Chronické i akutní střevní záněty představují onemocnění, která vyžadují komplexní léčbu, jejíž nedílnou součástí je i specifická dieta. Správná výživa hraje klíčovou roli v managementu těchto onemocnění, a to jak v akutních fázích, tak v dlouhodobé remisi.

Úvod do problematiky střevních zánětů

Nespecifické střevní záněty, jako Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou charakterizovány komplexní patogenezí a různorodými projevy. Tyto nemoci mohou postihnout různé části trávicího traktu a projevovat se širokou škálou symptomů, včetně průjmů, zácpy, příměsi krve nebo hlenu ve stolici, bolestí břicha a nechutenství. Vzhledem k této variabilitě je individuální přístup k dietní léčbě klíčový.

Základní principy dietní léčby

Akutní fáze a enterální výživa

V akutních stadiích onemocnění nebo při relapsu je často nutné zvážit enterální výživu. Enterální výživa, podávaná sondou, má kromě zajištění přívodu živin také léčebný efekt, protože umožňuje střevu odpočinek a regeneraci.

Postupný návrat k běžné stravě

Po ústupu akutních příznaků se postupně přechází na perorální (ústy podávanou) stravu. Zpočátku je nutné volit šetřící úpravu stravy, která zahrnuje výběr nenadýmavých a neostrých potravin a šetrnou technologii zpracování. Důležité je postupné zvyšování přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři. Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit zbytečné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta.

Frekvence a objem jídel

Důležitým aspektem dietní léčby je frekvence denních jídel. Pacienti by měli jíst v menších dávkách častěji, ideálně 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Složení stravy

Obecně se doporučuje strava bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg tělesné hmotnosti), s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatná. Důležitý je také dostatečný příjem tekutin, který by měl být rozložen mezi jídly.

Specifické dietní postupy u idiopatických střevních zánětů

U idiopatických střevních zánětů, jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, je dietní léčba trvalou součástí komplexní terapie. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, často také s epizodami dehydratace, anémie a ztrátou tekutin. U pacientů je prakticky vždy přítomna psychická alterace, která dále komplikuje dietní léčbu. Bývá nedostatek vitaminů, zejména rozpustných v tucích (např. D a K), železa a kyseliny listové.

Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě

1. Akutní ataka: Během akutní ataky se doporučuje pouze parenterální výživa (nitrožilní).
2. Postupná realimentace: Obnovení výživy začíná kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků.
3. Intolerance laktózy: Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto se raději zařazují kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše.
4. Bezezbytková šetřící dieta: Při průjmech je vhodná bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin, která snižuje rychlost vyprazdňování a prodlužuje dobu vstřebávání živin.
5. Enterální výživa: V případě snížené chuti k jídlu a nedostatečného příjmu potravy se doporučuje tekutá enterální výživa (sipping nebo sonda).
6. Doplnění vitaminů a minerálů: Důležité je doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
7. Vláknina: Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, se podává šetřící dieta s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu. Tolerance vlákniny je velmi individuální.

Reintrodukce běžné diety

Po zklidnění stavu následuje reintrodukce běžné diety:

• 1.-3. den: tekutiny (čaj, minerálky, polévky, džusy), raději nepodáváme mléko,
• 4.-8. den: měkká masa (kuře, ryba), rýže, brambory,
• 9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny,
• 14.-20. den: chleba a potraviny s lepkem (glutenem),
• 17.-19. den: mléko.

Zhruba 20. den se strava zcela uvolní.

Dieta při zánětu tlustého střeva: Co jíst a čemu se vyhnout

Potraviny, kterým se vyhnout při vzplanutí ulcerózní kolitidy

• Čerstvé ovoce a zelenina (zvyšují množství stolice)
• Sušené švestky (zvyšují množství stolice)
• Kofeinové nápoje (zvyšují množství stolice)
• Sladkosti a sladké nápoje (natahují vodu do střeva a zhoršují průjem)
• Alkohol

Doporučené potraviny při vzplanutí ulcerózní kolitidy

• Ryby (obsahují omega-3 mastné kyseliny s protizánětlivým efektem)
• Častěji malé porce

Potraviny, kterým se vyhnout při aktivní Crohnově chorobě

• Ořechy, semínka, zrna a fazole (při zúžení trávicí trubice)
• Čerstvé ovoce a zelenina (zvyšují množství stolice)
• Sušené švestky (zvyšují množství stolice)
• Kofeinové nápoje (zvyšují množství stolice)
• Mléčné výrobky (při intoleranci laktózy)

