V posledních desetiletích sledujeme nárůst výskytu nádorových onemocnění. Vliv výživy je prokazatelný u mnoha typů nádorů, a to nejen u těch, které postihují trávicí trakt. Přibližně třetina všech nádorových onemocnění souvisí s našimi stravovacími návyky. Často se jedná o nadměrný příjem stravy, zejména tuků a masa, a nedostatečný příjem zeleniny a ovoce.

Pokud již nádorové onemocnění vznikne, dochází často k poklesu příjmu a nedostatečnému využití stravy. Téměř u poloviny nemocných je při zjištění nádoru přítomna ztráta hmotnosti a zhoršený nutriční stav. Správná výživa je nezbytná pro správné fungování organismu ve zdraví, ale její vliv je ještě významnější během nemoci. Rozpad tělesných tkání vyčerpává pacienta postupnou ztrátou tělesných bílkovin. Rozpad tělesných bílkovin probíhá rychleji než jejich obnova po překonané nemoci. I když nemocný po překonané nemoci dobře jí a přibývá na váze, často jde spíše o přibývání tuku než svalu, a proto se někdy zdlouhavě vrací původní odolnost a výkonnost organismu. Dlouhodobý nedostatečný příjem stravy vede k celkově špatnému stavu výživy, neboli malnutrici. Tento stav se může vyvíjet jako zjevné hubnutí nebo jako skrytá pozvolná ztráta hmotnosti způsobená opakovanými menšími výpadky stravy.

Navzdory nepochybnému významu výživy neexistuje důkaz, že by nějaká zvláštní dieta mohla vyléčit nádorové onemocnění nebo zabránit jeho postupu. Ani vitaminové tablety a minerály nemohou vyléčit nemocného s nádorem. Nadměrné množství některých vitaminů a minerálů může být někdy i škodlivé. Základním léčebným postupem zůstává protinádorová léčba, tedy operace, chemoterapie, ozařování, biologické preparáty a jejich různé kombinace, působící většinou přímo proti nádoru. Správná výživa je opatření doplňující. Dobrý stav výživy může být nezbytný pro úspěšné dokončení celé onkologické léčby, zatímco špatný stav výživy může být důvodem k předčasnému ukončení této léčby.

Vliv nádoru a protinádorové léčby na výživu

Nádorové onemocnění samo o sobě, stejně jako protinádorová léčba, může mít významný vliv na výživu pacienta.

• Růst nádoru: Pokud nádor postihuje zažívací systém, může narušit polykání a příjem stravy nebo i využití stravy ve střevě.
• Vedlejší účinky protinádorové léčby: Téměř všechny druhy protinádorové léčby mohou přechodně vyvolávat pokles příjmu stravy svými vedlejšími účinky, jako je nechutenství, nevolnost nebo celková slabost.
• Chronické obtíže, způsobené nádorem a komplikace nádorového onemocnění: Nízký příjem stravy může být způsoben také nedostatečně tlumenou bolestí jakéhokoliv původu, stejně jako nevolností, zácpou, úzkostí nebo depresí.

Protinádorová léčba působí většinou velmi účinně proti nádoru, ale současně má dosti často i nežádoucí účinky, které zasahují nepříznivě do výživy nemocného. Nemocný může trpět přechodnou nevolností, zvracením, nechutenstvím, suchostí v ústech nebo i bolestivým postižením sliznic ústní dutiny, změnami vnímání chutí jídla, průjmem, celkovou únavou a slabostí. Tyto obtíže trvají většinou pouze po dobu léčby, ale u některých nemocných mohou dočasně přetrvávat i po jejím skončení.

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

V některých případech může být protinádorová léčba komplikována i závažnějším toxickým poškozením sliznic zažívacího traktu, mukozitidou. Mukozitida zažívacího traktu se může projevovat jako ložiskové afty v dutině ústní nebo jako bolestivé polykací potíže, bolesti v žaludku a nevolnost nebo i průjmy. Mukozitida vzniká po silné chemoterapii nebo při ozařování oblasti hlavy a krku, jícnu nebo břicha, častěji u oslabených pacientů s úbytkem tělesné hmotnosti. Již vzniklá mukozitida je léčebně velmi obtížně ovlivnitelná a může přetrvávat i několik týdnů, než se spontánně zahojí.

