Problémy s konečníkem, jako jsou hemoroidy, ekzémy, perianální hematom a akutní perianální trombóza, mají často podobné projevy a společnou příčinu: špatnou stravu. Moderní medicína sice pokročila, ale složení jídelníčku zůstává zásadní pro celkové zdraví a specificky pro zdraví konečníku.
Význam vlákniny ve stravě
Zásadní je optimální příjem vlákniny. Strava s nedostatkem vlákniny a tekutin způsobuje ztuhnutí obsahu ve střevech, což ztěžuje vyprazdňování. Obtížné vyprazdňování je bolestivé a vede k mnoha zdravotním problémům s konečníkem, včetně hemoroidálního onemocnění. Hemoroidální onemocnění vzniká, když se hemoroidální pleteně, které utěsňují konečník, zvětší. Častou příčinou je zácpa, kdy se při usilovném vyprazdňování tuhé stolice krev hromadí v hemoroidech a rozšiřuje je.
Problémy ale nezpůsobuje jen zácpa, nýbrž i průjem. Proto je důležité se obojímu vyhnout a zařadit do stravy potraviny s optimálním množstvím vlákniny. Nerozpustnou vlákninu, která zvyšuje objem stolice a podporuje střevní peristaltiku, najdeme v celozrnném pečivu, oříškách a semínkách.
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud trpíte akutním hemoroidálním onemocněním nebo se projevy změní (častější či intenzivnější krev na papíře, bolest), navštivte lékaře. Prohlídka u praktického lékaře nebo proktologa (specialista na onemocnění konečníku) může odhalit i jiné potíže, jako například nádorová onemocnění. Lékaři mohou předepsat venofarmaka, léky na zpevnění žilní stěny. Hemoroidy jsou žilní pleteně, a užívání těchto léků může výrazně pomoci. Rychlou úlevu přinesou i masti nebo čípky z lékárny.
Pitný režim a jeho vliv
Na zdraví a průchodnost střev má vliv i správný pitný režim. Lidské tělo denně vyloučí přibližně 2,5 litru vody v moči, stolici, dýcháním a kůží. Toto množství je třeba doplňovat, aby tělo netrpělo deficitem.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Denní doporučená dávka vlákniny
Dospělý člověk by měl denně sníst kolem 30 g vlákniny. Zkonzumovat takové množství pouze v jedné potravině není rozumné, protože je obtížné zajistit odpovídající poměr živin, vitaminů a minerálů.
Časté dotazy pacientů a jejich řešení
Během patnáctileté praxe se lékaři setkávají s často se opakujícími dotazy pacientů ohledně léčby hemoroidů, análních fisur a dalších nemocí konečníku. Mezi nejčastější patří:
Bolest v konečníku: Bolest v konečníku je obecný příznak, který nebývá obvyklý. Může ukazovat na akutní komplikaci hemeroidů, konečníkové praskliny (anální fisury), zánět nebo trombózu. Je třeba posoudit, kdy se bolest vyskytuje, jaký má charakter, trvání a intenzitu.
Přítomnost krve ve stolici: Přítomnost krve ve stolici je vážný příznak, při kterém je nutné provést vyšetření konečníku k vyloučení nádorového onemocnění. Na základě dalších údajů pacienta (charakter krvácení, přidružené obtíže, věk a nález na rektoskopickém vyšetření) se indikuje koloskopické vyšetření.
Výrůstky z konečníku: Výrůstky z konečníku se vyskytují již od velmi mladého věku. Ve většině případů se nejedná o hemeroidy, ale o vytahanou sliznici (rugy). Měkké a různě velké výčnělky obtěžují především kosmeticky a hygienicky. Pacient nemusí mít žádné jiné obtíže. Platí pravidlo: Co se nevešlo dovnitř, vyčnívá ven. Řešení je snadné, pacient navštíví lékaře, který provede vyšetření a vnitřní část výčnělku odstraní neoperačně. Pokud bude i po vnitřní léčbě něco vyčnívat, odstraní se to drobným chirurgickým zákrokem ambulantně nebo v rámci jednodenní chirurgie v celkové narkóze. Záleží na velikosti odstraňovaného segmentu a na indikaci lékaře.
Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě
Výtok z konečníku: Výtok z konečníku může mít celou řadu příčin a je nutné provést podrobné vyšetření. Záleží na charakteru výtoku. Příčinou může být některý z mnoha druhů zánětů, konečníkové píštěle, nebo i nádorové onemocnění. Velká část těchto příčin se dá řešit ambulantně, některé ovšem vyžadují specializovanou chirurgickou léčbu.
Svědění konečníku: Svědění konečníku má celou řadu možných příčin. Většinou souvisí s infekcí sliznice. Bývá komplikujícím příznakem hemeroidů, análních fisur, slizničního výhřezu, ale i dalších. Vyšetření je nutné a léčebný postup bývá individuální.
Boulička u konečníku: V tomto případě se může jednat o komplikaci vnitřních hemeroidů, tzv. trombózu. Příčinou je slabé krvácení pod sliznicí, kde se krev srazí a vytvoří tento bolestivý a obtěžující útvar. Léčba probíhá ve dvou fázích. V té první, akutní, se odstraňuje samotná boulička. Lékař doporučí konzervativní léčbu (sraženina se nechá rozpustit a vstřebat) nebo provede drobné naříznutí a sraženina se vypustí.
Omezení po ambulantní léčbě: Ambulantní léčba hemeroidů a análních fisur pacienty omezuje jen minimálně. Běžný pohyb i sezení jsou možné bez omezení. Pacientům se doporučuje omezit (minimálně na 5 dnů po zákroku) jízdu na kole a na koni a namáhavé druhy sportu jako je vzpírání.
Dieta po léčbě: Dieta nutná není, pouze by se pacient měl vyvarovat pálivých či kořeněných jídel a omezit konzumaci alkoholu. Je nutné dbát o pravidelnou, konzistentní stolici, tzn. zabránit vzniku zácpy a dostatečně pít.
Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr
Bolestivost ambulantní léčby: Ambulantní léčba hemeroidů je nebolestivá. Léčba probíhá v zóně, kde lidské tělo nevnímá bolest. Je cítit dotyk, teplo a chlad, ale ne bolest. K provedení zákroků je nutné do konečníku zavést aplikační přístroj, což je vnímáno jako nucení na stolici či tlak. Celá procedura je dílem okamžiku a trvá pouze cca 20 vteřin. Pacienti většinou zákroky dobře zvládají, mnozí se po ošetření vracejí zpět do zaměstnání. Ve výjimečných případech může pacient v řádu několika málo hodin pociťovat zvýšený tlak v konečníku, či nucení na stolici. Toto obvykle samo odezní nebo stačí jednorázové podání běžného analgetika.
Úspěšnost ambulantní léčby: Úspěšnost ambulantní léčby hemeroidů je velmi vysoká (nad 95 %). Recidiva onemocnění je možná, neboť nezávisí na typu léčebné metody, ale na vlastnosti hemeroidů. Jejich dorůstání se totiž nedá nijak ovlivnit. Počet pacientů, u kterých k trvalému dorůstání hemeroidů dochází, je cca 15 %. Doporučují se pravidelné kontroly 1x za 1 až 2 roky.
Hemoroidy vs. hemeroidy: Hemeroidy je zlidovělý výraz. Správný název onemocnění je hemoroidy (z řeckého Haimorrhoides flebes).
Strava a konzistence stolice
Skladba jídelníčku ovlivňuje konzistenci stolice, a ta zase průběh vyprazdňování. Lidé s tuhou stolicí a zácpou se mohou setkat s problémy s hemoroidy dříve než ti, kteří se vyprazdňují bez obtíží. Hemoroidy jsou spojnicí mezi přívodnou tepnou a odvodnou žílou uvnitř konečníku, které ho uzavírají, aby nedocházelo k samovolnému odcházení stolice. Pokud na ně působí zvenčí nebo zevnitř tlak, zvětší se a mohou zapříčinit hemoroidální onemocnění. Typickými projevy jsou pálení, řezání, svědění konečníku i krvácení. Tlak vzniká nejčastěji v důsledku zácpy způsobené nevhodnou stravou a nedostatkem pohybu.
