Zánět slinivky břišní, odborně pankreatitida, je závažný zdravotní problém, který vyžaduje komplexní léčbu, jejíž nedílnou součástí je i speciální dieta. Tato dieta, známá jako pankreatická dieta, má za cíl minimalizovat zátěž slinivky břišní a podpořit její regeneraci. V tomto článku se podíváme na základní principy pankreatické diety, doporučené potraviny a recepty, které vám pomohou zvládnout toto onemocnění a zlepšit váš celkový zdravotní stav.

Úvod do problematiky zánětu slinivky břišní

Slinivka břišní hraje v našem těle klíčovou roli. Produkuje trávicí enzymy, které jsou nezbytné pro štěpení potravy, a hormony, jako je inzulin, který reguluje hladinu cukru v krvi. Zánět slinivky břišní narušuje tyto funkce a může vést k vážným zdravotním komplikacím.

Akutní vs. Chronický zánět slinivky

Pankreatitida se dělí na dvě hlavní formy: akutní a chronickou.

• Akutní pankreatitida je náhlý zánět slinivky břišní, který může být způsoben žlučovými kameny, nadměrnou konzumací alkoholu, dietními chybami nebo jinými faktory. Akutní zánět slinivky (akutní pankreatitida) je onemocnění ohrožující život a vyžadující plnou parenterální výživu. Na rozdíl od minulosti podáváme dnes v parenterální výživě časně i tukové emulze, s ohledem na probíhající zánět je třeba krýt potřebu energie i bílkovin.

• Chronická pankreatitida je dlouhodobý zánět slinivky břišní, který vede k postupnému poškození tkáně a ztrátě funkce. U chronických onemocnění pankreatu (slinivky) dáváme více bílkovin (15-20 %), méně tuku (35-40 %) a sacharidy v dávce 35-50 %. Chronická pankreatitida vyžaduje především dobrou substituci pankreatickými enzymy. Bývá tolerována i poměrně volná dieta, při nedostatečné substituci enzymy se rozvíjí malabsorpce (porucha vstřebávání) tuku i proteinů, proteinová malnutrice (bílkovinná podvýživa) a deficit vápníku a vitaminu D a vitaminů rozpustných v tucích.

  Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Trvání dietního omezení může záviset na intenzitě prodělaného záchvatu, ale v zásadě by mělo mít trvalý charakter.

Příčiny zánětu slinivky břišní

Mezi nejčastější příčiny zánětu slinivky břišní patří:

• Žlučové kameny
• Nadměrná konzumace alkoholu
• Dietní chyby (zejména vysoký příjem tuků)
• Některé léky
• Infekce
• Genetické faktory
• Cystická fibróza
• Stres, fyzické i psychické přetížení

Příznaky zánětu slinivky břišní

Mezi typické příznaky zánětu slinivky břišní patří:

• Silná bolest v horní části břicha, často vystřelující do zad
• Pocit plnosti při jídle a bolesti břicha bezprostředně po něm
• Nevolnost a zvracení
• Změna zabarvení stolice (světlá, mastná stolice)
• Úbytek na váze
• Plynatost
• Horečka

Pankreatická dieta: Základní principy

Pankreatická dieta je klíčovou součástí léčby zánětu slinivky břišní. Jejím cílem je snížit zátěž slinivky břišní, minimalizovat produkci trávicích enzymů a podpořit hojení.

Omezení tuků

Základem pankreatické diety je omezení tuků. Tuky stimulují produkci trávicích enzymů, což zhoršuje zánět slinivky břišní. Platí zákaz přepalovaných tuků, čerstvé tuky by měly pokrýt maximálně 25 % energetického obsahu stravy. Je také možné přidávat dobře vstřebatelné tuky o střední délce řetězce (MC tuky) v tekutinách, případně samotné. Nežádoucí jsou také potraviny s velkým obsahem skrytých tuků, jako jsou tučná masa, uzeniny, sýry, ale i ořechy.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Lehce stravitelná strava

Strava by měla být lehce stravitelná, aby se snížila zátěž trávicího systému. Pod tímto často až zneužívaným pojmem se rozumí strava chemicky a mechanicky šetřící.

Časté a malé porce

Důležitý je režim denních jídel, kde je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7× denně v intervalech 2,5-3 hodin.

Zákaz alkoholu

Alkohol je u pankreatitidy nutno vynechat prakticky trvale.

