Rotavirová infekce je vysoce nakažlivé onemocnění, které primárně postihuje kojence a malé děti, ale nevyhýbá se ani dospělým. Projevuje se akutním zánětem střev, který vede k průjmu, zvracení a horečce. Vzhledem k tomu, že na rotaviry neexistuje specifická léčba, hraje klíčovou roli ve zlepšení stavu správně nastavená dieta.

Co jsou rotaviry a jak se šíří?

Rotaviry jsou celosvětově nejčastější příčinou akutních žaludečních a průjmových onemocnění u předškolních dětí. Alespoň jednou prodělá rotavirovou infekci naprostá většina dětí do pěti let. Rotavirus je kulový virus z čeledi Reoviridae o průměru 70 až 80 nm. Rotavirus se skládá z 11 segmentů dvoušroubovice RNA obalené kapsidou složenou z dvou vrstev polypeptidů, vnější obal nemá. Lidské rotaviry mají minimálně 42 různých kmenů, snadno mutují a rekombinují se. Jedná se o rotaviry typů A, B a C, z toho typ A způsobuje 90 % infekcí. Rotaviry se kromě lidí také vyskytují u ostatních savců a ptáků, tyto živočišné rotaviry typů A, B, C, D a E obvykle nezpůsobují u člověka projevy onemocnění, ale snadno se s lidskými rotaviry rekombinují.

Rotavirové infekce jsou sezónní, v Evropě se nejčastěji vyskytují v zimě a na počátku jara. Rotaviry se typicky přenáší fekálně-orálním kontaktem, což znamená, že se virus přenáší zanesením virů ze stolice špatně umytýma rukama nebo kontaminovanými předměty do úst, výjimkou ale nejsou ani kontaminované hračky či jiné předměty, které děti společně užívají. Ke vzniku nákazy stačí pouze 10 rotavirových částic, což je velmi málo, a proto jsou rotaviry tak extrémně nakažlivé. Rotaviry jsou poměrně odolné, na vzduchu a na površích (například na hračkách nebo přebalovacích deskách na veřejných místech) dokáží přežít až několik dní, často bývají rezistentní k řadě dezinfekčních prostředků. Jsou velmi nakažlivé, snadno se šíří, především mezi osobami v úzkém kontaktu.

Průběh rotavirové infekce

Inkubační doba rotavirové infekce je 1 až 3 dny. V některých případech se nejprve objeví katar horních cest dýchacích nebo nechutenství, ale mezi obvyklé první příznaky rotavirové infekce patří horečka a zvracení. Po 1 až 3 dnech, kdy rotaviry napadají sliznici horních dvou třetin tenkého střeva, se snižuje absorpce cukrů, dochází k deficitu enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr laktózu, a následně se dostavuje průjem, který přetrvává 5 až 8 dní. Stolice je velmi častá a vodnatá, zpravidla bez příměsi hlenu či krve. Může se také objevit nadýmání a kožní vyrážka. Rotaviry jsou vylučováný stolicí nakaženého člověka po dobu 7 až 10 dnů, z toho první dny ve vysoké koncentraci. Obnova sliznice střeva po onemocnění trvá 2 až 8 týdnů.

U dospělých rotavirová infekce zpravidla probíhá bez příznaků nebo má mírný průběh. U dětí do dvou měsíců se rotavirové infekce vyskytují spíše ojediněle, často probíhají bez symptomů, pravděpodobně vlivem kolostra a mateřského mléka. Rotaviry ohrožují zejména děti od 4 měsíců do třech let života. Opakovaná nákaza mívá výrazně mírnější průběh.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

Nebezpečná není infekce rotaviry jako taková, ale případná dehydratace, pokud není u dítěte zajištěna dostatečná kompenzace tekutin ztracených zvracením a průjmem. Nicméně první kontakt s rotaviry se u nejmenších dětí může změnit na těžký stav, který provází silné průjmy, zvracení a dehydratace organismu. Komplikací rotavirové infekce může být malabsorpce (snížené vstřebávání živin střevem) a dlouhodobý průjem.