Strava bohatá na vlákninu jako prevence
Střeva pomáhají rozpohybovat potraviny s dostatkem rozpustné nebo nerozpustné vlákniny (celozrnné pečivo, semínka, ovoce a zelenina). Nerozpustná vláknina (semínka) putuje až do střev v nezměněném stavu a zvyšuje objem stolice. Rozpustná vláknina (zelenina) umí absorbovat vodu a stolice je poté vláčnější. Společně podporují střevní peristaltiku a výrazně zmenšují tlak při vyprazdňování. Jednorázová zácpa není výrazný problém, častá a pravidelná už ano. Může při ní dojít ke zbytnění hemoroidálních pletení, k pálení a řezání v důsledku řitních trhlin, k drobnému krvácení, k otoku a svědění konečníku. Výživoví poradci proto doporučují dbát na vyváženou stravu, střídat různé druhy příloh, ovoce a zeleninu. Denně by měl dospělý člověk zkonzumovat 30 g vlákniny a nezapomínat na dostatek tekutin.
Kvalitní oleje jako prevence
Z potravin a přírodních prostředků, které prospívají při hemoroidech, můžeme zmínit vysoce kvalitní oleje, které by v jídelníčku neměly chybět. Lisují se z dýňových a lněných semen a hodí se do salátů ze zeleniny. Jsou velkými přírodními zdroji železa, zinku a nenasycených mastných kyselin omega 3 a omega 9.
Flavonoidy pro pevnost žilních stěn
Na zvětšení hemoroidálních pletení má vliv i pevnost a síla jejich stěn, protože takové lépe odolají tlaku při komplikovaném vyprazdňování a tak snadno nezbytní. Některé ovoce obsahuje bioflavonoidy, které přispívají k pevnosti žilní stěny.
Léčba hemoroidů venofarmaky
Flavonoidy v ovoci sice působí pozitivně, ale jejich účinek není ani zdaleka tak výrazný jako při užívání venofarmak - léků na zpevnění žilní stěny a zabránění zánětu. Může je předepsat praktický lékař či jakýkoliv specialista na hemoroidální onemocnění (proktolog) nebo žilní onemocnění (angiolog, žilní chirurg, aj.). Návštěva lékaře je důležitá i pro zjištění, zda se podle projevů vůbec jedná o hemoroidální onemocnění.
Dieta u střevních zánětů
Chronické i akutní střevní záněty vyžadují dietní léčbu. V akutních stadiích a v relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin rovněž léčebný efekt. Následnou výživu per os je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou (výběr nenadýmavých a neostrých potravin, s šetrnou technologií zpracování). Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři. Jakmile to stav pacienta dovolí, je vhodné omezit nepodstatné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta.
Důležitá je frekvence denních jídel, je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení. Obecně lze doporučit stravu bohatou na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatnou.
Idiopatické střevní záněty
Idiopatické střevní záněty - ulcerózní kolitida a Crohnova choroba mají velmi komplexní patogenezi a projevy. Velmi různé jsou fáze nemocí s projevy poruchy motility, průjmy i zácpou a příměsí krve či hlenu ve stolici. Nutný je i specifický peri- a pooperační přístup. Patogeneze nemocí je v detailech nejasná, nejspíše autoimunitní, zcela nepochybně jde o onemocnění zánětlivá s destrukcí tkání střeva. Důležitá je farmakoterapie a chirurgická léčba, kdy jsou prováděny výkony resekční, anastomózy či odlehčovací stomie. Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Vždy je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, často také epizodami dehydratace, anémie, teplot, se ztrátou tekutin i pocením. U pacientů je prakticky vždy přítomna psychická alterace, která dále komplikuje dietní léčbu. Bývá nedostatek vitaminů zejména rozpustných v tucích, např. D a K, více se ztrácí i obsah žluči, vzniká nedostatek železa a kyseliny listové, při průjmech i dalších iontů.
Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě
- Při akutní atace nemoci pouze parenterální výživa.
- Postupná realimentace, začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
- Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
- Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
- Nemocní mají sníženou chuť k jídlu a proto je příjem potravy nedostatečný. Malnutrici předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy. Aplikujeme ji jako sipping nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Podle způsobu zavedení sondy a postižení té které části střeva využíváme oligomerní nebo polymerní přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne.
- Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
- Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu.
Tolerance vlákniny je velmi individuální. Trvale dbáme o dostatek tekutin a dostatečný příjem bílkovin. Remisi onemocnění lze někdy navodit několik dní či týdnů trvající umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy či parenterální výživou.
Následuje reintrodukce běžné diety:
- 1.-3. den: tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy.
- 4.-8. den podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory.
- 9.-13. den variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny.
- 14.-20. den již chleba a potraviny s glutenem.
- 17.-19. den mléko, cca 20.
U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla nikdy prokázána.
Dieta při syndromu krátkého střeva
Při úrazech a operacích někdy dochází k takové ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, že není schopno plnit své funkce. Potrava prochází zbývající částí střeva rychle a nestačí se strávit, natož vstřebat. Obvyklá výživová strategie po operacích vedoucích k syndromu krátkého střeva je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod podle stavu pacienta přes enterální výživu k výživě per os. Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií.
Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové - mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli. Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je velmi obtížné. Důležitá je frekvence denních jídel. Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji.
Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem. Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta. Obecně platí, že častá je špatná tolerance laktózy, tedy mléka, tekutých mléčných výrobků, dále nadýmavých zelenin s hrubou vlákninou a luštěnin. Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem. Vzhledem k potřebě zpomalení průchodu trávicím traktem je vhodné podávání tekutin i mimo dobu jídla. Často je nutné suplementovat vitaminy a minerální látky v celé šíři. Doporučuje se používání nutričně kompletních nápojů formou sippingu. Domácí parenterální výživa je dnes běžným opatřením.
Průjmy a gastroenteritida
Příčina průjmu a gastroenteritidy bývá často infekční, někdy pouze funkční. Příčiny jsou někdy kombinované, např. u cestovatelských průjmů. Významné jsou vlivy psychiky, osmotické vlivy (např. fruktóza, sorbitol). Příčinou průjmu může být i malabsorpce. Hladovka s dostatečným příjmem tekutin a iontů (Na, Cl, K, bikarbonát). K pití podáváme čaj, minerálky.
Dráždivý tračník
Speciální problematikou je tzv. dráždivý tračník. Prevalence tohoto onemocnění je vysoká. Trpí jím až 20 % dospělé populace a až polovina pacientů gastroenterologických ambulancí. Dráždivý tračník můžeme léčit farmakologicky látkami ovlivňujícími střevní motilitu i látkami působícími primárně na psychiku. Sleduje se úprava dysmikrobie, ve střevě bývá méně E. coli a více lactobacilu. V praxi u dráždivého tračníku sledujeme vztah obtíží k nedostatečnému či nadměrnému příjmu tekutin, vliv jednotlivých potravin na plynatost, omezíme mléčné výrobky, cibuli, zeleninu, luštěniny.
Divertikulární choroba
Tzv. divertikulární choroba, provázená vznikem výchlipek sliznice tlustého střeva, probíhá obvykle bez obtíží, někdy ji provází zácpa, méně průjmy; typický je nízký příjem vlákniny, jenž působí preventivně i léčebně a měl by činit nejméně 30 g na den.
Zácpa a její řešení
U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (pohyblivosti) střev. Velmi často se projevují jako zácpa či průjem. Zejména zácpa je příznakem častým, který souvisí s mnoha onemocněními neuropsychiatrickými i se stárnutím. Vždy je třeba si uvědomit, že zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu (např. nádor, zúžení střeva či srůsty). Konzultace s lékařem je nezbytná, při pochybnostech je třeba provést koloskopické vyšetření, neboť kolorektální karcinom je u nás časté onemocnění.
