Zánět slepého střeva, odborně apendicitida, je onemocnění, které vyžaduje nejen lékařskou péči, ale i specifický dietní přístup. Tento článek poskytuje ucelený pohled na dietní opatření spojená s léčbou zánětu slepého střeva, a to jak v akutní fázi, tak během rekonvalescence.

Zánět slepého střeva: co to je?

Zánět slepého střeva neboli apendicitida je zánět červovitého přívěsku slepého střeva (apendixu). Tento výběžek se nachází na počátku tlustého střeva a jeho zánět je jednou z nejčastějších náhlých příhod břišních. Apendicitida se může vyskytnout v jakémkoli věku, nejčastěji však mezi 10. a 15. rokem života. U dětí mladších dvou let se vyskytuje zřídkakdy.

Příčiny a příznaky zánětu slepého střeva

Přesné příčiny vzniku zánětu slepého střeva nejsou přesně známy. Mezi možné faktory patří napuchnutí sliznice, ucpání obsahem střeva nebo působení cizího tělesa. Střevní bakterie pak mohou způsobit zánět s tvorbou abscesů.

Mezi typické příznaky akutního zánětu apendixu patří:

• Bolest břicha, která začíná často v oblasti pupku a později se táhne do pravého podbřišku.
• Nevolnost a zvracení.
• Ojediněle mírný průjem.
• Vybočování pravé nohy a vyhýbání se zátěži při chůzi.
• Bolestivost v pravém podbřišku při stlačení břicha a při uvolnění tlaku po stlačení břicha.
• Rozdíl tělesné teploty naměřené pod paží a v konečníku o více než jeden stupeň.

Diagnostika a léčba

Diagnóza se stanoví na základě fyzikálního vyšetření, krevních testů a zobrazovacích metod, jako je ultrazvukové vyšetření. Léčba zánětu slepého střeva je chirurgická - zanícený apendix se odstraní (apendektomie). Včasná operace apendixu je dnes běžným zákrokem s velmi nízkou mírou komplikací.

Čtěte také: Dieta pro zdravý žaludek

Dietní léčba při střevních zánětech

Chronické i akutní střevní záněty, včetně zánětu slepého střeva, vyžadují dietní léčbu. V akutních stadiích a relapsech je nutné zvažovat enterální výživu, která má kromě přívodu živin i léčebný efekt.

Obecné zásady dietní léčby

• Individuální přístup: Následnou výživu per os (ústy) je nutné podřídit individuálním chuťovým zvyklostem pacienta zpočátku s šetřící úpravou.
• Šetřící úprava: Volte nenadýmavé a neostré potraviny a šetrnou technologii zpracování.
• Zvýšený příjem živin: Důležité je zvýšení přívodu přirozených živin v celé dostupné šíři.
• Frekvence jídel: Pacient by měl jíst v menších dávkách častěji, tj. 6-7krát denně v intervalech 2,5-3 hodiny. Tento způsob stravy je nezbytný kvůli zmenšení resorpční plochy a zhoršení trávení.
• Strava bohatá na bílkoviny: Doporučuje se strava bohatá na bílkoviny (1-2 g/kg) s jemnou vlákninou a mírně omezenými tuky, energeticky vydatná.
• Dostatečný příjem tekutin: Tekutiny se řídí obecnými pravidly příjmu, nejsou-li přítomné jiné komplikace, nejlépe mezi jídly.

Dietní postup po operaci apendixu

Po operaci apendixu je důležité dodržovat následující dietní postup:

1. Den zákroku: Pacient by neměl šest hodin před anestezií nic jíst a nepít zabarvené tekutiny (kávu, kakao, čaj). Dvě hodiny před anestezií by již neměl pít ani čiré tekutiny (minerálku, vodu). V den operace je třeba ještě střevo šetřit, to znamená, že by dítě nemělo jíst ani pít. Proto lze zavést infuzi s umělou stravou.
2. První den po zákroku: Pokud bude vše dobře probíhat, je možné podávat trochu čaje.
3. Následující dny: Začíná se s lehce stravitelnými pokrmy, jako jsou např. polévky, kaše, suchary. O detailních stravovacích pokynech vás lékař informuje před propuštěním.