Dostatečný příjem tekutin

Tekutiny je nutné přijímat v dostatečném množství mezi jídly, minimálně 1,5 l/den, nejsou-li přítomné jiné komplikace. Je dobré úplně vyloučit ze svého jídelníčku alkohol, ledové nápoje, všechny doslazované nápoje i džusy a nápoje sycené bublinkami. Černou kávu raději silně omezit. Jednak odvodňuje a také může dráždit nemocný trávicí trakt. Tekutiny je nutno doplňovat po celý den a pít co nejvíc kvalitní vodu, zelený čaj, bylinkové čaje a neuškodí i trochu neperlivé minerálky. Tekutin by mělo být cca 3 litry za den, přitom do tohoto množství nezahrnovat polévky.

Individuální přístup

Je důležité si uvědomit, že každý člověk je jedinečný a jeho tolerance k různým potravinám se může lišit. Proto je důležité sledovat, jak vaše tělo reaguje na různé potraviny, a přizpůsobit jídelníček individuálním potřebám.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Doporučené a zakázané potraviny

Doporučené potraviny

• Libové maso: Kuřecí a krůtí maso bez kůže, libové hovězí, králík, ryby (treska, candát, losos v omezeném množství). Nejsem vegetarián, ale maso jsem omezila pouze na rybí a občas nějaké jiné drůbeží než kuřecí. Z technologie jeho příprav bych se zaměřila na vaření, dušení, popřípadě pečení na vodě.
• Nízkotučné mléčné výrobky: Bílé jogurty, měkký, polotučný a odtučněný tvaroh, sýry cottage, riccotta a sýr Eidam s obsahem tuku do 30%. Plísňové sýry jsem také dávno vyřadila z jídelníčku. I když mnozí budou možná jiného názoru, mně již „nesedí“ viditelná plíseň, ať je dle druhých jakkoliv zdravá a chutná. Co se týče jiných mléčných výrobků, mám velice ráda a dobře i trávím kozí tvaroh. Také kozí sýry jsou vhodné, ale opět ty co mají tvarohový charakter. Kozí mléko konzumuji velice málo.
• Obiloviny: Rýže, brambory, pohanka, jáhly, ovesné vločky. Příjem cukru, škrobu a brambor pravděpodobně vzniku cholelitiázy napomáhá.
• Zelenina: Vařená nebo dušená mrkev, cuketa, dýně, brokolice, květák (v omezeném množství). Zpravidla jsou špatně tolerovány obecně nadýmavé druhy zeleniny, jako je cibule, česnek, paprika apod., a také potraviny s tvrdou nestravitelnou vlákninou, jako jsou luštěniny a celá zrna. Ze zeleniny určené k přímé spotřebě odstraňovat co nejvíce slupky. Rajčata a okurky konzumovat jenom oloupaná. Také omezit nadýmavou zeleninu, kterou může být pro někoho i vařený květák, mladá fazulka a hrášek.
• Ovoce: Zralé a oloupané banány, jablka, hrušky. Přívod vlákniny není nutno zdůrazňovat, dochází k němu spontánně konzumací ovoce a zeleniny dle individuální snášenlivosti pacienta. Též syrové ovoce jíst co nejvíce bez slupek. Loupat jablka, hrušky, broskve i nektarinky. Vzhledem k tomu, že by se měla jíst až 3 hodiny po jídle a nejméně půl až hodinu před dalším jídlem, často je zařazuji jako malou svačinu před hlavním poledním jídlem. Pakliže máte na ně někdo chuť po ránu, je to možná ještě lepší.
• Oleje: Kvalitní panenské oleje (lněný, kmínový, z meruňkových jader) v malém množství a za studena.

Zakázané potraviny

• Tučné maso: Vepřové, hovězí s vysokým obsahem tuku, uzeniny, vnitřnosti.
• Tučné mléčné výrobky: Plnotučné mléko, smetana, tučné sýry, plísňové sýry.
• Smažená jídla: Všechna smažená jídla, fritovaná jídla, grilovaná jídla.
• Alkohol: Pivo, víno, destiláty.
• Sladkosti: Zmrzlina, zákusky, čokoláda, sladké pečivo. Je nutné vyloučit maximálně bílý rafinovaný cukr a také výrazně omezit i alternativní sladidla. Jídla, připravovaná původně jako sladká, moc nesladit ani medem a fruktózou. Omezení cukru vede samozřejmě k vyhýbání se zmrzlinám a veškerým sladkostem jak z cukráren tak i z obchodů. Také sladké kupované pečivo není vůbec vhodné. Nejen že je slazeno bílým cukrem, ale je kynuté.
• Koření: Pálivé koření, pepř, chilli.
• Ořechy a semínka: Větší množství ořechů a semínek. Mnohdy tělo s oslabenou slinivkou nesnese také jádra, semínka a ořechy vcelku. Je určitě vhodné, pokud to jde, je zbavovat slupek a některé i lehce orestovat.
• Nadýmavá zelenina: Cibule, česnek, paprika, luštěniny.

