Ketogenní dieta, léčebná metoda s vysokým obsahem tuků, přiměřeným množstvím bílkovin a velmi nízkým obsahem sacharidů, se ukazuje jako efektivní nástroj v léčbě epilepsie, zejména u pacientů rezistentních na farmakologickou léčbu. Tato dieta, která mění způsob, jakým tělo získává energii, má prokazatelné účinky a je doporučována odborníky jako součást komplexního léčebného plánu.
Historie a princip ketogenní diety
Již ve starověku se k léčbě epilepsie používal půst. Ve 20. letech minulého století byla vytvořena ketogenní dieta, která navozuje stav obdobný hladovění, s vysokým obsahem tuků a výrazně omezeným podílem cukrů. Pokud člověk hladoví nebo přijímá stravu s vysokým obsahem tuků, tělo využívá k tvorbě energie téměř výhradně tuky, které se v játrech zpracovávají na mastné kyseliny a ketony (aceton, 3-betahydroxybutyrát a acetoacetát). Tyto ketolátky se stávají hlavním zdrojem energie pro mozek při nedostatku cukrů.
Mechanismus účinku
I když podklad příznivého účinku ketogenní diety nebyl dosud uspokojivě objasněn, zdá se, že půjde o mechanismus odlišný od efektu antiepileptik. V průběhu let bylo vysloveno několik hypotéz, včetně změn v neurotransmiterových systémech, inhibičního působení polynenasycených mastných kyselin nebo posílení funkce mitochondrií. Jednou z teorií je vliv na střevní mikroflóru, jejíž složení se zásadně mění při dietě s vysokým obsahem tuků a nízkým obsahem sacharidů.
Účinnost ketogenní diety u epilepsie
Ketogenní dieta snižuje četnost záchvatů nejméně o 50 % u více než poloviny pacientů. U zhruba 30 % pacientů je efekt natolik výrazný, že frekvence záchvatů poklesne o 90 % a více. U některých epileptických syndromů a metabolických onemocnění je dieta ještě účinnější. Přibližně 40-50 % dospělých pacientů dosáhne snížení frekvence záchvatů alespoň o polovinu a asi 13 % pacientů se stává zcela bez záchvatů. Což je srovnatelné číslo s úspěšností běžných antiepileptik, tudíž si ketogenní dieta vede velmi dobře. Pokud pacient na dietu dobře reaguje a léčba zabírá, je možné přikročit k redukci léků, čímž dojde i k redukci jejich vedlejších účinků. U pacientů na ketogenní dietě dochází i k zvýšené bdělosti a zlepšení kognitivních funkcí.
Studie a výzkumy
Studie ukazují, že během sledovaného období dochází k výraznému poklesu závažnosti epileptických záchvatů a jejich frekvence. Již tři měsíce po zahájení diety byl zaznamenán významný pokles počtu záchvatů. Po dvou až třech letech pak vědci hodnotili snížení jejich počtu dokonce jako „velice významné“. Současně s tím nebyly zaznamenány žádné významné změny v lipidovém profilu pacientů. V roce 2019 analyzovali odborníci pod vedením Marie Lindefeldt geny ve střevním mikrobiomu během ketogenní diety u dětí s epilepsií rezistentní na terapii. Výsledky publikovali v odborném časopise Nature ve článku „Ketogenní dieta ovlivňuje taxonomické a funkční složení střevní mikroflóry u dětí s těžkou epilepsií“.
Čtěte také: Rakovina a ketogenní dieta: Co říkají studie?
Indikace ketogenní diety
Zavedení ketogenní diety by mělo být zváženo po selhání dvou až tří správně zvolených a dávkovaných antiepileptik u pacientů s vysokou frekvencí záchvatů. Jedná se především o děti se symptomatickými generalizovanými epilepsiemi. Dieta však vykazuje dobrou účinnost i u pacientů s ložiskovými epilepsiemi, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro epileptochirurgickou léčbu. V poslední době se objevily práce dokumentující použití ketogenní diety u dospělých pacientů a v indikaci farmakorezistentního epileptického státu. Kromě epilepsie je ketogenní dieta indikovaná i v léčbě některých metabolických onemocnění - v první řadě u deficitu glukózového transportéru typu 1 (GLUT-1) a deficitu pyruvát dehydrogenázy. Zkouší se ale i u jiných onemocnění.
Kontraindikace a vedlejší účinky
Ketogenní dieta se rozhodně nehodí pro každého pacienta. K jejím absolutním kontraindikacím patří metabolická onemocnění s poruchou transportu a oxidace mastných kyselin. Stejně jako každá léčba, má i ketogenní dieta vedlejší účinky, které mohou s jejím dodržováním nastat. Nicméně po celou dobu dodržování diety je pacient pod kontrolou neurologa a nutričního terapeuta. Při správném výběru pacientů a pečlivém dodržování režimu nejsou zaznamenávány závažné nežádoucí účinky. Na začátku diety může situaci zkomplikovat zácpa nebo naopak průjem. Časné vedlejší účinky se manifestují na začátku diety nebo akutně v průběhu léčby během stresových období (například při akutní infekci). Většinou jsou přechodné a po úpravě diety nebo odeznění akutního onemocnění mizí.
Praktické aspekty ketogenní diety
Ketogenní dietu sestavujeme individuálně pro každého pacienta. Obvykle je dieta popisována „poměrem“, který vyjadřuje, na kolik gramů tuků připadne 1 gram sacharidů a bílkovin dohromady. U dětí se začíná s poměrem 4:1, to znamená, že na 4 gramy tuku v potravě připadne 1 gram cukrů a bílkovin. Dieta se obvykle drží po dva roky. Nemá-li dostatečný efekt anebo ji pacient netoleruje, lze ji ukončit dříve.
Důležitost odborného dohledu
Ketogenní dieta musí být vedena pod dohledem neurologa a specializovaného nutričního terapeuta a musí být začleněna do celkového léčebného plánu. Před zahájením diety je nutný biochemický a neurologický screening, aby se vyloučily kontraindikace pro tuto léčbu. Pro většinu je obvykle potřeba tříměsíční zkušební období, aby se zjistilo, zda dieta přináší dostatečné výhody pro kontrolu záchvatů a zlepšení kvality života. Nutriční terapeut vás nejen naučí, jak s dietou zacházet - jak jídelníčky sestavovat a co dodržovat, ale také vám poradí i různé tipy a triky, které vám dodržování diety výrazně usnadní.
Modifikované varianty ketogenní diety
Kromě tradiční klasické ketogenní diety (cKD) existují i „šetrnější“ modifikované varianty (modifikovaná Atkinsova dieta, dieta s nízkým glykemickým indexem a MCT dieta), vhodné mj. i pro dospělé pacienty.
Čtěte také: Ketogenní dieta - průvodce
Čtěte také: Zdravější a štíhlejší život s ketogenní dietou