Potraviny doporučené při aktivní Crohnově chorobě

• Bílý chléb
• Kukuřičné lupínky (cornflakes)
• Těstoviny
• Bílá rýže
• Dobře vařená zelenina
• Vařené nebo konzervované ovoce (bez slupek a semínek)
• Ovocné a zeleninové džusy

Potraviny, které je vhodné omezit

• Celozrnné pečivo a cereálie
• Hnědá rýže
• Čočka, cizrna, fazole a obecně luštěniny
• Ořechy a semínka
• Neloupané brambory
• Syrová zelenina, saláty a ovoce
• Sušené ovoce

Obecné zásady stravování při zánětu tlustého střeva

• Vyhýbejte se dráždivým jídlům: Omezte kořeněná jídla a alkohol.
• Omezte laktózu: Při intoleranci laktózy omezte mléčné výrobky.
• Jezte tepelně upravenou zeleninu: Zeleninu konzumujte pouze tepelně upravenou, aby byla lépe stravitelná.
• Odstraňte slupky z ovoce: Ovoce vždy zbavte slupek.
• Obnovte střevní mikroflóru: Užívejte probiotika pro obnovení správné funkce střevní mikroflóry.

Syndrom krátkého střeva

Při úrazech a operacích může dojít ke ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, což vede k syndromu krátkého střeva. Potrava pak prochází zbývající částí střeva příliš rychle a nestačí se strávit a vstřebat.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Výživová strategie po operacích syndromu krátkého střeva

• Zahájení parenterální výživy
• Postupný přechod na enterální výživu
• Následný přechod na výživu per os

Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií. Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové - mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli. Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je velmi obtížné. Důležitá je frekvence denních jídel. Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji. Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem.

Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta. Častá je špatná tolerance laktózy, nadýmavé zeleniny s hrubou vlákninou a luštěnin. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem.

Celiakie

Celiakie je autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem (glutenem). Reakci spouštějí peptidy gliadinu obsahující glutamin a prolin.

Diagnostika celiakie

• Klinické projevy
• Laboratorní vyšetření (průkaz protilátek proti tkáňové tranglutamináze ve třídě IgA, autoprotilátky proti endomysiu a proti gliadinu)
• Biopsie tenkého střeva (atrofie klků)

Dieta při celiakii

Základem léčby celiakie je bezlepková dieta. Je nutné vyloučit potraviny obsahující pšenici, žito a ječmen. Tolerance ovsa je individuální.

Zácpa a průjem

U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (pohyblivosti) střev, které se projevují jako zácpa či průjem.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Zácpa

Zácpa je častým příznakem, který souvisí s mnoha onemocněními neuropsychiatrickými i se stárnutím. Vždy je třeba si uvědomit, že zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu (např. nádor, zúžení střeva či srůsty).

Doporučení při zácpě

• Zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny)
• Příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně
• Laxativa (projímadla) až po selhání dietních efektů

Optimální potraviny v prevenci a léčbě zácpy

• Banány
• Obilniny
• Chléb s vyšším obsahem vlákniny
• Mrkev
• Celer
• Hrách nebo čočka

Průjem

Příčina průjmu a gastroenteritidy bývá často infekční, někdy pouze funkční. Důležité jsou vlivy psychiky a osmotické vlivy (např. fruktóza, sorbitol).

Doporučení při průjmu

• Hladovka s dostatečným příjmem tekutin a iontů (Na, Cl, K, bikarbonát)
• K pití podáváme čaj, minerálky

Divertikulární choroba

Divertikulární choroba, provázená vznikem výchlipek sliznice tlustého střeva, probíhá obvykle bez obtíží, někdy ji provází zácpa, méně průjmy. Důležitý je nízký příjem vlákniny, jenž působí preventivně i léčebně a měl by činit nejméně 30 g na den.

Dráždivý tračník

Dráždivý tračník můžeme léčit farmakologicky látkami ovlivňujícími střevní motilitu i látkami působícími primárně na psychiku.

Doporučení při dráždivém tračníku

• Úprava dysmikrobie (ve střevě bývá méně E. coli a více lactobacilu)
• Sledování vztahu obtíží k nedostatečnému či nadměrnému příjmu tekutin
• Omezení mléčných výrobků, cibule, zeleniny a luštěnin

Protizánětlivé potraviny

• Ovoce a zelenina (vysoký obsah přírodních antioxidantů a polyfenolů)
• Ořechy (snižují markery zánětu a riziko kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky)
• Celé potraviny (nezpracované, organické)
• Proteolytické enzymy (papája, ananas)
• Středomořská strava (vysoký obsah ovoce, zeleniny, ořechů, celozrnných výrobků, ryb a zdravých olejů)