Ketogenní dieta představuje specializovanou léčebnou metodu s vysokým obsahem tuků, adekvátním množstvím bílkovin a minimálním obsahem sacharidů. Tato dieta zásadně mění způsob, jakým tělo získává energii, a to tak, že namísto spalování glukózy (cukrů) začne tělo využívat tuky a produkovat ketony. Je klíčové si uvědomit, že se nejedná o módní dietu pro redukci váhy, ale o klinicky ověřenou léčebnou metodu, která vyžaduje neustálý dohled specialistů.
Princip fungování ketogenní diety
Ketogenní dieta simuluje stav hladovění a tím nutí organismus využívat tuky jako alternativní zdroj energie. Ketony a s nimi spojené biochemické změny v mozku hrají klíčovou roli ve snižování frekvence epileptických záchvatů.
Pro koho je ketogenní dieta určena?
Primárně je ketogenní dieta určena dětem s farmakorezistentní epilepsií, u kterých není možná chirurgická léčba. Dále je vhodná pro pacienty, kteří špatně snášejí farmakologickou léčbu, protože umožňuje snížit dávky antiepileptik nebo je dokonce úplně vysadit. Její účinnost byla prokázána u dětí i dospělých. U dospělých pacientů se udává, že přibližně 40-50 % z nich dosáhne snížení frekvence záchvatů alespoň o polovinu, a u asi 13 % pacientů dojde k úplnému vymizení záchvatů. U více než poloviny pacientů dochází ke snížení četnosti záchvatů minimálně o 50 %, což je srovnatelné s účinností běžných antiepileptik. U přibližně 30 % pacientů je efekt natolik výrazný, že se frekvence záchvatů sníží až o 90 %.
Výhody ketogenní diety
Kromě snížení frekvence záchvatů může ketogenní dieta přinést i další benefity. U pacientů, kteří ji dodržují, dochází ke zvýšené bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí. Pokud pacient na dietu dobře reaguje, může být možné snížit dávky léků, což vede k redukci jejich vedlejších účinků.
Průběh léčby ketogenní dietou
Ketogenní dieta musí být vždy vedena pod dohledem neurologa a specializovaného nutričního terapeuta a tvořit součást komplexního léčebného plánu. Před zahájením diety je nezbytné provést biochemický a neurologický screening, aby se vyloučily případné kontraindikace. Obvykle se doporučuje tříměsíční zkušební období, během kterého se vyhodnocuje, zda dieta přináší dostatečné benefity v kontrole záchvatů a zlepšení kvality života pacienta.
Čtěte také: Rakovina a ketogenní dieta: Co říkají studie?
Možné vedlejší účinky
Stejně jako každá léčebná metoda, i ketogenní dieta může mít vedlejší účinky. Během celého období dodržování diety je však pacient pod stálou kontrolou neurologa a nutričního terapeuta, a provádějí se pravidelné kontroly. Při správném výběru pacientů a pečlivém dodržování stanoveného režimu nejsou obvykle zaznamenány závažné nežádoucí účinky. V počátcích diety se může objevit zácpa nebo průjem.
Důležitost spolupráce a odborného vedení
Ketogenní dieta je efektivní, ověřená a standardizovaná léčebná metoda pro vybrané pacienty s farmakorezistentní epilepsií. Úspěch léčby závisí na pečlivém výběru pacientů, odborném dohledu a vysoké míře spolupráce ze strany rodiny i zdravotnického týmu.
Jídelníček při ketogenní dietě
Suroviny vhodné pro ketogenní dietu jsou omezené, ale i z nich lze připravit chutné pokrmy. Nutriční terapeut naučí pacienta a jeho rodinu, jak s dietou zacházet, sestavovat jídelníčky a dodržovat potřebná pravidla. Poradí také různé tipy a triky, které usnadní dodržování diety.
Ketoterapie jako moderní přístup
Ketogenní dieta, respektive ketoterapie, je uznávanou a standardní nefarmakologickou léčbou farmakorezistentních epilepsií a epileptických encefalopatií s více než stoletou tradicí. Uplatňuje se především v dětské epileptologii, ale i u adolescentů a dospělých, kde se s výhodou využívají benevolentnější úpravy přísné ketogenní diety, souhrnně označované jako ketoterapie. Ketoterapie představuje moderní a účinnou terapii, která je však stále vyhrazena pro úzký, pečlivě vybraný okruh pacientů a spadá do kompetencí specializovaných epileptologických center.
Jak funguje ketoterapie?
