Diabetes mellitus, zejména 2. typu, představuje celosvětový zdravotní problém s rostoucím výskytem, který je úzce spojený s nezdravým životním stylem. Tato nemoc, při které tělo není schopno efektivně zpracovávat glukózu, může vést k řadě komplikací a v některých případech i k úmrtí. Naštěstí, změnou životního stylu a správnou léčbou lze průběh nemoci ovlivnit a předejít tak vážným zdravotním problémům.

Jak funguje cukrovka?

Diabetes mellitus je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně zpracovávat glukózu, základní cukr sloužící jako zdroj energie. U zdravého člověka inzulin umožňuje vstup glukózy z krve do buněk. U diabetiků je buď inzulinu nedostatek (diabetes 1. typu), nebo buňky na inzulin nereagují (diabetes 2. typu). V obou případech se glukóza hromadí v krvi, což vede k hyperglykémii.

Normální hladina krevního cukru nalačno se pohybuje mezi 3,8 a 5,6 mmol/l. O cukrovce hovoříme, pokud opakovaně naměříme glykémii nalačno nad 7,0 mmol/l nebo náhodně nad 11,1 mmol/l. Hodnoty mezi 5,6 a 6,9 mmol/l nalačno se označují jako hraniční glykémie. Pro potvrzení diagnózy se provádí orální glukózový toleranční test.

V České republice má cukrovku více než 9 % populace, přičemž skutečný výskyt může být ještě vyšší. Nejčastějšími typy jsou diabetes 1. a 2. typu, které se liší příčinou a léčbou.

Typy cukrovky a jejich odlišnosti

Diabetes mellitus 1. typu

Diabetes 1. typu se obvykle objevuje v dětství nebo mládí, ale může se vyskytnout i v dospělosti (LADA). Charakterizuje ho absolutní nedostatek inzulinu způsobený autoimunitní reakcí, kdy tělo ničí buňky slinivky břišní produkující inzulin. Tento typ cukrovky není spojen s nezdravým životním stylem.

Čtěte také: Co jíst na večeři, když hubnete?

Diabetes mellitus 2. typu

Diabetes 2. typu je nejčastější formou cukrovky, tvoří přibližně 90 % případů. Rozvíjí se postupně v dospělosti, ale v posledních letech se objevuje i u dětí. Příčinou je relativní nedostatek inzulinu a inzulinová rezistence, kdy buňky nereagují na inzulin správně. Porucha citlivosti na inzulin souvisí s nadměrným množstvím tuku v těle. V mnoha případech stačí správná dieta a redukce tělesné hmotnosti.

Gestační diabetes (těhotenská cukrovka)

Tento typ cukrovky se objevuje u některých žen během těhotenství a po porodu obvykle vymizí. Gestační diabetes mellitus postihuje přibližně 3 % těhotných žen. Podobá se cukrovce 2. typu a nemusí být způsobena nezdravým životním stylem nebo nadváhou. Nicméně, neléčená těhotenská cukrovka může ohrozit nenarozené dítě. Základem léčby je zdravý jídelníček a pohyb.

Příčiny hubnutí při cukrovce

Nekompenzovaná cukrovka, tedy stav, kdy hladina cukru v krvi není pod kontrolou, může vést k nechtěnému hubnutí. Tento jev má několik příčin:

1. Nedostatečné využití glukózy: Při cukrovce buňky nemohou efektivně využívat glukózu z krve jako zdroj energie. Buď chybí inzulin, který by glukóze umožnil vstup do buněk (diabetes 1. typu), nebo jsou buňky na inzulin rezistentní (diabetes 2. typu). V důsledku toho buňky hladoví a tělo začne spalovat tukové zásoby pro energii.
2. Ztráta glukózy močí: Tělo se snaží zbavit nadměrného množství glukózy v krvi prostřednictvím ledvin. Když hladina glukózy v krvi překročí tzv. ledvinný práh, začne se glukóza vylučovat močí. Glukóza na sebe váže vodu, což vede k nadměrnému močení (polyurii) a dehydrataci.
3. Diabulimie: Jedná se o psychickou poruchu, kdy diabetici záměrně zanedbávají léčbu (např. vynechávají inzulin) za účelem zhubnutí. Tento přístup je velmi nebezpečný a může mít vážné zdravotní následky.

Důsledky neléčené cukrovky

Neléčená nebo špatně léčená cukrovka může vést k závažným komplikacím postihujícím různé orgány:

• Poškození cév a nervů: Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy a nervové buňky, což může vést k srdečně-cévním onemocněním, poškození ledvin, zraku a nervů (neuropatie).
• Dehydratace: Nadměrné močení způsobené vysokou hladinou cukru v krvi vede k dehydrataci, která může způsobit oběhový kolaps nebo vznik krevních sraženin.

Jak se vyhnout nezdravému hubnutí a komplikacím?

Klíčem k léčbě cukrovky 2. typu je změna životního stylu:

Čtěte také: Tepová frekvence a hubnutí: praktický průvodce

1. Redukce tělesné hmotnosti

Snížení tělesné hmotnosti je nejdůležitější krok pro diabetiky s nadváhou nebo obezitou. Důležité je trvalé zhubnutí a udržení zdravé váhy. Cílem by mělo být snížení procenta tělesného tuku.

2. Zdravý jídelníček

Strava by měla být založena na přirozených a minimálně zpracovaných potravinách. Měla by splňovat zásady redukčního režimu a být individuálně přizpůsobena.