Doporučuje se zvýšený příjem vlákniny (např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny) a příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu. Laxativa (projímadla) podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.
Zácpa je způsobena mnoha faktory, např. poruchou motility, distenzí distálního střeva, zhoršením senzitivity receptorů, zaklíněním stolice nad překážkou, dehydratací, análními fizurami a strachem ze stolice. Nad překážkou často dojde ke zkapalnění střevními bakteriemi. Tento jev je typický při nádorech a nenádorových stenózách a obvykle je provázen střídáním zácpy a průjmu.
Optimálními potravinami v prevenci a léčbě zácpy jsou: banány, obilniny, chléb s vyšším obsahem vlákniny, mrkev, celer, hrách nebo čočka. Potraviny s vlákninou mají i další pozitivní účinky: vytěsňují nezdravá jídla (tučná a sladká). Nerozpustná vláknina je hlavně součástí povrchních vrstev zrn obilovin (celulóza, hemicelulóza a lignin). Je vhodná na zácpu, neboť váže vodu a zvětší objem a měkkost stolice. Rozpustnou vlákninou jsou pektiny ovoce a zeleniny a rostlinné gumy (guar). Tento typ vlákniny snižuje absorpci cholesterolu a má preventivní kardiovaskulární účinky. Na zácpu působí méně. Je obvykle gelotvorná a snižuje i absorpci cukru. Normální, resp. vhodný příjem vlákniny je do 30 g denně, vyšší příjem nevadí, pokud nevznikají obtíže. Vegetariáni jedí asi 60 gramů vlákniny denně.
Vláknina a její vliv na střeva
V tenkém střevě působí vláknina redukci absorpce cholesterolu a sacharidů, snižuje však i absorpci železa, vápníku a magnézia. V tlustém střevě snižuje tranzitní čas, zvyšuje množství stolice a flatulenci, váže toxiny a podporuje růst bakterií.
Šetřící dieta
Jedná se o šetřící dietu s omezením vlákniny. Je vhodná, pokud chceme omezit zátěž střeva (např. při zánětlivých onemocněních) nebo kvantum stolice (záněty, vývody - stomie). Šetřící výběr i úprava potravin. Ovoce a zelenina a také brambory jsou co nejvíce mechanicky upraveny (mixováním, jemně nastrouhané, pořádně rozkousané), aby se co nejvíce rozrušila vláknina. Masa vaříme, dusíme, pečeme pod pokličkou na vodě. Při přípravě masa nepoužíváme olej, vysmažování masové šťávy a osmažený cibulový základ pod maso, protože tak dochází k přepalování tuků, které dráždí střevo. Pro lepší chuť a barvu masové šťávy maso opečeme nasucho, osolíme a podlijeme. Omáčky nezahušťujeme jíškou, ale zálivkou z mouky a vody nebo mléka. Brambory, ovoce a zeleninu jemně strouháme, mixujeme nebo podáváme ve formě kaší.
Po výkonu na trávicím traktu zatěžujeme pacienty obvykle postupně dietou tekutou, kašovitou a šetřící a sledujeme rozvoj peristaltiky a obnovení pasáže. Adaptace na resekční výkon trvá obvykle dlouho. Důležité je, zda byla ponechána Bauhinská chlopeň (přirozené spojení tenkého a tlustého střeva).
Dietologická péče po resekci ilea a u syndromu krátkého střeva
Dietologická péče po resekci ilea a u syndromu krátkého střeva musí být zahájena co nejčasnější enterální výživou. Zkoušíme, zda pacient toleruje nejprve alespoň 500 ml tekutin, poté povolíme malá množství jídla. Postupné odbourání parenterální výživy kontrolujeme monitorováním iontogramu. Obecně je vhodné podávat více karbohydrátů, méně tuku a málo oxalátů. Tvorba laktázy se adaptuje jako poslední, proto podáváme mléko až velmi pozdě. Obvykle je třeba suplementace železem, vitaminem D a B12, foláty, vhodný je někdy cholestyramin vyvazující žlučové kyseliny.
