infekce zažívacího traktu, hned po salmonelóze, a v některých regionech dokonce zaujímá vedoucí pozici.

Historie a Výskyt

Historie kampylobakteriózy je úzce spjata s rozvojem mikrobiologie. Původce byl identifikován v polovině 20. století, kdy byly postupně odhalovány jeho vlastnosti a význam pro onemocnění lidí i zvířat. Od 70. let byl prokázán jeho význam pro lidské onemocnění a byly upřesňovány laboratorní metody záchytu. V posledních letech je stále častěji určován jako původce onemocnění i v České republice.

Hlášené počty případů se zvyšují. Původní vzestup souvisel s postupným zaváděním laboratorní diagnostiky, ale od poloviny 90. let je nárůst případů objektivní.

Způsob přenosu

K infekci dochází po konzumaci kontaminovaných potravin, zejména:

• Nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa
• Nepasterovaného mléka a mléčných výrobků
• Kontaminované vody

Bakterie se nacházejí ve střevech teplokrevných zvířat, včetně drůbeže, skotu a domácích mazlíčků. Kontaminace potravin může nastat během porážky, zpracování nebo skladování. Přenos je možný i nepřímo, například kontaminovanými předměty nebo vodou.

Čtěte také: Dieta při infekci Campylobacter

Za jednu z příčin zvýšeného výskytu kampylobakterióz v ČR se považuje změněný trend ve stravování, kdy se zvyšuje konzumace bílého drůbežího masa.

Příznaky

Po krátké inkubační době (obvykle 2-5 dnů) se objeví příznaky akutního průjmového onemocnění:

• Průjem s různě četnými stolicemi (vodnaté, hlenovité, někdy s příměsí krve)
• Bolest břicha (poměrně výrazná)
• Zvýšená teplota nebo horečka (může se objevit i před průjmem)
• Nevolnost, zvracení (není pravidlem)
• Bolest hlavy

U dětí se častěji vyskytuje bolest svalů, závrať a zvracení. Příznaky obvykle trvají 2-6 dní.

Diagnostika

Laboratorní diagnostika kampylobakteriózy se provádí ze vzorku stolice. Nejčastěji se používá PCR (polymerázová řetězová reakce) nebo kultivace a následná mikroskopie. Nepřímá serologická diagnostika z krve se provádí méně často.

Léčba

Většina nemocných s mírným průběhem kampylobakteriózy nevyžaduje specifickou léčbu. Důležitá je především hydratace organismu a náhrada ztracených minerálů.

Čtěte také: Dieta a antikoagulace

Domácí Léčba

• Dietní režim: Důležitá je lehká strava, vyhýbat se tučným, kořeněným a dráždivým jídlům. Vhodné jsou suchary, rýže, vařená mrkev, banány.
• Dostatečný příjem tekutin: Pít vodu, čaj, iontové nápoje. Důležité je nahradit tekutiny ztracené průjmem a zvracením.
• Symptomatické léky: Při bolestech břicha lze podat spasmolytika (léky proti křečím).

Lékařská Péče

• Rehydratace: U těžších případů, zejména u dětí a starších osob, může být nutná rehydratace infuzemi v nemocnici.
• Antibiotika: Antibiotika se používají jen u závažných případů, jako je například sepse (otrava krve) nebo u pacientů s oslabenou imunitou.

Dieta při Kampylobakterióze

Dieta hraje klíčovou roli v léčbě kampylobakteriózy. Cílem je šetřit trávicí trakt a nahradit ztracené tekutiny a živiny.

Doporučené Potraviny

• Suchary, starší pečivo: Lehce stravitelné, vážou tekutinu.
• Vařená rýže: Dodává energii, lehká pro žaludek.
• Vařená mrkev: Obsahuje minerály a vitamíny, má protizánětlivé účinky.
• Banány: Obsahují draslík, který se ztrácí při průjmu.
• Kuřecí vývar: Dodává tekutiny a elektrolyty.
• Bílý jogurt s probiotiky: Obnovuje střevní mikroflóru.

Nevhodné Potraviny

• Tučná jídla: Zhoršují průjem, zatěžují trávicí trakt.
• Kořeněná jídla: Dráždí střeva.
• Sladkosti: Mohou zhoršit průjem.
• Alkohol, káva: Dráždí trávicí trakt, dehydratují.
• Syrové maso, vejce: Zvyšují riziko další infekce.
• Mléčné výrobky (kromě bílého jogurtu): Mohou zhoršit průjem (laktózová intolerance).
• Zelenina a ovoce s vysokým obsahem vlákniny: Zvyšují motilitu střev.

Prevence

Prevence kampylobakteriózy je shodná s prevencí salmonelóz a dalších alimentárních nákaz. Důležité je dodržovat základní hygienické zásady a správně manipulovat s potravinami.

Zásady Prevence

• Důkladná tepelná úprava masa: Zejména drůbeží maso musí být důkladně propečeno, aby se zničily bakterie.
• Pasterizace mléka: Konzumovat pouze pasterizované mléko a mléčné výrobky.
• Oddělené skladování syrového a vařeného masa: Zamezit kontaminaci vařených potravin syrovým masem.
• Používání různých pomůcek a náčiní: Pro syrové maso a pro vařené potraviny používat oddělené nože, prkénka a nádobí.
• Mytí rukou: Důkladně si mýt ruce před přípravou jídla, po manipulaci se syrovým masem a po použití toalety.
• Ochrana potravin před hmyzem a hlodavci: Potraviny skladovat v uzavřených nádobách.
• Neomývat drůbež a maso pod tekoucí vodou: Vzniklý aerosol může kontaminovat okolní plochy.
• Správný výběr potravin: Uvědomit si možnost přežívání mikrobů ve zmrazené drůbeži.
• Tepelně upravené pokrmy zkonzumovat ihned po uvaření.
• Pečlivé skladování hotových tepelně upravených pokrmů.

Desatero Světové Zdravotnické Organizace pro Prevenci Alimentárních Nákaz

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala desatero zásad pro bezpečnou přípravu jídla, které pomáhají předcházet alimentárním nákazám, včetně kampylobakteriózy. I když jsou tato pravidla starší, stále platí a je důležité si je připomínat.

Komplikace

Kampylobakterióza obvykle probíhá bez vážnějších komplikací. Mezi možné komplikace patří:

• Dehydratace: Ztráta tekutin a elektrolytů, zejména u dětí a starších osob.
• Bakteriémie: Proniknutí bakterií do krevního oběhu.
• Reaktivní artritida: Zánět kloubů, který se může objevit několik týdnů po infekci.
• Guillain-Barré syndrom: Vzácné neurologické onemocnění, které může vést k ochrnutí.

Kampylobakterióza v létě

Léto je obdobím, kdy se kampylobakterióza vyskytuje častěji. Důvodem je vyšší teplota, která podporuje množení bakterií v potravinách. Navíc se v létě častěji griluje a konzumuje jídlo venku, což zvyšuje riziko kontaminace.

Čtěte také: Léčba Dny: Podrobný rozbor

Tipy pro bezpečné grilování

• Maso důkladně propečte, zejména drůbeží.
• Používejte oddělené náčiní pro syrové a vařené maso.
• Nenechávejte jídlo dlouho stát v teple.
• Udržujte gril a okolí čisté.
• Ujistěte se, že je maso dobře rozmrazené před grilováním.