Jícnové varixy představují závažný zdravotní problém, který vyžaduje komplexní přístup zahrnující lékařskou péči, endoskopické intervence a v neposlední řadě také dietní opatření. Tento článek se zaměřuje na význam diety a doporučení pro pacienty s jícnovými varixy, s cílem zlepšit jejich kvalitu života a minimalizovat riziko komplikací.

Co jsou Jícnové Varixy?

Jícnové varixy jsou dilatované vény v submukóze distálního úseku jícnu. Vznikají v důsledku dlouhotrvající portální hypertenze. Zvýšeným tlakem dochází k rozšíření portokaválních spojek, konkrétně mezi vena coronaria ventriculi (povodí v. portae) a venae oesophageae; vena azygos (povodí v. cava superior). Výrazné nebezpečí krvácení z jícnových městků je při zvýšení portálního tlaku nad 12 mmHg.

Příčiny a Rizikové Faktory

Tlak v portální žíle stoupá, když se průtok krve játry zpomalí nebo se dokonce zcela zastaví. Když játra krev nedokážou správně filtrovat, hledá si krev náhradní cestu a začne se přelévat do menších žil, které nejsou na takovou zátěž připravené. Tento proces může trvat měsíce až roky, během kterých se riziko prasknutí těchto varixů zvyšuje. Portální hypertenze může být způsobena dalšími stavy, jako jsou trombóza portální žíly, schistosomóza nebo srdeční selhání, nicméně nejčastější příčinou je jaterní cirhóza.

Mezi hlavní rizikové faktory vzniku jícnových varixů patří:

• Chronické onemocnění jater: Cirhóza jater je nejčastější příčinou.
• Nadměrná konzumace alkoholu: Chronické a nadměrné užívání alkoholu je jednou z hlavních příčin cirhózy jater.
• Nealkoholová steatóza jater a nealkoholová steatohepatitida: Tyto stavy jsou rizikovými faktory pro vznik jícnových varixů.
• Trombóza portální žíly, schistosomóza, srdeční selhání

Diagnostika

Diagnostika jícnových varixů začíná prozkoumáním anamnézy a fyzikálním vyšetřením. Lékař se ptá, jaké příznaky pacienta trápí, vyšetřuje u něj známky chronického jaterního onemocnění, jako je žloutenka, ascites (otok břicha) nebo pavoučkové névy. Dalším důležitým krokem při diagnostice je provedení laboratorních testů, které posoudí funkci jater a jejich případné poškození. Nejlepším způsobem, jak potvrdit přítomnost jícnových varixů, je přitom endoskopie horní části trávicího traktu. V případě, že klasickou endoskopii nelze provést, může lékař zvolit kapslovou endoskopii. Pacient spolkne drobnou kapsli s kamerou, která pořizuje snímky trávicího traktu. Odhalit příčinu portální hypertenze a zjistit stav jater pak dokáží zobrazovací metody, jako ultrazvuk břicha s dopplerovským zobrazením.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Příznaky a Komplikace

Jícnové varixy samy o sobě často nezpůsobují žádné příznaky, pokud neprasknou a nezačnou krvácet. Jejich prasknutí je však velmi závažný stav, který může být i fatální.

Příznaky prasklých jícnových varixů zahrnují:

• Zvracení krve (hematemeza)
• Černá stolice (meléna)
• Šok
• Celková slabost
• Závratě, slabost nebo mdloby
• Hypovolemický šok (u těžkých případů)

Léčba a Prevence

Léčba jícnových varixů se soustředí na minimalizaci rizika krvácení a jeho efektivní zvládnutí, pokud k němu dojde. Základním krokem je prevence, která zahrnuje léky snižující tlak v portální žíle. Okamžitý lékařský zásah je nezbytný ve chvíli, kdy dojde ke krvácení z jícnových varixů. Pacient se musí v prvé řadě stabilizovat, takže mu jsou intravenózně podány tekutiny a krevní transfuze. Kromě toho je nutné také najít a vizualizovat zdroj krvácení. Pro dlouhodobou kontrolu portální hypertenze a prevenci recidivy krvácení mohou být použity další metody, jako je transjugulární intrahepatický portosystémový shunt (TIPS). Jedná se o minimálně invazivní postup, při kterém je mezi portální žílou a jaterními žilami vytvořen umělý kanál. Důležitá pak i podpůrná péče zahrnující léčbu základního onemocnění i monitorování případných komplikací. Zároveň je nezbytné, aby pacient dodržoval zdravý životní styl.

Farmakoterapie

Farmakoterapie spočívá v navození vazokonstrikce splanchnického řečiště pomocí terlipressinu - 1 mg i. v. každé 4 hodiny.