Na poruše výživy nemocného se mohou podílet i různé chronické obtíže, jako jsou bolest, dušnost, žaludeční nevolnost nebo zácpa, v jejichž důsledku obvykle klesá chuť k jídlu a příjem stravy, aniž si to nemocný musí uvědomovat. Nemocný by tedy měl svého lékaře vždy upozornit, pokud jeho obtíže nejsou dostatečně ovlivněny léčbou a neměl by se snažit přemáhat je. Na druhé straně však u některých nádorů vzniká po chemoterapii nebezpečí nárůstu hmotnosti. Týká se to zejména nádoru prsu, jehož růst je urychlen při obezitě.

U nemocných, kteří v průběhu nádorového onemocnění hubnou, je obvykle na prvním místě potřeba upravit stravu tak, aby bylo zabráněno další ztrátě hmotnosti. Příjem stravy není jen příjmem živin, ale je a měl by být i zdrojem radosti a potěšení a posílením kontaktu mezi lidmi plní i určitou společenskou funkci. Je proto třeba dát šanci přirozenému způsobu výživy.

Specifika radioterapie prostaty a její vedlejší účinky

Radioterapie využívá v léčbě nádorů ionizujícího záření. Podle způsobu aplikace záření a uložení zdroje ji dělíme na radioterapii zevní (teleterapii) a vnitřní (brachyterapii). Podle cíle, kterého chceme dosáhnout na radioterapii kurativní a paliativní. Kurativní radioterapie aplikuje vysokou dávku záření s cílem nádor zcela zničit. Radikální radioterapie je doporučována u pokročilejších nádorů šířících se do blízkého okolí prostaty, při vyšších hladinách PSA a Gleasonova skóre. Je metodou volby také u nemocných ve vyšším věku či trpících dalšími závažnějšími chorobami. Lze ji také užít u pacientů, kteří si nepřejí chirurgický výkon. Při užití moderních technik radioterapie umožňujících aplikaci dostatečně vysoké dávky záření jsou výsledky radioterapie a operativního řešení srovnatelné. Obě metody však mají jiné spektrum nežádoucích účinků.

Zevní radioterapie: Využívá k léčbě zdroje záření uloženého v určité vzdálenosti od těla pacienta, který je ozařován přes kůži.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Brachyterapie: Provádí se v kombinaci se zevním ozářením. Je aplikována ve dvou sezeních (frakcích) zpravidla během 3. a 5. dne před aplikací budete hospitalizován na našem oddělení. Samotné ozáření trvá asi 10 min, nicméně celá procedura bude trvat 1,5-3 hodiny. Bezprostřední nežádoucí účinky jsou minimální. Krvácení po odstranění jehel je většinou rychle zastaveno stlačením a ledovým obkladem, nelze však vyloučit vznik krevní podlitiny. Po 24-48 hodinách může dojít k dočasné zástavě močení s nutností opětovného zavedení cévky, vyskytuje se i častější močení či pálení při močení. Po aplikaci se může dočasně objevit příměs krve v moči nebo v ejakulátu. Nežádoucí účinky týkající se trávicího traktu jsou dány především zevní radioterapií. Jde o řidší až průjmovitou stolici a pocity častého nucení. Může se objevit příměs hlenu nebo krve.

Vedlejší účinky radioterapie prostaty:

Mezi nejčastější vedlejší účinky radioterapie prostaty patří gastrointestinální a genitourinární toxicita. Gastrointestinální toxicita se může projevit průjmem, nucením na stolici, nadýmáním, bolestmi břicha či nechutenstvím. Genitourinární toxicita se týká především problémů s močením, kdy je v různé míře postižena kvalita mikce. Pacienti mohou pociťovat nykturii (noční močení), dysurii (bolestivé močení), inkontinenci (únik moči) a příměsi krve v moči.

Dietní doporučení během radioterapie prostaty

Následující informace se budou především týkat doporučených změn složení stravy, které pomáhají onkologickým nemocným s výživovými problémy. Je třeba velmi zdůraznit, že podpora výživy musí začít velmi záhy s cílem co možná nejvíce udržet dobrý stav výživy a zabránit hubnutí hned na počátku nádorového onemocnění. Podpora výživy je totiž nejúčinnější na samotném počátku léčení, již při prvních problémech s příjmem stravy a s udržením tělesné váhy. Jakmile už došlo k větší ztrátě tělesné váhy, je léčba této poruchy nepoměrně obtížnější. Pro zlepšení stavu výživy je nutné, aby byl příjem stravy dlouhodobě dostatečný a pokud možno nedocházelo k větším výpadkům stravy. U nemocného, který již zhubnul, může například i jednodenní výpadek stravy dále zhoršit jeho stav výživy.