Udržení bilance tekutin a odstranění trávicích obtíží je obvykle obtížné při totální kolektomii (úplné odstranění tlustého střeva). Vhodný je pokus o vytvoření tzv. Pouche (umělý konečník) z tenkého střeva. Nutný je dostatečný příjem - nejprve cca 2 litry tekutin, což je obtížné při epizodách zvracení. Problémy nastávají se zbytkovou stravou (houby, zelenina), nepříjemný je také příjem aromatických potravin, např. česneku. Flatulence (plynatost) je rovněž velmi nepříjemná a pro zmírnění potíží pomáhají malé porce a převaha příjmu glycidů. Je třeba pravidelnost v typu jídla a časté malé porce, nutné je dobře kousat a jíst pomalu. Je třeba zjistit, která jídla vyvolávají obtíže, např. flatulenci. Tato dieta je velice individuální, závisí na typu základního onemocnění, na době od výkonu, na způsobu resekce; dieta se mění podle lokalizace operovaného úseku.
Podáváme málo slazený čaj, bujon. Přecházíme na kašovitou šetřící dietu s omezením tuků č. 4 nebo č. Nakonec přecházíme na tuhou stravu - bezezbytkovou šetřící dietu č. Může nastat syndrom krátkého střeva, jehož důsledkem je malabsorpce bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálních látek.
Celiakie a její projevy
Příčinou tzv. céliakie (někdy nazývané netropická sprue) je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Na pozadí určitého antigenového (HLA) fenotypu probíhá zejména T-buňkami zprostředkovaná reakce vůči buňkám tenkého střeva s atrofií klků. Prokazuje se klinicky a především laboratorně (průkaz protilátek proti tkáňové tranglutamináze především ve třídě IgA, dále bývají přítomny autoprotilátky proti endomysiu a proti gliadinu). Pro definitivní stanovení diagnózy je nutná biopsie tenkého střeva, v níž se prokazuje charakteristický mikroskopický obraz s atrofií klků.
Typicky ji působí pšenice, ale vzácně i tzv. secalin v žitě a hordein v ječmeni. Nově je popsán i vliv tzv. aveninu v ovsu a vločkách, které se tradičně v dietách připouštěly, tolerance je ale individuální.
Praktické rady pro péči o konečník
- Hygiena: Toaletní papír k provádění intimní hygieny nestačí. Do zaměstnání nebo na cesty si pořiďte balíček vlhčených ubrousků určených speciálně pro hemoroidy. Doma očistěte konečník neparfémovaným mýdlem a proudem vlažné vody ze sprchy nebo bidetu a jemně vysušte k tomu určeným bavlněným ručníkem. Vyhýbejte se koupelím v horké vodě a noste bavlněné spodní prádlo. Syntetické spodní prádlo způsobuje zapaření a stav hemoroidů zhoršuje.
- Pohyb: Pro probuzení a udržení činnosti střev je důležitý pravidelný pohyb. Ideální je chůze nebo plavání. Ze speciálních cviků trénujte posílení svalů pánevního dna a svěračů konečníku. Stačí zatnout svaly, držet je několik sekund sevřené a pak sevření povolit. Cvik několikrát za sebou opakujte. Postupem času se snažte prodlužovat dobu sevření i počet opakování.
- Pravidelné vyprazdňování: Zácpa přispívá k rozvoji a zhoršování hemoroidů. Snažte se vytvořit si reflex na pravidelné vyprazdňování. Zkuste například každé ráno vypít sklenici teplé vody. Během dne stolici nezadržujte a nesnažte se vyprázdnění odkládat, „až se to bude více hodit“. Pokud nelze jinak, používejte k vyprázdnění šetrná projímadla, například psyllium, lněné semínko, glycerinové čípky či laktulosu. S jejich výběrem vám pomohou v lékárně.
- Sedací koupele: Sedací koupel pomáhá hlavně u prolabujících hemoroidů. Voda by měla být vlažná a doba působení přibližně patnáct až dvacet minut.