Dieta při divertikulitidě: Co jíst a čemu se vyhnout pro zdravé trávení

Divertikulitida je zánětlivé onemocnění tlustého střeva, které se projevuje zánětem nebo infekcí malých váčků (divertiklů) ve střevní stěně. Správná dieta hraje klíčovou roli v prevenci a léčbě divertikulitidy. Cílem tohoto článku je poskytnout komplexní přehled o tom, co jíst a čemu se vyhnout, abyste minimalizovali příznaky a podpořili zdravé trávení.

Úvod do divertikulitidy a dietní léčby

Chronické i akutní střevní záněty, jako je divertikulitida, vyžadují dietní léčbu. V akutní fázi je často nutná enterální výživa, která má kromě nutričního i léčebný efekt. Následná perorální výživa (ústy) by měla být přizpůsobena individuálním chuťovým preferencím pacienta. Zpočátku je doporučena šetřící úprava stravy s výběrem nenadýmavých a neostrých potravin, připravovaných šetrnými technologiemi. Důležitý je dostatečný příjem přirozených živin. Jakmile se stav pacienta zlepší, je vhodné omezit zbytečné dietní restrikce a řídit se individuální snášenlivostí pacienta. Lákavá úprava stravy, která povzbuzuje ke konzumaci, je důležitá vzhledem k nechutenství a strachu z jídla (kvůli bolestem břicha, průjmům).

Frekvence denních jídel

Důležitá je frekvence denních jídel. Pacient by měl jíst menší porce častěji, ideálně 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento režim je nezbytný ke zmenšení vstřebávací plochy a zlepšení trávení. Obecně se doporučuje strava bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezeným obsahem tuků, energeticky vydatná.

Idiopatické střevní záněty (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba)

Idiopatické střevní záněty, jako ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, mají komplexní patogenezi a projevy. Tyto stavy vyžadují individuální přístup lékaře a dietní sestry. Fáze nemoci se liší projevy poruch motility, průjmy, zácpou a příměsí krve nebo hlenu ve stolici. Nutný je specifický peri- a pooperační přístup. Patogeneze těchto onemocnění je nejasná, pravděpodobně autoimunitní, a jde o zánětlivá onemocnění s destrukcí tkání střeva. Farmakoterapie a chirurgická léčba, včetně resekčních výkonů, anastomóz a odlehčovacích stomií, jsou důležité. Dietní přístupy jsou trvalou součástí léčby. Je třeba počítat s negativní dusíkovou bilancí, rozvojem hypoproteinemie a proteinové malnutrice, dehydratací, anémií, teplotami a ztrátou tekutin pocením. Psychický stav pacientů se často zhoršuje, což komplikuje dietní léčbu. Běžný je nedostatek vitaminů rozpustných v tucích, jako D a K, ztráta žluči, nedostatek železa a kyseliny listové, a při průjmech i dalších iontů. Častá je sekundární laktázová insuficience a intolerance mléčných výrobků.

Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě

Při akutní atace nemoci se doporučuje pouze parenterální výživa.
Postupná realimentace začíná kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků, s protiprůjmovým charakterem.
Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto se doporučují kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) místo mléka a mléčných kaší.
Bezezbytková šetřící dieta s dostatkem bílkovin při průjmech snižuje rychlost vyprazdňování a prodlužuje dobu vstřebávání živin.
Při snížené chuti k jídlu se malnutrici předchází tekutou enterální výživou, aplikovanou jako sipping nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Podle způsobu zavedení sondy a postižení střeva se používají oligomerní nebo polymerní přípravky enterální výživy. Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální aplikace pomocí enterální pumpy.
Důležité je doplnění vitaminů a minerálů, zejména draslíku (K), vápníku (Ca) a hořčíku (Mg).
Při zklidnění ulcerózní kolitidy se po odeznění průjmů podává šetřící dieta s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovaly vlákninu. Tolerance vlákniny je individuální. Důležitý je dostatek tekutin a bílkovin.

Remisi onemocnění lze někdy navodit umělou výživou, individuální enterální výživou s proteiny, oligopeptidy nebo parenterální výživou. Komerční přípravky se ukončují pomalu a následuje reintrodukce běžné diety:

Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím

1.-3. den: tekutiny (bez mléka, opatrně polévky a džusy)
4.-8. den: měkká masa (kuře, ryba), rýže, brambory
9.-13. den: variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny
14.-20. den: chléb a potraviny s lepkem
17.-19. den: mléko

Kolem 20. dne se strava uvolní zcela. U ulcerózní kolitidy se dříve podávají orální nutriční přípravky, více tekutin a méně se omezují mléčné výrobky. Dietní příčina Crohnovy choroby nebyla prokázána.

Akutní divertikulitida: Strava s nízkým obsahem vlákniny

Během akutní divertikulitidy je důležité nechat střeva odpočinout a zmenšit zánět. Proto se doporučuje dieta s nízkým obsahem vlákniny. V počáteční fázi, kdy je střevo zanícené a bolestivé, lékaři obvykle doporučují tekutou stravu po dobu 2-3 dnů. Tekutá strava umožňuje trávicímu traktu odpočinout si a zotavit se, a zároveň poskytuje tělu potřebné tekutiny a elektrolyty.

Co jíst při tekuté stravě:

Voda
Čiré vývary
Džusy bez dužiny
Elektrolytické nápoje

Je důležité vyhýbat se nápojům s kofeinem, syceným nápojům a alkoholu, protože mohou dráždit střeva.

