V dnešní době se stále více pozornosti upíná k péči o zdraví a dosahování optimální fyzické kondice. Jedním z nástrojů pro hodnocení našeho stavu je index tělesné hmotnosti (BMI). Co přesně BMI je, jak se počítá a jak interpretovat jeho výsledky?
Co je BMI?
Pod zkratkou BMI se skrývají slova Body Mass Index - tedy index tělesné hmotnosti. Ten určuje poměr mezi výškou a hmotností jedince. V praxi se používá už víc než 150 let a slouží jako jednoduchý indikátor toho, zda má jedinec vzhledem ke své výšce optimální tělesnou hmotnost.
Vzorec pro výpočet BMI
Samotný výpočet BMI je jednoduchý. Vzorec BMI je hmotnost člověka v kilogramech vydělená druhou mocninou jeho výšky v metrech:
BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)²
Příklad: Paní Nováková měří 167 cm a váží 56 kg. Její BMI se vypočítá následovně:
- 67 x 1,67 (výška v metrech na druhou) = 2,7889
- Další krok je vydělit váhu tímto výsledkem. Tedy 56 : 2,7889 = 20,08
BMI paní Novákové je tedy 20,08.
Čtěte také: Limity a omezení indexu BMI
Interpretace výsledků BMI
Samotné číslo BMI nám ještě nic neřekne. Je třeba podívat se, do které kategorie díky svému BMI spadáte. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze BMI u osob starších 20 let interpretovat následovně:
- BMI nižší než 18,5 kg/m2: Podváha. Lidé v této kategorii jsou považováni za osoby s podváhou. Příliš nízkou hmotnost způsobuje nedostatečný příjem energie ve stravě nebo zdravotní problém. Podváha může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací.
- 18,5 až 24,9 kg/m2: Normální váha. Pokud se pohybujete v tomto rozmezí, máte ve vztahu ke své výšce optimální hmotnost. Riziko vzniku závažných onemocnění spojených s nadváhou je nízké. Z hodnoty indexu ale nezjistíte, jaké je složení vašeho těla. Jinak řečeno, kolik máte tuku oproti aktivní svalové hmotě.
- 25 kg/m2 až 29,9 kg/m2: Nadváha. Tato kategorie značí nadváhu a existující riziko vzniku obezity. Zároveň se zvyšuje nebezpečí vzniku dalších zdravotních problémů nebo zhoršení těch současných v dlouhodobém horizontu. Pokud máte BMI do 26,9 a netrápí vás problémy související s hmotností (například vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol), doporučuje se úprava jídelníčku a zvýšení fyzické aktivity, aby se zabránilo dalšímu nárůstu hmotnosti. Ta bývá často označována jako preobézní stav. Je spojována s mírně zvýšeným rizikem vzniku přidružených onemocnění (diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění žlučníku), případně s rozvojem obezity při nedodržování zásad životosprávy.
- 30 kg/m2 a vyšší: Obezita. Pokud je váš výsledek BMI nad 30, spadáte do kategorie obezity. Ta se dělí na 3 stupně, podle dopadu nadměrného množství tělesného tuku na zdraví jedince, délku jeho života a riziko vzniku zdravotních komplikací souvisejících s nadváhou. S každým stupněm obezity se současně zvyšuje i riziko dalších zdravotních komplikací, nejčastěji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu II. typu, problémů s pohybovým aparátem nebo spánkové apnoe.
- Obezita I. stupně: 30,0-34,9
- Obezita II. stupně: 35,0-39,9
- Obezita III. stupně: nad 40,0. Známá je též jako morbidní obezita. Rizika jsou u této kategorie nejvyšší. Redukce váhy je velmi obtížná a většinou se přistupuje k chirurgickému řešení pomocí bariatrické léčby.
BMI a věk
Při výpočtu BMI u dospělé populace se často nezohledňuje věk, u dětí a dospívajících je věk i pohlaví naopak důležitým parametrem. Zrychlený nárůst hmotnosti v dětství má vliv na další přibývání na váze v dospívání a dospělosti, což silně indikuje budoucí riziko obezity. Pro posouzení, zda je dítě na své optimální váze nebo mimo normu, je proto nutné použít jinou metodu tzv. percentilové grafy.
