Tento článek se zaměřuje na neuvěřitelné příběhy lidí, kteří prošli významnými změnami v oblasti hubnutí. Ukazuje, že cesta ke zdravějšímu já není vždy jednoduchá, ale s odhodláním, správným přístupem a podporou je možné dosáhnout skvělých výsledků. Tyto příběhy mohou sloužit jako motivace pro ty, kteří se snaží změnit svůj životní styl a dosáhnout svých cílů v oblasti hubnutí.

Dětství s kily navíc a boj s anorexií

Jedna žena se podělila o svůj složitý vztah s váhou, který začal už v dětství. Kila navíc ji trápila už od školky. Narodila se jako nedonošené dítě a celá rodina měla pocit, že ji musí dokrmit. Už jako malá tak nabírala váhu raketovou rychlostí. Svou váhovou jinakost si poprvé uvědomila ve školce. Vzpomíná, že její mamka hezky šila a ona si mnohokrát říkala, jaká je škoda, že nemá hubenou holčičku, které by šaty slušely mnohem víc než jí.

Během školních let často chodila spát s přáním, aby se vzbudila hubená jako její kamarádky. Přestože se ze ní nikdy nestal třídní otloukánek, poznámek na svou váhu si vyslechla dost. Ve třinácti letech vážila 86 kg a vnímala mnohá omezení související s váhou. Přestože se navenek tvářila jako bezproblémová holka, uvnitř toužila po pozornosti okolí. Když ji odmítl a vysmál se jí kluk, který se jí hodně líbil, rozhodla se zhubnout za každou cenu.

Z jídla si udělala úhlavního nepřítele. Během čtyř měsíců zhubla dvacet kilo. Ve chvíli, kdy ztratila menstruaci, rodičům došlo, že je zle, a mamka ji vzala k doktorce. Lékaři ji varovali, že kvůli drastickému hubnutí možná nebude mít v budoucnu děti. Vracela se domů s doporučením přibrat aspoň pět kilo.

Hladovění a návrat k nezdravým návykům

Další výzvou byl odjezd na střední školu v Praze. Tam si všechno začala organizovat sama a s pravidelnou stravou to šlo zase z kopce. Snídani a svačiny řešila rohlíky a za obědy jí přišlo zbytečné utrácet, a tak je vynechávala. Celý týden hladověla, a když přijela domů, snědla všechno, co šlo. Sice se už nedostala na váhu 86 kg, ale vedle hubených spolužaček si kvůli mírné nadváze připadala méněcenná.

Čtěte také: Co jíst na večeři, když hubnete?

Motivace ke změně a cesta ke zdravému životnímu stylu

Když jí bylo čtyřiadvacet a blížilo se datum její svatby, byla tak motivovaná touhou vypadat dobře, že poprvé zařadila k hubnutí i sport. Jenže pak přišlo těhotenství, během něhož přibrala na 97 kg. A to pro ni byl strop. Hned po šestinedělí začala doma trénovat na eliptickém trenažéru a koupila si pro ni důležitou knížku od Ivy Málkové Hubneme s rozumem.

Začala správně jíst, každý den nachodila s kočárkem spoustu kilometrů a s radostí pravidelně sportovala. Během tří měsíců shodila sedmnáct kilo a do roka dalších deset. Ohledně stravování ale chtěla vědět stále víc. Když měl syn rok a půl, přihlásila se na kurz výživového poradce, aby získala ještě víc znalostí. Až v jeho průběhu jí došlo, že je to přesně ta práce, které by se chtěla věnovat.

Proměna v úspěšnou výživovou poradkyni

A pak přišla výzva. Rozhodla se, že bude jeden měsíc vařit tchánovi. Měl tehdy velkou nadváhu a nevěděl, jak shodit. Nadšeně se pustila do jeho proměny a on zhubl pětatřicet kilo. Nejdříve radila a sestavovala jídelníček členům rodiny. Postupně, když se přidávali další lidé, jí zabíralo poradenství už tolik času, že si za své rady řekla o peníze. Měla tak dobrý přivýdělek k rodičovské, a navíc se věnovala něčemu, co jí dávalo smysl.

Když se narodil druhý syn, už si musela zajistit hlídání a upřít si veškerý čas, který by patřil jen jí. Často po uspání dětí pracovala až do jedné do rána, ale stále ji hnala radost z výsledků lidí, kteří se mnou hubli. Po rodičovské se rozhodla zariskovat a vydat se na cestu výživové poradkyně. Dneska se této práci věnuje více než šest let.

Lidé za ní chodí, aby jim poradila, ale i oni jsou pro ni často inspirací. Například měla klientku, která z váhy 100 kg zhubla na devadesát a šťastně prohlásila, že už si může vzít minisukni. Díky ní si znovu uvědomila, že mnohem důležitější než nízké číslo na váze je být spokojená sama se sebou. A jestli se dřív styděla otevřeně mluvit o svém příběhu, dnes jej otevírá často a hledá v něm motivaci pro ostatní.

Čtěte také: Tepová frekvence a hubnutí: praktický průvodce

Ohledně jídla radí - navzdory všem trendům - zvolit zlatou střední cestu, kdy není nic zakázáno, jen je upraveno množství. Někdy totiž stres pramenící z toho, že si něco nemůžu dát, může ublížit víc než nezdravé jídlo. A sport? Ten se stal nezbytnou součástí jejího života. Už sedm let vyráží dvakrát až třikrát týdně na kruhové tréninky a chodí si zaběhat deset až patnáct kilometrů.

Další inspirativní příběhy hubnutí

Kromě tohoto osobního příběhu existují i další, které ukazují, že změna je možná v každém věku a za různých okolností:

• Jitka (48 let): Díky jarní očistě se jí zlepšil cholesterol a zhubla 5 kg.
• Kateřina (27 let): Změna stravy jí pomohla zhubnout 3 kg a srovnat hormony po vysazení antikoncepce.
• Lenka (47 let): Po dlouhé době se rozhodla změnit své stravovací návyky a cítí se lehčí, svěží a nadšená.
• Hana (60 let): Spokojená maminka, která zhubla 13 kg.
• Zdeněk (41 let): Díky úpravě jídelníčku shodil 5 kg za 5 týdnů, což mu pomohlo při sportu.
• Iva (55 let): Zhubla 9 kg a cítí se jako obyčejná a někdy výjimečná ženská.
• Zuzana (42 let): Bez cvičení zhubla 11 kg za 6 týdnů a byla překvapená, jak snadné to bylo.
• Katka (27 let): Díky změně stravovacích návyků se jí zlepšilo cystické akné.
• Jana (45 let): Změnila svůj životní styl, zhubla 4 kg a zbavila se migrén.
• Martina (41 let): Zbavila se poporodních kil a ekzému díky změně jídelníčku.
• Lucie (44 let): Díky změně stravovacích návyků zhubla 6 kilo a zbavila se únavy a vypadávání vlasů.
• Ivča (53 let): Odmítla léky na cholesterol, zhubla 10 kg a snížila cholesterol stravou.
• Radmila (76 let): Pohyb a dobré jídlo jsou jejím motorem a inspirací pro ostatní seniorky.
• Alena (54 let): Zlepšila si cholesterol a přestaly ji bolet klouby díky novému způsobu stravování.
• Zuzana (33 let): Zbavila se silných bolestí hlavy a kloubů díky úpravě jídelníčku.
• Lucie Anabel (35 let): S manželem celkem shodili skoro 30 kg díky změně stravování.
• Dominika (38 let): Po letech se jí vrátila menstruace a shodila 10 kg za 8 měsíců díky zdravé stravě.
• Libuše (75 let): Vážné onemocnění ji přimělo ke změně stravy, díky které hubne a zbavila se i zdravotních obtíží.
• Katka (36 let): Zbavila se bolestí hlavy a zhubla 12 kg díky změně stravování.
• Jarmila (44 let): Díky změně jídelníčku se jí zlepšil atopický ekzém a shodila další kila.
• Alena (68 let): Díky změně jídelníčku se jí zlepšil cholesterol a možná se vyhne operaci kolene.
• Pavlína (55 let): Díky změně stravy se s manželem cítí plní energie a upravil se jí počet krevních destiček.
• Petra (49 let): Zhubla 11,5 kg a začala psát nový příběh svého života díky zdravějšímu stravování.
• Eva (64 let): Po letech se zbavila léků a zdravotních obtíží díky změně stravy.
• Dita (49 let): Konečně miluje svůj život a své tělo díky pozitivním změnám ve stravování.
• Pavla (35 let): Zbavila se refluxu a zhubla 13 kg díky změně stravy.
• Eva (40 let): Cítí se šťastnější, zdravější a štíhlejší díky novému životnímu stylu.
• Kačka (34 let): Po prodělané cévní mozkové příhodě cítí pozitivní změny hned od prvních dní díky úpravě stravy.

Extrémní proměny: Lukášův příběh

Dalším inspirativním příběhem je Lukáš, herec a dabér, který zhubl přes sto kilogramů. Jeho cesta k proměně byla motivována zdravotními problémy a touhou po lepším životě. Zásadní pro něj bylo změnit stravovací návyky. Začal pravidelně snídat, pít hodně vody a počítat kalorie. Omezil cukry a sacharidy a zpočátku jídelníček postavil hlavně na bílkovinách s minimem sacharidů, které jsou běžně obsažené v potravinách. Důležitou roli hrál také pitný režim. Denně vypil 3 až 4 litry vody, buď samotné, nebo s citronem či mátou. K tomu postupně přidal pohyb, začal chůzí. Nejdřív 15 minut, pak 30, a jak se jeho kondice zlepšovala, prodlužoval délku i intenzitu. Když se cítil jistější, zkusil mírný poklus, až se propracoval k běhu.

Hlavní roli sehrála jeho psychika. V té době ztratil dva blízké lidi, jeho milovanou babičku a partnera, který odešel z jeho života. Byla to obrovská rána, se kterou se musel vyrovnat. I když se tvářil sebevědomě, cítil se mizerně. Nejdůležitější pro něj bylo zvládnout psychickou stránku. Vždycky, když mu bylo nejhůř, našel v sobě kousek naděje, nějakou drobnou motivaci a začal přemýšlet, jak dát svůj život dohromady. Fyzicky to nebylo až tak složité, protože jsem tělo nikdy nenutil do ničeho, co by nezvládlo. Postupoval po malých krůčcích. Nikomu neřekl, že začíná hubnout, nesvěřoval se s tím. Okolí pro něj tehdy nebylo důležité, protože si vytvořil svůj vlastní svět a motivaci, kterou měl v hlavě jen on. Zvládl to sám se sebou. Necítil žádný tlak ani očekávání.

Lukáš si v minulosti prošel mentální anorexií, což pro něj bylo velmi nepříjemné a skončilo hospitalizací. Věděl, že něco takového už nechce nikdy zažít. Tentokrát měl jasný cíl, zhubnout zdravě a s rozumem. Zvolil zdravou cestu a myslí, že se to vyplatilo. Jeho vztah k jídlu se změnil. Dneska vnímá jídlo jako součást svého dne, ale už v něm nehledá útěchu nebo únik. Dřív jídlem zajídal své problémy, komplexy a různé starosti. Teď si pečlivě vybírá, co jí, a snaží se stravovat zdravě. Pro něj je teď strava především palivo, které mu pomáhá fungovat a být v kondici.

Čtěte také: Zlepšete pohodu s Wim Hofem

Lukášova největší rada zní: začněte. Musíte mít v hlavě jasnou motivaci a vědět, proč to děláte. Může to být kvůli zdravotním problémům, touze po lepší fyzičce, vztahům, sebevědomí, nebo třeba jen proto, abyste si mohli koupit nové oblečení. Nejdůležitější je vnitřní motivace. Musíte si uvědomit, že problém existuje, a rozhodnout se, že s tím chcete něco udělat. Nikdo jiný to za vás neudělá. Zároveň je dobré být připravený na to, že život přináší různé překážky, a často je snazší sáhnout po jídle než se jim postavit. Je důležité najít si silný důvod a začít. Jakmile se vám podaří shodit první kila a vaše okolí si toho začne všímat, motivace přijde sama. Co se týče praktických rad, doporučuje omezit sacharidy a přidat více bílkovin, hlavně ze začátku, kdy vás to ochrání před chutěmi na sladké. Vynechat slazené nápoje, hlídat si přílohy a zařadit pohyb, klidně jen chůzi. I pár minut denně se počítá. A hlavně si pamatujte: Čím vyšší máte příjem, tím vyšší musí být výdej, nebo naopak. Pokud jíte více, musíte se víc hýbat.

Lukáš přiznává, že sebevědomí během hubnutí dostává zabrat. Člověk, který trpí tak velkou nadváhou, jako měl on, často dělá různé hlouposti a pochybuje o sobě. Co se týče jeho pohledu na vlastní tělo, je teď docela spokojený. Jeho tělo si tou zátěží vytvořilo pevné svaly - nohy, zadek… Jediné, s čím teď není úplně smířený, je přebytečná kůže na břiše. Ta se bohužel sama nestáhne, takže plánuje plastickou operaci. A co se týče sebevědomí? To vám roste, když slyšíte, že vám to sluší, když vás lidé chválí a vidí tu změnu. To je pro psychiku obrovská vzpruha.

Lukáš také otevřeně hovoří o svém vnitřním přijetí toho, že je gay. Dlouho svou orientaci tajil a skrýval před okolím. Změna přišla až s jeho prvním vztahem s mužem, to mu bylo dvacet. Velkou oporou mu byla jeho kamarádka Valerie Zawadská, která mu pomohla přijmout sám sebe a vrátila mu identitu. Pokud by měl něco poradit ostatním, řekl by: Nekoukejte na své okolí, dělejte, co cítíte, a nečekejte na reakce druhých. Ti, co vás mají rádi, vás pochopí, a ti, kteří vás rádi nemají, do vašeho života nepatří.

Lukášův příběh je důkazem toho, že s odhodláním, správným přístupem a podporou je možné dosáhnout neuvěřitelných změn a žít plnohodnotný život.

Extrémní proměny: Ľubův příběh

Ľubo, další účastník Extrémních proměn, se propasíroval do vlakové mašiny jen s velkými obtížemi. Uvědomoval si, že si zadělává na problémy, ale jede svou. Záhy přiznává, že má potíže nazout jenom ponožky a stydí se za svou váhu. Jeho snem je postavit se znovu na brusle. Po tříměsíčním vážení Ľubo prokázal, že jeho vůle je neotřesitelná. Svou váhu sundal na 147 kilo, tedy ještě níž, než žádal trenér. Začal na sobě makat, nechal si konečně říct, jak správně jíst - do jídelníčku zařadil zdravé potraviny, ryby či zeleninu, ale přitom vůbec nehladověl. A váha šla pomalu, ale i jistě dolů. Po šestiměsíčním vážení se dostal na 116 kilo, čímž opět překonal vlastní i trenérův cíl. Jeho výsledná váha ukázala 85 kilo, v celkovém součtu zhubl o 108 kilo. Ľubo dokázal změnit myšlení, přistup k životu a je velmi inspirujícím příkladem toho, jak to - pokud chceme - jde.

Odborný pohled na obezitu

Obezitolog MUDr. Evžen Machytka Ph.D. z EndoHope kliniky upozorňuje, že pro pacienty s takovým extrémním stupněm obezity je téměř nemožné, aby sami zhubli. Je to za mě výkon hodný vrcholového sportovce a dosažitelný pouze díky tvrdé práci nejen samotného pacienta, ale i celého multidisciplinárního týmu.

Lékařka také upozorňuje na alarmující nárůst dětské obezity v Česku. Nadváha a obezita postihují v současné době téměř 60 % dospělých a téměř jedno ze tří dětí v Evropě. Také v České republice se výrazně nad zdravou váhou pohybuje více než 60 % lidí.