Recepty pro pankreatickou dietu

Polévky

• Zeleninová polévka: Uvařte zeleninový vývar z mrkve, celeru a petržele. Přidejte vařenou brokolici, cuketu a květák. Polévku rozmixujte a dochuťte bylinkami.
• Hrachová polévka: Hrách namočíme přes noc. Druhý den slijeme vodu, přidáme čerstvou vodu a vaříme cca 30 minut. Přidáme nakrájenou mrkev a cuketu a vaříme do změknutí. Rozmixujeme do hladka, přidáme trošku olivového oleje a dochutíme majoránkou.

Hlavní jídla

• Dušená ryba se zeleninou: Rybu opečte na sucho, poté podlijte vodou a duste s mrkví, cuketou a brokolicí.
• Pohankové rizoto s dýní: Dýni nakrájíme na malé kostičky a podusíme na troše vody s cibulkou. Mezitím uvaříme pohanku podle návodu. Smícháme pohanku s dýní, dochutíme tymiánem a podáváme zakápnuté olivovým olejem.
• Kuřecí maso s rýží: Kuřecí prsa uvařte nebo duste. Podávejte s vařenou rýží a dušenou zeleninou.

Svačiny

• Jablko s tvarohem: Jablko rozpůlíme, vydlabeme jádřinec a naplníme tvarohem se skořicí. Pečeme při 180 °C asi 20 minut.
• Bílý jogurt s ovocem: Bílý jogurt smíchejte s nakrájeným banánem nebo jablkem.
• Rýžové chlebíčky s avokádem: Rýžové chlebíčky namažte rozmačkaným avokádem.

Dezerty

• Pečené jablko se skořicí: Jablko oloupejte, odstraňte jádřinec a posypte skořicí. Pečte v troubě do změknutí. Ochutíme skořicí, dosladíme stévií (pokud je potřeba) a můžeme podávat jako přesnídávku, nebo namísto marmelády.
• Ovocný salát: Smíchejte nakrájené banány, jablka a hrušky.

Další důležité rady a doporučení

• Příprava jídla: Masa dusíme, vaříme, vhodná je také úprava v mikrovlnné troubě. Maso pro lepší chuť a barvu opečeme na sucho, pak podlijeme vodou a dále upravujeme. Nepoužíváme cibulový základ ani opékání na oleji. Omáčky nezahušťujeme jíškou, ale moukou nebo zálivkou z mouky a vody.
• Dělená strava: Dle vlastních zkušeností cítím prospěšnost maximálně možného dodržování dělené stravy, což značí, velice stručně řečeno, nekombinování bílkovin a uhlovodanů v jednom jídle. Tedy již žádné pečivo se sýrem nebo maso s rýží apod. Ale raději si dát třeba zeleninu se sýrem nebo zeleninu s pečivem či rýží nebo celozrnnými těstovinami.
• Oddělování jídel: Pro lepší trávení je dobré stravu od sebe oddělovat i jiným způsobem. V jednom chodu nemíchat sladké a slané jídlo. V praxi tedy již žádné „sladké“ dezerty, byť po zdravém slaném jídle. Také nejím žádné ovoce po jídle. V těle pak kvasí a nadýmá. Vyzkoušela jsem a i v literatuře si ověřila, že je důležité a nejenom pro oslabenou slinivku, nejíst dohromady ovoce a zeleninu v jednom jídle.
• Časové oddálení jídel: Pro dobrou funkci trávicího systému je důležité od sebe jednotlivá jídla též časově oddálit, aby měl žaludek čas ke strávení jedné potravy a nebyl zavalen již další před tím, než ji posunul do tenkého střeva dál ke zpracování.
• Nehladovět: Je též potřeba nehladovět, tedy pokud nedržíme hladovku ze zdravotních důvodů. Jíst častěji a menší dávky. Buď pětkrát nebo alespoň čtyřikrát denně. Je to důležité vzhledem k tomu, že by nám po strávení jídla mohla začít klesat hladina krevního cukru a dostavila by se hypoglykémie. Současně je nutné se umět hlídat a při jídle se nepřejídat.
• Načasování jídel: Pro lepší trávení je vhodné si jídelníček načasovat. Nejen zvolit správný čas na snídani, ale také je potřeba se udržet a nejíst již nic večer po 18:00. Je důležitě nejíst večer syrové ovoce a ani syrovou zeleninu. Se syrovou stravou by se mělo končit nejpozději kolem 15 hod., takže v letním čase kolem 16 hod. Večer je syrová strava velice obtížně trávena a i když enzymy dodáme do trávicího systému v podobě léků či potravinových doplňků, je tento proces pro tělo zátěž.
• Postní dny: Není na škodu zařazovat do týdenního stravovacího rytmu také postní dny. Tělu i slinivce je to velmi prospěšné. Já si občas pro odlehčení své slinivky zařazuji den ovocný, den zeleninový nebo den rýžový. Je vhodné držet dle lunárního kalendáře i půst jogínský. Má trochu jiný charakter a pomáhá tělu prý nejvíce s detoxikací.
• Kouření: I když to nepatří mezi stravovací doporučení, uvedu zde, že při nemocné slinivce platí všeobecný zákaz kouření.
• Jídlo v klidu: Někdy si ji člověk může způsobit i ze zdravé stravy, konzumuje-li ji ve spěchu, v nervozitě nebo při psychickém přetížení.