Základem nutriční podpory u nemocného, který ztrácí na váze a nebo je váhovou ztrátou ohrožen, je dietní rada. Významným přínosem dietní rady je už ten fakt, že obrací pozornost nemocného na otázky výživy a nemocný se jimi začíná zabývat. Dietní rada, poskytovaná pacientům s nádorovým onemocněním, kteří mají neúplný příjem stravy a hubnou, má některé společné zásady. Úprava diety směřuje ke zvýšenému příjmu energeticky (kaloricky) bohatých součástí stravy, kdy v malém objemu stravy dostává nemocný hodně živin. Může to znamenat příjem potravin s vyšším obsahem tuku (smetana, smetanové sýry, rostlinné oleje apod.), který představuje koncentrovanou energii, nebo i potravin s koncentrovanými cukry (např. med, kandované ovoce). Žádné jednotlivé jídlo ani jednotlivá skupina jídel nezabezpečuje dostatečný příjem všech potřebných živin.

U každého onkologického pacienta, který hubne, se stává zásadním zvýšit příjem bílkovin ve výživě. Minimální potřeba bílkovin u zdravých osob činí 0,8 g/kg hmotnosti, ale u nemocných s nádorem je tato potřeba obvykle o vyšší, i když nebyla dosud přesně stanovena. U nemocných s významnou podvýživou, projevující se velkým zhubnutím nebo nově vzniklou hubeností, počítáme s vysokou potřebou bílkovin 1,2-2,0 g/kg. Dobrým zdrojem bílkoviny je maso, mléčné výrobky, vejce, cereálie a luštěniny. Jako odlehčená, dobře stravitelná strava bohatá na bílkoviny se u onkologických nemocných doporučuje podmáslí, netučný tvaroh, jemné libové telecí, jehněčí nebo drůbeží maso, dále rybí maso a celozrnné pečivo.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Biologicky hodnotná strava musí dále obsahovat i dostatek minerálů, vitamínů a stopových prvků. Mezi nejvýznamnější antioxidační látky patří vitamíny A, C, E, dále betakaroten (z něhož může vznikat vitamín A) a konečně i stopové prvky selén a zinek. Antioxidační systém zabraňuje poškození různých tkání a buněk v našem těle reaktivními formami kyslíku. Tyto formy kyslíku běžně vznikají i v těle zdravých osob, ale u nich jsou rychle omezeny a zneškodněny. U onkologických pacientů vznikají reaktivní formy kyslíku při chemoterapii a při infekčních komplikacích. Nemocný ve špatném stavu výživy s vyčerpanými zásobami vitamínů se však může reaktivnímu kyslíku špatně bránit a dochází tak k poškozování tkání. V rostlinné stravě se však vyskytuje i řada dalších látek, jako flavonoidy, fytoestrogeny a další, které sice nemají tradiční výživovou hodnotu, ale mohou mít také ochranné vlastnosti proti reaktivním formám kyslíku a dokonce i vlastnosti protinádorové. Některé z těchto látek jsou již známé a jsou obsaženy v mnoha druzích zeleniny i ovoce, například v česneku, cibuli, sojových bobech, brokolici, růžičkové kapustě, květáku, zelí, citrusových plodech a dalších.

Obecné zásady:

• Dostatečný příjem tekutin: Důležitý je přívod dostatečného množství tekutin ve formě čajů, minerálních vod, ovocné šťávy apod.
• Lehká stravitelnost: Strava má být výživná a přitom lehce stravitelná. Jezte vícekrát denně menší množství.
• Individuální přístup: U dietních omezení je nutno opět zdůraznit individuální rozdíly v toleranci léčby.

Specifické problémy a jejich řešení:

• Průjem: Při průjmu je vhodné vyloučit ze stravy luštěniny, pivo, kávu, mléko, mléčné výrobky, čerstvé ovoce a zeleninu, smažená a kořeněná jídla. Je doporučován vývar z rýže a mrkve, černý čaj a hořká čokoláda.
• Nechutenství: Člověk, který trpí nechutenstvím, by měl jíst cokoli, co mu chutná, důležité je, aby jedl v dostatečném množství.
• Změny v chuti: Postižení chuti je zcela individuální, takže se velmi liší u jednotlivých nemocných.
• Suchost v ústech: Suchost v ústech může mít u pacientů s nádorovým onemocněním mnoho příčin. Nejčastěji vzniká jako vedlejší účinek podávání některých léků včetně cytostatik a také při ozařování oblasti hlavy a krku. Suchost v ústech může mít závažné důsledky ve snížení příjmu stravy a také ve zhoršení hygieny ústní dutiny.
• Zácpa: Při léčbě chronické zácpy je velmi důležitá pravidelná každodenní fyzická aktivita. Nedostatečný celkový příjem stravy s obvykle nízkým příjmem vlákniny zhoršuje zácpu. Množství vlákniny potřebné k navození stolice je zpravidla dosti vysoké a nemusí být nemocnými dobře snášeno. Chronická zácpa vyžaduje často pravidelné užívání projímadla, ale vždy podle doporučení lékaře.

