Zdravotní pojištění je klíčové pro zajištění základní zdravotní péče pro všechny obyvatele České republiky. U dětí do 6 let je tato péče obzvláště důležitá. Tento článek se zaměřuje na specifika zdravotního pojištění u dětí do 6 let, včetně podmínek, za kterých za ně platí pojistné stát, a jak se péče o dítě promítá do nároku na starobní důchod.
Kdo je plátcem zdravotního pojištění?
V České republice jsou povinní platit zdravotní pojištění všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) s trvalým pobytem v zemi. Nicméně, v mnoha případech za pojištěnce platí pojistné stát. To se týká i dětí.
Stát je plátcem pojistného za osoby, které určuje § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tyto osoby:
- Nezaopatřené děti: Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.
- Příjemci rodičovského příspěvku.
- Ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění.
- Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Stát jako plátce pojistného v souvislosti s péčí o dítě
Stát přebírá roli plátce zdravotního pojištění v několika situacích spojených s péčí o dítě:
- Rodičovský příspěvek: Stát platí zdravotní pojištění za příjemce rodičovského příspěvku. Celkovou sumu 220 tisíc korun lze vyčerpat maximálně do čtyř let věku dítěte.
- Mateřská/rodičovská dovolená: Za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, stejně jako za osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, hradí zdravotní pojištění stát.
- Osobní celodenní péče: Rodiče, kteří osobně, celodenně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, jsou rovněž zařazeni do kategorie, za kterou platí zdravotní pojištění stát.
Podmínky pro celodenní osobní péči
Pro zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát z důvodu celodenní péče o dítě, je nutné splnit několik podmínek:
Čtěte také: Jak zvládnout péči o dítě po rozchodu?
- Věk dítěte: Pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
- Celodenní péče: Dítě nesmí být umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.
- Předškolní zařízení: Dítě předškolního věku nesmí navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení déle než čtyři hodiny denně.
- Školní docházka: U dětí plnících povinnou školní docházku nesmí doba strávená ve školním zařízení (např. družina) přesahovat dobu návštěvy školy (vyučování).
- Příjmy: Rodič nesmí mít příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Za zaměstnání se nepovažuje práce na DPP s odměnou do 11.499 Kč měsíčně nebo DPČ s odměnou do 4.500 Kč měsíčně.
- Pouze jedna osoba: Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, buď otec, nebo matka dítěte (nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů).
Povinnosti rodičů
Rodiče, kteří splňují výše uvedené podmínky, mají povinnost oznámit tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně. K oznámení je obvykle nutné doložit:
- Čestné prohlášení o splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče o dítě.
- Rodný list dítěte (pokud je dítě pojištěno u jiné pojišťovny než rodič).
- Po skončení rodičovského příspěvku rozhodnutí o jeho odnětí.
Zaměstnavatel má stejnou oznamovací povinnost, pokud trvá pracovní poměr (např. u neplaceného volna u dítěte staršího tří let).
Souběh zaměstnání a péče o dítě
Pokud osoba, za kterou platí stát zdravotní pojištění (s výjimkou osob osobně celodenně a řádně pečujících o dítě), má příjmy ze zaměstnání, jsou plátci pojistného stát i tyto osoby. V případě výkonu práce v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti (s měsíční odměnou alespoň 11.500 Kč) se odvádí pojistné na zdravotní pojištění.
Zaměstnanec je povinen odvádět měsíční pojistné na zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění se odvozuje od minimální mzdy, která pro zaměstnance v roce 2025 činí 20.800 Kč měsíčně. Minimální odvod pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance činí 13,5 % z minimální mzdy, tj. 2.808 Kč měsíčně (z toho 4,5 % odvádí sám zaměstnanec a 9 % za zaměstnance zaměstnavatel).
Povinnost odvést pojistné alespoň v minimální výši však nemají osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jedná se např.:
Čtěte také: Průvodce péčí o dítě - knižní recenze
- O osoby na mateřské i rodičovské dovolené.
- O osoby, které mají nárok na peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek.
- O osoby pečující o dítě, které splňují výše uvedené podmínky.
Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem, který nemusí dosahovat minimální mzdy. Nemusí tedy odvádět minimální pojistné. Výše pojistného činí 13,5 % z příjmu za daný měsíc.
Souběh podnikání a péče o dítě
Pro OSVČ, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, neplatí minimální vyměřovací základ. Podrobnější podmínky, kdy podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění nemusí OSVČ platit povinné minimální odvody nezávislé na dosaženém výdělku, najdete v kapitole Podnikání rodičů - samostatná výdělečná činnost. Jde např. o omezení docházky do mateřské školy na 4 hodiny denně nebo omezení docházky do školní družiny. Zde musíme upozornit, že OSVČ využívající tento režim není státním pojištěncem zdravotního pojištění.
Péče o dítě a důchodové pojištění
Péče o dítě má vliv i na důchodové pojištění. Doba osobní péče o dítě do čtyř let věku je považována za náhradní dobu pojištění.
Podmínky nároku na starobní důchod
Podmínkou nároku na starobní důchod je pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění je především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ, a dále také náhradní doby pojištění. Další podmínkou je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce.
Náhradní doba pojištění v důchodovém pojištění
Náhradní dobou pojištění je mj. doba osobní péče o dítě do čtyř let věku. Po dobu trvání náhradní doby pojištění nevzniká osobě povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato povinnost nevzniká ani státu. Náhradní doby důchodového pojištění se započítávají do celkové doby důchodového pojištění pro vznik nároku na důchod.
Čtěte také: Zkušenosti Haliny Pawlowské s hubnutím
Doba péče ženy i muže o dítě do čtyř let věku nebo doba péče započatá dříve a ukončená po tomto datu se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod. Dobu péče o dítě nelze započítat současně otci i matce. V případě, že o dítě pečovalo současně více osob, započte se doba péče o dítě té osobě, která o dítě pečovala v největším rozsahu.
Odvod pojistného a péče o dítě
Zaměstnanci čerpající rodičovskou dovolenou nebo pečující o děti nemusejí povinně platit pojistné na sociální pojištění (zahrnuje pojistné na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud zaměstnanec pracuje, pojistné odvádí z dosaženého příjmu zaměstnavatel a péče o děti není zohledněna. Zaměstnanec nemá žádné povinnosti vůči státu.
Pojistné na sociální zabezpečení se neodvádí zejména z těchto příjmů:
- Na základě dohody o provedení práce do výše přijmu 11.499 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele.
- Ze zaměstnání malého rozsahu, tj. sjednaný příjem je nižší než 4.500 Kč.
- Ze zákonného odstupného.
Informativní list důchodového pojištění
Každý může podat žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění na adrese ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, a to buď písemně, elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou či prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení, rodné příjmení a adresu nebo ID datové schránky, na kterou bude informativní list zaslán. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok. Informativní list zašle Česká správa sociálního zabezpečení občanovi do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti.
Na stránce ČSSZ si každý po přihlášení prostřednictvím Identity občana může nechat provést informativní výpočet starobního důchodu (který je v případě mladších žadatelů pouze velmi orientační), k němuž se automaticky připojí údaje o dobách pojištění a vyměřovacích základech (vyloučených dobách), které má ČSSZ ve své evidenci, takže online takto můžete zjistit evidované doby důchodového pojištění.
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. 1. 2025
Nařízením vlády č. 271/2024 Sb. se od 1. 1. 2025 stanovil vyměřovací základ ve výši 15 749 Kč na kalendářní měsíc. Od ledna 2025 se za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, platí měsíčně pojistné ve výši 2 127 Kč.
V souvislosti s uplatňováním odpočtu platí, že nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. U tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 z.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Následující tabulka uvádí přehled vyměřovacích základů a pojistného v různých obdobích:
| Období | Vyměřovací základ v Kč | Pojistné v Kč |
|---|---|---|
| 01. 01. 2025 - | 15 749 | 2 127 |
| 01. 01. 2024 - 31. 12. 2024 | 15 440 | 2 085 |
| 01. 01. 2023 - 31. 12. 2023 | 14 074 | 1 900 |
| 01. 09. 2022 - 31. 12. 2022 | 11 014 | 1 487 |
| 01. 01. 2022 - 31. 08. 2022 | 14 570 | 1 967 |
| 01. 01. 2021 - 31. 12. 2021 | 13 088 | 1 767 |
| 01. 06. 2020 - 31. 12. 2020 | 11 607 | 1 567 |
| 01. 01. 2020 - 31. 05. 2020 | 7 903 | 1 067 |
| 01. 01. 2019 - 01. 01. 2019 | 7 540 | 1 018 |
| 01. 01. 2018 - 31. 12. 2018 | 7 177 | 969 |
| 01. 01. 2017 - 31. 12. 2017 | 6 814 | 920 |
| 01. 01. 2016 - 31. 12. 2016 | 6 444 | 870 |
| 01. 07. 2014 - 31. 12. 2015 | 6 259 | 845 |
| 01. 11. 2013 - 30. 06. 2014 | 5 829 | 787 |
| 01. 01. 2010 - 31. 10. |
Praktické příklady
Příklad 1: Kateřina (OSVČ s hlavní činností)
Kateřina má podnikání jako hlavní činnost. Rozhodla se na prázdniny využít „péči o dítě“. Předpokládá, že za rok 2025 by mohla vyfakturovat 600.000 Kč. Využívá paušální výdaje 60 %.
- Odhadovaný roční zisk = 600.000 - 60 % = 240.000 Kč
- Roční vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 120.000 Kč
- Vypočtené zdravotní pojištění = 13,5 % z 120.000 = 16.200 Kč
- Minimální pojištění při hlavní činnosti = 10 * 3.143 Kč = 31.430 Kč
Kateřina na zdravotním pojištění zaplatí 31.430 Kč, protože limit pro hlavní činnost se jí počítá jen za 10 měsíců.
Příklad 2: Lenka (OSVČ s hlavní činností a dvěma dětmi)
Lenka má podnikání jako hlavní činnost. Předpokládá, že za rok 2025 by mohla vyfakturovat 600.000 Kč. Využívá paušální výdaje 60 %. Lenka má dvě děti na základní škole, které chodí do družiny. Na prázdniny se rozhodla využít „péči o dítě“.
- Odhadovaný roční zisk = 600.000 - 60 % = 240.000 Kč
- Roční vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 120.000 Kč
- Vypočtené zdravotní pojištění = 13,5 % z 120.000 = 16.200 Kč
- Minimální pojištění při hlavní činnosti = 10 * 3.143 Kč = 31.430 Kč
Lenka na zdravotním pojištění zaplatí 31.430 Kč, protože limit pro hlavní činnost se jí počítá jen za 10 měsíců.
Příklad 3: Petra (OSVČ s hlavní činností a vysokým příjmem)
Petra má podnikání jako hlavní činnost. Předpokládá, že za rok 2025 by mohla vyfakturovat 2.000.000 Kč. Využívá paušální výdaje 60 %. Petra má dvě děti na základní škole, rozhodla se na prázdniny využít „péči o dítě“.
- Odhadovaný roční zisk = 2.000.000 - 60 % = 800.000 Kč
- Roční vyměřovací základ pro zdravotní pojištění = 400.000 Kč
- Vypočtené zdravotní pojištění = 13,5 % ze 400.000 = 54.000 Kč
- Minimální pojištění při hlavní činnosti = 10 * 3.143 Kč = 31.430 Kč
Petra na zdravotním pojištění zaplatí 54.000 Kč, protože vypočtené pojištění je větší než to minimální. Je úplně jedno, jestli si nahlásí péči o dítě nebo ne, na zdravotním pojištění jí to žádnou úsporu nepřinese.