Karlovarské dietní suchary představují specifický typ sucharů, které se vyznačují nízkým obsahem cukru a absencí výrazných chuťových přísad. Historie sucharů v českých zemích je však bohatá a sahá až do počátku 19. století, kdy se v oblasti Podkrkonoší, konkrétně v Lomnici nad Popelkou, začaly vyrábět proslulé lomnické suchary. Tento článek se zaměří na historii a recepty sucharů, s důrazem na dietní variantu a tradiční lomnické suchary.
Historie sucharů v Lomnici nad Popelkou
Lomnické suchary jsou regionální specialitou, která se v Lomnici nad Popelkou vyrábí již od počátku předminulého století, kolem roku 1800. Prvním pekařem, který se pustil do jejich výroby, byl Antonín Kynčl ze zavedené lomnické rodiny, která se věnovala pekařině již od 17. století. Suchary si rychle získaly oblibu a již v roce 1810 bylo v Lomnici 20 výrobců sucharů.
Nejznámějším z nich byl Michal Jína, který v roce 1910 založil první továrnu, jež vyvážela suchary do celého Rakouska-Uherska a posléze i do dalších evropských zemí a do Ameriky. V roce 1927 získaly suchary první cenu Grand Prix na světové výstavě v Paříži. V současnosti existuje mnoho malých výrobců sucharů, kteří je stále pečou s použitím kvalitních surovin. Dodnes se dochovalo celkem 40 originálních receptur.
Výroba lomnických sucharů
U lomnických sucharů se klade důraz na ruční výrobu. Suchary se pečou nadvakrát. Nejprve se z kynutého těsta ochuceného kořením (pomerančovou kůrou, citronem a muškátovým oříškem) vytvarují dlouhé šišky, které se upečou v peci. Poté se nakrájí na krajíčky, které se ještě suší, aby z nich vznikly tvrdé suchary. Nakonec se hotové suchárky obalují v silné vrstvě moučkového cukru. Koupit si je můžete ve čtyřech verzích - oříškové, mandlové, arašídové a dia. Lomnické suchary mají certifikát Chráněné zeměpisné označení a Zaručená tradiční specialita. Pod názvem Lomnické suchary se tak smí prodávat pouze ty pocházející přímo z Lomnice nad Popelkou a z okolí.
Recept na lomnické suchary podle Jozy Břízové
I přes chráněný původ lomnických sucharů existuje spousta receptů, díky nimž si je můžete připravit doma. Jedním z nich je recept vyhlášené kuchařky Jozy Břízové z její knihy Vaříme zdravě chutně a hospodárně, která byla vydána roku 1958:
Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty
Suroviny:* 30 dkg polohrubé mouky
- 16 dkg tuku nebo másla
- 1 a ½ dkg droždí
- 5 dkg loupaných nasekaných mandlí
- Několik lžic mléka
- Vanilkový moučkový cukr na obalení
Postup:1. Do mouky rozdrobte tuk a zadělejte droždím vzešlým v několika lžících mléka.
- Zadělejte těsto tuhé jako na vánočku a nechte na teple vykynout.
- Vyválejte váleček silný asi 4 cm, nechte jej opět na plechu dlouho kynout a pak ve středně teplé troubě upečte.
- Druhý den krájejte na malé suchárky, obalujte je ve vanilkovém moučkovém cukru a sušte na plechu.
Karlovarské dietní suchary
Dietní suchary se vyrábějí z mouky, vody, maximálně 1 % cukru a maximálně 3 % tuku. Jsou vhodné pro ty, kteří chtějí omezit příjem cukru a tuků. Dietní suchar má minimum cukru a žádné chuťové přísady.
Další druhy suchého pečiva
Kromě sucharů existují i další druhy suchého pečiva, jako jsou preclíky a tyčinky:
Preclíky:* Obsahují 10 % vody
- Vyznačují se delší trvanlivostí
- Těsto se mísí na záraz
- Přidávané množství tuku do těsta je 4 až 6 %, je vhodné přidávat bezvodý tuk (nejlépe sádlo)
- Do těsta je možné přidávat pepř nebo papriku
- Po vykynutí se preclíky sypou kmínem se solí
- Pečou se při teplotě 220 °C po dobu 20 minut
Tyčinky:* Těsto se mísí tuhé a na záraz
- Těsto se rozvaluje nebo lisuje na tenké plátky nebo placky
- Těsto se nejprve rozkrojuje podélně a potom příčně
- Pečou se při teplotě 220 °C po dobu 20 minut
- Existují různé druhy tyčinek, například soletky (sypané hrubozrnnou solí), sticksy (louhované tyčinky), grissiny (s olivovým olejem) a sýrové tyčinky (s 25 % sýru a 20 % tuku)
Lomnické suchary v současnosti
Lomnické suchary si získaly věhlas i za hranicemi Čech. Michal Jína se svou ženou Barborou otevřel v roce 1810 pekařství. Firma Jína později zásobovala nejen celé Rakousko-Uhersko, ale i další země Evropy. Počátkem 20. století už Jínové i další výrobci (kterých v Lomnici byly na desítky) vyráběli na 20 druhů - kromě základní řady oříškových, také dietní, vodové, dětské, medové, karlovarské nebo vanilkové. Zájem o ně byl až za oceánem, kam putovaly ve speciálních oplechovaných bednách a na zpáteční cestě z Ameriky zase přijížděla mouka.
V období největšího rozmachu a prosperity byly lomnické suchary slavné až za hranicemi Čech. Zajímavé také je, že bratři Jínové (pokračovatelé rodinné firmy) - Antonín a Josef - spolu moc nemluvili a později každý z nich vyráběl suchary ve své továrně. Velkovýroba lomnických sucharů zaznamenala v průběhu své historie několik období prosperity i úpadku až po úplný zánik. V roce 2005 však vznikla nová firma J. V Lomnici nad Popelkou se nachází muzeum, kde je věnovaná expozice historii výroby sladkého pečiva.
Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem
Čtěte také: Kompletní průvodce jahodami a zdravým stravováním