Zvýšení kalorického a proteinového příjmu

U nemocných, kteří ztrácejí na váze, je klíčové zvýšit příjem kalorií a bílkovin.

• Tuky: Tuk obsahuje velké množství energie v malém objemu. Proto potraviny s vyšším obsahem tuku umožňují zvýšit kalorický příjem, což je žádoucí u všech nemocných, kteří ztrácejí na váze.
• Bílkoviny: Po každém jednotlivém jídle bohatém na bílkoviny stoupá na dobu několika hodin tvorba tělu vlastních bílkovin. Pacient, který má doporučen vysoký příjem bílkovin, by se měl snažit jíst denně maso různých druhů v různých úpravách. Vejce jsou také zdrojem bílkoviny vysoké biologické hodnoty. Náhražkou masa a dobrým zdrojem bílkovin je sója nebo sójový tvaroh (tofu). Četné recepty na úpravu sóji nabízejí zpestření stravy a dodávku hodnotných bílkovin.

Perorální nutriční supplementy (sipping)

Perorální nutriční supplementy pro léčbu podvýživy jsou definovány jako kompletní směsi všech potřebných živin, určené k příjímání ústy (perorální cestou). Jsou dostupné většinou v tekuté formě, určené k okamžitému použití formou popíjení po malých jednotlivých dávkách. Tato forma užívání je označována anglickým výrazem sipping (srkání, upíjení). Perorální nutriční supplementy přinášejí možnost výživy nemocným, u nichž se nedaří ani pomocí opakované dietní rady udržet perorální příjem a tělesnou hmotnost.

V klinické praxi je dnes široká paleta tekutých přípravků různého složení k okamžitému použití. Energetická hustota různých typů přípravků se pohybuje v rozmezí 1,0-2,4 kcal/ml nebo 4,2-10,0 kJ/ml. Přípravky obsahují vždy celé spektrum vitamínů a stopových prvků, a to v množství vyšším, než by odpovídalo obsažené energii. Jedno balení o objemu 200 ml běžného přípravku obsahuje třetinu doporučené denní dávky vitamínů a stopových prvků, zatímco obsah energie odpovídá jedné šestině klidové potřeby průměrného pacienta.

K dispozici jsou i speciální přípravky uzpůsobené pro diabetiky, které však obvykle mají nižší obsah energie a bílkovin při vyšší ceně přípravku. Mají výhodu u diabetiků se sklonem k vyšším hodnotám krevního cukru, ale pro léčbu podvýživy jsou méně vhodné. U většiny diabetiků používáme pro prevenci a léčbu podvýživy běžné nediabetické přípravky. K dispozici máme také přípravky se speciálním složením. zvýšeným obsahem bílkovin, vitamínů, zinku a selénu, určené k podpoře hojení.

Velká většina nabízených tekutých přípravků pro sipping má sladké příchutě. K dispozici jsou také přípravky ve formě džusu, bez obsahu tuku. Pro nemocné, kteří odmítají sladkou chuť, lze využít chuťově neutrální verze výživ (bez příchuti). Pokud nemocný netoleruje tekuté přípravky, mohou být vhodné doplňky v práškové formě. Práškovým přípravkem s neutrální chutí s kompletním složením všech živin včetně vitamínů je Nutrison Powder, dodávaný v plechovce po 430 g, což představuje obvyklé množství celodenní potřeby živin pro průměrného pacienta (2000 kcal energie, 80 g mléčné bílkoviny). Prášková forma čisté bílkoviny (Protifar pulvis) slouží k obohacení stravy o samotnou bílkovinu. Prášková forma samotného sacharidu (Fantomalt pulvis) umožňuje zvýšit obsah energie ve stravě, a to ve formě polysacharidů z kukuřičného škrobu. Pro nemocné s obtížným polykáním je možno využít instantního zahušťovadla, které pacientovi usnadní polknutí.