Po tekuté stravě následuje kašovitá strava, která představuje důležitý krok při zotavování z akutní divertikulitidy. Zaměřte se na snadno stravitelné potraviny bohaté na živiny, jako jsou:

Vařená rýže
Bramborová kaše
Ovesná kaše
Jogurty
Dušená zelenina

Potraviny, kterým se vyhnout během akutní fáze:

Tučná jídla
Kořeněná jídla
Alkohol
Káva
Semínka a ořechy
Zpracované potraviny

Bílé pečivo a bílá rýže jsou potraviny, které splňují požadavky diety s nízkým obsahem vlákniny, protože prošly procesem mletí a rafinace, při kterém se odstraní většina vlákniny.

Čtěte také: Co jíst při jaterní dietě

Postupný návrat k dietě s vysokým obsahem vlákniny

Po odeznění akutní fáze divertikulitidy je důležité vlákninu do jídelníčku opět postupně zařadit. Vláknina hraje klíčovou roli ve zdravém trávení a pomáhá předcházet zácpě, která může divertikulitidu zhoršovat.

Jak postupovat:

Začněte s malým množstvím dobře tolerovaných potravin bohatých na vlákninu, jako je bílé pečivo, bílá rýže, vařená zelenina bez slupky a ovoce bez slupky a semínek.
Postupně zvyšujte příjem vlákniny o 5 gramů denně, dokud nedosáhnete doporučeného denního příjmu 25-35 gramů.
Pijte dostatek tekutin, zejména vody, aby vláknina v trávicím traktu správně fungovala.

Zdroje vlákniny:

Ovoce (banány, jablka bez slupky, broskve, melouny)
Zelenina (mrkev, špenát, dýně, cuketa)
Obiloviny (bílé pečivo, bílá rýže, ovesné vločky, vařené těstoviny)

Důležité je pít dostatek tekutin, minimálně 2 litry denně. Tekutiny pomáhají změkčit stolici a usnadňují trávení.

Specifické potraviny a divertikulitida

Luštěniny, semínka a ořechy

Dříve se tradovalo, že malá semínka luštěnin, ořechů a semínek by mohla ucpat divertikly a zhoršit zánět. Moderní výzkumy však tuto teorii nepotvrzují a naopak naznačují, že tyto potraviny mohou být pro lidi s divertikulitidou prospěšné, protože obsahují značné množství vlákniny. Důležité je zařadit je do jídelníčku postupně a v menších porcích, abyste zjistili, jak na ně vaše tělo reaguje.

Probiotika

Probiotika jsou živé bakterie a kvasinky, které jsou prospěšné pro zdraví trávicího systému. Pomáhají obnovit rovnováhu střevní mikroflóry, která mohla být narušena zánětem. Některé studie naznačují, že probiotika mohou zkrátit dobu trvání příznaků divertikulitidy, jako je bolest břicha, nadýmání a průjem. Mezi potraviny bohaté na probiotika patří jogurt, kefír a kysané zelí.

Hydratace

Dostatečný příjem tekutin je při divertikulitidě naprosto zásadní. Divertikulitida často souvisí se zácpou, a dostatečný příjem tekutin pomáhá změkčit stolici a usnadňuje její průchod trávicím traktem. Během akutní fáze se doporučuje tekutá dieta, která zahrnuje vodu, čiré vývary, džusy bez dužiny a elektrolytické nápoje.

Čtěte také: Krabičková dieta Brandýs nad Labem: Výběr

Potraviny, kterým se vyhnout

Tučná jídla

Tučná jídla představují pro zanícené divertikly značnou zátěž. Jejich trávení je náročné a zpomaluje se tak celý proces. Mezi potraviny, kterým je vhodné se vyhýbat, patří:

Smažená jídla (řízky, hranolky, krokety)
Tučné maso, uzeniny a paštiky
Smetanové omáčky a polévky
Tučné mléčné výrobky (plnotučné mléko, smetana, sýry s vysokým obsahem tuku)
Sladkosti a cukrovinky s vysokým obsahem tuku
Fast food a polotovary

Kořeněná jídla

Kořeněná jídla mohou zhoršovat zánět a zpomalovat hojení. Pálivá paprika, chilli, pepř a některé exotické koření obsahují látky dráždící sliznici trávicího traktu.

Alkohol a káva

Alkohol a káva dráždí trávicí trakt a zhoršují zánět. Alkohol může dehydratovat, což je nežádoucí, a káva stimuluje střeva, což může vést k bolesti a křečím.

Další důležité aspekty diety při divertikulitidě

Malé porce

Jezte pět až šest menších porcí denně místo tří velkých jídel. Tímto způsobem snížíte zátěž trávicího traktu a podpoříte lepší vstřebávání živin. Malé porce také pomáhají předcházet nadýmání a plynatosti.

Individuální tolerance

Tolerance potravin se u každého liší. Veďte si potravinový deník a zaznamenávejte si, co jíte a jak se po jídle cítíte. Pomůže vám to identifikovat potraviny, které vám způsobují potíže, a ty pak můžete ze svého jídelníčku dočasně nebo trvale vyřadit.

Konzultace s lékařem

Při akutní divertikulitidě je nezbytné konzultovat dietu s lékařem. Lékař na základě závažnosti zánětu a celkového zdravotního stavu pacienta doporučí nejvhodnější stravovací plán.

Zbytková dieta

Zbytková dieta znamená omezení množství nezpracované vlákniny a nestravitelných zbytků potravy v trávicím traktu, čímž se snižuje objem stolice a podpora jejího průchodu střevem. Zbytková dieta může být v praxi náročná na správné vyvážení živin.

Přibrat.cz