Česká republika prochází zásadní proměnou v přístupu ke stravování hospitalizovaných pacientů. Po více než šesti desetiletích se zastaralý systém, který pocházel z roku 1955, dočkal modernizace. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) se stala průkopníkem této změny, implementujíc nové Metodické doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR, které klade důraz na aktuální požadavky Světové zdravotnické organizace (WHO), chutnost, zdraví, ekonomickou dostupnost a individualizovaný přístup k pacientům, včetně těch s nechutenstvím nebo podvýživou.
Historický kontext a potřeba změny
Do roku 2020 každá nemocnice v České republice používala svůj vlastní dietní systém, což vedlo k nejednotnosti a závislosti na angažovanosti nutričních terapeutů a dietologů v daném zařízení. Stravovací systémy vycházely z principů stanovených v roce 1955.
Nový impuls Ministerstva zdravotnictví ČR
Ministr zdravotnictví ČR Mgr. et Mgr. vyjádřil radost nad tím, že pacienti mohou nyní dostávat chutnou, zdravou a nutričně vyváženou stravu. Zdůraznil, že strava je důležitou součástí spokojenosti a uzdravení pacientů. Proto vznikla pracovní skupina při Ministerstvu zdravotnictví ČR, složená ze zástupců Aliance pro nutriční péči o.p.s., včetně nutričních terapeutů z VFN, jako je Mgr. Lucie Růžičková a doc. MUDr. František Novák, Ph.D.
Revoluční změny v VFN
Lucie Růžičková zdůrazňuje, že nový systém klade důraz na kvalitu, chutnost, atraktivitu a bezpečnost stravy, přičemž samozřejmostí zůstávají potřebné nutriční hodnoty. Doc. MUDr. František Novák, Ph.D. dodává, že stravování je klíčovou součástí nutriční péče, kterou garantují nutriční terapeuti a lékaři-nutricionisté. Ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, komentuje, že VFN jako první nemocnice v Česku začala nový systém stravování využívat přímo ve své kuchyni, aby ukázala ostatním zařízením, že Metodické doporučení lze převést do praxe.
Dělení diet v novém systému
Dieta je definována jako strava upravená s ohledem na charakter onemocnění s cílem prevence nebo ovlivnění patologického stavu organismu. Léčebný efekt je dosahován výběrem vhodných a nevhodných potravin, technologiemi přípravy pokrmů a režimovými opatřeními (velikost porcí, četnost jídel, skladba).
Čtěte také: Druhy diet v ČR
Diety se dělí podle denního energetického obsahu na:
- Redukční: Snížený energetický příjem pro redukci tělesné hmotnosti.
- Udržovací: Optimální energetický příjem pro udržení tělesné hmotnosti.
- Realimentační: Zvýšený energetický příjem pro navýšení tělesné hmotnosti.
Dále se dělí podle obsahu energie a živin na:
- Plnohodnotné: Dostatečná denní dávka energie a živin pro dlouhodobé podávání.
- Neplnohodnotné: Snížená denní dávka energie a živin pro přechodné období, obvykle v akutním stádiu onemocnění.
Základní principy nového dietního systému VFN
Základním kamenem proměny je nový jednotný princip základních diet pro pacienty. Při příjmu k hospitalizaci lékař doporučí jednu ze dvou variant:
Dieta 3 MAL (pro pacienty v riziku malnutrice): Tato dieta je určena pro pacienty s rizikem podvýživy. Cílem je přizpůsobit se pacientům s nechutenstvím a snížit riziko dalšího snižování hmotnosti. Jídla mají vyšší obsah energie a bílkovin a zahrnují oblíbené české klasiky, jako je svíčková, španělské ptáčky nebo čevabčiči.
Dieta 3 FIT (pro pacienty bez rizika malnutrice): Tato dieta umožňuje zdravě se stravující populaci zachovat si své stravovací návyky i během hospitalizace a ukazuje, jak lze jíst zdravě a chutně. Skládá se ze tří variant pokrmů:
Čtěte také: Zdravé kuřecí recepty
- Typické české suroviny (pohanka, jáhly, čočka, kořenová zelenina, červená řepa, majoránka, česnek).
- Středomořská kuchyně (těstoviny, rizota, olivy, ryby, olivový olej, tymián, oregano, bazalka, rozmarýn). Pacientům se minimálně dvakrát týdně servírují ryby.
- Orientální kuchyně (jídla s kuskusem, kokosovým mlékem a kari kořením).
Pacienti mají při příjmu možnost probrat své stravovací návyky s nutričním terapeutem, který se přednostně zabývá pacienty v nutričním riziku nebo s dietními omezeními. Nutriční terapeut hodnotí nutriční stav pacienta a navrhuje nutriční plán na základě individuálních potřeb a léčebného cíle. Je důležité, aby pacientovi strava chutnala, a proto je možné ji zaměnit za jinou variantu nebo individuálně upravit.
Označení diet v novém systému
Hlavní struktura Dietního systému je rozdělení diet do tří skupin:
- Diety základní: Jsou značeny číslem a názvem diety (např. 0 Tekutá, 1 Kašovitá šetřící, 2 Šetřící, 3 Základní, 4 S omezením tuků, 5 S omezením zbytků, 6 S omezením proteinů, 7 Nízkocholesterolová, 8 Redukční, 9 Diabetická, 10 Neslaná šetřící, 11 Výživná, 12 Strava batolat, 13 Strava větších dětí).
- Diety speciální: Jsou značeny číslem + „S“ a názvem diety (např. 0S Čajová, 0-ND Nutričně definovaná, 4S S přísným omezením tuků, 9S Diabetická šetřící).
- Standardizované dietní postupy: Jsou značeny „S“/zkratka a názvem diety (např. S/PP Při akutní pankreatitidě, S/BLP Bezlepková, S/BLK Bezlaktózová, S/35; S/20 Dieta při chronickém selhání ledvin, S/PKU Dieta při fenylketonurii).
Technologické základy diet
Důležité je také dělení základních diet do tzv. "technologických základů", které sdružují diety s podobným léčebným zaměřením, skladbou jídelníčku a přípravou pokrmů. Lékař by neměl kombinovat diety ze stejného technologického základu. Rozlišujeme:
- Šetřící diety (0, 1, 2, 4, 5, 12)
- Základní diety (3, 11, 13)
- Diety při metabolických onemocněních (7, 8, 9)
- Neslané diety (6, 10)
Ohlasy a výsledky nového systému
Devět měsíců po zavedení nových diet se ukázalo, že dieta 3 FIT je mnohem populárnější, než se očekávalo. Místo předpokládaných 5 % se připravuje 25 % diet ve variantě 3 FIT a 75 % diet ve variantě 3 MAL. Dietu 3 FIT si oblíbili i někteří onkologičtí pacienti, kteří mají často sníženou chuť na maso. Nové diety jsou využívány i pro stravování zaměstnanců VFN.
VFN jako komplexní zdravotnické zařízení
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze patří mezi největší nemocnice v ČR a poskytuje komplexní léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také lékárenskou péči a je hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR.
Čtěte také: Tipy na dietní vaření s kuřetem