Dieta při onemocněních žlučníku

Dietní tabulky a jídelníčky se u chronické pankreatitidy prakticky neliší od diety při onemocněních žlučníku (žlučníková dieta). Pro tuto skupinu onemocnění je charakteristické, že dietní léčba hrála v minulosti zásadní roli. Dnes je naopak typické, že dietní léčba má částečně význam v prevenci a jen omezený význam symptomatický - v úlevě od obtíží.

Žlučníkové kameny

Příjem cukru, škrobu a brambor pravděpodobně vzniku cholelitiázy napomáhá. Při známé cholelitiáze je vhodná dieta s obecnou restrikcí tuků. Před operací by měl být přijímán dostatek kvalitní bílkoviny bez tuku a relativně více sacharidů.

Pravidelnost příjmu

V prevenci žlučníkových kamenů se uvádí pravidelnost příjmu (např. 5× denně) a omezení jídla před spaním na 2-3 hodiny.

Dieta po žlučníkové kolice

Akutní kolika vyžaduje dostatek tekutin. Vhodný je čaj, suchar, vařené ovoce, další dny pak rýže, těstoviny, uhlovodanová (cukerná) dieta. Bílkoviny podáme nejprve v pečivu, bramborách a rostlinné stravě, až později pak odtučněné mléko, jogurty, tvarohy, libové maso. Dlouhodobě vylučujeme volné tuky, např. máslo. Zpočátku nepodáváme ani sýry. Hlavní složkou diety jsou obilniny a moučné výrobky. Koření vylučujeme, stejně jako vejce.

Chronické onemocnění žlučníku

U chronického onemocnění žlučníku je možná pestřejší dieta. Tato dieta je velmi individuální a záleží na toleranci konkrétních jídel u konkrétního jedince. Většina nemocných nejí tučná masa, tučné pomazánky, krémy a majonézové saláty. Vhodnější je vázaný tuk v těstu, opatrně lze doplnit máslo či rostlinný tuk do 30 g/den. Kyselé mléčné výrobky jsou lépe tolerovány, stejně jako sladké pokrmy, tvaroh a sýry mimo aromatických do 30 % tuku. Tuky pouze čerstvé, nepřepalované, z vajec jen bílek, maso telecí, ryby a libové hovězí. Nevhodné je vepřové a dále šlachy a vnitřnosti. Pečivo spíše starší, nekynuté. Největší variabilita je v toleranci zeleniny.

Akutní zánět žlučníku

V akutních stadiích zánětu žlučníku (cholecystitidy) podáváme čajovou dietu, případně čaj a suchar, dále můžeme na 2-3 dny přejít na dietu č. 4 žlučníkovou, resp. Tuky v dietě jsou pod 20 g/den. Obsah vitaminů a minerálních látek není plnohodnotný vzhledem k povoleným druhům potravin.