Endoskopická Léčba

Následně se krvácení zastavuje endoskopicky, sklerotizací či ligací. Při pokračujícím krvácení se endoskopická terapie opakuje, výjimečně se při nezastavitelném masivním krvácení zavádí Sengstakenova dvoubalónková nazogastrická sonda. První balónek se upevní v žaludku, kde komprimuje případné krvácení, a druhý balónek se nafoukne v jícnu, stlačuje varixy. Balonky jsou ponechány in situ maximálně 24 hodin, jinak dojde ke vzniku ulcerací. Stejně efektivní a bezpečnější alternativou nazogastrické sondy je zavedení tzv. Danišova stentu. Danišův stent je plně krytý metalický stent průměru 25 mm, který utěsňuje krvácení z jícnových varixů pomocí své expanzní síly. Zavádění Danišova stentu je usnadněno tím, že je možné stent zavést i bez RTG kontroly, především díky nafukovacímu balónku, který se opře o kardii a tím určí umístění stentu v jícnu. Daniš stent výrazně snižuje nepohodlí pacienta i rizika aspirace nebo perforace a umožňuje dřívější uvolnění pacienta z JIP.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

TIPS (Transjugulární Intrahepatální Portosystémový Shunt)

TIPS lze zavést v případě endoskopicky neošetřitelného krvácení. Normalizuje portální hypertenzi a tím zastavuje krvácení z jícnových varixů. Problematika zavádění TIPSu je rozšířena o kvalitu parenchymu jater v místě výkonu. Jícnové varixy se většinou vyskytují u pacientů s pokročilými cirhotickými změnami jater. Kvalita jaterní tkáně proto není ideální.

Dieta a Doporučení pro Pacienty s Jícnovými Varixy

I když dieta sama o sobě nevyléčí jícnové varixy, hraje klíčovou roli v prevenci komplikací, zejména krvácení, a v podpoře celkového zdraví jater.

Obecné Zásady Dietního Režimu

• Šetřící dieta: Výše uvedená opatření odpovídají tzv. šetřící dietě, event. její tekuté či kašovité variantě. Postupná realimentace trvá až týden. Pacient nejdříve dostane tekutou stravu (čaj, bílá káva z melty, mléko, bujon), potom kašovitou se šetřící úpravou č. 1, později dietu č. Strava má šetřící charakter a využívá se šetřící dieta č.
• Pravidelnost v jídle: Důležitý je pravidelný a častý příjem jídla v menších porcích.
• Konzistence stravy: U onemocnění jícnu má obecně větší význam konzistence stravy než její kvalita. Dietní opatření jsou nutná u různých forem dysfagie, stenóz jícnu a gastroezofageálního refluxu.
• Nutriční hodnota: Vhodné jsou nutričně bohaté potraviny - mléčné výrobky v rozumném množství, libové maso, vejce, malé množství ovoce a zeleniny, pečivo bez většího obsahu vlákniny.
• Omezení dráždivých látek: Důležité je omezení kouření a dráždivé a kořeněné stravy.
• Tekutá dieta: Při akutní gastritidě je vhodná tekutá dieta bez dráždivých látek.
• Alkohol: Vyhýbání se alkoholu nebo výrazné omezení jeho konzumace, protože chronické a nadměrné užívání alkoholu je jednou z hlavních příčin cirhózy jater.

Konkrétní Doporučení

• Malé porce: Snižte velikost porcí jídla, abyste snížili tlak na jícen a žaludek.
• Častější jídla: Jezte častěji, ale v menších dávkách, abyste zabránili přetížení trávicího systému.
• Vyhýbejte se pozdnímu jídlu: Omezte pozdní jídlo a jídlo v noci, aby žaludek měl dostatek času na zpracování potravy před spaním.
• Správná poloha po jídle: Omezte skrčené, vodorovné, ohnuté či invertované (obrácené) polohy po jídle, abyste zabránili refluxu.
• Snížení hmotnosti: Pokud máte nadváhu nebo obezitu, snažte se snížit hmotnost, protože obezita souvisí s rizikem vzniku karcinomu jícnu.
• Spánek na vyvýšeném lůžku: Spěte na lůžku podloženém v horní části, abyste snížili riziko refluxu kyseliny.
• Omezení dráždivých nápojů: Omezte čaj, kávu a další dráždivé nápoje, které mohou zhoršit pálení žáhy.
• Vyhýbejte se potravinám, které vyvolávají potíže: Typicky pyrózu vyvolávají sladká jídla (ovocné knedlíky), česnek, alkohol, káva, čaj, čokoláda, peprmintové pochutiny. Vliv konkrétních potravin je ovšem velmi individuální.
• Šetrná úprava pokrmů: Pokrmy vařte, duste, pečte ve vodě a pod pokličkou. Dbáme na to, aby jídla byla vždy do měkka upravena bez přepalovaných tuků, nesmažíme. Cibuli pod maso nesmažíme, ale menší množství můžeme do masové šťávy rozvařit, rovněž do polévky. Maso pro lepší chuť a barvu opečeme nasucho, podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme. Grilování masa na přímém ohni nebo s potíráním tukovou marinádou není vhodné, protože působením vysokých teplot dochází k přepalování tuků na povrchu masa a k vytváření kůrek. Výhodná je také úprava v mikrovlnné troubě.
• Zahušťování pokrmů: Pokrmy zahušťujeme moukou, zálivkou z mouky a vody, mléka či smetany. Mouku můžeme pro lepší barvu omáčky opražit nasucho do růžova. Masové omáčky můžeme zahušťovat také strouhanými bramborami, mixovanou kořenovou zeleninou.
• Kvalitní tuky: Tuky - kvalitní olej, máslo, smetanu přidáváme do pokrmů až nakonec, aby nedocházelo k přepalování tuků.