Proč je dieta při rotavirové infekci důležitá?

Během rotavirové infekce dochází k poškození střevní sliznice, což vede k narušení vstřebávání živin a tekutin. Správná dieta pomáhá:

• Zklidnit trávicí trakt
• Obnovit střevní mikroflóru
• Předcházet dehydrataci
• Zkrátit dobu trvání příznaků

Zásady diety při rotavirové infekci

Rehydratace

Nejdůležitějším opatřením je dostatečný příjem tekutin. Zvracení a průjem vedou ke ztrátě tekutin a elektrolytů, což může způsobit dehydrataci. Podle čeho poznáte, že je dítě dehydrované?

• Kojenci (0-6 měsíců): Pokud je dítě kojeno, pokračujte v kojení. Mateřské mléko také obsahuje ochranné faktory, probiotika a prebiotika, která, pokud k nákaze dojde, pomáhají střevům dítěte se uzdravit. Mezi kojením podávejte rehydratační roztoky (např. Kulíšek, ORS roztoky) nebo rýžový odvar. U nekojených dětí lze dočasně nahradit kojenecké mléko bezlaktózovou variantou nebo rýžovým odvarem.
• Děti nad 1 rok a dospělí: Pijte často po malých dávkách. Vhodné jsou rehydratační roztoky s obsahem minerálů a glukozy (Enhydrol, Kulíšek, ORS roztoky), od batolecího věku lze použít i neperlivou minerálku bez příchutě. Čaj je vhodný silnější, ne ovocný. Pokud dítě zvrací, podávejte tekutiny chlazené a po menších dávkách - zvracení totiž může po doplnění objemu ustat.

Příjem tekutin a výdej tekutin (močí, stolicí, zvracením, pocením) by měly být v rovnováze. Velmi účinné proti dehydrataci organismu jsou rehydratační roztoky.

Bezlaktózová strava

Rotaviry narušují vstřebávání laktózy (mléčného cukru) ve střevech. Během onemocnění a ještě 14 dní po skončení příznaků je proto vhodné držet bezlaktózovou dietu.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

• Kojenci: Používejte bezlaktózové kojenecké mléko (např. AL 110 od Nestlé).
• Děti a dospělí: Vyhýbejte se mléku, smetaně, sýrům a jogurtům s vysokým obsahem laktózy. Zakysané mléčné výrobky (např. kefír, acidofilní mléko) jsou obvykle lépe snášeny.

Lehce stravitelné potraviny

Strava by měla být založena na lehce stravitelných potravinách, které nezatěžují trávicí trakt. Vybírejte lehce stravitelné potraviny, které rozdělte do více malých jídel během dne.

Vhodné potraviny:

• Bílé pečivo (starší rohlíky, suchary)
• Rýže (dušená, rýžová kaše)
• Brambory (vařené, bramborová kaše)
• Mrkev (vařená, dušená, mrkvový odvar)
• Banány
• Strouhaná jablka (bez slupky)
• Borůvky
• Kuřecí maso (vařené, dušené)

Nevhodné potraviny:

• Tučné a smažené pokrmy
• Kořeněná jídla
• Sladkosti a slazené nápoje
• Luštěniny
• Zelí a další nadýmavá zelenina
• Ovocné šťávy, perlivé nápoje, káva, alkohol

Časté a malé porce

Jezte častěji (5-6x denně) menší porce jídla. To pomáhá snížit zátěž na trávicí systém a zlepšuje vstřebávání živin.

