Stévie, přírodní sladidlo s nulovým obsahem kalorií, si získala oblibu u jedinců, kteří chtějí snížit příjem cukru. Sladká chuť stévie pochází z listů rostliny Stevia rebaudiana, pěstované především v Jižní Americe a Asii. Stévie obsahuje steviol-glykosidy, které mohou být až 300krát sladší než běžný cukr, ale s minimem kalorií. Tato vlastnost učinila ze stévie preferovanou volbu, zejména pro diabetiky, osoby s nadváhou a ty, kteří se snaží vést zdravější životní styl.

Historie a původ Stévie

Stévie, rostlina pocházející z Jižní Ameriky, je známá pro své sladící schopnosti a zdravotní benefity. Tradičně ji používaly domorodé kmeny Guarani v Paraguayi a Brazílii, které ji nazývaly "ka'a he'ê", což znamená "sladká bylina". Botanicky je známá jako Stevia rebaudiana a patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Do Evropy a Severní Ameriky se stévie začala šířit ve 20. století. První vědecký popis stévie poskytl švýcarský botanik Moisés Santiago Bertoni v roce 1899.

Pěstování Stévie

Stévie je nenáročná rostlina, která preferuje slunná stanoviště a dobře propustnou půdu. Původně šlo o jednoletou rostlinu, ale díky šlechtitelským postupům se dnes řadí mezi rostliny více leté. Dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Pěstování stévie je ekonomicky i ekologicky výhodné, neboť dobře roste v mírných až tropických oblastech, je to udržitelná plodina, která potřebuje méně vody, pesticidů a hnojiv, než tradiční cukrová třtina a cukrová řepa, což snižuje její dopad na životní prostředí. Stévii je nenáročná rostlina, kterou lze pěstovat nejen na zahradě, ale i v květináči doma. Nejlépe se jí daří v teplém a slunném prostředí, ideálně s propustnou, mírně kyselou půdou. Semínka nebo sazenice je nejlepší vysazovat na jaře, kdy nehrozí mrazy. Při pěstování v květináči je důležité zajistit dobrou drenáž, aby rostlina neměla příliš vlhkou půdu, což by mohlo vést k hnilobě kořenů. Stévii je potřeba pravidelně zalévat, ale nesmí stát ve vodě. Když rostlina dosáhne výšky kolem 20 cm, lze ji začít zaštipovat, což podporuje hustší růst.

Hlavní sladivé složky

Hlavní sladivé složky stévie jsou steviolové glykosidy, především steviosid a rebaudiosid A. Tyto látky jsou až 200-300x sladší než sacharóza, což umožňuje jejich použití v malých množstvích pro dosažení potřebné sladivosti bez kalorií. Sladidlo není vyrobeno tak, že by v sobě skrývalo sušené lístky stévie, ale ve skutečnosti obsahuje extrakt ze stévie v podobě steviol-glykosidů. Ten je zhruba 200 - 300x sladší než sacharóza (klasický bílý cukr). Stačí tak použít výrazně menší množství stévie než cukru, když chceme něco osadit. Sladidla ze stévie jsou však typická i svou specifickou chutí, která nemusí vyhovovat každému. Častokrát je tak pro docílení co nejautentičtější sladké chuti kombinována s jinými sladidly, například erytritolem.

Vlastnosti a benefity Stévie

Regulace hladiny cukru v krvi

Jedním z hlavních důvodů, proč je stévie tak populární, je její schopnost sladit bez negativního vlivu na hladinu krevního cukru. Stévie je ideální pro diabetiky, protože neovlivňuje hladinu glukózy v krvi. Ve studiích se ukazuje, že stévie může mít efekt na uvolňování a funkci inzulínu. Tento hormon pomáhá přesouvat glukózu (cukr) z krve do buněk, čímž se snižuje hladina cukru v krvi (glykémie). Tento efekt byl pozorován v případech, kdy byla počáteční glykémie zvýšená. Ze stévie by tak mohli profitovat diabetici, čili lidé s cukrovkou 2. typu, jejichž tělo nedokáže samo udržet hladinu cukru v krvi pod kontrolou. Výkyvy glykémie však mohou potrápit i zdravé lidi. Mohou se projevovat například pocity nedostatku energie či chutěmi na sladké.

Čtěte také: Sladká stévie: Alternativa k cukru?

Kontrola hmotnosti

Stévie je bezkalorická, což z ní činí vhodnou náhradu cukru pro lidi, kteří chtějí snížit svůj energetický příjem a kontrolovat tělesnou hmotnost. Používání stévie místo cukru může pomoci snížit celkový energetický příjem. Představte si Lucku, která si běžně denně dopřeje 500 ml sladkého nápoje slazeného cukrem, minimálně dvě oslazené kávy a kousek koláče. Jelikož je stévie bezkalorické sladidlo, jakékoliv množství v potravině zvýší náš kalorický příjem o 0 kcal. Cukr však kalorie má. Jak vidíte z tabulky, přijmout denně kolem 70 g cukru je velmi jednoduché. V této dávce se skrývá 300 kcal, což představuje množství energie v jednom menším jídle. Takovou kalorickou hodnotu má například zapečený toast se dvěma plátky 45% eidamu a šunkou. Pokud máte rádi sladké a váš jídelníček je bohatý na cukr, můžete využít stévii k tomu, aby vám ho pomohla omezit. Užijete si sladkou chuť, ale přitom nepřijmete kalorie navíc.

Prevence zubního kazu

Na rozdíl od cukru stévie nepodporuje růst bakterií způsobujících zubní kaz. Stévie není kariogenní, čili nepřispívá ke vzniku zubního kazu. Nahrazení cukru stévií tak může pomoci i našim zubům. Právě cukr je totiž ten, který je pro zdraví zubů rizikový. Bakterie v ústní dutině z něj tvoří kyseliny, které poškozují zubní sklovinu. Se stévií se v ústech nic podobného neděje, a tak nemá vliv na strukturu zubů. Ve studiích se dočteme také o antibakteriálních účincích stévie.

Antioxidační účinky

Stévie obsahuje antioxidanty, které chrání tělo před škodlivými volnými radikály. Stévie se podle dostupných výzkumů pyšní i antioxidačními vlastnostmi. Antioxidační působení mají zřejmě na svědomí fenolické a další prospěšné látky obsažené ve stévii. Díky boji s oxidačním stresem tak mohou podat pomocnou ruku při předcházení různých zdravotních problémů, jako jsou například nádorová onemocnění. Oxidační stres zároveň urychluje stárnutí buněk, a tak tyto látky mohou být užitečné také v rámci zdravého stárnutí či anti-aging postupů.

Vliv na krevní tlak

Z výzkumů vyplývá, že steviosidy působí i na hladinu krevního tlaku. Ve studii, která sledovala 106 lidí s vysokým krevním tlakem, byl pozorován vliv stévie na tuto oblast kardiovaskulárního zdraví. Účastníci užívali denně 750 mg steviosidů nebo odpovídající množství placeba. Po 12 týdnech se ukázalo, že krevní tlak se významně snížil u lidí užívajících steviosidy ve srovnání s placebem. Jedná se určitě o zajímavý efekt steviosidů, protože vysoký krevní tlak je jedním z rizikových faktorů aterosklerózy. Tento zdravotní problém, známý také jako kornatění cév, zvyšuje riziko vzniku infarktu myokardu či například mozkové mrtvice. Stévie by tak mohla být jedním z pomocníků při péči o zdravé srdce.

Vliv na trávení

Studie poukazují i na působení stévie na trávicí potíže. Ukazuje se, že může být užitečná zejména při problémech s průjmem. Steviosidům jsou navíc připisovány antibakteriální vlastnosti, což může pomáhat ničit patogenní bakterie ve střevě.

Čtěte také: Průvodce sladidly: Stévie a Sukralóza

Vliv na střevní mikrobiom

Výsledky studií, které sledují vliv stévie na střevní mikrobiom, zatím nejsou jednotné. Vědci totiž hovoří o jejím pozitivním i negativním působení. Na jedné straně se může stévie chovat jako probiotikum, což znamená, že slouží jako krmivo pro prospěšné střevní bakterie. Na druhou stranu se ve výzkumech dočteme také o tom, že užívání stévie může naopak zhoršovat složení střevní mikrobioty. Tento efekt byl však většinou pozorován na zvířatech. I tak je ale vhodné užívat stévii s rozumem a podle doporučení, o kterých si řekneme za chvíli.

Protizánětlivé účinky

Výzkumy zmiňují i efekt stévie na nádorové buňky. Steviosidy v experimentu pomohly zpomalit jejich množení, a to konkrétně například při nádoru tlustého střeva. Ukazuje se také pozitivní efekt na idiopatické střevní záněty, čili Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Jedná se o chronická zánětlivá onemocnění, při kterých dochází k poškození střevní stěny. Steviosidy by zřejmě díky svým slibným protizánětlivým účinkům mohly pomoci se zmírněním příznaků těchto onemocnění.

Formy Stévie a její použití

Stévie je dostupná v různých formách, včetně sušených listů, prášku, tekutých extraktů a tablet. Může být použita při pečení, vaření nebo jako sladidlo do nápojů. Vzhledem k její vysoké sladivosti je potřeba ji používat v menších množstvích než běžný cukr. S rostoucím povědomím o zdravé výživě a negativních účincích nadměrného příjmu cukru stévie stále více získává na popularitě jako přírodní sladidlo. Díky svým zdravotním přínosům a přirozenému původu má potenciál stát se hlavním sladidlem budoucnosti. Stévii můžete použít při pečení, vaření či jen tak k oslazení nápojů. Stévie je sladidlo přírodního původu, které si vybudovalo dobrou pověst zejména díky svému nulovému množství kalorií. Pyšní se intenzivní sladkou chutí, ale přitom nezvyšuje energetický příjem, díky čemuž je ideální při hubnutí. Kromě toho se však ve studiích ukazují i její další prospěšné účinky na zdraví. Jedná se například o pozitivní vliv na krevní tlak, hladinu cukru v krvi nebo zdraví zubů. Stévie tak může být zajímavou součástí jídelníčku tehdy, když chceme omezit cukr, snížit tělesnou hmotnost či prostě pečovat o své zdraví.

Možné vedlejší účinky a bezpečnostní opatření

Vedlejší účinky stévie jsou vzácné a obvykle mírné, ale mohou se objevit zejména u citlivějších jedinců nebo při nadměrném užívání. Stévie je známá tím, že se s ní nespojují prakticky žádné nežádoucí účinky. Mluvíme však zejména o extraktu ze steviol-glykosidů, které najdeme v běžně dostupných sladidlech na trhu. Použití například celé rostliny v rozemleté formě či v podobě extraktu by tak s sebou mohlo nést i vedlejší účinky. K objasnění vlivu těchto forem stévie je potřebný další výzkum. Pro běžného člověka je však nejužitečnější vědět, jaký efekt mají samotné steviol-glykosidy. K celé rostlině se totiž dostaneme prakticky pouze tehdy, když si ji sami doma vypěstujeme. To je sice reálné, ale sladivé účinky a další benefity i tak získáme zejména z extraktu ze steviol-glykosidů. Stévie byla jistou dobu zakázaná, a tak by někdo mohl předpokládat, že by bylo lepší se jí vyhýbat. Dnes už však máme k dispozici více vědeckých prací, které sledují vliv stévie, a to zejména steviol-glykosidů, na zdraví. Poznatky se v průběhu času posunuly, ve výzkumech nebyly pozorovány žádné významné negativní účinky a na základě toho je sladidlo ze stévie ve formě steviol-glykosidů považováno za bezpečné. Takový postoj zastávají důležité odborné instituce jako Světová zdravotnická organizace (WHO) či Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). V zemích Evropské unie najdeme steviol-glykosidy pod označením E960. Nemusíte se však bát, že by šlo o nějaké nebezpečné Éčko. Stévie je považována za bezpečnou i v průběhu těhotenství. Těhotná žena by však měla konzumovat stévii s mírou podle doporučení pro její denní příjem. Akceptovatelný denní příjem steviol-glykosidů, známý jako hodnota ADI, je stanoven na 4 mg / kg tělesné hmotnosti, což představuje 280 mg pro průměrného 70 kg člověka. Jedná se o množství, které může být denně konzumováno bez zdravotního rizika. Průměrný odhadovaný denní příjem stévie (EDI) je přitom daleko pod hranicí ADI. Ze studií se navíc zdá, že dokonce ani příjem v dávce 1,5 g denně nemá při dlouhodobém užívání nežádoucí účinky. Pokud ji plánujete zařadit do svého jídelníčku, dbejte na kvalitu produktů, sledujte reakce svého těla a vždy volte vyvážený přístup. Pamatujte, že přírodní neznamená automaticky bez rizik, a proto je vhodné přistupovat ke stévii s respektem a zdravým rozumem.

Trávicí potíže

Jedním z nejčastějších vedlejších účinků stévie je její vliv na trávení. Někteří lidé hlásí nadýmání, plynatost nebo dokonce průjem, pokud konzumují stévii ve větším množství. Důvodem může být to, že stévie ovlivňuje střevní mikrobiom, což může narušit přirozenou rovnováhu ve střevech. Některé výrobky ze stévie obsahují i přidané cukrové alkoholy a ty opravdu mohou vyvolat u některých citlivých jedinců nevolnost, zvracení, křeče či nadýmání. Několik studií ale ukázalo, že používání čisté stévie naopak snižuje průjem a příznaky dráždivého tračníku.

Čtěte také: Výhody tekuté Stevie

Nízký krevní tlak

Stévie má přirozené antihypertenzivní vlastnosti, což znamená, že může snižovat krevní tlak. To je skvělá zpráva pro osoby s vysokým tlakem, ale pro lidi s nízkým tlakem může její nadměrná konzumace způsobit závratě, slabost nebo dokonce kolaps. Některé vlastnosti stévie mají za následek rozšiřování krevních cév a tím snižování celkového krevního tlaku. Pro většinu lidí je tento poznatek spíše pozitivního charakteru. Opatrní by měli být pouze ti, kteří trpí chronicky nízkým tlakem.

Alergické reakce

Ačkoli jsou alergie na stévii poměrně vzácné, mohou se objevit. Typické příznaky zahrnují svědění, vyrážky, zarudnutí kůže nebo otoky. V extrémních případech může dojít k otoku hrdla nebo potížím s dýcháním, což vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Hormonální nerovnováha

Některé studie naznačují, že stévie může ovlivnit hormonální rovnováhu, zejména u žen. To může být způsobeno tím, že některé sloučeniny obsažené ve stévii mohou mít mírné estrogenové účinky.

Přidané látky

Při výběru stévie je důležité sledovat složení produktu. Některé průmyslově vyráběné produkty obsahující stévii mohou být smíchány s umělými sladidly, jako je maltodextrin nebo erythritol, které mohou způsobit další vedlejší účinky. Kupovat bychom tedy měli pouze ta sladidla, která obsahují 95% steviol glykosidu. V ostatních totiž může být obsažen i maltodextrin, aspartam, cyklamát či sacharin. Pozor na používání těchto padělaných přípravků by si měly dát především těhotné ženy, protože mohou mít dopad na zdravý vývoj plodu.

Hypoglykémie

Nějaký čas panoval názor, že pokud bude člověk přijímat stévii dlouhodobě a ve velkém množství, může se u něho objevit hypoglykémie. To se nakonec neprokázalo a pozor by si měli dávat pouze lidé, kteří dlouhodobě trpí velmi nízkou hladinou cukru v krvi. Pokud vás často trápí hypoglykémie, nízký krevní tlak nebo problémy s ledvinami, raději se o užívání stévie poraďte se svým doktorem. Vhodné je to i v případě, kdy berete pravidelně nějaké léky.

Opatrnost v těhotenství a během kojení

Přestože stévie nabízí mnoho výhod, existují skupiny lidí, které by měly být při jejím užívání opatrné. Těhotné a kojící ženy by měly stévii konzumovat pouze v malých dávkách, protože neexistuje dostatek vědeckých studií, které by potvrzovaly její absolutní bezpečnost během těhotenství.

Stévie vs. Sukralóza: Které sladidlo je lepší?

Stévie a sukralóza patří mezi nejoblíbenější sladidla, která mají prakticky nulovou kalorickou hodnotu. Obě tvoří základ pro ochucení proteinových nápojů, dietních limonád či alternativních sladidel pro diabetiky. Sukralóza je z chemického hlediska příbuzná klasickému cukru. Její struktura je však pozměněna třemi atomy chloru, díky kterým je sukralóza oproti cukru přibližně 600x sladší. Jestli máte rádi přírodní potraviny, se sukralózou kamarádi nebudete. V přírodě se totiž sukralóza přirozeně nevyskytuje, jde o zcela synteticky vytvořenou látku. Po konzumaci potraviny s obsahem sukralózy se jí vstřebává asi 14 %, zbytek je z těla ihned vyloučený. Hned několik studií na myších ukázalo, že konzumace sukralózy může vést k narušení střevní mikroflóry. Často se však jednalo o dávky, které jsou za hranicí běžného užívání. Obavy se ale ve studiích na lidech prozatím nepotvrdily. Vědci zkoušeli podávat 780 mg sukralózy denně a po týdnu užívání nepozorovali žádné narušení střevní mikroflóry. Nutno dodat, že v jednom proteinovém nápoji přijmeme sukralózy ještě sotva desetinu z tohoto množství. Hlavními účinnými složkami stévie jsou steviol‑glykosidy - především zmíněný steviosid a rebaudiosid A. Steviol‑glykosidy vykazují antioxidační vlastnosti, dokonce bývají dávány do souvislosti se zlepšením metabolismu cukrů. Některé studie se také zabývají jejich pozitivním vlivem na stav dutiny ústní. Většina experimentů totiž probíhá na myších a použité dávky jsou často mnohonásobně vyšší, než kolik stévie si v průměru dáte do čaje nebo proteinového nápoje. Tak či tak se zdá, že obě sladidla jsou pro lidskou konzumaci zcela bezpečná. Při běžných dávkách se není třeba obávat negativních zdravotních účinků, ty se totiž mohou projevovat teprve až u vysokých dávek a pozorovány byly především na myších.