Všechny dietní režimy ketoterapie jsou založeny na přísné redukci sacharidů a vysokém zastoupení tuků ve stravě, což vede k nadprodukci ketolátek (ketogenezi) v organismu. Ketogeneze je základním předpokladem protizáchvatového účinku. Efektivita ketoterapie byla prokázána v mnoha studiích pro generalizované i fokální záchvaty. V posledních letech se zjistilo, že ketoterapie má vysoce nadprůměrné výsledky u diagnóz jako epilepsie s myoklonicko-atonickými záchvaty či epileptickými spasmy, GLUT-1-deficience, Angelmanův syndrom nebo super-refrakterní status epilepticus.
Čtěte také: Ketogenní dieta - průvodce
Pro koho je ketoterapie vhodná?
Ketoterapie je účinná na generalizované i fokální záchvaty u všech věkových kategorií. Po vyloučení absolutních a posouzení relativních kontraindikací může být indikována prakticky u jakéhokoliv pacienta s farmakorezistentní epilepsií. U některých onemocnění a dětských epileptických syndromů s velmi dobrou odpovědí na ketoterapii není již ani naplnění kritérií farmakorezistence podmínkou. Ketoterapie tedy není léčbou poslední volby, naopak, dřívějších indikací přibývá.
Účinnost ketoterapie
Procento pacientů, kteří reagují na léčbu (respondérů), je srovnatelné u modifikované Atkinsovy diety (MAD) a klasické ketogenní diety (cKD). Nicméně, šance na dosažení stavu bez záchvatů je u MAD podstatně nižší. MAD je považována za účinnou, ale spíše paliativní terapii. U dětských pacientů s předpokladem významného benefitu se stále preferuje klasická ketogenní dieta (cKD). U dospělých pacientů je zásadním problémem nízká dlouhodobá adherence k této léčbě, a to i v případě MAD. Současně u nich (na rozdíl od dětí) klinický efekt nemusí přetrvávat i po ukončení ketoterapie.
Typy diet v rámci ketoterapie
Klasická ketogenní dieta (cKD)
Klasická ketogenní dieta (cKD) je nejdéle a nejčastěji používaný typ ketoterapie u dětí, u dospělých je její využití omezené. Jedná se o nejpřísnější dietní režim s nejvyššími nároky na dodržování, ale také s nejvyšším ketogenním potenciálem. Složení stravy je individuálně propočítáváno a příprava jídel vyžaduje extrémní přesnost v odvažování všech surovin. Většina tuku v této dietě pochází ze smetany, másla, oleje a dalších přirozeně tučných potravin. Iniciace cKD je možná dvěma způsoby - úvodním 12-48 hodinovým hladověním ("fasting protokol") nebo postupně ("non-fasting protokol"). Efekt se dostavuje až v 75 % případů již po 14 dnech léčby, nicméně reálné hodnocení efektivity cKD se provádí po 3-6 měsících. V případě zřejmého benefitu se pokračuje v dietě po dobu dvou let a následně se pozvolna ukončuje, případně se přechází na mírnější dietní režim. Přibližně 2/3 dětí, které dosáhnou 100% klinické remise, zůstávají bez záchvatů i po návratu k racionální stravě. Někteří pacienti jsou však na cKD "závislí" a setrvávají na ni i několik let.
Modifikovaná Atkinsova dieta (MAD)
Modifikovaná Atkinsova dieta (MAD) je benevolentnější typ ketoterapie. V léčbě epilepsie se používá od roku 2003. Jídelníčky jsou chutnější a celý management je jednodušší (edukace pacientů i iniciace léčby se prakticky vždy provádí ambulantně). Je užívána v dětské, ale i adolescentní a dospělé epileptologii, kde přísnější režimy nelze reálně použít. Na rozdíl od klasické ketogenní diety, která výrazně omezuje příjem všech makronutrientů, tato varianta nabízí větší flexibilitu v oblasti příjmu tekutin, kalorií a bílkovin. Pacienti si tak vlastně "hlídají" pouze denní příjem sacharidů.
Dieta s nízkým glykemickým indexem (LGIT)
Dieta s nízkým glykemickým indexem (LGIT) je v mnoha ohledech podobná MAD, liší se hlavně výběrem sacharidových potravin. Čistý příjem sacharidů činí 40-60 g/den. LGIT dieta preferuje potraviny s nízkým glykemickým indexem. To znamená, že ke konzumaci se vybírají celozrnné pečivo, ovoce a zelenina.
Čtěte také: Zdravější a štíhlejší život s ketogenní dietou
Ketogenní dieta v neurologické praxi
Ketogenní dieta je běžně používaný nefarmakologický způsob léčby farmakorezistentní epilepsie u dětí. Je založena na omezeném přísunu cukrů a vysokém podílu tuků, přičemž zajišťuje odpovídající příjem nezbytných bílkovin. Účinnost a bezpečnost ketogenní diety byla prokázána v mnoha klinických studiích. V současnosti se její indikace změnila a není již považována za alternativní medicínskou proceduru "poslední volby".