Doporučený jídelníček při rotavirové infekci

Následující jídelníček je pouze orientační a je nutné ho přizpůsobit věku, chuti a toleranci pacienta.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Den 1-2 (akutní fáze):

• Snídaně: Rýžová kaše s banánem
• Svačina: Strouhané jablko
• Oběd: Vařená rýže s dušenou mrkví
• Svačina: Suchar
• Večeře: Bramborová kaše
• Před spaním: Rýžový odvar

Den 3-5 (rekonvalescence):

• Snídaně: Bílý rohlík s džemem (bez laktózy)
• Svačina: Banán
• Oběd: Kuřecí maso s dušenou rýží
• Svačina: Borůvky
• Večeře: Bramborová polévka
• Před spaním: Slabý černý čaj

U malých kojených dětí je i nadále vhodné v kojení pokračovat. Ztracené tekutiny navíc doplňujte rýžovým odvarem. Od 6 měsíců je vhodný také mrkvový odvar. Pokud dítě není kojené, dočasně přejděte na mléčnou výživu malých dětí bez laktózy.

Další doporučení

• Probiotika: Podávání probiotik pomáhá obnovit střevní mikroflóru a zkrátit dobu trvání průjmu. Probiotické bakterie pomáhají obnovit zdravou střevní mikroflóru a přispívají také k podpoře imunitního systému.
• Střevní adsorbencia: Lze použít přípravky, které na sebe vážou škodlivé látky a toxiny (např. Smecta, aktivní uhlí). Z léků na průjem při rotavirové střevní chřipce kromě probiotik můžete použít i střevní adsorbencia. Jde o přípravky, které na sebe dokáží vázat škodlivé látky a toxiny. Klasickými léky z této skupiny jsou aktivní uhlí (Carbosorb) nebo diosmektit (Smecta).
• Hygiena: Důsledné mytí rukou po použití toalety a před jídlem je zásadní prevencí šíření rotavirové infekce. Hlavní zbraní proti šíření rotavirů je pečlivá hygiena rukou. Při kontaktu s dítětem nedávno očkovaným proti rotavirům by měli všichni pečlivě dodržovat osobní hygienu (mytí rukou, především po výměně plenek). Velmi dobrou ochranou před rotavirovými a jinými průjmovými onemocněními je zdravá střevní mikroflóra, vyvážená zdravá strava a kojení.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře byste měli vyhledat v následujících případech:

• Závažná dehydratace (suchá ústa, snížené močení, zapadlé oči)
• Vysoká horečka (nad 39°C)
• Krev ve stolici
• Silné bolesti břicha
• Zvracení, které nelze zastavit
• Příznaky se nezlepšují po 2-3 dnech

Očkování proti rotavirům

V České republice je k dispozici dobrovolné očkování proti rotavirům pro děti od 6 týdnů věku. Komplikacím spojeným se silnými rotavirovými průjmy u malých dětí se dá předejít za pomoci očkování. Očkují se malé děti od 6. týdne života. Rotavirová vakcína chrání dítě před závažným průběhem onemocnění.

Jedná se o nepovinné očkování, kdy jsou používané vakcíny živé a orálně podávané. Před očkováním by měla být sepsána anamnéza dítěte a pečlivě zvážit možné kontraindikace, především nemoci a malformace trávicího traktu a poruchy růstu. Ne u všech očkovaných dětí se po vakcinaci vytvoří protilátky a ani vysoká hladina protilátek není zárukou imunity vůči infekci rotaviry. Uvádí se spíše snižení závažnosti průběhu onemocnění. Očkování v žádném případě nechrání před jinými původci průjmových onemocnění. Ochranný účinek očkování vakcínami proti rotavirům poměrně rychle klesá.

Aplikace vakcíny s sebou nese i nemalé riziko nežádoucích účinků, včetně těch závažných. Děti očkované proti rotavirům mohou i několik dní po aplikaci vakcíny stolicí vylučovat vakcinační virový antigen či živé rotaviry. Je možný přenos takto vylučovaných rotavirů na jiné osoby a to především osoby v blízkém kontaktu s očkovaným dítětem, jako jsou rodiče či sourozenci.

V České republice lze v současné době očkovat proti rotavirům vakcínami Rotarix a Rotateq. Očkování probíhá v době od 6 týdne do 8 měsíců věku ve 2-3 dávkách (záleží na zvolené vakcíně) a očkuje se celoročně.