Slunce, zdroj života a energie, hraje klíčovou roli v našem fyzickém i duševním zdraví. Od pradávna lidé vnímali Slunce jako božstvo, jehož světlo a teplo jsou nezbytné pro existenci. V moderní době věda potvrdila, že sluneční záření ovlivňuje nespočet procesů v našem těle, od tvorby vitamínu D po regulaci hormonů a posilování imunitního systému.

Historický pohled na slunce

V minulosti se pohled na slunce a opálení lišil. Ve starověkém Řecku a středověku byla opálená pokožka považována za znak chudoby, zatímco bohatí lidé se slunci vyhýbali. Na počátku 20. století se díky výzkumu Augusta Rolliera začala budovat solária ve Švýcarsku, kde se lidé záměrně vystavovali slunci. Nicméně v polovině 20. století Americká onkologická společnost začala slunce démonizovat jako hlavní příčinu rakoviny kůže, což vedlo k opětovnému ústupu od opalování.

Slunce a rakovina kůže: Mýtus nebo realita?

Otázka škodlivosti slunce není jednoznačná. Je důležité si uvědomit, že po staletí byly velké skupiny lidí vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření. Až v 70. letech 20. století se začala objevovat epidemie kožních nádorů, což naznačuje, že problém nemusí být jen v samotném slunečním záření. Některé studie dokonce naznačují, že pravidelné vystavování se slunci snižuje riziko vzniku zhoubných nádorů kůže a zvyšuje míru přežití.

Proč potřebujeme slunce?

Lidské tělo potřebuje slunce pro mnoho základních funkcí. Sluneční záření je nezbytné pro naše emocionální a fyzické zdraví. UV záření je dobře známé pro produkci vitamínu D, ale má i mnoho dalších méně známých přínosů.

Cirkadiánní rytmus a hormony

Naše sítnice jsou propojeny se suprachiasmatickými jádry (SCN) hypotalamu, což je řídící centrum cirkadiánních rytmů. Světlo přijímané očima hraje klíčovou roli v hormonálních funkcích, včetně produkce melatoninu, který reguluje náš spánek. Ranní sluneční světlo pomáhá tělu „vypnout“ produkci melatoninu a připravit se na den. Zároveň podporuje produkci melatoninu večer, když už světlo není. Sluneční světlo také ovlivňuje produkci dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocity odměny a potěšení.

Čtěte také: Vše o zdravé výživě

Mitochondriální funkce a fotobiomodulace

Výzkumníci zabývající se světelnou terapií (fotobiomodulací) objevili, že záření v optimálním rozmezí má silné léčivé účinky. Zlepšené mitochondriální funkce, které ovlivňují buněčný metabolismus, se projevují ve zlepšení zdraví, zvýšení sportovního výkonu, urychlení regenerace, snížení zánětu a zlepšení stavu kloubů a kůže. Určité vlnové délky světla mohou také zvýšit průtok krve (mikrocirkulaci) a pomáhají při vzniku nových kapilár.

Praktické tipy, jak získat maximum ze slunce

Je důležité získat co nejvíce slunečního světla, zejména v dopoledních hodinách, abychom správně nastavili náš cirkadiánní rytmus. Nicméně pro většinu z nás je obtížné trávit hodiny na slunci každý den. Odhaduje se, že Američané tráví 93 % svého času uvnitř budov. Proto je důležité hledat alternativní způsoby, jak získat prospěšné červené a blízké infračervené světlo.

Fotobiomodulační přístroje (PBM)

Fotobiomodulační přístroje (PBM) klinické úrovně jsou navrženy pro ozařování celého těla. Tyto přístroje zlepšují buněčnou funkci, což vede k mnoha zdravotním benefitům. Používání kvalitního PBM přístroje každý den znamená obohacení o záření té nejpříznivější vlnové délky. NASA se zabývala touto technologií již v roce 1993 a výzkum ukázal pozitivní účinky červeného světla (660 nm) na zdraví, což vedlo ke stovkám klinických studií dokumentujících široké spektrum pozitivních účinků.

Různé složky slunečního záření a jejich vliv

Přírodní sluneční světlo je kombinací celého viditelného světelného spektra (400-700 nm), ultrafialového záření (UV, 300-400 nm) a infračerveného záření (700-1000 nm). Většina lidí si je vědoma rizik spojených s nadměrným slunečním zářením kvůli UV paprskům. Tato světelná energie dokáže projít skrze lidskou tkáň mnohem snadněji než ostatní vlnové délky.

Vliv barev na naše zdraví

Sluneční světlo se nám sice jeví jako bílé, ve skutečnosti je však složeno ze záření o mnoha vlnových délkách. Pouze malou část jeho spektra můžeme vidět - pokud dojde například k rozkladu světla na dešťových kapičkách, vnímáme jej jako jednotlivé barvy duhy. Spektrální, čili barevné složení slunečního světa ovšem není stále stejné. V průběhu dne se mění intenzita jednotlivých barev a také podíl UV záření.

Čtěte také: Recepty na zdravé snídaně

• Červená: Pokud trpíte únavou a nedostatkem energie, je pro vás červená požehnáním. Zároveň ovšem počítejte s tím, že vám též způsobí vzrůst tepu, tlaku, napětí a agresivity.
• Modrá: Nachází se na druhém konci spektra, má opačné účinky: zmírňuje svalové napětí, napomáhá regeneraci, snižuje tlak i tep a zmírňuje úzkost.
• Žlutá: Vám podobně jako sluníčko dokáže zvednout náladu, dodat sebevědomí a také povzbudit trávení. Pokud je jí ale příliš, zvyšuje podráždění.
• Růžová: Se zase v USA s úspěchem používá k tlumení agresivity vězňů. Pokud je výtečník "uklizen" do růžové místnosti, během necelých tří vteřin u něj dojde ke zklidnění a poklesu svalového napětí.

Infračervené záření

Blahodárné účinky na organismus ovšem mají i očím neviditelné složky spektra. Infračervené záření například dokáže pronikat hluboko pod kůži, kde prohřívá tkáně, zvyšuje průtok krve a podporuje vylučování toxinů z organismu.

Jak chránit zrak a pokožku při pobytu na slunci?

Při ochraně před sluncem je třeba řídit se především zdravým rozumem. Vydat se k moři či na lyžovačku do Alp bez opalovacího krému a slunečních brýlí je samozřejmě hazard se zdravím. Rozhodli jste se vyzkoušet na vlastní kůži, jestli je léčba slunečními paprsky skutečně tak účinná? Optimální dobu sluneční lázně nelze obecně stanovit. Záleží nejen na vašem fototypu (světlí lidé se spálí rychleji), ale i na ročním období, vzdálenosti od rovníku, nadmořské výšce či prostředí, ve kterém se nacházíte. Například sníh odráží zpět 85% UV paprsků, takže dávku, která dopadne na vaši pokožku, téměř zdvojnásobí (písek odrazí 17 %, a tráva 2,5%). Zpočátku proto volte raději kratší dobu (třeba jen 1-2 minuty), postupně ji můžete prodloužit. V zimě, kdy je slunce nízko nad obzorem, dopadá na zemský povrch málo UV paprsků. Optimální doba pro sluneční lázeň je proto kolem poledního.

• Opalovací krémy propouštějí na pokožku jen část slunečních paprsků a snižují tak jejich léčivé účinky. Ty, které obsahují kyselinu para-amino benzoovou, mohou navíc podle posledních výzkumů ničit DNA buněk.
• Vhodné nejsou ani brýle, které mění spektrální složení světla vstupujícího do očí. Platí to nejen pro brýle sluneční, ale i dioptrické (včetně kontaktních čoček).
• Pocení nevadí -naopak urychluje vylučování škodlivin z těla.
• Působením UV paprsků vznikají v pokožce volné radikály, které mohou poškozovat DNA buněk a kolagenní vlákna. Sluneční lázeň je proto vhodné doplnit užíváním antioxidantů, které volné radikály ničí (např. vitamíny A, C, E, selen).

Umělé osvětlení jako alternativa

Lidský organismus se po tisíce let evoluce přizpůsoboval každodennímu působení všech vlnových délek slunečního záření. Dnes ovšem trávíme většinu času v uzavřených místnostech osvětlených buď umělým osvětlením se zcela odlišným spektrálním složením, nebo denním světlem, které je v důsledků průchodu přes okenní tabulky o řadu vlnových délek ochuzeno. Ideální řešení tohoto problému by samozřejmě představoval dostatečný pobyt na slunci. To je však pro většinu z nás jen těžko splnitelný sen. Jako velmi nadějná alternativa se tak jeví především tzv. zdravé, neboli plnospektrální osvětlení.

Plnospektrální osvětlení

Plnospektrální osvětlení představuje zatím nejlepší známý způsob osvětlení nejen pro domácnosti, ale i prostory, kde je potřeba přesně zobrazovat barvy, a také pro školy a mateřské školky. Jedna ze studií v USA ukázala, že studenti ve třídách osvětlených obyčejnými zářivkami byli daleko častěji hyperaktivní, unavení, podráždění a nepozorní. Naopak žáci v učebnách s plnospektrálním osvětlením vykazovali už po měsíci viditelné zlepšení chování a také studijních výsledků. Nejvýraznějších pokroků přitom dosahovaly děti trpící hyperaktivitou a poruchami učení, jako je například dyslexie. Plnospektrální osvětlení má pozitivní vliv i na zvířata. Na západ od našich hranic se plnospektrální osvětlení používá stále častěji jak v domácnostech, tak i na pracovištích. Zaměstnavatelé totiž zjišťují, že se jim investice do zdravého osvětlení bohatě vrací - prokazatelně totiž snižuje nemocnost a zvyšuje produktivitu práce.

Léčebné účinky slunce

Řada studií prokázala, že slunce má vliv na metabolismus cholesterolu a dokáže nejen snížit jeho obsah v krvi v průměru o 13%, ale rovněž i redukovat již vzniklé usazeniny v cévách. Kromě zlepšuje schopnost krve přenášet kyslík a způsobuje pokles krevního tlaku - v průměru o 6 mm Hg u systolického a 8 mm Hg u diastolického. Sluneční světlo zvyšuje tvorbu enzymů, které řídí přeměnu krevního cukru na zásobní polysacharid glykogen, a zároveň zlepšuje využití cukru buňkami. UV paprsky snižují obsah bakterií ve vzduchu (až o 70%) i vodě a zabíjejí bakterie i v hlubokých vrstvách pokožky. Působení slunečního záření navíc zvyšuje v krvi obsah lymfocytů, fagocytů a gama globulinů, což jsou buňky zajišťující imunitní reakci proti bakteriím, virům a dalším cizorodým organismům.

Čtěte také: Sortiment zdravé výživy Uherské Hradiště

Slunce a psychika

Slunce přirozeným způsobem zvyšuje tvorbu serotoninu v těle, který podporuje dobrou náladu a dodává nám více energie. Při slunění navíc dochází i k vyplavení endorfinů, látek spojených s pocity štěstí. Ne nadarmo se říká, že slunce je přírodní antidepresivum.

Vitamín D: Klíčový pro zdraví kostí a imunitu

Největším a asi i nejznámějším přínosem slunce je tvorba vitamínu D. Vitamín D je důležitý pro metabolismus vápníku a fosforu. Dostatečný příjem vitamínu D je proto klíčový pro silné a zdravé kosti a zuby. Naše tělo získává vitamín D hlavně díky slunečním paprskům, které pronikají do kůže. Vitamín D v těle vzniká působením ultrafialového záření UVB z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, který se přirozeně nachází v naší pokožce. Zdrojem vitamínu D jsou také některé potraviny jako tučné ryby (losos, tuňák, sardinky), játra, vaječný žloutek a mléčné výrobky. Slunce ovšem nadále zůstává několikanásobně bohatějším zdrojem vitamínu D. Přibližně 80 % vitamínu D získáváme ze slunečného záření, zatímco zbylých 20 % pochází ze stravy.

Jak maximalizovat tvorbu vitamínu D?

• Doba slunění: Pro dostatečnou tvorbu vitamínu D stačí pobyt na slunci po dobu 20-30 min. Pokud tento čas strávíte procházkou v parku, kratším výběhem nebo posezením na terase, rozhodně nemusíte hned sahat po opalovacím krému.
• Ochrana před sluncem: Ochrana před sluncem je nutná jen v určitých případech. Za nebezpečné můžeme označit situaci, kdy proležíte půl dne u moře nebo na koupališti pod přímým sluncem za účelem chytání bronzu.

Ochranné prvky před škodlivými účinky slunce

1. Opalovací krémy: Ideální je sáhnout po opalovacích krémech s UV filtrem a ochranným faktorem, který je vyšší než 15 (u moře a v horách nejlépe 30 nebo 50). Opalovací krém naneste 15 až 30 minut před plánovaným pobytem na slunci a nezapomeňte na rizikové oblasti, jako jsou rty, uši, krk, znaménka a jizvy. Vrstvu opalovacího krému se doporučuje obnovovat přibližně každé dvě hodiny.
2. Vyhýbání se přímému slunci: Snažte se vyhnout přímému slunci mezi 10. až 15. hodinou, kdy jsou sluneční paprsky nejsilnější. Pokud se opalujete, nebuďte na slunci déle než 2 hodiny denně a mezi opalováním si udělejte přestávky uvnitř.
3. Sluneční brýle a pokrývka hlavy: Nezapomínejte také na sluneční brýle, které chrání oči před působením UV záření. Vhodné jsou prodyšné čepice, klobouky nebo kšiltovky.
4. Oblečení: Pokud se zrovna neopalujete, měli byste při pobytu na slunci zakrýt co nejvíce místa na těle. Vhodnější než oblečení ze syntetických materiálů, je oblečení z bavlny.
5. Dodržování pitného režimu: V létě byste měli vypít minimálně 2,5 litry tekutin denně. Pokud navíc sportujete, tak je potřeba příjem tekutin ještě zvýšit.
6. Péče o pokožku po opalování: Po opalování ošetřete pokožku přípravkem určeným po opalování. Pokud se stane, že si kůži spálíte, zchlaďte postižené místo studenou vodou nebo přiložte studený obklad.

Pozor na UVA a UVB záření

UVA záření proniká hluboko do kůže, kde působí tmavé opálení, které si rádi vozíme domů z dovolených. Lehce přitom zapomeneme na to, že každá instantní krása si vybírá svoji daň - UVA záření dokáže proniknout do hlubší vrstvy kůže, hraje roli v dlouhodobém než v akutním okamžitém poškození kůže sluncem. Tím, že UVA záření proniká do hlubších vrstev pokožky, poškozuje pojivou tkáň, což vede ke ztrátě pevnosti kůže a vzniku vrásek. UVB záření naproti tomu proniká vrchní vrstvou kůže a působí její rychlé opálení. Je hlavní příčinou akutního poškození kůže sluncem.

Jak předcházet poškození kůže?

• Vyhýbejte se přímému slunečnímu záření: Tzn. vyhýbejte se pobytu venku mezi 10. - 14. hodinou.
• Kvalitní opalovací krém: Měl by být součástí prevence rakoviny kůže stejně jako pravidelné čištění zubů je prevence zubního kazu.

Slunce a imunita

Při pobytu na slunci se zvyšuje množství i aktivita bílých krvinek - lymfocytů, makrofágů a neutrofilů, a to až na dobu tří týdnů. Již v roce 1877 vědci Dawns a Blunt náhodně zjistili, že sluneční světlo zabíjí baktérie ve zkumavkách, na rozdíl od těch slunci nevystavených. Od té doby se UV světlo používalo k léčení mnoha nemocí, jako jsou tuberkulóza, otrava krve, dětské infekce bronchiální astma, peritonitida, virový zápal plic a příušnice. V dnešní době upřednostňujeme léčbu antibiotiky či jinými medikamenty, nicméně slunce stále působí proti celému spektru mikrobů.

Helioterapie: Léčba sluncem

Chceme-li čerpat blahodárné účinky helioterapie (léčba slunečním zářením), musíme se řídit určitými pravidly. Především se chraňme před úpalem a úžehem, jedná se o stres pro celý organismus, který přináší mimo jiné i významné zvýšení rizika onemocnění rakoviny kůže. Pro začátek stačí dodržovat intervaly 10 až 20 minut na slunci a pak zase zpátky do stínu. S opatrností si užívejme sluníčka a nezapomeňme chránit svoji pokožku.

Vitamín D: Slunce nestačí?

V zimě, především v severních šířkách, se zvyšuje počet případů srdečního selhání, infarktu nebo mozkové mrtvice. Přitom by jako prevence mnohdy stačilo tak málo! Vědci prokázali, že UV záření chrání srdce tím, že přispívá k uvolňování přirozených zdrojů oxidu dusnatého v naší kůži. Kromě zlepšení krevního oběhu a snížení vysokého tlaku, mohou sluneční paprsky přispívat také k poklesu hladiny cholesterolu a cukru. Sluneční svit zvyšuje i svalovou sílu a výkonnost. Již staří Římané a Řekové trénovali své sportovce na slunci, protože dobře znali jeho vliv na růst svalů. Pobyt na slunci totiž zvyšuje produkci mužského hormonu testosteronu. Ten má vliv nejen na růst vousů, ale jeho nedostatek zapříčiňuje zvýšení ukládání tělesného tuku, potíže s budováním svalů a pomalým metabolismem.

Jak získat vitamín D, když slunce nestačí?

Ve chvíli, kdy přirozená cesta tvorby vitamínu D není dostatečná, nastupují na řadu potravinové doplňky. Nejčastěji se doporučuje forma D3 (cholekalciferol), která má vyšší biologická dostupnost. Při pobytu na slunci může být užitečné zaměřit se nejen na délku expozice, ale i na celkovou péči o pokožku. Jednou z možností je zařazení přírodního karotenoidu astaxanthinu, který je oblíbený právě během období intenzivního slunění. Naopak ve chvíli, kdy přirozená tvorba vitamínu D nestačí - například v zimě nebo při omezeném pobytu venku - má smysl zvážit jeho doplnění. Vhodnou volbou může být doplněk stravy s obsahem vitamínu D3, který je snadno dostupný a jednoduchý na užívání.