Co jíst a čemu se vyhnout

Během rekonvalescence po operaci apendixu je důležité vybírat potraviny, které nezatěžují trávicí systém.

Doporučené potraviny:

• Lehce stravitelné potraviny: Polévky, kaše (rýžová, krupicová), suchary, vařená rýže, brambory.
• Měkká masa: Kuře, ryba.
• Kysané mléčné výrobky: Tvaroh, jogurt, sýry (při intoleranci laktózy).
• Ovoce a zelenina: Vařená nebo dušená zelenina, ovoce bez slupek a semen.

Potraviny, kterým se vyhnout:

• Tučná jídla: Smažená jídla, tučné maso, tučné omáčky.
• Kořeněná jídla: Ostrá koření, chilli, pepř.
• Nadýmavé potraviny: Luštěniny, zelí, kapusta, brokolice, květák, cibule, česnek.
• Sladkosti: Zákusky, dorty, čokoláda.
• Alkohol a kofein: Káva, silný čaj, alkoholické nápoje.
• Čerstvé pečivo: Kynuté těsto.
• Syrová zelenina a ovoce: Obtížně stravitelné druhy.

Další doporučení

• Dostatečný příjem tekutin: Pijte dostatek vody, čaje a neslazených džusů.
• Příprava pokrmů: Volte dušení, pečení a vaření. Vyhýbejte se smažení.
• Konzultace s lékařem: Vždy se poraďte se svým lékařem nebo dietologem o vhodném dietním plánu.

Specifické diety při idiopatických střevních zánětech

Idiopatické střevní záněty, jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, vyžadují specifický dietní přístup, který zohledňuje fázi onemocnění, přítomnost komplikací a individuální snášenlivost pacienta.

Dietní postup při Crohnově chorobě nebo ulcerózní kolitidě

1. Akutní ataka nemoci: Pouze parenterální výživa.
2. Postupná realimentace: Začínáme kašovitou šetřící dietou s mírným omezením tuků. Dieta má protiprůjmový charakter.
3. Intolerance laktózy: Při postižení tenkého střeva může dojít k intoleranci laktózy, proto raději zařazujeme kysané mléčné výrobky (tvaroh, jogurt, sýry) než mléko a mléčné kaše (krupicovou, rýžovou).
4. Bezezbytková šetřící dieta: S dostatkem bílkovin při průjmech, abychom snížili rychlost vyprazdňování a tím prodloužili dobu vstřebávání živin.
5. Enterální výživa: Malnutrici předcházíme nejlépe podáním tekuté enterální výživy jako sipping (popíjení) nebo pomocí nazogastrické či nazojejunální sondy. Podle způsobu zavedení sondy a postižení konkrétní části střeva využíváme oligomerní nebo polymerní přípravky enterální výživy.
6. Kontinuální aplikace enterální výživy: Při porušené funkci střev je nejlepší kontinuální způsob aplikace pomocí enterální pumpy, kdy podáváme výživu nízkou rychlostí během dne.
7. Doplnění vitaminů a minerálů: Důležité je také doplnění vitaminů a minerálů, hlavně K (draslík), Ca (vápník), Mg (hořčík).
8. Šetřící dieta s vlákninou: Při zklidnění u ulcerózní kolitidy, po odeznění průjmů, někdy podáváme šetřící dietu s mírným omezením tuků a normální úpravou ovoce, zeleniny a brambor, aby obsahovala vlákninu.

Reintrodukce běžné diety

Po zklidnění zánětu a ústupu obtíží je možné postupně zařazovat zpět do jídelníčku běžné potraviny:

Čtěte také: Prevence onemocnění žlučníku

• 1.-3. den: Tekutiny, raději nepodáváme mléko, opatrně polévky a džusy.
• 4.-8. den: Podáme měkká masa (kuře, rybu), rýži, brambory.
• 9.-13. den: Variabilnější jídlo s malým množstvím vlákniny.
• 14.-20. den: Již chleba a potraviny s glutenem.
• 17.-19. den: Mléko.

