V dnešní době se klade stále větší důraz na zdraví a optimální fyzickou kondici. Proto je důležité mít k dispozici efektivní nástroje pro posouzení našeho stavu. Jedním z nich je Body Mass Index (BMI), známý také pod zkratkou BMI, neboli index tělesné hmotnosti. Tento široce využívaný nástroj slouží k určení poměru mezi výškou a hmotností jedince a pomáhá určit, zda máte podváhu, zdravou váhu, nadváhu nebo obezitu.

Co je BMI a jak se počítá?

BMI, neboli Body Mass Index, je orientační hmotnostní měřítko pro dospělé, které dává do souvislosti výšku a váhu člověka pomocí jednoduchého výpočtu. V praxi se používá už víc než 150 let. Výpočet BMI byl vymyšlen už v první polovině 19. století belgickým matematikem a statistikem Adolphem Queteletem. Původní záměr BMI totiž nebyl hodnocení zdraví jednotlivce, ale právě vytváření statistiky. Pojem „body mass index“ použil poprvé tým Ancela Keyse v roce 1972 v časopise Journal of Chronic Diseases. Do té doby lékaři používali pouze výškové tabulky podle pohlaví.

Základní vzorec pro výpočet BMI je následující:

BMI = tělesná hmotnost (kg) / (tělesná výška (m))²

Stačí tedy vložit váhu a výšku do BMI kalkulačky a ta spočítá, jak si na tom stojíte se svojí hmotností.

Hodnoty BMI a jejich interpretace

Výsledné BMI lze použít k rozdělení osob do různých hmotnostních kategorií:

Čtěte také: Jak vypočítat BMI v Excelu?

• Podváha: BMI nižší než 18,5
• Normální váha: BMI mezi 18,5 a 25
• Nadváha: BMI mezi 25 a 30
• Obezita: BMI nad 30 (dále se dělí na stupně I, II a III)

Některé tabulky BMI hodnoty nad 25 rozdělují na nadváhu, obezitu a její stupně, graficky je takové znázornění uvedeno v následující tabulce.

• Obezita I. stupně: 30,0-34,9
• Obezita II. stupně: 35,0-39,9
• Obezita III. stupně: nad 40,0

Optimální výsledek BMI indexu je mezi 18,5 až 25. Nižší hodnoty BMI ukazují na podváhu, naopak BMI nad 25 ukazuje na nadváhu.

Omezení BMI a další faktory

Základní index BMI počítá jen se dvěma údaji - tělesnou hmotností a výškou. V tom tkví síla jeho jednoduchosti, ale i jeho omezení. BMI totiž nebere v potaz, zda jste muž nebo žen, kolik je vám let nebo jakou máte tělesnou stavbu. Je důležité si uvědomit, že BMI je pouze orientační vodítko a má určité limity a nepřesnosti. Proto je vhodné brát v úvahu i další faktory:

• Složení těla: BMI nerozlišuje mezi svalovou hmotou a tukem. Kulturisté a sportovci s velkým množstvím svalové hmoty mohou mít výsledky BMI indexu nadhodnocené. Štíhlí lidé s minimem svalové hmoty mohou z váhové kalkulačky dostat jako výsledek normální váhu. Ve skutečnosti ale jejich složení těla může odpovídat obezitě. Jednou z největších slabin BMI je, že nedokáže zohlednit složení těla. Přitom pro zdraví má zásadní význam poměr svalů, tuků i jejich rozložení.
• Věk: S věkem se složení těla mění. Postupně se zvyšuje podíl tukové hmoty, zato svaly se budují obtížněji. Z hlediska zdraví se tak u dlouhověkých lidí považují za optimální až o 4 body vyšší hodnoty BMI, než je spodní hranice normální váhy u mladých dospělých.
• Rozložení tuku: Z hlediska zdravotních rizik je nebezpečnější viscerální tuk, který se ukládá v oblasti břicha mezi vnitřními orgány, než tuk podkožní.

Zpřesnění výsledků BMI

Výpovědní hodnotu BMI lze ale jednoduše zpřesnit tím, že si k němu změříte ještě obvod pasu. U žen by měl být obvod pasu do 88 cm, u mužů pak do 102 cm.