Nevhodné Potraviny a Nápoje

• Alkohol: Zcela se vyhýbejte alkoholu, protože poškozuje játra a zvyšuje riziko krvácení.
• Kouření: Zákaz kouření, protože kouření dráždí žaludek a zhoršuje průběh onemocnění.
• Dráždivé a kořeněné potraviny: Omezte kořeněná, smažená a tučná jídla, která mohou dráždit jícen a žaludek.
• Káva a čaj: Omezte pití kávy a silného čaje, které mohou zvyšovat produkci žaludeční kyseliny.
• Sladká jídla: Vyhýbejte se nadměrné konzumaci sladkých jídel, zejména ovocných knedlíků, čokolády a peprmintových pochutin.
• Česnek a cibule: Omezte konzumaci česneku a cibule, které mohou u některých lidí vyvolávat pálení žáhy.
• Citrusové plody a džusy: Omezte konzumaci citrusových plodů a džusů, které mohou dráždit jícen.
• Tučná a smažená jídla: Vyhýbejte se tučným a smaženým jídlům, které zatěžují trávicí systém.

Vhodné Potraviny a Nápoje

• Libové maso: Kuřecí, krůtí, ryby (vařené, dušené, pečené na sucho).
• Mléčné výrobky: Mléko, jogurty, sýry (v rozumném množství a s nízkým obsahem tuku).
• Vejce: Vařená nebo omeleta připravená na páře.
• Zelenina: Vařená nebo dušená zelenina (mrkev, brambory, cuketa).
• Ovoce: Malé množství ovoce (banány, jablka, hrušky - oloupané a vařené).
• Pečivo: Pečivo bez většího obsahu vlákniny (bílé pečivo, rohlíky).
• Bylinkové čaje: Heřmánkový, meduňkový čaj.
• Voda: Dostatečný příjem vody.
• Bujóny a polévky: Čiré bujóny a polévky (bez tuku a koření).

Enterální Výživa

Při některých nemocech jícnu či poruchách polykání se zavádí tzv. gastrostomie. Tenká hadička je vyvedena přímo na kůži břicha ze žaludku. Nemocný se může bez problémů sprchovat a po týdnu i koupat. Do sondy podáváme speciální výživy (klinické přípravky enterální výživy). Nutriční přípravky se dnes zavádějí enterální pumpou (dříve velkou stříkačkou, tzv. žanetkou) do sondy. V současné době dáváme přednost před mixováním stravy vyrobeným roztokům pro výživu do sondy a sippingu. Výživa obsahuje dostatečnou dávku energie, vitaminů i stopových prvků. Tímto způsobem lze zajistit plnohodnotnou stravu. Sondu lze protáhnout až do tenkého střeva a podávat tzv. čistě enterální výživu. Do žaludku lze výživu podávat v dávkách (bolusech) nebo trvale (kontinuálně), do střeva jen kontinuálně. Střevní výživa musí mít vhodné osmotické složení, aby nevyvolávala průjmy.

Další Důležité Aspekty

• Zdravý životní styl: Udržování zdravé tělesné hmotnosti, pravidelné cvičení a strava bohatá na ovoce, zeleninu a nízkotučné bílkoviny mohou přispět k prevenci nealkoholové steatózy jater a nealkoholové steatohepatitidy, které jsou rizikovými faktory pro vznik jícnových varixů.
• Pravidelné lékařské sledování: Pro osoby s již diagnostikovaným jaterním onemocněním je nezbytné pravidelné lékařské sledování a včasná intervence.
• Podpora funkce jater: Vyhýbání se lékům a látkám, které mohou poškodit játra.
• Informovanost pacienta: Pacienti by měli být informováni o rizicích a příznacích jaterních onemocnění a měli by mít snadný přístup k lékařské péči.
• Fyzický a psychický klid: Důležitý je fyzický a psychický klid pacienta.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr