Coca-Cola, jeden z nejpopulárnějších nápojů na světě, je známá svou sladkou chutí a osvěžujícím účinkem. Nicméně, složení tohoto nápoje, zejména co se týče sladidel, je často diskutované téma. Tento článek se zaměřuje na složení Coca-Coly, zejména na použité sladidla, a srovnává různé varianty nápoje dostupné na trhu.
Složení Coca-Coly a rozdíly mezi zeměmi
Složení Coca-Coly se může lišit v závislosti na zemi, ve které je nápoj prodáván. Redaktor časopisu dTest, Jan Maryška, upozorňuje na to, že odlišnosti ve složení potravin jsou běžné a mohou být jak ve prospěch, tak i neprospěch českých zákazníků. V testech citrusových limonád dTest zjistil, že složení limonád nabízených v zahraničí bylo v některých případech hodnotnější než složení limonád prodávaných v České republice.
DTest porovnával pomerančové a citronové limonády nejznámějších značek, jako jsou Fanta a Sprite od Coca-Coly a Mirinda a 7 Up od Pepsi Coly. Výrobky byly zakoupeny v České republice, Německu a Polsku. Cílem bylo porovnat limonády, které by běžný spotřebitel mohl považovat za slazené pouze cukrem.
Výsledky srovnání ukázaly, že limonády z různých zemí nechutnají stejně. Nejzásadnější rozdíl se týkal použitých sladidel. Zatímco některé výrobky obsahovaly cukr nebo fruktózo-glukózový sirup, jiné obsahovaly i náhradní sladidla. Německé výrobky obsahovaly nejméně náhradních sladidel a celkově se umístily na prvním místě ve třech ze čtyř srovnávaných skupin.
Výrobci v České republice vysvětlují přidávání sladidel do limonád snahou o snížení obsahu cukru. Jan Maryška zdůrazňuje, že limonáda by nikdy neměla sloužit jako základ pitného režimu a měla by být konzumována jako dezert.
Čtěte také: Coca Cola Zero a její dopady
Coca-Cola Zero: Osvěžení bez cukru
Coca-Cola Zero je nealkoholický nápoj bez cukru, který nabízí osvěžení s typicky sladkou chutí. Složení Coca-Coly Zero zahrnuje:
- Voda
- Oxid uhličitý
- Barvivo: E 150d (amoniak sulfitový karamel)
- Sladidla: cyklamát sodný, acesulfam K a aspartam
- Kyselina: kyselina fosforečná
- Přírodní aroma včetně kofeinu
- Regulátor kyselosti: citronany sodné
Umělá sladidla: Bezpečnost a kontroverze
Umělá sladidla jsou synteticky vytvořené látky, které slouží jako náhražka cukru. Používají se v mnoha potravinách a nápojích, včetně Coca-Coly Zero. Mezi nejčastěji používaná umělá sladidla patří aspartam, acesulfam K a cyklamát sodný.
Syntetická sladidla rozdělují příznivce zdravé stravy na dva tábory. Některé studie naznačují, že umělá sladidla mohou způsobovat obezitu a v krajních případech i rozvoj metabolických poruch. Na druhou stranu, občasná konzumace umělých sladidel by neměla zdraví poškodit.
Aspartam
Aspartam je syntetické sladidlo, které je přibližně 200krát sladší než cukr. Je přítomný ve více než 6000 potravinách. Některé zdroje uvádějí, že aspartam je nebezpečný, protože se při jeho metabolizaci uvolňuje škodlivý metanol. Z chemického hlediska je aspartam tvořen molekulami dvou aminokyselin - fenylalaninu a kyseliny asparágové. Aspartam je termicky nestabilní a rozkládá se už při 30 °C.
V roce 2008 proběhla studie na univerzitě v Jižní Africe, která zkoumala přímé i nepřímé efekty aspartamu na vznik mentálních poruch, poruch učení nebo emočního chování.
Čtěte také: Fakta a mýty o Coca Cola Zero a hubnutí
Acesulfam K
Acesulfam K je přibližně 200krát sladší než cukr a často se kombinuje s aspartamem kvůli jeho termické stabilitě. Acesulfam K má lehce nahořklou pachuť a v těle se nevstřebává, ale je vylučován močí.
Cyklamát sodný
Cyklamát sodný je levnější než většina sladidel, ale má poměrně výrazný chuťový dojezd. Z tohoto důvodu se míchá v poměru 10:1 s ostatními sladidly. V USA je použití cyklamátů zakázáno.
Vliv umělých sladidel na tělo
Existuje názor, že mozek reaguje na umělé sladidlo téměř stejně jako na cukr a dává signál k vypuštění inzulinu. Inzulin začne zpracovávat glukózu v krvi a ukládat ji ve formě glykogenu, což může vést k hypoglykémii, pokud v krvi není dostatek glukózy. Při opakovaném procesu může dojít k intoleranci vůči inzulinu, prediabetu a v nejhorším případě k cukrovce typu 2.
Tělo tak může ukládat více cukru, než by mělo, a výsledkem je přibírání na váze. Nicméně, je důležité si uvědomit, že lidské tělo není jednoduchý stroj a komplexní procesy nelze řešit simplistickými metodami.
Kyselina fosforečná
Kyselina fosforečná je slabá kyselina, která se používá v mnoha nápojích, včetně Coca-Coly. Má vliv na chuť nápoje a také slouží jako konzervant. Nadměrná konzumace kyseliny fosforečné může vést k řídnutí kostí, protože tělo vylučuje fosfor v podobě fosforečnanu vápenatého. Nicméně, pomerančové džusy obsahují mnohem více kyseliny fosforečné než Coca-Cola.
Čtěte také: Studie o Cola Zero a váze
E150d: Amoniak sulfitový karamel
E150d, neboli amoniak sulfitový karamel, je barvivo, které dodává Coca-Cole její typickou hnědou barvu. Jedná se o jedno z nejpoužívanějších barviv v potravinách. Tyto druhy karamelů mohou být toxické nebo karcinogenní.
Coca-Cola a zažívací potíže
Coca-Cola může být výbornou první pomocí při zažívacích potížích, protože dokáže narovnat narušené pH v žaludku. Kyselina v žaludku se spotřebovává s jídlem. Pokud je jí přechodný nedostatek, například po těžkém jídle, Coca-Cola působí jako digestivum.
Regionální varianty Coca-Coly
V Asii je Coca-Cola dostupná v řadě regionálních verzí, které jsou přizpůsobeny místním chutím a preferencím. Například v Japonsku je Coca-Cola dostupná v příchuti sake, v Číně v příchuti čaje a v Koreji v příchuti zázvoru.
Mexická verze Coca-Coly je známá svou výraznější chutí a obsahem třtinového cukru.
Coca Cola USA Original se od evropské liší především použitím kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy místo klasického cukru.