Množství svalů, procento tuku v těle i objem celkové tělesné vody lze ale velmi dobře zjistit změřením na bioimpedančních vahách. Principem bioimpedančního měření tuku v těle je snímání toho, s jak velkým odporem mohou tělem procházet elektrické signály. Domácí váhy měří nejčastěji spodní polovinu těla. Přístroje jako InBody mající snímače na rukou i nohou analyzují celé tělo a díky jejich měření můžete nahlédnout doslova pod svou kůži. Z výsledku dostanete přehled nejen o množství tuku a svalů v těle, ale i o rovnoměrnosti jejich rozložení v různých segmentech těla. Dostanete odpověď na otázky, zda potřebujete hubnout či spíše nabírat svaly nebo jak jste na tom z hlediska útrobního tuku. Přístroj vypočítá také základní parametry diagnostiky metabolismu jako hodnotu bazálního metabolismu nebo doporučený kalorický příjem. Na analýzu složení těla pomocí InBody přístroje můžete přijít i do BENU Center prevence.

Čtěte také: Tepová frekvence při hubnutí

BMI u dětí

Klasickou BMI kalkulačku pro děti ale využít nelze. Období růstu a vývoje u dětí totiž provázejí změny váhy i výšky, které běžné hodnoty BMI nedokážou reflektovat. K posouzení, zda je dítě na své optimální váze nebo mimo normu, je proto nutné použít jinou metodu tzv. percentilové grafy. Body mass index pro děti a mládež do 20 let vychází stejně jako u dospělých z výšky a váhy. Hodnoty se následně porovnávají s grafy odpovídajícími danému pohlaví a věku - tzv. percentilovými grafy. U dětí se místo hodnot číselných využívají procenta. Pokud má dítě například BMI v 60. percentilu, znamená to, že 60 % dětí stejného pohlaví a věku má BMI nižší.

Zdravotní rizika spojená s nevyhovujícím BMI

Vyšší BMI může poukazovat na nadváhu nebo obezitu, kvůli kterým roste riziko hypertenze a zvýšeného cholesterolu. Ty jsou spojené se vznikem onemocnění srdce a cév. Zvyšuje se také riziko cukrovky 2. typu a onemocnění žlučníku. Časté jsou také bolesti kloubů, které jsou nadměrně zatěžovány. Nadváha a obezita má ale i další důsledky, které na první pohled nemusíme spojovat se zvýšenou hmotností.

Počet lidí s nadváhou nebo obezitou nebezpečně roste, a tak se někdy trochu zapomíná, že také podváha může mít jistá zdravotní rizika. Typická je únava a snížená imunita. Při podváze a nedostatečně kvalitní výživě hrozí i anémie nebo osteoporóza.

Cesta ke zdravé váze

Cesta k optimální váze vede přes zdravou stravu a pravidelný pohyb. Při hubnutí se zaměřte na celkovou a udržitelnou změnu životního stylu. Drastické diety, ačkoliv jsou často účinné a efektivní, mohou později vést k opětovnému přibírání (jojo-efektu) a velkému stresu pro organismus. Na cestě za zdravou váhou vám pomůže sport. Pohybová aktivita totiž nejen spaluje kalorie, ale zejména posilování podporuje tvorbu svalů. A jsou to právě svaly, které jsou rozhodujícím faktorem pro zlepšení kondice i zdraví. Navíc právě pohybová aktivita a budování svalů funguje jako prevence zmíněného jojo-efektu.

Přestože na rozdíl od hubnutí se o přibírání na váze a budování svalové hmoty nemluví tak často, rozhodně nejde o lehčí úkol. Vybudování zdravé aktivní hmoty stojí jak na cvičení, tak i na vyváženém stravování. Ve sportovním jídelníčku nemají chybět bílkoviny, ale ani zdravé tuky nebo stopové prvky a vitamíny. Při intenzivním tréninku si proto mnoho cvičenců nad rámec jídelníčku vypomáhá ještě pomocí doplňků sportovní výživy.

Čtěte také: Ideální váha a BMI

Alternativy k BMI

BMI totiž nezohledňuje rozložení tuků a svalů v těle. Svalová hmota má oproti tuku vyšší hustotu.

• Index tvaru těla (ABSI): Počítá kromě výšky a hmotnosti také s obvodem pasu. ABSI zohledňuje všeobecně platný lékařský názor, že nejnebezpečnější tuk se ukládá v krajině břišní. Zvýšené hodnoty v obvodu pasu lékaři označují za tzv. centrální obezitu. ABSI tedy částečně odstraňuje zásadní nevýhodu BMI tím, že jednoduše - měření cm v pase - odliší podíl (břišních) tuků na úkor svalů.
• Relativní tuková hmota (RFM): K výpočtu relativní tukové hmotnosti (relative fat mass index) vám stačí pouze metr.