Zhruba 20. den uvolníme stravu zcela. U ulcerózní kolitidy podáváme dříve než u ostatních zánětů orální nutriční přípravky, více tekutin, méně přísně omezujeme mléčné výrobky.

Dieta při syndromu krátkého střeva

Při úrazech a operacích někdy dochází k takové ztrátě (zkrácení) tenkého střeva, že není schopno plnit své funkce. Potrava prochází zbývající částí střeva rychle a nestačí se strávit, natož vstřebat. Obvyklá výživová strategie po operacích vedoucích k syndromu krátkého střeva je zahájení výživy parenterálně a postupný přechod podle stavu pacienta přes enterální výživu k výživě per os.

Zásady dietní léčby při syndromu krátkého střeva

• Prevence dehydratace a hyponatremie: Pacient bývá ohrožen dehydratací a hyponatremií.
• Postupný přechod na stravu per os: Začíná se čajem, pokračuje bujonem a kaší k bezezbytkové - mechanicky a chemicky šetřící stravě s vysokým podílem bílkovin a soli.
• Minimalizace úbytku hmotnosti: Je velmi žádoucí minimalizovat úbytek hmotnosti, protože následné zvyšování hmotnosti je velmi obtížné.
• Časté a malé porce: Je nutné, aby pacient jedl v menších dávkách častěji, tj. 7-8x denně v intervalech 2,5-3 hodin, případně ještě častěji.
• Vysokoenergetické potraviny: Příjem energie je vyšší, doporučují se vysokoenergetické potraviny s menším objemem.
• Individualizace stravy: Stravu je nutné individualizovat dle osobní snášenlivosti pacienta.
• Omezení laktózy a nadýmavých potravin: Častá je špatná tolerance laktózy, tedy mléka, tekutých mléčných výrobků, dále nadýmavých zelenin s hrubou vlákninou a luštěnin.
• Příznivý vliv jemné vlákniny: Naopak příznivě působí jemná a stravitelná vláknina, zpomalující průchod trávicím traktem.
• Suplementace vitaminů a minerálních látek: Často je nutné suplementovat vitaminy a minerální látky v celé šíři.
• Nutričně kompletní nápoje: Doporučuje se používání nutričně kompletních nápojů formou sippingu.

Dieta při zácpě a průjmu

U onemocnění trávicího traktu vyvolávají nejčastější a největší obtíže obvykle poruchy motility (pohyblivosti) střev. Velmi často se projevují jako zácpa či průjem.

Dieta při zácpě

Zácpa je příznakem častým, který souvisí s mnoha onemocněními neuropsychiatrickými i se stárnutím. Vždy je třeba si uvědomit, že zácpa může mít příčinu v závažném onemocnění trávicího traktu (např. nádor, zúžení střeva či srůsty).

Zásady dietní léčby při zácpě:

• Zvýšený příjem vlákniny: Např. vločky, kořenová zelenina, neloupané brambory, sušené ovoce, ovoce ve slupce, luštěniny.
• Dostatečný příjem tekutin: Příjem minimálně 1,5-2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu.
• Laxativa: Podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.

Optimální potraviny v prevenci a léčbě zácpy:

• Banány
• Obilniny
• Chléb s vyšším obsahem vlákniny
• Mrkev
• Celer
• Hrách nebo čočka

Dieta při průjmu

Příčina průjmu a gastroenteritidy bývá často infekční, někdy pouze funkční. Příčiny jsou někdy kombinované, např. u cestovatelských průjmů.

Čtěte také: Jak dieta ovlivňuje zánět slinivky?

Zásady dietní léčby při průjmu:

• Hladovka s dostatečným příjmem tekutin a iontů: K pití podáváme čaj, minerálky.

Dieta při celiakii

Příčinou celiakie je autoimunitní reakce vyvolaná lepkem neboli glutenem. Pro definitivní stanovení diagnózy je nutná biopsie tenkého střeva, v níž se prokazuje charakteristický mikroskopický obraz s atrofií klků.

Zásady dietní léčby při celiakii:

• Bezlepková dieta: Vyřazení všech potravin obsahujících lepek (pšenice, žito, ječmen).