Z hlediska zdraví se tak u dlouhověkých lidí považují za optimální až o 4 body vyšší hodnoty BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
Limity BMI
BMI má několik limitů, které je nutné brát v úvahu:
- Nezohledňuje tělesnou stavbu: Stav konkrétního člověka podle BMI je nutné interpretovat podle věku a pohlaví a i v tomto případě jde o velmi nepřesný závěr, protože nezanedbatelnou roli hraje stavba těla, množství svalstva atd. (svaly jsou těžší než tuk, daný jedinec tedy může mít vyšší BMI jen díky většímu množství naopak žádoucí svalové hmoty). Například sportovci s výrazně vyvinutým svalstvem mívají často vyšší než „normální“ BMI, přestože nemají nadváhu. Hodnota BMI je rovněž zavádějící u velmi vysokých nebo naopak velmi malých lidí.
- Nezohledňuje rozložení tuku: Z hlediska zdravotních rizik je totiž nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní. Muži mají tendenci hromadit tělesný tuk v horní části těla, zejména v oblasti břicha, což vede k vyššímu riziku srdečních onemocnění a diabetu II.
- Nezohledňuje věk: S věkem se složení těla mění. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. Podvýživa ve vyšším věku navíc přináší větší zdravotní rizika než u mladých lidí, třeba kvůli ztrátě svalové hmoty nebo odvápnění kostí a rozvoji osteoporózy.
- Nezohledňuje pohlaví: Vzhledem k anatomii nebo mateřství je přirozené, že se v ženském těle hromadí více tuku. Ten je také jinak rozmístěn, přičemž ženy mají nejvíce tuku v oblasti boků, zatímco u mužů se hromadí hlavně na břiše.
Alternativy k BMI
Vzhledem k limitům BMI existují i další ukazatele, které mohou poskytnout přesnější informace o zdravotním stavu jedince:
Čtěte také: BMI: vzorec a interpretace
- WHR (Waist-Hip Ratio): Poměr obvodu pasu a obvodu boků. Důležitým ukazatelem je především tuk v oblasti pasu a boků. Poměr těchto hodnot neboli WHR index slouží k určení břišní obezity. Ta je silně spojená s břišním tukem, zejména však s útrobním (VFA).
- ABSI (A Body Shape Index): Index tvaru těla, který zohledňuje obvod pasu a může informovat o množství viscerálního tuku v těle. Dokáže odlišit, do jaké míry se na tělesné hmotnosti podílí tuk a do jaké svaly.
- Měření složení těla na bioimpedančních vahách: Principem bioimpedančního měření tuku v těle je snímání toho, s jak velkým odporem mohou tělem procházet elektrické signály. Z výsledku dostanete přehled nejen o množství tuku a svalů v těle, ale i o rovnoměrnosti jejich rozložení v různých segmentech těla.
Závěr
BMI je užitečný nástroj pro rychlé posouzení tělesné hmotnosti, ale má svá omezení. Pro komplexnější posouzení zdravotního stavu je vhodné kombinovat BMI s dalšími ukazateli a konzultovat se s lékařem nebo odborníkem na výživu. Důležitý je také životní styl - například jestli se pravidelně hýbete, zda máte pestrý a vyvážený jídelníček, jak moc jste vystavení psychickému stresu, zda kouříte nebo konzumujete alkohol.
Otázky a odpovědi k BMI
Co je BMI?
BMI neboli Body Mass Index je vyjádřením vztahu mezi tělesnou hmotností a výškou jedince. Jde o hrubý indikátor podváhy, optimální váhy nebo nadváhy.
Jaký je vzorec pro výpočet BMI?
Výpočet BMI je hmotnost člověka v kilogramech dělená výškou v metrech umocněnou na druhou. Vzorec pro výpočet BMI = hmotnost (kg) / (výška v metrech)².
Jak závisí BMI na věku?
Hodnoty BMI podle věku nejsou relevantní. Základní metrický vzorec u dospělých nezohledňuje věk ani pohlaví. Důležitou roli hrají tyto faktory pouze u dětí. U dětí a dospívajících do 18 let se nepoužívá BMI, ale percentilová tabulka, která usnadňuje posouzení normálního vývoje dítěte.
Jaká je ideální váha?
Ideální váha je určena hodnotou Body Mass Indexu, zkráceně BMI, upřesněná pomocí indexu poměru pasu a boků, zkráceně WHR. Při hodnotách BMI v rozmezí 18,5-24,9 je vaše tělesná váha v intervalu, který nazýváme jako optimální váha, a to vzhledem k vaší výšce.
Čtěte také: Výpočet BMI pro ženy