Desatero zdravého stravování při cukrovce:

• Jezte pravidelně.
• Omezte jednoduché cukry a sladidla.
• Zaměřte se na komplexní sacharidy (45-50 % energetického příjmu).
• Nezapomínejte na bílkoviny (15-20 % energetického příjmu) v každém jídle.
• Omezte nasycené tuky a zaměřte se na zdravé tuky.
• Vyhněte se trans-tukům.
• Zvyšte příjem zeleniny (alespoň 400 gramů denně).
• Ovoce konzumujte s mírou.
• Omezte příjem soli.
• Dbejte na pestrost stravy.

3. Pravidelný pohyb

Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje kondici a citlivost tkání na inzulin. Doporučuje se cvičit 3-6krát týdně po dobu alespoň 30 minut. Vhodné jsou aerobní aktivity, jako je chůze, turistika, plavání nebo jízda na kole. Pohyb by měl být přizpůsoben zdravotnímu stavu.

Léčba diabetu 2. typu

U obézních diabetiků 2. typu je redukce hmotnosti důležitou součástí léčby. Nemocnému je výhodné sdělit, že redukcí hmotnosti se pravděpodobně diabetu přechodně zbaví.

Je nezbytné důkladně poučit nemocné, že diabetes má dva základní typy a existují dva různé léčebné i dietní postupy, aby nemocní oba typy léčby nezaměňovali.

Čtěte také: Zlepšete pohodu s Wim Hofem

Je třeba maximálně využít časné fáze zjištění diabetu, kdy je nemocný otřesen a je výrazně ochotnější ke změnám. Později, když pocítí, že diabetes nebolí a nezměnil zásadně jeho život, může jeho motivace ke změně životních návyků a životního stylu klesat.

Výživová doporučení pro diabetiky 2. typu

U obou typů diabetu je nutný pravidelný a omezený příjem sacharidů. U pacientů léčených inzulinem jsou nutné malé porce s příjmem jídla 6× denně. To je dáno tím, že působení komerčně používaných inzulinů je vícehodinové a ve fázi cca 2-3 hodiny po jídle hrozí hypoglykemie. Jen nová krátká inzulinová analoga umožňují aplikaci i jídlo 3× denně.

U obézních diabetiků je možno ponechat pouze 3 hlavní chody. I u nich je obvykle výhodnější příjem malých dávek jídla 4-6× denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, tj. nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.

Při zachování přesnídávek a svačin, případně druhé večeře, se zařazením nízkoenergetických potravin - ovoce, zelenina - nejsou tak velké pocity hladu před hlavními jídly a druhá večeře omezí večerní a noční přejídání, např. při sledování televize. Poslední jídlo by měl pacient přijímat nejpozději v 18-21 hodin, alespoň hodinu před spánkem.

U diabetu 2. typu je klíčová redukce hmotnosti a rovněž omezení tuku. Strava bohatá na tuky prohlubuje inzulinorezistenci, působí toxicky na beta-buňku a zvyšuje energetickou nálož stravy. Je nevhodná u diabetu 2. typu, ale i u diabetu 1. typu je třeba dodržovat antisklerotický (účinný proti ateroskleróze) ráz stravy.

Rozdíly mezi dietou diabetika 2. typu a redukční dietou nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika 2. typu a klasického diabetika 1. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin obsažených v jednotlivých jídlech a výběr kvalitních potravin.

Obecné zásady pro dietu diabetika 1. a 2. typu jsou stejné - pestrá racionální strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů.

Farmakoterapie diabetu 2. typu

Vedle úpravy životního stylu zahrnuje léčba diabetu 2. typu často i farmakoterapii. Existuje několik skupin léků, které pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Patří sem například metformin, inhibitory DPP-4 (gliptiny), deriváty sulfonylmočoviny, thiazolidindiony a inhibitory SGLT2. V některých případech je nutné podávat i inzulin.

Příklad moderní farmakoterapie - Semaglutid (Rybelsus):

Rybelsus (léčivá látka semaglutid) je moderní lék, jehož úhrada je vázána na splnění určitých podmínek.

1. Semaglutid p. o. je hrazen v kombinaci s metforminem a/nebo sulfonylureou nebo v kombinaci s thiazolidindiony u pacientů, u nichž použití maximálních tolerovaných dávek zmíněných léčiv po dobu alespoň 3 měsíců společně s režimovými opatřeními nevedlo k uspokojivé kompenzaci diabetu definované jako hladina HbA1c nižší než 53 mmol/mol. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu o 7 % či vyššímu poklesu hladiny HbA1c při kontrole po 6 měsících léčby, semaglutid není dále hrazen. V kombinaci s inzulinem nejsou léčivé přípravky s obsahem semaglutidu p. o. hrazeny.

2. Semaglutid p. o. 1) v kombinaci s metforminem a sulfonylureou u pacientů, u kterých není při podávání maximálních tolerovaných dávek perorálních přípravků (včetně gliptinu nebo thiazolidindionu) po dobu alespoň 3 měsíců dosaženo dostatečné kontroly diabetu definované jako hladina HbA1c nižší než 60 mmol/mol a zároveň při obezitě I. a vyššího stupně definované jako BMI 30 nebo vyšší. 2) v kombinaci s bazálním analogem inzulinu u diabetiků 2. typu se zachovalou sekrecí inzulinu, u nichž použití kombinace alespoň jednoho perorálního antidiabetika s bazálním analogem inzulinu (inzulin detemir, inzulin glargin, inzulin degludek) v denní dávce alespoň 20 U po dobu alespoň 3 měsíců společně s režimovými opatřeními nevedlo k uspokojivé kompenzaci diabetu definované hladinou HbA1c nižší než 60 mmol/mol. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu