Dietoterapie, neboli léčba dietou, hraje klíčovou roli v moderní medicíně, ačkoliv se její postavení oproti minulosti proměnilo. V dobách, kdy medicína byla spíše empirická, byla dietní opatření základem každé terapeutické intervence. Dnes, v éře pokročilé farmakoterapie a chirurgických zákroků, se význam dietologie posouvá, avšak zůstává nenahraditelnou součástí léčby mnoha onemocnění.

Význam Dietoterapie v Současné Medicíně

Zatímco dříve byla dietní léčba často spoléhána jako hlavní terapeutický nástroj, dnes se zaměřujeme na její specifické využití v léčbě a prevenci. Existují stavy, kde je dieta nezbytná pro úspěšnou léčbu, například obezita, diabetes, podvýživa, onemocnění pankreatu, celiakie, fenylketonurie, potravinové alergie, laktázová intolerance, zánětlivé střevní onemocnění a pooperační stavy po zákrocích na trávicím traktu. Významnou oblastí je také enterální výživa, která získává na popularitě a snižuje potřebu parenterální výživy.

Na druhou stranu, existují onemocnění, kde se význam diety snížil, ale stále hraje podpůrnou roli. Patří sem dna, hypertenze, dyslipoproteinemie, otoky, nedostatek železa a vápníku, onemocnění ledvin, žaludku, žlučníku, jater a avitaminózy. V těchto případech moderní medicína nabízí účinnější farmakoterapii. Dietologie ztratila na významu v léčbě neurologických onemocnění, pokročilých stadií maligních onemocnění a autoimunitních onemocnění.

Dietní Systém Nemocnic: Výchova a Léčba

V nemocničním prostředí má dietní systém především výchovný charakter. Pacienti se učí, jak žít se svým onemocněním a jak upravit své stravovací návyky. Ambulantní edukace a individuální konzultace s nutričními terapeuty v diabetologických, obezitologických a gastroenterologických poradnách mají velký význam. Dietní systém nemocnic je také důležitou součástí léčby, zejména v období kolem operací.

Dietní systémy se v průběhu času vyvíjely s ohledem na nové poznatky o výživě. Dnešní systém slouží spíše jako doporučení než jako závazný předpis. Dietní léčba v nemocnicích zahrnuje nejen diety, ale i výživu do sondy a parenterální výživu. Nemocnice musí zajistit nejen přípravu diety, ale i její distribuci a odborný kontakt s pacientem.

Čtěte také: Energie a zasycení s pomalými sacharidy

Základní Diety v Nemocničním Prostředí

Pro pacienty bez speciálních dietních potřeb jsou určeny základní diety. Tyto diety tvoří většinu stravy pro hospitalizované pacienty.

Základní Dieta ve Zdraví (3 FIT)

Tato dieta je určena pro pacienty bez dietních omezení a bez nutričního rizika. Jejím cílem je prevence civilizačních onemocnění, jako je obezita, diabetes 2. typu, kardiovaskulární a onkologická onemocnění. Dieta je plnohodnotná s optimálním rozložením bílkovin, sacharidů a tuků a je určena k dlouhodobému podávání. Klade se důraz na vhodné složení tuků, omezení cukrů a kuchyňské soli a vyšší podíl vlákniny, vitaminů, minerálních a antioxidačních látek.

Skladba jídelníčku:

• Denní jídelníček je pestrý, rozdělený do 3-5 dávek.
• Hlavní jídla respektují správné rozdělení talíře (kvalitní zdroj bílkovin, sacharidů, zelenina nebo ovoce).
• Preferují se vaření, dušení, pečení a grilování.
• Omezuje se množství tuků používaných k přípravě pokrmů a dávají se přednost rostlinným olejům.
• Omezuje se příjem potravin s vyšším podílem kokosového, palmojádrového a palmového tuku.
• Zvyšuje se příjem zeleniny a ovoce.
• Preferují se zdroje polysacharidů - brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny.
• Navyšuje se spotřeba luštěnin.
• Doporučuje se zařazovat vejce a ryby, zejména mořské.
• Z mléčných výrobků se preferují přírodní tvrdé a čerstvé sýry, tvaroh, bílý jogurt, kefír a acidofilní mléko.
• Dle možnosti je vhodné zařadit olejnatá semena a ořechy.
• Snižuje se příjem kuchyňské soli omezením polotovarů, instantních přípravků, zpracovaných masných výrobků a dochucovadel.
• K dochucování pokrmů je doporučeno používat jednodruhová koření, byliny a zelené natě.
• Omezuje se podávání sladkých pokrmů, slazených nápojů, ochucených mléčných výrobků, jemného a trvanlivého pečiva, cukrovinek, směsí kakaa s cukrem a čokolády.
• Výběr potravin zohledňuje konkrétní situaci nemocničního zařízení a preferuje se lokální produkce.

Základní Dieta při Riziku Malnutrice (3 MAL)

Tato dieta je určena pro pacienty v riziku podvýživy bez speciálních dietních omezení. Cílem je přizpůsobit se pacientům s potřebou obnovit výživu během akutních a chronických onemocnění, kteří trpí nedostatečnou chutí k jídlu, aby se co nejvíce snížilo riziko vzniku nebo rozvoje malnutrice. Preferují se potraviny s vyšším obsahem energie i bílkovin, které jsou zároveň dobře snášeny při probíhající zánětlivé odpovědi organismu. Dieta neobsahuje větší množství vlákniny v podobě ovoce a zeleniny, a více se přihlíží k oblíbenosti jídel.

Skladba jídelníčku:

• Při pocitu časné plnosti je možné zmenšovat porce a zvýšit množství jídel na 4-6 dávek denně.
• Zdroje komplexních sacharidů se podávají především podle preference pacientů.
• Množství zeleniny a ovoce se doporučuje v rozmezí 200-250 g denně.
• Luštěniny se zařazují jen při jejich dobré snášenlivosti.
• Upřednostňují se polotučné a tučné mléčné výrobky.
• Ořechy a olejnatá semena se podávají pouze při jejich dobré snášenlivosti.
• Pro zpestření jídelníčku lze běžně zařazovat jemné a trvanlivé pečivo.
• Uzeniny se mohou zařazovat s preferencí nižšího obsahu tuků a vysokého podílu svalové bílkoviny.
• Kuchyňská sůl, jednodruhová koření a zelené byliny se používají v takovém množství, aby byly pokrmy chutné.

Ostatní Základní Diety

Kromě diet 3 FIT a 3 MAL existují i další základní diety, které se používají v nemocničním prostředí.

Dieta pro Těhotné a Kojící Ženy

Tato dieta se vyznačuje zvýšeným příjmem energie a živin, zejména vitaminu C, kyseliny listové, vápníku a železa, které pokrývají potřeby matky a plodu, resp. dítěte. Ve 3. trimestru a po porodu je vhodná nenadýmavá strava. U kojících žen je potřeba zvýšit denní příjem tekutin.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o umělých sladidlech

Strava Batolat

Je určena dětem od 1 roku do 3 let, pokud onemocnění nevyžaduje speciální dietu. Velikost porce odpovídá věkové kategorii, resp. tělesnému vývoji dítěte. Ideálně se strava podává v 5 porcích a obsahuje 500 ml mléka nebo mléčných výrobků, 4-5 porcí zeleniny a ovoce, 3-4 porce chleba a obilovin, 2 porce masa. Přednostně se podává rybí, drůbeží nebo králičí maso. Nevhodné jsou uzeniny. Ze stravy jsou vyloučena kořeněná a smažená jídla. Maso se podává mechanicky upravené.

Strava Menších Dětí

Je určena dětem od 4 do 10 let, pokud onemocnění nevyžaduje speciální dietu. Velikost porcí je uzpůsobena menším dětem a zpravidla odpovídá hornímu limitu věkové kategorie, resp. tělesného vývoje dítěte. Strava dítěte v předškolním věku by měla obsahovat 3-4 porce mléka a mléčných výrobků, 4 porce zeleniny a ovoce, 3-4 porce chleba či obilovin, 2 porce masa, méně tučného. Do jídelníčku je vhodné zařadit luštěniny. K ochucení pokrmů se nepoužívají pikantní koření.

Strava Větších Dětí

Je určena dětem od 11 do 18 let, pokud onemocnění nevyžaduje speciální dietu. Velikost porcí je uzpůsobena větším dětem a zpravidla odpovídá hornímu limitu věkové kategorie, resp. tělesného vývoje dítěte. Strava dětí a mládeže by měla i nadále obsahovat 2-3 porce mléka a mléčných výrobků, 3-5 porcí zeleniny a ovoce, v každé porci obiloviny - pečivo (s předností celozrnných výrobků) nebo rýži, těstoviny, v 1-2 porcích maso, vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny).

Laktoovovegetariánská Dieta

Tato dieta eliminuje potraviny vyrobené z masa (včetně drůbeže a ryb) a potraviny obsahující želatinu. Zásadním zdrojem živočišných bílkovin jsou mléko, mléčné výrobky a vejce. Při splnění podmínky dostatečného příjmu plnohodnotných bílkovin je tato dieta výživově plnohodnotná.

Veganská Strava a Ostatní Alternativní Dietní Přístupy

Veganskou dietu, která vylučuje veškeré potraviny živočišného původu, nelze z medicínského hlediska doporučit, zejména u pacientů v nutričním riziku nebo při zvýšených potřebách organismu. Pacient je informován o rizicích veganské stravy a o možnostech řešení těchto rizik. Zdravotnické zařízení většinou není schopné nemocniční dietu upravit tak, aby odpovídala veganským zvyklostem. Pokud pacient trvá na tomto způsobu stravování, je nezbytné mu umožnit, aby se stravoval z jiných zdrojů na své náklady, aby strava byla bezpečná a zároveň aby bylo možné provádět pravidelnou nutriční bilanci.

Čtěte také: Jak na dietu: Klíčový seznam potravin

Individuální (Výběrová) Dieta

Tato dieta se sestavuje individuálně pro konkrétního pacienta buď výběrem jednotlivých pokrmů v rámci jídelního lístku, nebo v odůvodněných případech i nad tento rámec. Při výběru se respektují dietní omezení pacienta. Je vhodná zejména pro pacienty s vícečetnými potravinovými alergiemi nebo metabolickými onemocněními, při cíleném obnovení výživy u pacientů s anorexií nebo ve všech případech, kdy nelze využít jídelní lístky jednotlivých diet v dietním systému.

Nadstandardní Dieta za Příplatek

Pacientovi může být nabízena nadstandardní dieta, kterou si hradí z vlastních prostředků. Pacient si vybírá pokrmy v rámci některých či všech denních chodů ze speciálního jídelního lístku. V případě, že má pacient zároveň speciální dietní potřeby, musí být zohledněny i v rámci nadstandardní diety.

Specifické Diety v Nemocničním Prostředí

Kromě základních diet existují i specifické diety, které se používají pro pacienty s konkrétními onemocněními.

Dieta 2 - Šetřící

Tato dieta je určena pro pacienty s poruchami trávicího traktu a pro pacienty ve stresových a zátěžových stavech.

Dieta 8 - Redukční

Tato dieta je určena pro pacienty s obezitou nevyžadující šetřící úpravu diety, pro pacienty s hyperlipoproteinemií a pro obézní diabetiky 1. a 2. typu.

Dieta 9 - Diabetická

Tato dieta je určena pro pacienty s DM 1. typu a pro diabetiky 2. typu.